Následky covidu se mohou projevit po letech, říká primář lázní v Třeboni

Když jsem na vás čekal, recepční zrovna volala s klientem, který měl do lázní přijet po prodělání nemoci covid-19. Kolik takových lidí teď máte?
Domnívám se, že jich v tuhle dobu není příliš. Je to celkem logické. Ti s horším průběhem jsou rádi, že jsou doma a vzpamatovávají se z toho, co prodělali. Řada zájemců navíc pobyt odkládá, čekají na lepší počasí. Myslím si, že hodně takových lidí máme teprve před sebou. Pokud bychom se bavili o tom novém programu zaměřeném právě na následky covidu-19, do něj už se zájemci postupně přihlašují.

Než probereme následky tohoto onemocnění, máte s koronavirem vy osobní zkušenost?
Neprodělal jsem ho. Měl jsem zatím štěstí, že se mi to vyhnulo a stejně tak i mé rodině. V lázních to však mělo několik desítek pracovníků, většina naštěstí bez výrazných následků. Bohužel tady však máme jednu tragickou zkušenost, nemoci podlehl jeden z našich dlouholetých zaměstnanců.

Kdy jste začal vnímat, že za sebou nemoc nechává i jiné následky než dušnost či kašel?
Chorobu jsem neprodělal, ale i díky dvaceti letům praxe v nemocnici mám řadu kamarádů či známých, takže určité informace dostávám. I jiné potíže než respirační se začaly ukazovat s vyšším počtem nemocných. To se podle mě týká posledních pár měsíců. I proto to teď vnímáme nejintenzivněji. Na podrobnější informace je potřeba časový odstup. Nicméně se ukazuje, že zdaleka nejde jen o problémy s dýcháním, ale mluví se i o častějších potížích s ledvinami či poruchách vnímání citlivosti.

Jaké následky jsou podle vás nejčastější?
Myslím si, že nyní nevíme zdaleka všechno. Tak jako se postupně objevují nejrůznější problémy přičítané covidu-19, tak si myslím, že bude takových věcí postupně přibývat. V tuto chvíli nikdo neví, co všechno to způsobí a s jakou intenzitou. Může se stát, že se některé věci začnou projevovat i po několika měsících, kdo ví, jestli to nebudou roky. Kolega kardiolog mi však popisoval, že pozorují častější výskyt některých poruch srdce. O takových věcech nyní víme, důsledky v podobě častějšího selhání srdce se však mohou projevit až za několik let.

S čím ještě se lidé po covidu-19 potýkají?
Jde o kardiologické potíže, neurologické problémy, objevují se i informace o zatím nespecifických projevech, jako jsou nesoustředěnost, nespavost, bolesti hlavy a další. Doktoři si postupně začínají dávat dohromady, co by mohlo být společným jmenovatelem. Má se za to, že by to mohla být porucha na úrovni kapilár (jemné cévy propojující tepny a žíly, pozn. autora), jež způsobují věci tohoto typu. Na jasnější informace si však zatím budeme muset počkat. Stále je brzo.

Mnohdy se zmiňují také psychické problémy po onemocnění. Máte takovou zkušenost?
Osobně jsem nic takového nezaznamenal. Nemocné jsem většinou viděl v tom akutním stadiu, kdy převažují hlavně respirační projevy. Mám jednoho kolegu, který to prodělal na podzim a dodnes má právě respirační potíže. Zároveň se mu projevila horší citlivost v prstech, pocit nejistoty při chůzi a zhoršení výkonnosti. Ještě mu nebylo padesát a nikdy se s ničím neléčil. Říkám to proto, že neplatí informace z jara, podle které se tyto trable měly týkat pouze obézních či starších osob.

Takže se nedá říct, že by následky trpěly určité věkové skupiny nebo třeba některé pohlaví?
Nevím o žádné statistice, která by něco takového hodnotila. Na studie tohoto typu bude podle mě čas za pár let, až bude možné utřídit informace, které se postupně objevují.

Setkáváte se s nějakými mýty, když se bavíme o následcích covidu19?
To bych ani neřekl. Já tam vidím jiný problém – věc medicínsky odborná se zbytečně zpolitizovala a bohužel se z toho vytratil ten nemocný člověk. Za další potíž považuji, že si to někteří lidé představovali jako slabší rýmičku ohrožující obézní, staré či nemocné osoby. To opravdu není pravda.

Jak s těmi nejrůznějšími následky pomůže nový program lázní v Třeboni, určený pro osoby po nemoci covid-19?
Z portfolia našich procedur jsme se snažili vybrat ty, které je možné použít právě třeba na poruchy citlivosti. To je například oxygenoterapie (léčba pomocí inhalace kyslíku, pozn. autora). Nabízíme také procedury zaměřené na oxid uhličitý, ty zlepšují prokrvení a rozšiřují periferní cévy. Dokonce se má za to, že při delším užívání oxidu uhličitého by se mohly vytvářet ty již zmíněné drobné cévičky, tedy kapiláry.

Asi bylo složité připravit program pro klienty po covidu s ohledem na to, jak široké je spektrum možných následků.
U svalových potíží jsme se zaměřili na zlepšení prokrvení a zásobování tkání kyslíkem. S ohledem na dýchací problémy jsme tam zařadili i inhalaci a zmíněnou oxygenoterapii. Přispívat mají ke zlepšení dýchacích funkcí. Pak je tady otázka nesoustředěnosti či nespavosti. Na to procedury neexistují. Obecně se však má za to, že lázeňství přináší pozitivní dopady na psychiku. Mozek se tady i díky novému prostředí zjednodušeně restartuje.

Co bude čekat člověka, který bude mít zájem o váš nový program?
Na začátku je prohlídka u lékaře, jenž slouží jako určitý filtr, abychom lidem nedávali proceduru, která by jim mohla škodit. Budeme se snažit skladbu procedur nastavit podle problémů. Myslím, že 95 procent z nich bude univerzálních a pak tam bude určitá část, kde bude nutné něco změnit.

Očekáváte velký zájem?
To se uvidí. Spustili jsme to v pátek 5. února a v úterý už bylo přihlášených devět lidí. To je poměrně slušné. Otázkou je, jaký bude vývoj. Někdo nebude mít zájem kvůli silným následkům, pobyt v lázních by dotyčný nezvládl. Bude to pro určitou skupinu lidí, kteří potíže měli, ale nejsou na tom tak špatně, aby tady nemohli být. Podmínkou pro pobyt v lázních totiž je, že klient musí být soběstačný.

Jak v současné době provoz lázní vypadá?
Má to několik úrovní. Sám jste se setkal na recepci s tím, že provádíme testy, aby se sem něco nezaneslo. Snažím se chránit pracovníky i klienty. Jednou týdně všem provádíme test, aby bylo prostředí co nejbezpečnější.

Změnila se skladba pacientů?
Ta je dost podobná tomu, co bývá normálně, ale máme tu tak třetinu běžné návštěvnosti. Souvisí to i s tím, že se ortopedická oddělení v nemocnicích mění na covidové jednotky. To znamená, že se řada zákroků odkládá. Nedávno jsem registroval, že loni odoperovala tato oddělení asi o dvacet procent méně endoprotéz. I proto je tady méně klientů.

Vy jste se při praxi v nemocnici věnoval ortopedii. Myslíte si, že tento pokles bude mít i nějaké dlouhodobější dopady na stav pacientů, jejichž zákroky se odkládaly?
Nelze to vyloučit. Když se budeme bavit o těch kloubech, záleží na tom, jak moc je poškozený, ale jde také i o subjektivní vnímání bolesti. Pokud zákroky posunete, nemusí to u některých lidí znamenat velký problém, ale bude tu i řada těch s velkými bolestmi. Zahánět ji budou prášky a mohou přijít k žaludečním vředům nebo poruchám jater či ledvin. U každého to bude jinak. Nicméně je možné, že to takové komplikace způsobí.