Kilo medu až za 250 korun, hlásí jihočeští včelaři po další slabé sezoně

  10:04
Jihočeští včelaři zažívají těžké časy, minulé dva roky pro ně byly velice slabé a zlepšení se nedá očekávat ani letos. Nízkou produkci medu zapříčinilo sucho, kůrovec i lokální bouřky. Kilogram medu by tak letos mohl stát až okolo 250 korun. Rušení včelstev navzdory krizi však zatím nehrozí.

Pohled na rámek s plásty. Včely jsou perfektní pracovnice, každá ví, co má dělat. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Poslední dva roky jihočeští včelaři naříkali nad mimořádně špatnými sezonami. Ještě letos na jaře nic nenasvědčovalo tomu, že by měla být další snůška mizerná, jenže letní vedra spojená se suchem či bouře se silným větrem způsobily, že už třetí rok za sebou bude k sehnání opět málo českého medu.

Situace se však výrazně liší region od regionu, vliv na ni mohly mít i lokální bouřky.

„Místy to bylo dokonce ještě horší než loni. Odhadem bych řekl, že se podařilo vytočit přibližně čtvrtinu až pětinu průměrné roční produkce. Podle vlastních zkušeností vím, že oblast pod Kraví horou na Novohradsku bývá na produkci medovicového medu skvělá, ale i zde to letos bylo špatné,“ hodnotí předseda českobudějovické organizace Českého svazu včelařů Josef Zimen.

Už loni producenti odhadovali, že bude snůška přibližně pětinová. Nedostatek medu se tak promítl i do jeho cen, které v době Vánoc atakovaly v krajním případě i třísetkorunovou hranici.

„Rozhodně se nedá čekat, že by měly klesnout. Můžeme to vidět i na dovozovém medu, který v supermarketech znatelně podražil. Toho ale bude v obchodech dostatek. Bohužel už teď mohu říci, že kilo toho českého nikde pod dvě stovky stát nebude, jak tomu bylo ještě předloni,“ odhaduje Zimen.

Velmi slabá produkce trápila také včelaře v okolí Blatné na Strakonicku, kde se sezona lámala na sklonku jara. „Po dvou letech jsme se konečně těšili na pořádnou snůšku, ale vše utnula velká sucha a přívalové deště už situaci moc nezachránily. I když mi někteří kolegové z různých koutů republiky hlásili, že měli mimořádně dobrý rok, jako celek to bylo znatelně podprůměrné,“ připouští blatenský včelař Petr Texl s tím, že přesto byl letošek trochu lepší než minulý ročník.

Nepomáhá ani kůrovcová kalamita

Velké dopady na produkci posledních let má bezesporu i kůrovcová kalamita, která likviduje hlavně smrky. Na nich přežívají mšice, což jsou producenti medovice. Včely ji pak sbírají do úlů a tvoří základ pro medovicový, někdy také takzvaný lesní med.

„Aby pro nás měla medovice význam, musely by se mšice přemnožit a také musí být teplo a vlhko. Mezi jarní snůškou a začátkem období medovice je asi dvoutýdenní pauza, kdy nosí včely nektar z malin či ostružin, které rostou na lesních pasekách. Ale to letos chybělo, pravděpodobně kvůli masivní těžbě kůrovcových stromů a obnově porostů,“ domnívá se Texl.

Právě maliní a ostružiní je pro včelaře velmi vítaný zdroj nektaru pro med. Dříve byl zcela běžnou složkou, dnes už to na mnoha místech neplatí.

„U nás jsou jím ale holiny naštěstí porostlé. Pro snůšku je to ideální doplněk a pomáhá nám alespoň částečně vykrýt chybějící medovici. Ta kvůli kůrovci citelně schází,“ potvrzuje včelař Martin Soukup z Milejovic na Strakonicku.

Podle něho se hrozící nedostatek českého medu odrazí také v jeho ceně, za kilogram by tak lidé měli zaplatit okolo 250 korun.

Včelařství má tradici až z Rakouska-Uherska

„O nějakém zlevnění můžeme jen stěží hovořit. Musíme si také uvědomit, že naprostá většina nákladů a vstupů neustále zdražuje. Vidět je to hlavně na ceně cukru, jenž slouží jako včelí krmivo,“ podotýká Soukup s tím, že podražily také pomůcky pro včelaře. „Například medomety oproti loňsku asi o pětinu,“ doplňuje.

Výrazné zdražování materiálů i vstupů by se ale včelařů podle Zimena nemělo až tak výrazně dotknout, i když krize bude mít dopady i v tomto odvětví. Sám připomíná, že dodnes je jich drtivá většina z řad nadšenců a kutilů.

„Dokážou si spoustu věcí vyrobit svépomocí a cena energií je při činnosti až tak výrazně nepostihne. Pokud ale pomineme cukr, zdražují i léky a přípravky pro včely, na které se také v poslední době krátí dotace,“ vysvětluje Zimen.

Česká republika má obrovský počet včelstev, obor má silnou tradici už z dob Rakouska-Uherska. Ani nyní by tak nemělo hrozit, že budou kvůli krizi včelaři houfně končit.

„Je zajímavé, že včelařům se právě v době různých ekonomických krizí dařilo nejlépe. Je to způsobené samozásobitelstvím a prodejem, ze kterého jsou zisky. I když se med zdražuje, tak si ho lidé nadále kupují. Kdo ho chce, tak si ho zkrátka dopřeje,“ konstatuje Texl.