Zatímco loni první generace dokončovala vývoj začátkem dubna, letos ještě není u konce.
„Vypadá to zatím velmi dobře. Během několika teplých dnů na přelomu dubna a května sice na jihu Čech v menším množství lýkožrouti vylétli, ale díky příhodným teplotám a vlhku neměli dostatek energie na založení nové generace či kladení vajíček. Letos se zdá, že nabrali až dvouměsíční zpoždění oproti předchozím rokům,“ přibližuje entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd.
Jeho slova potvrzuje také Jan Příhoda, předseda think tanku Czech Forest, který usiluje o rozvoj lesnictví v Česku. Podle jeho slov v tuto chvíli vznikají v jihočeských lesích spíše menší ohniska, která se daří včas eliminovat.
„Rozhodně se nejedná o plošný problém jako na Vysočině, kde se projevil hlavně mimořádně slabý odbyt dřeva, které zůstávalo stát v lesích a kůrovec se z něj mohl dále šířit,“ podotýká Příhoda.
V posledních měsících se ale trh se dřevem postupně rozhýbal, což lesníkům pomohlo zbavit se vytěženého nebo ještě stále stojícího dřeva.
„Nám v lesích nezůstalo prakticky vůbec nic. Co jsme mohli, to jsme okamžitě zpracovali a díky příhodnému počasí a slabé aktivitě kůrovce jsme tak měli daleko více času na odklízení dřeva namísto vyhledávání čerstvě napadených stromů,“ potvrzuje jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.
Sám si ale také všímá, že narazit v tuto dobu na kůrovce pořád není rarita. „Tím, že bylo chladné počasí, se to natáhlo od poloviny dubna a tento týden s příchodem lepšího počasí létá dále. Nedá se říci, že by bylo brouka méně, spíše se období jeho aktivity natáhlo na delší časový úsek. Pro lesníky je takový stav hůře čitelný,“ dodává.
Podle lesních hospodářů ale bude klíčové léto. Pokud počasí vydrží v podobném trendu jako na jaře, mohli by se po letech dočkat výrazného zlepšení situace, co se týče rozšíření kůrovce.
„Předpoklad je v tuto chvíli docela dobrý, ale je nám jasné, že budeme muset i nadále vyhledávat a likvidovat stále ještě větší množství napadených stromů, ať už přímo v námi spravovaném revíru nebo u sousedních majitelů,“ je spíše opatrný jednatel Lesů města Český Krumlov Miroslav Štoll.
O dřevo mají zájem i Číňané
I on si všímá rostoucího zájmu o dřevo, a to zejména od stavebních firem, pro něž je smrk základní dřevinou. „Hlásí se i Číňané nebo společnosti z Ameriky. Možná tomu podle mě mohla pomoci i pandemie koronaviru, lidé kvůli horší možnosti cestovat mají více peněz a staví domy,“ uvažuje šéf krumlovských lesů.
Situace se výrazně zlepšuje i v Národním parku Šumava, kde stále na hlavní výlet brouka teprve čekají.
„Stromy budou odolnější a kůrovci naopak slabší. Smrky jsou u nás momentálně napadené jen ve velmi nízké míře. Loni jsme například museli touto dobou zpracovávat velké objemy, to letos rozhodně není. Trochu se ale obávám, že se nám později práce nakumuluje a bude se hůře plánovat,“ popisuje vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.
Jen v letech 2019 a 2020 bylo kůrovcem v každém z těchto roků na území parku napadeno okolo 300 tisíc kubíků, a to v zásahové i bezzásahové části. „Letos je těžba pouhým zlomkem loňského roku. Prognóze na letošek bych se zatím ještě raději vyhnul, v tuto dobu se soustředíme hlavně na podporu druhové rozmanitosti lesních porostů v zásahových částech parku,“ dodává Kozel.
Za mokra poničili lesní cesty
V souvislosti s pokračující těžbou dřeva a vlhkým počasím však lesníkům přibyl jeden problém. Kvůli podmáčenému terénu těžká technika daleko více poškozovala lesní cesty.
„Potřebovali jsme se dostat do lokalit, kde byly zbytky napadených stromů, nic jiného se dělat bohužel nedalo. Za sucha nebo mrazu by to bylo lepší, ale na to jsme čekat nemohli,“ připouští Zámečník s tím, že poškozené cesty budou muset lesníci opravit.
Do náprav se po skončení obnovy lesa po kůrovcové kalamitě pustí i Lesy České republiky, které loni do oprav cest investovaly v Jihočeském kraji přes 26 milionů korun. V Krumlově se ale podařilo cesty uvést do původního stavu ihned po těžbě.
„Bylo to trochu komplikované a museli jsme při špatném počasí správně volit lokality nebo posouvat termíny. I díky tomu jsme ale mohli vysadit celkem 24 tisíc nových sazenic stromků,“ říká Štoll.