Stojíme na prašné cestě asi tři kilometry od obce Světlík na Českokrumlovsku. Je tu ticho a klid. Zdánlivě nic nenapovídá, že jen pár desítek metrů za zatáčkou se ukrývá historicky velice cenný komplex. Po pár krocích už jej však spatřujeme.
Zpoza hradby zeleně na nás vykoukne vysoká kamenná věž zříceniny středověké tvrze ze 13. století stojící přímo v srdci zaniklé obce Pasovary. Díky úsilí a práci několika nadšenců se sem pomalu vrací život.
„Spolu se sklepením je hlavní věž zřejmě jedna z nejstarších zachovaných částí tvrze, v současnosti se ale nachází ve velmi špatném stavu. Proto je nyní naším hlavním cílem dát ji do pořádku,“ říká Eliška Princová, spolumajitelka tvrze a také jedna ze zakládajících členek spolku Z Pasovar, jenž usiluje o její záchranu.
„Svépomocí tady děláme jen drobnější práce typu kácení náletů nebo třeba vyklízení kamenů. Na odborné práce máme firmu,“ upřesňuje.
Když přicházíme blíž, ukazuje na velkou díru v mohutné zdi porostlé břečťanem. Ačkoli jsou stěny asi metr tlusté, další vypadávání kusů kamenů by mohlo narušit celou stavbu. Tomu se musí co nejdříve zamezit.
„Ještě před pár lety ve věži bydlel jeden člověk, ale už se odstěhoval, zbyla tu po něm však relativně dobrá střecha, takže dovnitř alespoň tolik nezatéká,“ zmiňuje Princová.
S přístupem dovnitř to však neměl jednoduché. Vchod se nachází asi dva metry nad zemí – to byl pro tyto stavby typický ochranný prvek. U úpatí věže se povaluje balvan. „Tohle je ostění z původního gotického okenního rámu,“ poukazuje Marek Princ, manžel Elišky Princové, který se k nám po chvíli připojuje.
Zatím přicházíme ke vchodu do původního sklepení. Právě tuto část před nedávnem obnovili. „Památkáři, kteří se na opravách samozřejmě také podílejí, nám doporučili začít se sklepením. Zamezilo se tak dalšímu borcení horních prostranství, stropy už byly dost nestabilní,“ vysvětluje Princová.
Sklep nyní slouží jako muzeum. Návštěvníkům se v něm snaží představit nejen historii tvrze, ale i zaniklé obce Pasovary. Na několika informačních panelech se tak mohou podívat třeba na plastický model původního areálu nebo na dobové fotografie z konce 19. století.
Zajímavostí je fakt, že panely osvětlují lampičky napájené fotovoltaikou umístěnou na zarostlém nádvoří. Elektřina sem zavedená není.
Pasovarská tvrz se za uplynulá staletí hodně měnila. Mísí se zde několik architektonických stylů. Naproti původní středověké věži se například nachází kdysi honosný renesanční palác. Dnes ho připomínají už jen holé zdi, tu a tam ještě i s omítkou z pozdějších let. Až do poloviny 20. století v něm však žili lidé.
„Naše tvrz je jedinečná i tím, že okolo ní živě vznikalo osídlení. Postupně ji stavby celou přirozeně pohltily, na některých místech je to patrné dodnes. Dokladem jsou pak dobové fotografie,“ poukazuje Princ.
Kdysi tu prý stávala vesnice s asi dvaceti staveními a německými osadníky. Ti pocházeli z Pasova, odtud také název Pasovary.
„Život zde však byl drsný. Přesto se těm lidem dařilo. Němci ale po válce museli z Čech odejít a Pasovary zůstaly opuštěné. Za minulého režimu pak domy úplně srovnali se zemí, dnes už je připomínají jen kameny v houští a občas nalezneme třeba nějaký střep z keramiky,“ vypráví.
Jako připomínku pohnutého osudu Pasovar postavil na bývalé návsi velký dřevěný kříž. Nedaleko tůňky, kam přitéká pramen, jenž zásobil obec vodou, působí pietní místo velice silným dojmem.
I dnes je hodně odříznuté. Nevede sem žádná asfaltová cesta a do nejbližší vsi jsou to asi tři kilometry. Ze Světlíku je to však příležitost ke krásné procházce s úchvatnými výhledy do okolní krajiny. Až ke tvrzi vede modrá turistická značka.
Sami manželé Princovi žijí doslova jen pár metrů od tvrze, v bývalém zájezdním hostinci. Mohou tak pozorovat zvyšující se zájem a povědomí veřejnosti.
„Umístili jsme sem informační cedule, o víkendu sem přijde třeba i třicet lidí, je vidět, že je to místo zajímá a přitahuje,“ všímá si Princová. Každoročně v létě také pořádají společenskou akci Pasovarské tvrzení. „Každý, kdo přijde, se může stát členem našeho spolku, přispěje tím na obnovu,“ přidává.
Spolek vznikl před třemi lety a jeho hlavním cílem je zastavit další chátrání areálu. Díky tomu také mohou žádat ministerstvo kultury o dotace z havarijního programu. Na financování oprav zřídili i veřejnou sbírku. Všechny informace včetně podrobnější historie jsou k dispozici na webu zpasovar.cz.
