Pozdní nástup jara a chladnější letní měsíce se letos opět odrazily na úrodě u ovocnářů. Na rozdíl od předešlé sezony, kterou farmáři ve výnosech označovali jako podprůměrnou, je ale ta letošní o něco lepší. Výsledky sklizně ještě mohou ovlivnit jablka, která se ještě sbírají.

„Je to spíše průměrný rok s tím, že letos máme o trochu více jablek než v předchozích dvou letech. Všechno je to o trochu opožděné a ještě zbývá sklidit pár druhů švestek. Vychází nám to celkem dobře, ale problémy byly v létě hlavně u třešní,“ zhodnotil předseda Unie ovocnářů pro Jihočeský kraj Petr Leber.

Právě třešně nejvíce doplatily na srážky, které se v červnu jižním Čechám nevyhnuly. V době dozrávání totiž vlivem vyrovnávání tlaku praskají a dostává se do nich plíseň. 

„Úroda by byla jinak slušná, ale kvalita byla mizerná. Prakticky polovinu plodů jsme vůbec nemohli sklidit, protože popraskala a shnila,“ vysvětil Jaroslav Muška, ředitel společnosti Zemcheba z Chelčic na Strakonicku.

Velký rozdíl oproti roku 2020 je letos díky absenci jarních mrazů. Ty loni zdecimovaly velkou spoustu sadů. Doplatila na to hlavě úroda třešní nebo jablek. 

„V níže položených místech se ale přeci jen nějaké škody objevily, někde se podepsaly i u švestek, kde byl menší výpadek. Například loni jsem jich měl spoustu, až mi lámaly větve,“ srovnal Leber, který ve Lhenicích na Prachaticku pěstuje také jablka.

Neúrodu švestek potvrzuje i Muška, který hlásí pouze polovinu obvyklé úrody. Na vině je podle něho hlavně chladné jaro, kdy se v údolích a nížinách mohla k ránu dostat teplota i pod bod mrazu. 

„Měli jsme asi dva dny minus dva stupně, což způsobilo, že se švestky neopylily. Zkrátka v takové zimě nevylétly včely ani čmeláci,“ připustil Muška s tím, že ve výše položených sadech podobné problémy ovocnáři vůbec mít nemuseli.

Jeho slova potvrdil Jaroslav Sebera, jenž má vedle švestek v Krtelích na Prachaticku necelých 25 hektarů převážně jabloňových a višňových sadů.

„Měli jsme jich dokonce více než jindy a podobně to vypadá i s jablky, ale méně je naopak hrušek. Počasí nám letos docela přálo. Sice kvetly stromy o něco později, ale na výnosech se to zásadně neprojevilo,“ připomíná Sebera.

Problém ale spíše vidí v nedostatku zájemců, kteří by farmářům pomohli úrodu sklidit. I když zatím zvládá lidi sehnat svépomocí, situace se každý rok zhoršuje. 

„Těch spolehlivých, kteří by chtěli manuálně pracovat, je opravdu málo. Měl jsem tu před pár lety dva šikovné Ukrajince, se kterými jsem byl spokojený. Přemýšlím posledních pár let o agenturních dělnících, ale zatím si pracovní sílu ještě dokážu sehnat sám,“ podotkl Sebera.

Hrušky lidé skoro nevozí

Výpadku lidí si naopak všímají jihočeské lihovary. Části z nich v posledních sezonách ubývají menší pěstitelé, kteří dříve ovoce stabilně vozili. „Loňský rok byl v tomto extrém, protože se přidal také výpadek agenturních pracovníků. Problém byl sehnat lidi hlavně na sklízení třešní a višní. Od farmářů často slýchám, že motivovat mladé lidi je nadlidský úkol,“ připustil majitel a ředitel lihovaru ve Lžíně na Jindřichohradecku Zdeněk Krňávek.

I tak je ale s letošním ročníkem spokojený. Nejvíce k nim jezdí hlavně drobní zahrádkáři, kteří letos nejčastěji vozili špendlíky, tedy ovoce příbuzné švestkám. 

„Myslím si však, že až začne pořádná sklizeň jablek, začnou určitě převažovat. Ne vždy to tak bývá, před třemi roky jsme měli jednoznačně nejvíce švestek,“ doplnil Krňávek.

A Zdeněk Kalivoda provozuje lihovar ve Chvalešovicích na Budějovicku. Největší úbytek vidí u třešní a hrušek, které lidé téměř vůbec nevozí. „Naopak spokojení jsme se švestkami, zahrádkáři je vozí ve velkém. S kvalitou to ale nebylo bůhvíjak dobré. Těšíme se na jablka, ta by naopak měla být lepší než jindy,“ sdělil Kalivoda.