Broukům se na Šumavě daří, odborníci objevili další dva vzácné druhy

  11:14
Loni se na Šumavě po více než sto letech znovu objevil brouk kornatec velký. Letos správci národního parku objevili další dva vzácné druhy bezobratlých živočichů. Tesaříka javorového tam naposledy zaznamenali po druhé světové válce. Trnoštítec horský je pak nejvzácnější šumavský brouk.

Tesařík v národním parku vyhledává především stromy poničené ledovkou nebo prasknuté mrazem. | foto: Lukáš Skořepa

Trnoštítec i tesařík jsou velmi vzácní brouci a šumavští odborníci si dlouho mysleli, že z národního parku již zmizeli.

„Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946. O trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali,“ informuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

Na Šumavě se znovu objevují vzácní brouci

Tesařík javorový svůj život pojí s javorem klenem. Vyhovují mu stromy poškozené lavinami, které kolonizuje. To se děje třeba v Beskydech nebo na Slovensku. Na Šumavě vyhledává stromy poškozené ledovkou, prasklé kvůli mrazu a podobně. Larvy pod kůrou prožírají chodbičky. Dospělí jedinci jsou k vidění na kmenech nebo poletují v korunách.

„V případě tesaříka nehovoříme jen o náhodném výskytu. Díky cílenému průzkumu entomolog Lukáš Skořepa z jihočeské Peče v letošním roce nalezl hned několik lokalit s četnými stopami pobytu tohoto brouka a v letních měsících pozoroval jeho rojení, což ukazuje na přítomnost silnější populace,“ uvádí Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava, který se monitoringem bezobratlých na území národního parku a CHKO zabývá.

Trnoštítec horský se na Šumavě vyskytoval už v období čtvrtohor a je tak v pohoří nejvzácnější broukem. Měří až tři centimetry a nejvíce se mu daří v pralesních oblastech. Potřebuje velké padlé kmeny, pahýly smrku či borovice. V omezených rezervacích by se nešířil.

Správci Šumavy nyní vědí o třech lokalitách, kde se šíří ve větším množství.

„Přitom jsme na počátku mapování tohoto brouka, ale už nyní se dá říci, že se objeví na dalších místech. Protože díky velkému množství odumřelého dřeva se stále rozšiřuje jeho biotop. Šumavská populace tak představuje životaschopnou a ve střední Evropě, mimo Alpy, asi jedinou prosperující populaci tohoto vzácného druhu,“ vysvětluje Dvořák.

Odborníci dále bedlivě sledují i vývoj kornatce velkého, který se na Šumavu vrátil v roce 2018. Naposledy se tam objevil v letech 1905 a 1907. Nyní se v národním parku vyskytuje na několika desítkách míst.

U tesaříka a trnoštítce je na příští rok naplánován rozsáhlejší monitoring. Správa Národního parku Šumava doufá, že se oběma druhům bezobratlých zadaří jako kornatci.

Autor: