Kolem bývalého Vysokého Hrádku u Týna nad Vltavou se rozprostírala pole místo současné elektrárny Temelín. A z protější vesnice Březí dnes zbyl už jen kostel. To jsou data, která známe z hodin dějepisu.
Nyní však existuje aplikace, ve které si lze historii a současnost porovnat. Vytvořil ji Jihočeský kraj a je k mání zdarma a bez registrace na jeho geoportálu, přesně lze na místo dojít přes tento odkaz.
Nabízí nejen náhled na staré mapy, ale právě také srovnání se současností na takzvané bezešvé mapě. Zobrazuje historické povinné císařské otisky stabilního katastru. Tvoří ho podrobná katastrální mapa z let 1824 až 1843.
Jedná se o kopii originální katastrální mapy v měřítku 1 : 2 880, která zachycuje jedinečný stav území z období před téměř 200 lety. A porovnává ho se současnými snímky z katastru nemovitostí. Chybí území Vitorazka, protože to bylo do roku 1920 součástí Dolního Rakouska.
„Tyhle staré mapy a srovnávačky se současností mě baví moc. Kolikrát jsem se na tom zasekl hluboko do noci. Brouzdal jsem po starých a zaniklých obcích na Šumavě, vesničkách, které zalily přehrady, a podobně,“ komentoval svou zkušenost Ondřej Sokolovský.
„Samozřejmě, že si člověk najde hned svůj rodný dům. Ten náš tam před dvěma sty lety v českobudějovickém Rožnově sice nebyl, ale pořád to ještě byla samostatná obec. Také mě bavila stránka kontaminace.cz, kde byly letecké snímky z 50. let dvacátého století. Škoda, že už neexistuje,“ dodal Sokolovský.
Jde o náhled, jak to tady vypadalo ještě před nástupem industrializace a rozvojem zástavby.
historik a archivář Daniel Kovář
Známý budějovický historik a archivář Daniel Kovář zmínil, že to byla naprosto jiná krajina, než jak ji známe dnes.
„Jde o náhled, jak to tady vypadalo ještě před nástupem industrializace a rozvojem zástavby. Nejsou zde například ještě železnice,“ upozornil s tím, že však koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince už na historické mapě zanesena je. František Antonín Gerstner ji totiž začal stavět právě před 200 lety.
Inspirací pro jihočeské hejtmanství byla jiná města, která už naskenování do bezešvých map provedla. „Kolegové z několika odborů po nás obdobné dílo chtěli také pro území Jihočeského kraje,“ uvedl Tomáš Pokorný z krajského odboru informatiky, kde aplikaci spravují. Její příprava trvala rok a půl.
„V oblasti životního prostředí lze totiž využít například koryta vodních toků, která nebyla ještě tolik dotčené lidskou činností, viz vltavská kaskáda a další větší vodní díla. Tyto informace jsou potřebné pro řešení retence vody v krajině a plánování opatření proti suchu nebo naopak proti záplavám a povodním,“ upozornil na důležitost dokumentace Pokorný.
Díky tání ledu se na Lipně ukázalo Srdce Vltavy. Unikát je vidět až z vesmíru |
Ze zajímavých míst pro porovnání doporučuje právě Vltavskou kaskádu, například Srdce Vltavy na Lipně nebo Zvíkovské podhradí na Orlíku.
„Krásným příkladem je také celé pohraničí jižních Čech, kdy většina obcí zmizela po vyhnání německojazyčného obyvatelstva po roce 1945 a na těchto místech vzniklo hraniční pásmo nebo vojenský újezd. Příkladem může být obec Cetviny,“ nalákal Pokorný na virtuální výlet do historie.