Firma z lomu na Strakonicku odčerpala vodu, chce tam vrátit těžbu

  8:54
Soukromá společnost, která vlastní několik lomů, se chystá u Blatné na Strakonicku obnovit těžbu a zpracování kvalitní žuly. K osadě Drahenický Málkov plánuje přesunout provoz na zpracování ušlechtilého kamene od Pelhřimova. Firma už ze starého lomu loni odčerpala vodu. Nádrž využívali rekreanti a potápěči.

ilustrační snímek | foto: Matěj Smlsal, iDNES.cziDNES.cz

Těžit žulu bude majitel lomů v lokalitě Drahenický Málkov a u Kozárovic na Příbramsku vzdálených asi 20 kilometrů od prvního zdroje kamene. V obou případech jde o ušlechtilou surovinu používající se mimo jiné na umělecké a dekorační předměty. Z Drahenického Málkova je třeba dlažba na Karlově mostě nebo na Pražském hradě.

„Z Pelhřimova chceme k Blatné přesunout výrobní provoz skládající se z řezárny a drtírny kamene. V nové hale zaměstnáme další pracovníky. K těžbě máme povolení od Báňského úřadu. Výrobu chceme zahájit v příštím roce,“ uvedl ředitel společnosti Lom Drahenický Málkov Patrik Zeithaml.

Ten je ve vedení několika lomů, například v Kozárovicích, KM Kámen, a je předsedou výrobního družstva Kámen v Pelhřimově. Tyto firmy spojuje obchodní společnost Invest & Property Consulting.

Co okolí lomu na okraji Drahenického Málkova v budoucnosti čeká, nikdo zatím neví. V minulosti si obyvatelé osady stěžovali na hluk z odstřelů, teď je podle nich klid.

„O rozšíření těžby nebo o přesunu výrobny kamene zatím nic nevíme. Pokud ale Báňský úřad souhlasí, nemůžeme s tím nic dělat,“ řekla starostka Blatné Kateřina Malečková.

Připomínky nemá ani odbor životního prostředí města, ačkoliv v minulosti řešil u lomu hluk a výbuchy, které ohrožovaly okolí. Podle jednoho z obyvatelů osady Luboše Rumplíka byly detonace v minulosti nepříjemné a kamení při nich padalo do blízkého okolí. Samotná místní surovina je ale žádaná a kupují si ji třeba i okolní zahrádkáři a drobní stavebníci.

Podle Zeithamla je blatenský kámen atypický svou strukturou a množstvím křemene. Spolu s lomem v Kozárovicích chce dosáhnout z obou zdrojů výtěžnosti až 10 tisíc tun za rok.

Hlavním produktem bude obkladový kámen vhodný třeba do koupelen, na parapety nebo kuchyňské linky. Zbytky se budou drtit na stavební štěrk. V minulosti šla většina produkce na vývoz hlavně do Rakouska a Německa.

„Poptávka a konečná cena se samozřejmě změnila v souvislosti se zdražováním pohonných hmot a energií. Stále je vysoká spotřeba štěrku v souvislosti s budováním dálnic a ostatních komunikací, ale ten vyrábíme jen okrajově,“ podotkl Zeithaml.

Strategií společnosti je právě přestat vozit ušlechtilý kámen do Pelhřimova a zpracovat ho na místě v Lomu Drahenický Málkov. K tomu má sloužit nové vodní hospodářství, protože jemné řezání kamene probíhá pod vodou. Schválení projektu Báňským úřadem předcházel geologický průzkum a dokument o těžbě včetně závěrečné rekultivace místa.

Zatím je předpoklad, že kolem rozšiřování lomu nebudou velké výhrady veřejnosti jako například na jiných jihočeských místech, kde lidé kritizují zvýšení dopravy, hluku a prašnosti. V Ševětíně na Českobudějovicku o rozšiřování lomu a využívání drtičky rozhodovalo dokonce referendum. Problémy s pokračováním těžby měla i společnost v Halámkách u rakouských hranic.

Lom je na okraji obce Drahenický Málkov.

Lom je na okraji obce Drahenický Málkov.

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.