Českobudějovičtí parazitologové, kteří chodí pravidelně „lovit“ klíšťata do terénu pro experimenty, začali už v březnu. A své laboratorní chovy už v letošní nadprůměrné sezoně oživili tisícovkami těchto roztočů.
„Už jsme nasbírali 6 500 samic a stejný počet samců, což je mnohem víc než v předchozích letech v tuto dobu,“ říká Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd ČR.
Laboratorní chov parazitologického ústavu byl tradičně po zimě vyčerpaný a zbylo v něm jen několik stovek dospělců.
„Klíšťata z přírody potřebujeme nejen k experimentům, ale také proto, aby laboratorní chovy nedegenerovaly. Teď jich máme dost, jedna samička naklade 1 000 až 1 500 vajíček, budeme mít i slušný příliv larev a nymf,“ popisuje Erhart, který má systematický chov klíšťat na starosti.
Zatímco vědci si libují, že mají dostatek klíšťat pro výzkum, pro většinu lidí jsou tito nepříjemní roztoči postrachem. S jejich vysokou populací roste i riziko nákazy obávanou klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou.
Přitom letos na jaře se naučilo chodit do přírody mnohem víc lidí. Cestu ze zavřených měst si tam v době epidemie koronaviru našli i ti, kteří upřednostňují život v nákupních centrech, restauracích a multikinech.
Lékaři se proto obávají, že zvlášť v jižních Čechách naroste počet případů klíšťové encefalitidy, protože prakticky celý kraj patří k největším ohniskům této virové infekce v Evropě.
„I kdyby bylo letos stejně klíšťat jako v minulých sezonách, lidí v přírodě se pohybuje tolik, že můžeme logicky očekávat víc klíšťových zánětů mozku než loni, kdy jich v regionu bylo 99,“ říká primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.
Přitom všechny tyto případy, které nejprve připomínají chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení a spousta pacientů se potýká s vážnými trvalými následky, jsou podle lékařů zbytečné. Lidé se totiž proti klíšťové encefalitidě mohou účinně bránit očkováním, které lze podstoupit celoročně.
Na očkování přispívají pojišťovny
Vakcinace proti „klíšťovce“ nespadá mezi povinná očkování a lidé si ji musí hradit sami. Cena jedné dávky vakcíny s aplikací se pohybuje kolem 950 až 1 100 korun, přesnou cenu sdělí praktický lékař nebo ji najdete na webech očkovacích center.
„Očkujeme ve zrychleném schématu. Druhou dávku aplikujeme za čtrnáct dní po první a dvě stačí k ochraně na tuto sezonu,“ vysvětluje lékařka Ludmila Sattranová z očkovacího centra budějovického zdravotního ústavu.
Náklady na očkování může citelně snížit příspěvek od zdravotní pojišťovny, který patří mezi nejvyužívanější benefity. „Často chodí páry i celé rodiny, přichází i dost lidí, kteří zažili ‚klíšťovku‘ v rodině,“ upřesňuje Sattranová.
Od infikovaných klíšťat se mohou lidé nakazit i lymskou boreliózou, která je na rozdíl od virové klíšťové encefalitidy vyvolaná bakteriemi a dá se léčit antibiotiky.
„U boreliózy může být symptomem prvního stadia typická červená skvrna šířící se kolem místa přisátí. Druhé stadium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí. Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému. I borelióza může mít u oslabených lidí závažný průběh,“ popisuje Chrdle.
V letošní sezoně zatím onemocněli klíšťovou encefalitidou na jihu Čech dva lidé, a to na Českobudějovicku a Českokrumlovsku. Loni to byli ke stejnému datu tři pacienti.
„Lymské boreliózy je zatím v kraji 32 případů, nejvíce tradičně na Jindřichohradecku, a to 15, po pěti na Českobudějovicku a Táborsku. Loni jsme jich evidovali v tuto dobu 63,“ shrnuje krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Jenže to je teprve začátek sezony – první vrchol klíšťových nákaz přichází v květnu a červnu a druhá vlna v srpnu a září s tím, že poslední případy se objevují běžně v říjnu i později.
S oteplováním a mírnými zimami se klíšťata rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí v posledních letech nárůst počtu nakažených na Prachaticku a Krumlovsku.
