Zatím nemají v krajském zastupitelstvu ani jednoho člověka, ale už za několik týdnů se tam Piráti chtějí usadit. Stranu vede do voleb na jihu Čech radiolog Lukáš Mareš. Rád by zlepšil třeba služby v porodnicích.

„Žena si má vybrat polohu, ve které chce rodit, nemá to být tak, že to bude pohodlné pro personál,“ říká jednatřicetiletý doktor.

V programu slibujete, že zajistíte dostatek lékařů. To zní hezky, ale jak toho chcete docílit?
Je to složité, kdyby to bylo jednoduché, už je problém vyřešený. V absolutním počtu lékařů jsme na tom stejně jako třeba v Německu. Jde ale o organizaci péče a práce i o to, jak moc jsou lékaři zatížení administrativou. Například role praktického lékaře by měla být úplně jiná než neustále potvrzovat neschopenky. To by se mělo řešit z centrální úrovně a my na to můžeme poukazovat.

A jak to tedy chcete zlepšit z pozice kraje?
Lidé nevědí, že specialistu jim má primárně zajistit pojišťovna. Ta ale maximálně předá kontakty a oni vás pak stejně nikde nevezmou. Kraj by se měl snažit od pojišťoven získat přesná čísla o dostupnosti jednotlivé péče, nebo by to mělo být zajištěné centrálně. Kraj pak může lákat formou dotačních programů a pobídek, náborových příspěvků a podobně. Dá se s tím pracovat. My jako jihočeští Piráti budeme toto téma zvedat a neustále na něj upozorňovat a tlačit na změnu.

Takže proto je v krajském programu, i když moc jihočeské není?
Přesně tak. Je to pro obyvatele jižních Čech zásadní problém, a tak se musíme pokusit pomoci změně. Řešení není jednoduché, ale podle nás je možností otevřít trh zdravotních pojišťoven.

A co mohou ještě udělat kraj s městy? Bude atraktivní, když třeba nabídnete byt či pomoc se zařízením ordinace?
Bavil jsem se o tom na stomatologické komoře. Byt je samozřejmě pro každého lákavý. Zásadní ale je, zda je ten člověk schopný v místě uživit provoz. Proto třeba lékaři chybí na vesnicích. Potřebují určitý počet klientů a mezi nimi i ty, kteří jsou ochotní za některé zákroky platit. Pomoci by mohly třeba sdružené ordinace, které bude využívat více lékařů a bude tam i nějaká zastupitelnost.

V oblasti zdravotnictví chcete také transformovat porodnice. Copak nefungují dobře?
Vždy jde zlepšovat prostředí a ženy by měly mít co nejkomfortnější prostředí v předporodním období i po porodu. V tomto ohledu se ještě můžeme zlepšovat a stejně tak i v přístupu personálu. Máme jasná doporučení na základě systému medicíny založené na důkazech. Ta říkají, jaký má být k ženě přístup. Ne všude se to děje, třeba v Budějovicích se situace významně zlepšila, dlouhodobě je na tom dobře Písek. Ostatní porodnice trpí nedostatkem personálu a vedení tam třeba není tak osvícené.

A co přesně by se mělo změnit?
Je to třeba o otevřené komunikaci, respektování práv ženy. Ať si ona vybere porodní polohu, a ne že to bude ta, která je pohodlná pro personál. Když řekne, že chce rodit vkleče, má dostat tu možnost.

Když se bavíme o porodnicích, před časem se ministerstvo netajilo, že by se některé porodnice mohly zrušit. Týkalo se to třeba Prachatic. Jak to vnímáte?
To je problém. Aby špitál fungoval komplexně i s ohledem na platby pojišťoven, musí tam být základní péče, čtyři základní obory. Jedním z nich je gynekologie a na ni navázaná pediatrie. Když jeden obor škrtneme, tak ve střednědobém horizontu nemocnice zanikne jako celek. V takto nastaveném systému by se neuživila. Určitě chceme zdravotní péči udržet, ale můžeme se bavit o nějakých úpravách. Aby se třeba pro některé výkony personál nedubloval, ale naopak se mohl vykrývat.

Více stran a hnutí má v programech, že nepřipustí privatizaci jihočeských nemocnic. Ono to snad hrozí?
Ve vzduchu toto visí dlouhodobě, u nás je to ale momentálně spíše upozaděné. Historicky se ale mluvilo právě o Prachaticích a Krumlovu, kam by mohl přijít někdo ze soukromé sféry, zařízení transformovat a zaměřit se na zahraniční bohatou klientelu. To by ale pro naše občany znamenalo, že přijdou o péči, protože by se soukromníkovi nevyplácela. A to odmítáme.

Nicméně něco takového asi nenastane, i s ohledem na prohlášení dalších politiků.
Je to tak, všichni mluví o tom, že odmítají prodej nebo privatizaci.

Zajímavé je, že se chcete zabývat fungováním Jihočeské centrály cestovního ruchu. Mám pocit a ukazují to i čísla, že toho v posledních letech naopak dost zvládla a přinesla dobré projekty, které turisty přilákaly.
Věcně s vámi musím souhlasit, že centrála funguje velmi dobře. Ale dělají to za dost peněz, a proto je namístě o to důkladnější kontrola, zda jsou vynakládané efektivně. Například třídenní akce v Linci minulý rok, která vyšla na pět milionů. Také myslím, že je třeba tlačit všechny atrakce a místa stejně napříč krajem.

V oblasti dopravy máte v programu kromě jiného zavedení přímého spoje z Budějovic do Vídně. To je ale spíše záležitost objednávky ministerstva dopravy.
Pokud to nebude rychlík či expres, ale spěšný vlak, tak ho může objednat i kraj. Navíc už tento spoj existoval, proč ho nevrátit zpátky. Nám takový vlak dává smysl a věříme, že bude oboustranně využívaný.

Chcete také napříč krajem rychlý internet a snižovat byrokracii. Na českobudějovické radnici už dva roky vedete výbor pro veřejnou správu a informační technologie. Povedlo se tam něco v těchto oblastech vylepšit?
Ve skutečnosti rozhoduje náměstek, který má IT technologie na starost, a na to narážíme. My se snažíme věci tlačit, ale nejsme v koalici, takže je to takové příštipkaření. Ale co se týká Jihočeského kraje, rádi bychom provedli například personální audit. Zda jsou zaměstnanci na svých místech a mají tam co dělat, zda to nelze lépe zorganizovat. A pokusit se více digitalizovat, více komunikovat přes datové schránky.

Na budějovické radnici jste v opozici. Nemáte obavy, že v ní skončíte i na kraji? Nejste pro mnohé politiky stále příliš nečitelní?
Nespadli jsme z nebe. Piráti jsou tu jedenáct let a leckde i v koalici, v Praze máme primátora. Ostatní by s námi měli počítat, protože zastupujeme zájmy velkého počtu lidí.

Dva roky jste zastupitelem a byl jste i šéfem výboru pro IT a veřejnou správu, podařilo se vám něco prosadit?
Jsem sportovec a moje velké a hlavní téma bylo zabránit demolici sportovní haly, což se podařilo. Tím, že se hala nezbořila a nepostavila na stejném místě nová s minimální přidanou hodnotou, jsme myslím městu ušetřili stovky milionů korun.

A změnil jste se jako politik?
Je dobře, že jsem měl šanci vše vidět zblízka, nabral jsem zkušenosti. Vím, kdo má jaké kompetence a na koho se obracet. Řekl bych, že jsem zkušenější.