„Vzhled Strakonické madony byl ovlivněný hutí v Remeši, která poznamenala porýnské a jihoněmecké sochařství ve druhé polovině 13. století. Jde o kompoziční typ takzvané milostné madony s otevřeným pláštěm. Dílo bylo pravděpodobně vyrobeno v Čechách v časovém rozmezí 1250 až 1320,“ uvedla ředitelka strakonického muzea Ivana Říhová.

Originál Strakonické madony je uložený v Národní galerii v Praze.

Tělo plastiky je tvarově velmi zjednodušené a útlé, avšak se silně stylizovanou drapérií s dlouhými, vertikálními záhyby. Plastiku pravděpodobně nechal zhotovit některý z příslušníků rodu Bavorů ze Strakonic, zřejmě Bavor III. z Bavorova, purkrabí královského hradu Zvíkova, který měl blízko k Elišce Přemyslovně.

„Originál sochy je vyrobený z jedlového dřeva s dutým vnitřkem. Hlava a levá ruka Ježíška jsou ze dřeva lipového. Patrně se jednalo o pozdější opravu, ale podle charakteru neuplynulo mezi vytvořením díla a opravou mnoho času. Madoně chybí pravá ruka. Plastika je vysoká 184 centimetrů a od roku 1947 je součástí sbírek Národní galerie v Praze,“ upřesnila Říhová.

Strakonickou madonu uvidí návštěvníci od července 2021, kdy se muzeum sídlící na hradě slavnostně otevře po náročné rekonstrukci.

Součástí nových prostor mimo jiné budou jedinečné expozice Suverénního řádu maltézských rytířů, dud a dudáctví, historie textilní výroby, zbraní a motocyklů značky ČZ. Opravy začaly v červenci 2018 a vyjdou na 130 milionů korun.

Vzniknou i nové prostory pro kulturní vyžití a technické zázemí muzea. V hradním paláci přibudou dva nové sály s bezbariérovým vstupem určené pro přednáškovou a vzdělávací činnost muzea. Nové interiéry dostane i knihovna s badatelnou.