iDNES.cz

Plány na rozvoj překazil covid, tvrdí vedení budějovického letiště

  15:50
Strategii areálu v Plané u Českých Budějovic má řešit nová pracovní skupina, kterou dává dohromady krajský úřad jako vlastník letiště. Loni tam bylo nejvíce pohybů v historii, ale pravidelné linky stále chybí.

Na letišti měl v únoru mezipřistání soukromý letoun Gulfstream G550. Je to největší letadlo, které tam dosedlo za poslední dva roky. Z Budějovic zamířilo do Řecka. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Lety na trase Praha – České Budějovice zhatil koronavirus a ze stejného důvodu loni utichla i vyjednávání s případným strategickým partnerem. Jihočeské letiště v Plané, které znovu řeší svou budoucnost, nyní zveřejnilo výroční zprávu za uplynulý rok.

Co všechno se událo v areálu o rozloze 320 hektarů, kde akciová společnost, která patří Jihočeskému kraji, spravuje 140 budov? Zkušební provoz mají za sebou letištní terminál či stanoviště hasičů.

Část objektů pak letiště pronajímá. „Zájem je především o malometrážní prostory a volné zpevněné plochy. Z budov, které jsou určeny ke komerčnímu využití, jsou skoro všechny pronajaty,“ stojí ve výroční zprávě s tím, že firma měla loni smlouvu s více než 50 nájemci.

Většina z nich se zabývá leteckým provozem nebo v areálu skladují různý materiál a věnují se výrobě. Výnosy z toho pomáhají pokrýt čtvrtinu provozních nákladů letiště.

Na ranveji pak od loňska mohou přistávat letadla s rozpětím křídel do 36 metrů. „Postupné zprovozňování letiště se pozitivně promítlo do statistických údajů. V roce 2020 jsme zaznamenali 11 327 pohybů (vzletů a přistání), což je rekordní číslo v historii fungování areálu,“ připomíná ve zprávě náměstek ředitele a člen představenstva Robert Kala. To se týkalo hlavně leteckých škol či volnočasového a sportovního létání.

Mnoho dobrých zpráv ale loňský rok nepřinesl, za což může i covid-19, jak upozorňuje výroční zpráva. Kvůli němu se zrušila či odložila řada plánovaných aktivit.

Skončila například jednání nad záměrem, který by do areálu v Plané u Českých Budějovic přivedl první turisty. Projekt připravovaný leteckou společností Rosa Airlines směřoval ke spoji Praha – České Budějovice. Cílovou skupinou byla zahraniční, především asijská klientela, jež se měla snadněji dostat k památkám UNESCO.

Stejně dopadlo i vyjednávání s případným strategickým partnerem, kterým mohla být společnost Accolade, jež má na starosti třeba letiště v Brně. Hejtman Martin Kuba (ODS) MF DNES sdělil, že byly obě strany opět v kontaktu.

„Ptal jsem se, jestli jejich zájem trvá. Zároveň bych byl rád, kdyby nám zástupci firmy popsali jejich znalosti a know-how. Mít před sebou konkrétní údaje je pro nás v tuto chvíli velmi důležité,“ naznačuje. Oficiální jednání nicméně zatím neodstartovala, jak potvrdila společnost Accolade.

Podle Kuby je cílem řešit strategicky celou lokalitu. „Je třeba zabývat se celým územím, pokud chceme provoz letiště zachovat tak, aby to dávalo smysl a zbytečně nezatěžovalo kraj. Je otázkou, jestli by to bylo třeba spojení carga a charterových letů. Pro nás je teď hlavně důležité vidět to v jasných číslech. Pořád se tady něco slibovalo a nikdy nikdo neřekl, kolik to bude reálně stát. Proto chceme řešit celý areál a Jihočechům pak předložit jasnou vizi a plán. To nejde zvládnout za týden,“ tvrdí Kuba.

Hlavní náklady jsou na mzdy

Podle výroční zprávy jsou hlavní cíle pro letošní rok hlavně nejrůznější certifikace potřebné k posouvání provozu, práce na odbavování letadel či udržení stávajících pronájmů v areálu. Pro Jihočechy tohle všechno znamená, že v dohledné době z Plané na dovolenou či služební cestu nepoletí.

To si uvědomuje i vedení krajského úřadu, které zatím neví, jak s letištěm naložit, a tak hledá jeho nové směřování.

„Já mohu v současné době pouze říct, že se tvoří pracovní skupina. V ní budou zástupci koalice i opozice, měli by řešit strategii, jakým způsobem s letištěm dál nakládat. Věřím, že ji do léta sestavíme a po prázdninách by měla začít pracovat. Zástupci letiště jí budou dodávat nejrůznější dokumenty,“ reaguje náměstek hejtmana pro dopravu Antonín Krák (ČSSD).

Pohled: Pracovní skupina si dává na čas

Už od začátku loňského listopadu sedí na hejtmanství Jihočeského kraje nové osazenstvo. Teď bude skoro půlka června a dozvídáme se, že se tvoří pracovní skupina, která se bude zabývat budoucností Letiště České Budějovice. A když to dobře půjde, tak začne pracovat po letních prázdninách. Tomu tedy říkám rychlost.
Chtěl bych mít tolik času. To možná i dálnici D3 staví rychlejším tempem. Tahle informace je pak zarážející i proto, že velká část současného vedení kraje v minulém volebním období ještě v opozici pravidelně a tvrdě tepala své předchůdce. Za to, že si s letištěm neví rady a desítky milionů mizí rok co rok z rozpočtu, aby se tak pokryly náklady na provoz celého areálu.
Ano, chápu, někdo může okamžitě argumentovat, řešili jsme covid a pandemii, bylo to extrémně složité období. A měl by pravdu. Jenže není možné za tuto mimořádnou situaci schovávat vše. Jistě, letecký průmysl dostal na frak, takže získat partnera asi nešlo. Ale letištěm se politici rozhodně mohli a měli zabývat aktivněji. Pak by nepotřebovali přehledný materiál, v jakém stavu se nyní tato krajská firma nachází. Jen další powerpointová prezentace to totiž nezachrání. Byla by škoda, aby areál Jihočechům další roky sloužil, jen když tam vyrazí třeba na koncert nebo autokino. To je za miliardovou investici opravdu hodně málo.

Lukáš Marek
redaktor MF DNES

Zástupci hejtmanství teď proto dali letišti za úkol zpracovat informace o tom, v jaké fázi se nyní nachází jednotlivé procesy, jak se plní, jak dlouho budou trvat nebo kolik budou stát.

„Připravujeme přehledný materiál jednotlivých úkonů spojených s certifikací, aby bylo jasné, kdy budou tyto kroky hotové. Součástí by měly být i případné náklady. Jeden takový moment se blíží ke konci, ale zatím si to necháme pro sebe. Bude to ale příjemná zpráva,“ naznačuje nový předseda dozorčí rady Martin Stašek (ODS).

Krajský úřad bude dál do areálu posílat desítky milionů korun. „Provozní dotace pro společnost Jihočeské letiště České Budějovice činí pro rok 2021 celkem 75 milionů korun,“ informoval náměstek hejtmana pro finance Tomáš Hajdušek (ODS). Peníze míří především na osobní náklady, tedy na mzdy nezbytného personálu.

Autor:
zpět na článek