Praktická lékařka pro dospělé Zdeňka Vítková ze Soběslavi vypisuje elektronické recepty pro své pacienty ráda.
„Dokonce mě víc baví je psát na počítači než rukou. To už mě unavuje,“ říká třiasedmdesátiletá doktorka, která patří mezi nejdéle sloužící praktiky v regionu.
Je přesvědčená, že nejvíc záleží na tom, jaký má kdo software a kdo se o něj stará. „Sama používám program Praktik a jsem s ním maximálně spokojená. Ale vím, že kolegové s jinými programy se potýkali se spoustou potíží,“ srovnává Zdeňka Vítková.
Spokojená lékařka může být vzorem pro řadu mladších kolegů v důchodovém věku, kteří už nechtějí obnovovat technickou část ordinace a učit se nové věci.
I vedení České lékařské komory (ČLK) varuje, že s přibývajícími nařízenými povinnostmi stát hazarduje s doktory, kterých už je teď nedostatek.
„Starší lékaři vypadnou, některé už to nebaví. Zvlášť ty ve věku od pětašedesáti let, řada z nich se s počítačem kamarádit nebude. K e-receptům se nám stát chystá střihnout EET. Ve velkých městech to není takový problém jako v oblastech s pomalejším internetem, kde to zdržuje v práci,“ popisuje Ota Mach, předseda okresního sdružení ČLK České Budějovice.
Léčiva s návykovými látkami musejí být na tištěném receptu
V lékárnách, na které už se elektronická evidence tržeb vztahuje, potvrzují, že se proces obsluhy zákazníků prodloužil.
„Zpomaluje nás spíš čekání na potvrzení identifikátoru platby od EET než e-recept od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tam prodleva trvá i desítky sekund,“ upozorňuje Ondřej Pavlíček, šéf lékárny českobudějovické nemocnice.
V této lékárně, která patří v krajském městě mezi největší, odbavují v současnosti devět z deseti receptů předepsaných elektronicky.
„Reálný podíl e-receptů je ještě vyšší, protože tu jsou zahrnuty i specifické případy, pro které není legislativně možné elektronický předpis použít, například výdej léčiv s obsahem návykových látek zákon váže na klasický tištěný recept,“ popisuje Pavlíček.
V ordinaci soběslavské praktické lékařky pro děti a dorost Yvetty Fialové připravuje většinu e-receptů pro rodiče malých pacientů sestra Marcela Hánová. A často jim musí po telefonu vysvětlovat, že jim požadovaný lék jen tak nepošle a musejí přijít s dítětem do ordinace.
„Na mobilní telefon a internet jim pošlu elektronický recept, jen když matka zavolá, že chce pro dítě lék, který užívá trvale. Pak si ještě ověřím, jestli si ho vyzvedla. To nám pomáhá se simulanty, kteří chtěli recept, o léky však vůbec nestáli. Ale když mi volají a řeknou, pošlete mi kapky do nosu, dítě ještě kašle, rychle je utnu a pozvu na kontrolu k paní doktorce,“ říká zkušená sestřička Hánová, jež zná jménem všech 1 636 dětí z kartotéky, ale i většinu jejich rodičů, kteří sami taky prošli péčí v této ordinaci.
Na pohotovosti je to složitější
Ročně tu vypíší zhruba pět tisíc receptů, od loňska e-receptů. V dětské ordinaci, která ji živí, nedá na e-recepty dopustit. Mají tam obě s lékařkou kvalitní software s kartotékou v počítači, a tak vypisování elektronického předpisu s celou předepsanou hlavičkou s osobními údaji pacienta není složité. Na pohotovosti, kde taky slouží, je to horší.
„Tam přijdou všichni možní pacienti, rekreanti, kamioňáci, chlapi, co se poprali v hospodě. A recepty se vypisují na malé elektronické pokladně,“ líčí zdravotní sestra Hánová.
S vypisováním e-receptu na klávesnici malé krabičky, kterou používají například obchodníci tržnic, už zápolila na soběslavské pohotovosti i lékařka Zdeňka Vítková.
„Musí se tam napsat všechno a je to spousta operací, než vás to pustí k odeslání. A když cokoli opominete, stačí třeba špatná mezera, musíte začít od začátku a je to strašně zdlouhavé. Teprve s tím však začínáme, uvidíme, jak se to osvědčí,“ dodává Vítková.