„Absolventů technických škol není málo, ale chybí ti, kteří jdou po maturitě do praxe. Velké procento pokračuje na vysoké škole. Zájem firem o maturanty z technických oborů je přitom poměrně velký. Firmy si je předcházejí a kontaktují ředitele škol už při studiu a stahují si je na praxe,“ potvrzuje náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma.
Jeho slova potvrzují i ředitelé technicky zaměřených škol. Ti právě v praxích vidí šanci, jak zajistit žákům pracovní místo před ukončením školy. Firmy si přitom žáky rozebírají bez problémů už ve druhém ročníku maturitního studia.
„Velmi často to končí tak, že žák, který v nějaké firmě absolvoval praxi, tak tam také po škole pracuje. Jako škola s těmito firmami také spolupracujeme a máme s nimi uzavřená memoranda. I když je absolventů celkem hodně, tak poptávka jasně převyšuje nabídku škol,“ vysvětluje Lenka Hrušková, ředitelka VOŠ, SŠ a COP Sezimovo Ústí.
Podle ní zájem o technické vzdělání dál roste a škola má nadbytek uchazečů. Kapacitu však navyšovat nechce a ani nemůže. „V případě informatiky jsme brali téměř každého pátého zájemce, zatímco u strojařů nebo elektrotechniků většinu uchazečů bereme. Abychom ale navyšovali počty, museli bychom mít více učitelů a hlavně kapacitu budovy,“ podotýká Hrušková.
Firma ZVVZ zřídila učňovské středisko
Na propojenost a spolupráci firem se školami upozorňuje většina oslovených větších zaměstnavatelů na jihu Čech, podle nichž tyto školy fungují jako líhně mladých techniků. Třeba v budějovické pobočce společnosti Groz-Beckert, vyrábějící součástky pro tkalcovské stavy, spolupracují se SOŠ ve Velešíně.
„Máme odtud stálý přísun učňů a maturantů. Na jejich nástupu se pak domlouváme podle toho, zda se jim zamlouvá nabízená pozice či o něho máme i my zájem. Takové lidi si na praxích připravujeme rovnou pro výrobu,“ ví Petr Justin, personalista společnost Groz-Beckert.
Nouzi o mladé absolventy mají i v milevském ZVVZ, které je partnerem místní SOŠ a SOU Milevsko. Pro ni ve firmě zřídili i středisko praktického vyučování, kam dochází velká část učňů i žáků školy. „Zaměřujeme se ale i na další školy v okolí, protože získat absolventy není snadné. Často se stává, že po studiu odcházejí pracovat i zcela mimo obor,“ připouští personalistka ZVVZ Veronika Kofroňová.
V Milevsku se kvůli nedostatku personálu nebojí přijímat čerstvě vystudované síly ani na technicky náročnější pozice. „Je nám jasné, že zapracování může trvat delší dobu, ale snažíme se zájemcům vytvořit takové prostředí, aby jim to netrvalo déle než několik měsíců a mohli se efektivně zapojit,“ doplňuje Kofroňová.
Výjimkou ale nejsou ani případy, kdy jdou děti z deváté třídy na technickou školu s tím, že už vědí, kde po vyučení či maturitě nastoupí. Zkušenosti s tím mají například v SPŠ Volyně na Strakonicku, kam dojíždějí žáci z celé republiky.
„Často jsou to děti našich bývalých absolventů, kteří mají buď své rodinné firmy, nebo mají rodiče v průmyslově založených firmách. K nim pak často po škole zamíří. Kvůli velké poptávce jsme zřídili portál nabízející našim absolventům pracovní nabídky. Momentálně tam žádá asi třicet firem, ale my jejich poptávku nedokážeme pokrýt,“ tvrdí ředitel školy Jiří Homolka.
Pomoci má projekt ministerstva
Zájem o technicky zaměřené obory má podpořit také pilotní projekt ministerstva školství, díky němuž se na desítkách škol v republice začal před třemi roky vyučovat předmět technika. Do projektu se zapojila i ZŠ a MŠ Hlinecká v Týně nad Vltavou, kde každý rok otevírají předmět pro 15 dětí z druhého stupně.
„Podařilo se nám díky dotacím kvalitně vybavit dílny a každý rok je o výuku zájem. Snažíme se, aby se děti dostaly k technice. Všímáme si, že se podíl deváťáků, kteří od nás jdou na technicky zaměřené školy, postupně zvyšuje,“ říká ředitelka školy Zdeňka Hájková.
Podle náměstka hejtmana Klímy ale bude ještě nějaký čas trvat, než se stane technika plnohodnotným předmětem na základních školách.
„Dokud nebude dokončená revize vzdělávacích programů, tak se to nikam dál neposune. Musíme si také uvědomit, že tento předmět bude muset také někdo umět učit. Je třeba jej také provázat i s ostatními technicky založenými předměty, jako je matematika nebo fyzika,“ doplňuje Klíma.
