iDNES.cz

Hotel u Lipna ve tvaru lodě je jen na papíře, brzdí ho covid i čistička

  12:24
Výstavba pětihvězdičkového hotelu na břehu Lipna nabírá proti plánům investora skluz a pozemek v Hůrce patřící k Horní Plané je stále prázdný. Ještě před dvěma lety na něm stála vojenská zotavovna, kterou současný majitel zboural. Práce brzdí pandemie koronaviru a problémy s čistírnou odpadních vod.

Hotelový komplex Hůrka u Lipna nabízel v hlavní budově 93 lůžek. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Nechápu proč zotavovnu zbourali. Mohla klidně sloužit turistům dál,“ říká jedna z bývalých pracovnic areálu, která si nepřála zveřejnit jméno.

Investor, jímž je společnost Alps se zahraničním kapitálem, tvrdí, že důvodem zpoždění je pandemie koronaviru a úpravy projektu. „Stavební povolení už máme,“ uvádí prokurista firmy Jaromír Král.

MF DNES ale zjistila i další příčiny. Starostové Horní Plané a vedlejší Černé v Pošumaví naznačují, že problémem je čistírna odpadních vod (ČOV) a kanalizace. Stále není jasné, kam budou splašky z hotelu směřovat třeba i během její odstávky. Ačkoliv má pozemek na břehu jezera vlastní ČOV, je zařízení zastaralé a má malou kapacitu. Původně sloužilo pro celou osadu Hůrka.

Vojenský hotel měl vlastní ČOV i vlastní pitnou vodu. Od armády ji podle starostů okolních obcí koupil nový majitel s podmínkou, že ji bude provozovat nejen pro svůj hotel, ale i okolní zástavbu, která se stále zvětšuje. Nabídl ji nejdříve městu Horní Planá za symbolickou korunu, to ale dar nepřijalo. Do její rekonstrukce by muselo vložit miliony.

I tak musí město vyřešit odkanalizování Hůrky a s tím otázku, kam potom nasměruje z této lokality odpadní vody. Jednou z variant je vypustit odpad do ČOV v Černé v Pošumaví vzdálené od Hůrky více než kilometr. Naproti tomu z Hůrky do Horní Plané je to pět a půl kilometru. Město k tomu před dvěma lety schválilo smlouvu se společností Čevak, která provozuje vodovody a kanalizace, a zadalo vypracování projektové dokumentace na takzvaný kanalizační výtlak.

K odpovědi, proč není projekt trasy kanalizace stále dokončen, odkázal starosta Horní Plané Jiří Hůlka na obecní úřad v Černé v Pošumaví. Tvrdí, že investor hotelu nemá dosud ke stavbě všechna povolení. Některá stanoviska institucí k projektu už přitom ztratila platnost.

„Chtěli by odpad dovést až k nám, ale žádné peníze na rekonstrukci naší čističky nám nenabídli. Jak budeme vysvětlovat našim obyvatelům, že pomáháme hotelu, ale sami nemáme dost kapacity na čištění našich odpadů? Připravujeme stavby rodinných domů,“ upozorňuje starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková.

Nejen Hůrka se rozrůstá

Černou v Pošumaví i Horní Planou přitom spojuje nejen levý břeh Lipna, ale i starosti se stále rostoucími náklady na likvidaci odpadů. Mají spousty řídce zalidněných osad, kde není kanalizace, zato roste zájem o stavební parcely. Pozemky proto nejsou zvlášť drahé, protože likvidaci odpadních vod si musí každý majitel vyřešit na vlastní náklady.

Ukázkou, jak zájem o takové pozemky na levé straně Lipna roste, je samotná osada Hůrka. Původně měla jen hrstku stálých obyvatel, jednu hospodu a chatovou kolonii. Dnes jsou zde desítky restaurací a penzionů. Novostavby se začínají objevovat na původně zemědělské půdě.

Dominantou má být plánovaný hotel se 140 lůžky, přístavištěm, wellness, hřištěm a parkovištěm. Ve vybavení nemá chybět kino a kongresový sál.
Jeho jižní křídlo bude připomínat loď s kýlem namířeným na jezero.

Před čtyřmi lety odhadoval majitel investici na 150 milionů korun. V té době uvažoval, že stávající vojenskou zotavovnu jen částečně zrekonstruuje. Po čase ji celou zboural. Autoři projektu, architekti ateliéru Brůha & Krampera, uvedli, že ho znovu upravují, ale kapacitně zůstane hotel stejný.

Za společností Alps stojí podle obchodního rejstříku podnikatel ázerbájdžánského původu trvale žijící v Londýně a vlastnící hotely v různých zemích. Jeho krajané už na Českokrumlovsku a Lipensku delší čas podnikají v turistickém ruchu.

Vojenskou zotavovnu postavenou na konci 80. let a zrekonstruovanou v roce 1991 koupila před šesti lety soukromá společnost od armády za 22,5 milionu, ta původně žádala v první aukci jednou tolik.

zpět na článek