Postavit na části pozemků letiště u Budějovic akvapark, využít odpadní teplo z Temelína pro celoroční pěstování zeleniny nebo přivést do jihočeských nemocnic víc personálu a zkrátit čekací doby na vyšetření.
I s těmito tématy jde do říjnových krajských voleb teprve loni založená Trikolóra, jejíž jedničkou je majitelka budějovické komunikační agentury Ivana Kerlesová.
„Přikláníme se k názoru letiště na nějakou dobu zakonzervovat a využít část pozemků pro akvapark, který v jižních Čechách chybí. Přijde mi to jako dobrá služba lidem,“ říká dvaačtyřicetiletá Kerlesová.
Jak jste se dostala k Trikolóře?
Oslovil mě vloni Václav Klaus mladší s tím, že by chtěl, abych se zúčastnila zakládání jeho hnutí. Nechala jsem si to projít hlavou a pak jsem mu řekla, že do toho jdu. Už mi v té době bylo čtyřicet a řekla jsem si, že jsem vždycky pro politiky dělala něco já, tak zkusím, jaké je být politikem. Ale hlavní důvod byl, že dnes postupně pořád dochází k ovlivňování veřejnosti různými tendencemi. Já říkám, že jsme si tady totalitní režim vyhnali, on odešel na východ a teď se k nám vrací ze západu.
Co to znamená?
Třeba to, že dnes nemůžete něco říct veřejně nebo napsat, protože je to nepřípustné, například genderově. To mi začalo vadit a všímám si i u svých dětí, které jsou na sociálních sítích, že jsou tím ovlivňované. A to se mi nelíbí. Chci, aby měly daná jasná pravidla a věděly, že normální je to, co vychází z přírody, a to, co je další, bychom měli tolerovat, ale neměli bychom to dávat jako příklad normálnosti.
Dovedete stručně popsat program Trikolóry?
Programové pilíře můžeme shrnout do tří hlavních oblastí: braňme normální svět, bohatství vzniká z práce a žijeme v České republice. Jsou to věci, kterým naši sympatizanti dobře rozumí.
Ivana Kerlesová (42)Narodila se v Českých Budějovicích. Vystudovala Česko-anglické gymnázium, po maturitě nastoupila do médií a při práci vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V 18 letech nastoupila jako elévka do Jihočeských listů, pak dělala redaktorku podnikového časopisu a mluvčí v Motoru Jikov. Od roku 2004 se osamostatnila a je majitelkou českobudějovické komunikační agentury. Patří mezi zakládající členy hnutí Trikolóra, je jeho mluvčí a vede kandidátku v Jihočeském kraji. Je rozvedená a má dvě děti. Seriál: Rozhovorem s Ivanou Kerlesovou pokračuje seriál předvolebních rozhovorů s vybranými kandidáty na jihočeského hejtmana. |
A jak vnímáte, že vás bulvární internetové deníky prezentují spíš jako sexy symbol strany než jako političku?
Pokud to beru tak, že jsem nějak výrazná vizuálně, je to pro mě plus, ale pak se musím i u dalších potenciálních voličů zbavit té nálepky. O to je to pak pro mě těžší práce. Musím obhajovat, že taková nejsem v reálu, ale jsem normální máma dvou dětí, o které se od rána do večera starám. To, že jsem žena, která se dlouhodobě stará sama o sebe. Od osmnácti pracuji a na klasické mateřské dovolené jsem nebyla ani s jedním dítětem.
Takže jste spíš pravicový volič?
Jsem pravicový volič od začátku a vychází z toho i to, že jsem se dala na podnikání. Člověk, který začne podnikat, musí být trošku samostatný a musí mít sílu pracovat sám na sebe. Dokonce jsem byla asi čtyři roky členkou jihočeské ODS. Odešla jsem z ní proto, že se začala formovat směrem, který se mi nelíbil. A zároveň dnes je vidět, že ODS už úplně není pravicová strana.
S čím jdete do krajských voleb?
Razíme, že by Česká republika měla být soběstačná například ve výrobě elektrické energie. Já jsem iniciovala vznik Spolku pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, který má za úkol dát dostavbu na stůl jako věc, která by se měla doladit. A pokud k ní dojde, tak zajistit subdodávky jihočeským firmám. Tím bude bohatnout region, Jihočeši budou mít práci, budeme ekonomicky samostatní a stabilní.
Jižní Čechy patří k tradičním zemědělským oblastem. Jak chcete ovlivnit produkci potravin?
Prosazujeme pokud možno co největší samostatnost v produkci potravin. Dnes nás omezuje hlavně EU, která dává nějaké mantinely. Dnes se zvýhodňuje pěstování příměsi do pohonných hmot. Chápu, že zemědělci dají na pole řepku, místo toho, aby tam pěstovali cibuli a další zeleninu, protože se chovají tržně, to je normální. Kdyby tyhle výhody nebyly, nejspíš bychom příměsi do pohonných hmot nepěstovali. Další věcí, kterou chceme udělat, jsou skleníky na zeleninu využívající odpadní teplo z Temelína.
O nich se mluvilo, už když elektrárnu stavěli, ale dodnes nestojí.
Ale to neznamená, že je vybudovat nemáme. Byly by to skleníky na produkci plodové zeleniny, to znamená rajčat či okurek. Myslím si, že je zbytečné, abychom v zimě dováželi rajčata z holandských nebo španělských skleníků, protože si je můžeme udělat i tady. Kraj v tomto směru může vystupovat jako iniciátor projektu a může například financovat jeho zpracování. Opřít se přitom může třeba o odborníky z Jihočeské univerzity, ale i Vysoké školy technické a ekonomické.
Čemu se chcete věnovat, pokud se dostanete do zastupitelstva?
Chtěla bych se věnovat oblasti zdravotnictví, ve které se dlouho pohybuji. Víme, že jihočeské nemocnice jsou ve velmi dobré kondici, ale pořád chybí pracovní síla. Máme moderní přístroje, krásné budovy, nicméně to, že se několikrát ročně zavře jediná dětská pohotovost v krajské nemocnici, je velká chyba a nesmí se to stávat. Další věc jsou dlouhé čekací doby na různá vyšetření, to je nutné změnit. Je to věc úhrad ze zdravotních pojišťoven, ale dnes už si jihočeské nemocnice mohou víc diktovat podmínky, protože patří ke špičce.
Vidíme, že máme miliardu zainvestovanou do letiště, které nefunguje a pravděpodobně nebude, ale dálnice není.
Ivana Kerlesová
Ale kde doktory a sestry vzít, když na trhu práce nejsou?
Trikolóra kritizuje celý systém vzdělávání, nejen zdravotnictví. Prosazujeme, aby zdravotní sestry studovaly pouze čtyři roky a mohly nastoupit přímo do nemocnic. Bakalářské studium je pro ně zbytečné. Tím, že se prodlužuje délka jejich studia, trvá déle, než nastoupí.
A lékaři?
U těch je problém, že studující medik má v českém vzdělávacím systému horší podmínky, než když sem přijde lékař z Ukrajiny. Na to, aby udělal aprobační zkoušku, má těžší podmínky český doktor než zahraniční. Proč je to takto nastavené, proč nepodporujeme svoje lidi? Z krajského hlediska můžeme udělat pobídky, zvýhodnit práci lékařů, aby pro ně bylo zajímavé sem jít.
Co je podle vás největším problémem Jihočeského kraje?
Doprava, kraj pořád není napojený dálnicí na Prahu a chybí spojení do Rakouska. Vidíme, že máme miliardu zainvestovanou do letiště, které nefunguje a pravděpodobně nebude, ale dálnice není. Přitom se prosazuje od doby vzniku krajů v roce 2000. Proč tu dodnes není, je otázka, copak naši politici nebyli schopní, aby ji dotáhli? Vůbec nechápu, že jim to u voličů mohlo projít. Další věcí je, že v kraji chybí akvapark. My ho chceme vystavět na části pozemků na zakonzervovaném letišti.
Proč by kraj stavěl akvapark?
Pokud kraj dokáže udělat zajímavou pobídku pro soukromý subjekt, ať ho staví soukromník. Ale jelikož tu akvapark stále nemáme a máme zájem, aby fungoval a Jihočeši se nemuseli jezdit koupat do Rakouska, může se stavby, samozřejmě s pomocí investora, chopit kraj.
Dostanete vůbec šanci ovlivňovat dění v regionu?
V jižních Čechách máme velkou šanci uspět, a dokonce jednu z největších z celé republiky. I při setkávání s voliči vidíme, že máme řadu příznivců. Protože to však jsou naše první volby, budeme považovat za úspěch, pokud získáme minimálně pět procent. To je klíčová věc, abychom se dostali do krajského zastupitelstva. A pokud to bude víc, abychom se mohli podílet na vedení kraje, bude to úžasné.
Co vás na komunální politice tak přitahuje?
Žijeme v regionu, který má spoustu památek a krásnou přírodu. To je velké bohatství, ale největším naším bohatstvím jsou lidi. A my chceme dosáhnout toho, aby se jim tu žilo dobře. Aby se nestalo, že je nebude mít v budoucnu kdo ošetřit, aby se nestalo, že se nebude mít kdo postarat o seniory. Jihočeši jsou dlouhodobě patrioti a jižní Čechy byly odjakživa stát ve státě.