Po obnově kostela ukážou lidem při prohlídkách i trám ze 13. století

  9:50
Rekonstrukce strakonického kostela sv. Prokopa trvala téměř dva a půl roku a vyšla na 57 milionů korun. Tamní farnost nyní může zpřístupnit části, do nichž se návštěvníci nemohli dlouhé roky podívat.

Hned za dveřmi se rozzáří vysoký zlacený hlavní oltář. Zaujmou i renesanční malby, které byly čtyři století ukryté pod barokní omítkou. Spoustu dalších úprav však návštěvníci kostela svatého Prokopa ve Strakonicích na první pohled neuvidí.

Při téměř dva a půl roku trvající rekonstrukci totiž dělníci museli také staticky zajistit některé části sakrální stavby. Nyní už však nic nebrání tomu, aby se do opraveného gotického kostela ze 13. století mohli první lidé podívat tento pátek, kdy jej strakonická farnost otevře pro veřejnost.

Veškeré práce, na něž se památkáři i budějovické biskupství připravovali od roku 2015, vyšly dohromady na téměř 57 milionů korun. Nejvíce peněz stálo restaurování mobiliáře nebo nástěnných maleb, ale také stavební úpravy. Zhruba dva a půl milionu stála renovace kostelních varhan.

„Postaral se nám o ně restaurátor Peter Nožina. Musel je celé rozebrat a poté ošetřit proti červotoči. Bylo nutné také odstranit veškeré mechanické závady a po složení naladit,“ přibližuje strakonický farář Roman Dvořák osud dřevěného nástroje, který je v kostele už od roku 1891, kdy nahradil původní varhany z roku 1660.

Kromě kompletní výměny elektroinstalace se obnovy dočkaly také dřevěné podlahy se schodištěm a omítky včetně výmalby. „Restaurátoři navíc odkryli a obnovili nástěnné malby a výzdobu klenby z gotického, renesančního i barokního období, díky čemuž můžeme vidět další zajímavosti z historie a vývoje kostela. Při opravách jsme také objevili zazděná výklenková sedadla, takzvané sedilia, v jižní stěně presbytáře,“ líčí Dvořák.

„Sedilia byly pro nás naprosto nečekaný objev, protože ještě donedávna byl celý výklenek zazděný. Až při očištění omítek jsme je objevili, stejně jako nádherné kamenické dílo z konce 13. století, které ale má výzdobu až ze 16. století. Byl to výklenek pro celebranty a ministranty, kteří se účastnili mše,“ přibližuje překvapivý nález Roman Lavička z budějovické pobočky Národního památkového ústavu.

Prohlídky jsou na objednání

Tamější farnost také může po opravách zpřístupnit části kostela, do nichž se návštěvníci nemohli dlouhé roky podívat. Nyní se tak dostanou i do zadního traktu.

Při významných příležitostech bude možné absolvovat prohlídku i dalších prostor, kde budou k vidění historické předměty související se samotným kostelem. Možnost k exkurzi však budou mít lidé po objednání i v jiné dny.

A právě v doposud nepřístupných místech kostela se nacházejí historicky snad nejzajímavější části sakrální stavby.

„V prostorách nad sakristií a jižní lodí máme nyní zřízené výstavní prostory a depozitáře. Překvapivé pro nás bylo i stavebně-historické využití těchto prostor, které plnily obrannou funkci, ale také zde normálně žili lidé. V těchto místech se navíc dochovaly dřevěné prvky z roku 1287,“ připomíná Dvořák.

Zajímavostí je podle něj rovněž jeden z trámů, jehož část se podařilo i po rekonstrukci uchovat ve zdi. „Je vyrobený z borového dřeva a díky dendrochronologické analýze se podařilo přesně datovat jeho stáří. Podle odborníků byl strom pokácený v roce 1287 nebo 1288,“ dodává strakonický farář.

Pomohly peníze od dárců

Rekonstrukci však provázely i nepříjemnosti, a to zejména vinou zdražování stavebních materiálů nebo práce. Kvůli tomu muselo biskupství upustit od některých drobnějších součástí rekonstrukce. Velkou výzvou bylo také koordinovat práce stavebních dělníků a restaurátorů, kteří si museli urychleně odvážet předměty k obnovám.

„Shánění peněz pro nás bylo velmi problematické. Na druhou stranu nám moc pomohli drobní dárci, naše farnost i díky nim sehnala potřebné tři miliony na spoluúčast. Milionem přispěla také strakonická radnice. Kdybychom měli pokrýt ze svých zdrojů celou spoluúčast, dostali bychom se do velkých finančních problémů,“ doplňuje Dvořák s tím, že zbylou většinu nákladů pokryly dotace z Evropské unie.

Děkanský kostel svatého Prokopa je jednou z nejvýznamnějších památek města a nachází se v areálu strakonického hradu. U soutoku řek Volyňky a Otavy stojí už od začátku 13. století, kdy jej založil šlechtický rod Bavorů. Dominantou kostela je 40 metrů vysoká věž pocházející z jeho raného období.