Letošní žně začaly kvůli chladnějšímu počasí o něco později. Za jakých podmínek zemědělci do polí vyráželi?
Ke sklízení se dostali až kolem poloviny července, to je asi o dva týdny později než v loňském roce. Brzdou byl hlavně květnový chlad a téměř tři měsíce častých dešťů, kdy pršelo až do předposledního červencového týdne. V terénu, zejména na těžších půdách, se proto nejlépe uplatnily lehčí nebo pásové stroje. Do maximálního nasazení se zemědělci kvůli počasí dostali až v samém závěru července. Bohužel se kvůli větru, vodě a tíze dozrávajících klasů často na polích rozšiřovaly ostrůvky polehlého porostu.
Podařilo se tedy z polí sklidit alespoň významnou část úrody?
Do začátku minulého pracovního týdne (3. srpna) stihli hospodáři posíct téměř 30 procent veškerého obilí a 70 procent řepky. Výnosy zrnin se pohybují zatím okolo 6,3 tuny na hektar, to je přibližně o 12 procent vyšší než v předešlém roce. U řepky jsou ukazatele o něco lepší, zde je to necelých dvacet procent a asi 3,6 tuny na hektar. Musím ale připomenout, že řepky se letos zaselo o téměř tři tisíce hektarů méně a pokles o 1 332 hektarů máme i u obilovin.
Jak výrazně se na žních podepisuje současný ráz počasí?
Naštěstí se nenaplnily prognózy pokračujícího katastrofálního sucha. Letošní dosavadní počasí k začátku srpna připomínalo tradiční letní klima. Snad jen nadprůměrné srážky se negativně podepsaly na nerovnoměrném dozrávání úrody, na jejím zmlazování a na nesouladu zralosti zrna a slámy. „Mokré“ žně jsou náročné na organizaci práce, vedou k častějšímu poškozování mechanizace, spotřebě paliva a času.
Zaznamenala jste nějaké zhoršení kvality plodin kvůli vytrvalému vlhku?
Ano, dostatek vláhy svědčil plevelům a houbovým chorobám. Krátké časové úseky bez dešťů vedly k nahromadění prací na polích. Každý další deštivý den v době optimální zralosti posouvá termín dožínek a vede tak ke zhoršování kvality úrody. S tím souvisí i pokles tržeb zemědělců, přičemž jim zároveň stoupají náklady na sečení, transport nebo dosoušení. Ještě uvidíme, jak se to projeví na kvalitě kukuřice, ta se bude lišit i kvůli rozdílné době jarního setí.
Můžete s odstupem zhodnotit, jak se koronavirová krize projevila v zemědělství a potravinářství?
Rozhodně zkomplikovala chod mnoha agrárních podniků, protože dojit i sít se musí za téměř všech okolností. Musím říci, že jihočeští zemědělci to zvládli na jedničku, a to i za cenu rostoucích nákladů společně s nutností zajistit ochranné prostředky nebo dezinfekci. V praxi to vypadalo tak, že například zpracovatelé a producenti krmiv zaváděli bezkontaktní směnný provoz a společné prostory měli dočasně uzavřené.
Zaznamenali jste také výraznější změny v odbytu potravin?
Bohužel ano, kvůli zavřeným školním jídelnám, restauracím a problémům s přeshraničním transportem se zhoršil odbyt zejména hovězího a vepřového masa. Ze statistik vyplývá, že k poklesu došlo u masné výroby jako celku a také u exportu všech zemědělských komodit. Jenže problém byl také s dodávkami náhradních dílů pro techniku, ty se přechodně staly nedostatkovým zbožím.
Mohla krize naopak v nějakých ohledech pomoci?
Rozhodně jsem zaznamenala daleko větší sounáležitost mezi lidmi a jihočeská agrární komora se mohla podílet i na materiální spolupráci a informační pomoci. V tom nám pomáhaly i okresní komory, českobudějovické výstaviště či jednotliví dárci. Navíc většina zemědělských podniků ani nemusela využít finanční pomoci v souvislosti s covidem.
V loňském roce byl velký problém s nedostatkem pícnin, podařilo se doplnit jejich zásoby?
Už teď je jasné, že senáže bude dostatek, ale se senem to bude trochu horší. Sušení trávy bylo kvůli častým dešťům doslova adrenalinovým sportem a sázkou do loterie. Spousta zemědělců nestihla do konce července provést ani první seče, kvůli čemuž nemohli jednoduše čerpat část podpory vztahující se k šetrnému hospodářství. Museli pak složitě dokládat, že za to skutečně mohl zásah vyšší moci.
Letos se poprvé od povodní v roce 2002 nebude kvůli koronaviru konat agrosalon Země živitelka. Jak to vnímáte?
Pro mě je to smutná, ale pochopitelná skutečnost. Z Budějovic se totiž na pár dní stává středobod republiky. Obchodovat se sice dá i přes internet, ale nikdy to nenahradí jedinečnou atmosféru celé akce, kdy se spolu tváří v tvář setkávají hospodáři napříč všemi odvětvími. Chybět mi bude i každoroční přehlídka hospodářských zvířat, moderní i historické zemědělské techniky nebo tradiční dechovkové vystoupení Babouků. Bohužel musíme kvůli výpadku domlouvat náhradní termíny a prostory pro řadu jednání orgánů včetně seminářů nebo akcí na podporu regionálních potravin.
O jaké akce na konci léta naopak lidé nepřijdou?
Na poslední srpnové odpoledne plánujeme uspořádat Dožínkové loučení s létem v Safari resortu v Hluboké u Borovan. Nebude chybět ani poznávací zájezd po farmách specializovaných na precizní zemědělství a nesmím opomenout ani slavnostní vyhlášení výsledků 14. ročníku soutěže „Chutná hezky. Jihočesky“, které se uskuteční 12. září při dřevorubeckých závodech Czech Cup ve Sportovně-relaxačním areálu v Hluboké nad Vltavou.
