„Víme o těchto námitkách. K tomu připomínám, že záměr se připravuje už několik let a dlouhodobě s ním počítáme. Město trápí úbytek obyvatel a mnoho místních za prací dojíždí jinam. Spolu s výstavbou nových bytů by se jedině podpořil jeho rozvoj,“ míní starosta Soběslavi Jindřich Bláha (Sdružení ODS a NK).
Průmyslový park vznikne na východním okraji města, kde žije sedm tisíc lidí, vedle současné průmyslové zóny. Představuje vybudování čtyř výrobních a skladových hal včetně parkoviště a doplňkových staveb. Většina dopravy bude směřovat k blízké dálnici D3.
Provoz v halách, který společnost PZ Soběslav 2 blíže nespecifikovala, bude nepřetržitý. Celý projekt je ve stadiu oznámení záměru u krajského úřadu, veřejnost i instituce se k němu mohou vyjadřovat do 11. června.
Podle zastupitele města Martina Kákony (Piráti pro Soběslav) je hlavní problém v obrovské kapacitě. „Bude tu parkoviště pro 789 aut a 97 doků pro kamiony. Nevěřím ani tomu, že tu najdou práci místní lidé. Mysleme na to, že jde o místo, kde žijeme,“ uvedl Kákona, který zájemcům nabízí pomoc s vyřizováním připomínek.
Na stavbu padne 11 hektarů kvalitní zemědělské půdy
K záměru už se písemně vyjádřil odbor územního plánování města. Potvrzuje, že projekt je v souladu s územním plánem. Připomínky má jen k výšce budoucích hal a navrhuje jejich snížení tak, aby nekazily panoramatický pohled na město od východní strany.
Podle projektové studie mají být vysoké od 12 do 14,5 metru. Některé z nich budou mít střechy a boky pokryté zelení.
Samotný investor v popisu záměru přiznává, že na stavbu padne 11 hektarů nejkvalitnější zemědělské půdy chráněné zákonem. Zároveň dodává, že její vynětí z ochrany nebude problém, protože jej vlastně odsouhlasilo město, když v lokalitě změnilo územní plán.
„Pozemky prodalo developerovi za pouhé tři miliony korun. S tím jsem nesouhlasil,“ podotýká k tomu Kákona.
Záměr se podobá projektu plánovanému 20 kilometrů jižně od Soběslavi u Ševětína, kde si developer rovněž vybral ke stavbě výrobních a skladových hal zemědělské pozemky podél dálnice. Podle verdiktu krajského úřadu bude muset proces vedoucí ke stavebnímu povolení podrobit zjišťovacímu řízení o vlivu na životní prostředí.
Kraj zohlednil i námitky odborníků, že v takových případech se kumulují vlivy dalších podobných staveb v lokalitě a odrážejí se na zhoršování klimatických podmínek. V Ševětíně je to blízkost dálnice, fotovoltaického parku a lomu na těžbu štěrkopísku.
U Soběslavi odborníci připomínají, že budou klima negativně ovlivňovat zpevněné plochy související rovněž s dálnicí, přilehlou průmyslovou zónou a samotnou městskou zástavbou. „Vznikají tepelné ostrovy, které zabraňují dešti,“ upozorňuje soudní znalec a meteorolog z brněnské Akademie věd Aleš Farda.
Podle Fardy je legální a někdy i prospěšné, že pozemky kolem dálnic si vybírají a zastavují developeři. Jiná věc je, kolik podobných logistických center a průmyslových parků se u nás ještě uživí a přinese zemi prospěch.
V krajním případě hrozí, že na zničené a zabetonované zemědělské půdě zůstanou hřbitovy nevyužitých hal. Nejistá je i budoucnost výsadby stromů v areálech a ozelenění střech budov, které dnes projektanti předkládají jako bonus k záměrům. Pokud se neudržují, časem zmizí, což se už stává.