Nejčastěji stačí zaslat hříšníkovi upomínku za nezaplacení svozu odpadu a ten své pochybení napraví. Jak ale postupovat, pokud se ani přes několikerou výzvu nemá k úhradě?
Obce a města přicházejí o stovky tisíc až miliony korun, které jim pak chybí v rozpočtu, ale nemají moc možností, jak to vyřešit. Jednou z variant je navýšení poplatku, to se však u chronických neplatičů zpravidla míjí účinkem, stejně jako zasílání upomínek.
„V případě, že ani poté poplatek neuhradí, zahájí finanční odbor daňové řízení. To znamená, že vydá platební výměr a následně vymáhá nedoplatky nařízením daňové exekuce,“ vysvětluje mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová.
Právě v krajském městě se nedoplatky za loňský rok týkaly více než 15 tisíc lidí, což je více než sedmina obyvatel města. I tak se ale ve stejném období v Budějovicích vybralo za svoz přes 55 milionů korun.
Ke zvyšování částky často sahají také v Táboře, kde za odpad neplatí do deseti procent obyvatel 35tisícového města. Roční poplatek za svoz zde činí 696 korun.
„Můžeme jim navýšit tuto částku až na trojnásobek. Pokud ani to nezabere, posíláme upomínku, platební výměr a nakonec přistupujeme k vymáhání. Posledním krokem je předání exekutorskému úřadu, kde se částka navýší o exekuční náklady,“ varuje táborský mluvčí Luboš Dvořák s tím, že radnice úřadu předává dluhy vyšší než pět tisíc korun.
Popelnice zatím neodebírají
Jedním z kontroverzních způsobů, jak se mohou města s neplatiči v krajním případě vypořádat, je například odebrání nádoby na odpad. Podobný postup dlouhodobě praktikují některá města v Česku, například Karlovy Vary. Na jihu Čech ale k takto razantnímu postihu zatím sahat nechtějí.
„K takové restrikci jsme dosud přistupovat nemuseli. Popelnice poskytujeme občanům města zdarma, přičemž každou přidělujeme třem osobám v daném bydlišti. Odebráním bychom tím pádem potrestali i ostatní lidi, kteří řádně platí,“ doplňuje Welzlová.
Stejné je to i v případě Jindřichova Hradce, kde se mluvčí radnice odkazuje na zákon o povinnosti zpracovat odpady. „Musíme zkrátka všem, i neplatičům, umožnit odpad vyhodit a zajistit jeho odvoz,“ doplňuje Eliška Čermáková.
Mluvčí upozorňuje i na problém, kdy se exekuce s hříšníky vlečou několik let. Města si tak nemohou spočítat, o jakou částku meziročně přicházejí. V krajním případě i taková věc může ovlivnit plánování cen poplatků za svoz odpadu.
„Musíme také počítat se šestiletou lhůtou pro odpis nevymahatelných nebo promlčených pohledávek. Například za rok 2014 jsme takto přišli přibližně o 350 tisíc,“ podotýká Čermáková.
O stovky tisíc korun ročně pravděpodobně přicházejí také v Písku, kde loni vybrali více než dvanáct milionů korun. I když se může částka zdát poměrně vysoká, v tak velkém městě ani zdaleka nestačí na pokrytí nákladů spojených s likvidací odpadů.
„Jen v loňském roce nás stála likvidace a nakládání s ním téměř dvojnásobek. Město tedy musí doplácet významnou částku,“ potvrzuje mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.
Stejná situace je i v ostatních jihočeských sídlech, jak potvrzují zástupci z radnic. Například v Táboře poplatky nahradí sotva 60 procent veškerých výdajů spojených s odpadem.
„V uplynulém roce jsme vybrali 21,6 milionu, i tak jsme ale museli doplácet téměř 16 milionů,“ říká Dvořák a dodává, že ročně kvůli neplatičům přichází městská kasa až o půldruhého milionu korun.
I když se v odpadovém hospodářství točí pro obce a města poměrně vysoké částky, ve Strakonicích od poplatku za odpad před dvěma roky zcela upustili. Loni je přitom jeho zpracování stálo 21 milionů. Vedení města si tento krok pochvaluje a vnímá ho jako pomoc pro své obyvatele.
„Už v roce 2020, kdy jsme poplatek zrušili, nebyla ekonomická situace běžných lidí bůhvíjak dobrá. Nyní se ještě o něco zhoršila, takže odpuštění poplatku jim nyní pomáhá více než jindy,“ myslí si mluvčí strakonické radnice Markéta Bučoková.
Zároveň také ujišťuje, že i když částky za zpracování odpadu kvůli stále vyšším nákladům rostou, město poplatek v dohledné době obnovovat nebude.