Předzahrádky na jihu Čech budou fungovat podle nových pravidel

  17:12
Řada větších jihočeských měst chystá manuál, kde budou popsané podmínky pro umístění předzahrádek. Na jednotlivých místech však k problému přistupují rozdílně. Třeba v Jindřichově Hradci mají v dokumentu i povinnost mít většinu vybavení z přírodního materiálu.

Předzahrádky na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích | foto: Petr Lundák, MF DNES

Přestože se ochladilo, na mnoha místech zůstávají před restauracemi i kavárnami otevřené předzahrádky. Zatímco pro hosty je většinou nejdůležitější, aby si užili příjemné posezení na sluníčku, města na ně pohlíží jinak.

Předzahrádka má být sezonním prostorem, který má splynout s okolím, a ne se vůči němu vymezovat, vyplývá ze sekce Manuálu pro kultivovanou Prahu věnované právě restauračním zahrádkám. 

Nová pravidla začnou pro restauratéry a kavárníky platit od dubna 2022. Ze svých zahrádek budou muset odstranit podlahy, střechy, venkovní bary, nevzhledné reklamy a v případě úzkých ulic také markýzy. Větší jihočeská města se v přístupu k předzahrádkám odlišují.

Pokud jde o oficiální dokumenty upravující jejich provoz, nejdál jsou zatím v Písku. Tam se Pokyny pro umísťování reklamních a informačních zařízení, jak se dokument jmenuje, řídí už od minulého roku. Jasně z nich vyplývá, že zahrádky nesmí bránit pohybu chodců ani okolní dopravě.

Nesmí také narušovat hodnotu památkově chráněných objektů a stát na kobercích nebo dřevěných pódiích. Nepřípustné jsou rovněž židle a stoly z plastu. Dále se v dokumentu hovoří o ohleduplnosti vůči nevidomým, o zastřešení zahrádky nebo jejím bočním zakrývání. To souvisí s pohledovými bariérami, které jsou zásadní i v Jindřichově Hradci.

„Zahrádka nesmí v souladu s platným regulačním plánem městské památkové rezervace vytvářet pohledové bariéry a konkurenční dominanty v historickém prostředí,“ upřesňuje mluvčí hradecké radnice Eliška Čermáková.

Vypracování určitého vizuálního manuálu je podle ní v plánu. V Jindřichově Hradci, kde nejsou předzahrádky zpoplatněné, prozatím platí obecná pravidla. 

„Stolky, židle, křesla, lavice i slunečníky musí být z přírodních materiálů a nesmí rušit svou podobou. Zahrádky mohou být jak přímo na dlažbě v ohraničeném prostoru, tak umístěné na pódiu,“ dodává Čermáková.

V Táboře dokument nechystají

Na oficiálních pravidlech pro užívání veřejných prostranství v centru města pracují také v Českém Krumlově. „Tento dokument vzniká již delší dobu a pražský manuál je ukázkou, jakou cestou by bylo možné se vydat,“ říká mluvčí radnice Petra Nestávalová.

Žádosti o nové předzahrádky v současnosti posuzuje rada města hned z několika hledisek. Jedná se například o jejich umístění, velikost, vzhled, vybavení nebo provedení. Samozřejmostí je také konzultace s pracovníky památkové péče či jiných subjektů.

V Českých Budějovicích patří k nejvytíženějším předzahrádky na náměstí Přemysla Otakara II. Aktuálně je jich tam celkem 14 a stejně jako na ostatní se na ně vztahuje jediný požadavek – bezbariérový přístup.

„Jsem odpůrcem tvrdých restrikcí, každý má mít ‚vlastní svobodu‘. Ale je žádoucí, aby předzahrádka byla nejen vkusná, ale i funkční a lichotila tváři města. Vylepšovala ji, či vhodně doplňovala,“ uvádí náměstek primátora Ivo Moravec.

V souvislosti s tím doplňuje, že i v Budějovicích už vzniká dokument, který bude vzhled venkovních prostor restaurací a kaváren do jisté míry regulovat.

„Nyní se zpracovává manuál reklamy ve veřejném prostoru, který by se měl zabývat i vzhledem restauračních předzahrádek,“ potvrzuje. 

Jeho dodržování by podle něj mohlo být pro provozovatele také finančně motivující. A odkazuje na Jihlavu, kde odpovídajícím zahrádkám odpouštějí až 90 procent ze stanoveného poplatku.

„Podle mě je správné, aby všichni dodržovali stejná pravidla. Protože, když se rozhlédnu kolem a vidím reklamy na historických domech, nepůsobí to vůbec dobře. Tomu bychom se měli – především v centru města – určitě vyhnout,“ říká Petra Strnadová, majitelka Cafe Plaza na hlavním českobudějovickém náměstí.

Méně striktní jsou radní v Táboře. Zde se žádným dokumentem neinspirují a vlastní ani neplánují. „To ale neznamená, že si restauratér, zejména v historickém centru, může postavit, co chce,“ říká mluvčí radnice Luboš Dvořák.

„Ke každému přistupujeme individuálně. Pokud podnikatel požádá o předzahrádku, její vzhled se posuzuje ve spolupráci s národním památkovým ústavem, městským architektem i odborem dopravy,“ upřesňuje a dodává, že město za zahrádky nevybírá žádné poplatky.