„Jedná se o krizové období, kdy dochází nejčastěji k recidivě. Naším úkolem je ukázat vězňům, že v jejich životě existuje ke kriminální činnosti alternativa. Vštípíme jim základní návyky pro každodenní fungování ve společnosti, pomůžeme jim s hledáním práce a bydlení nebo s obnovením vztahů s rodinou,“ sdělila ředitelka probačního domu Veronika Švehlová Bullová.

Dodává však, že klienty určitě nebude nikdo vodit za ruku, v zařízení je čeká pevný režim a úspěšnost jejich začlenění tak závisí hlavně na nich samotných a jejich touze po změně.

„Naše služba není pro každého, vhodné vězně pro nás vytipovávají soudci a vězeňští dozorci. Předem budou vědět, že jejich svoboda v zařízení nebude úplná a sami se mohou rozhodnout, zda k nám chtějí nastoupit,“ doplnila ředitelka.

Zařízení v Písku je prvním svého druhu v republice, jde o pilotní projekt, který by se mohl při úspěšném fungování rozšířit i do dalších českých měst. Při vymýšlení projektu spolupracovala probační a mediační služba i s odborníky z Norska, kde podobné domy fungují již několik let a výrazně pomáhají snížit úroveň recidivy.

„V současnosti k nám budou směřovat trestaní z celé republiky. Již teď máme rozjednané adepty v každé věznici v Česku. Samozřejmě ale nechceme, aby po ukončení programu setrvávali zde v Písku, a budeme je směřovat zpět do jejich domovského města,“ sdělila Bullová s tím, že první klienti by se do zařízení mohli nastěhovat už v prosinci.

Program rozdělili do tří fází

Integrační program je rozdělený do tří fází: adaptační, reintegrační a závěrečné. První trvá šest týdnů a klienti při ní mají velmi omezené vycházky a soustředí se zejména na řešení svých nejpalčivějších problémů.

V další už mohou zařízení opustit na víkend, měli by mít novou práci a obnovovat své vztahy s rodinou. V závěrečné fázi se připravují na odchod do domovského města a budování potřebného zázemí.

Bullové bude pomáhat pětice odborníků, kteří začnou s klienty individuálně řešit jejich problémy, doprovázet je na potřebné úřady a pomáhat jim s nutnou administrativou. Dalšími zaměstnanci budou tři vrátní.

„Není nijak specifikované, jaký typ odsouzených sem bude přicházet. Je ale potřeba myslet na to, že reintegraci potřebují zejména lidé, kteří ve vězení strávili delší čas, nebo recidivisté, kteří se do něj vracejí opakovaně. Člověk, co byl zavřený několik měsíců, nebude mít s návratem tak velký problém,“ sdělil náměstek ministra spravedlnosti Petr Dohnal.

Část místních má obavy

Otevření domu se ale neobešlo bez menších problémů. „Lidé se báli zejména nárůstu kriminality, nebylo to však tak vážné, jak by se mohlo očekávat. Město Písek navíc požadovalo, aby probační služba uspořádala veřejná slyšení a debaty, na nichž obyvatele města s projektem seznámí a uklidní jejich obavy,“ uvedl starosta Písku Michal Čapek.

Dodal také, že se jedná opravdu o průkopnický projekt, který může být přínosem pro celou společnost, a je proto rád, že město Písek se ho může účastnit.

Probační dům vznikl v bývalé budově hasičského sboru z roku 1978, která ale byla posledních pár let bez využití a pouze chátrala. Stavba má dvě podlaží, v prvním jsou garáže, kancelářské prostory, technické zázemí a návštěvní místnost.

Druhé patro pak zabírá osm pokojů po dvou lůžkách s vlastní koupelnou. Nechybí ani společenská místnost s televizí a velká kuchyně s ledničkou pro každý pokoj.

„Technický stav budovy nebyl moc dobrý, rekonstrukce tak byla poměrně náročná. Přesto se nám podařilo stavbu dokončit za devět měsíců a předat ji ještě s dvouměsíčním předstihem,“ sdělil za stavební společnost Casta Stanislav Jareš. Doplnil také, že přestavba budovy vyšla na 26 milionů, které probační služba čerpala z norských fondů.