VIDEO: Daniel Herman: Nebojme se pravdy minulosti!

Publikováno: 27.12.2011 18:20
Video soubor neexistuje.
Ředitel Ústavu pro studiu totaliních režimů Daniel Herman mluvil o tom, jak ústav plní svou úlohu.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen k chybám v budoucnosti. K poučení se z minulosti se snaží přispívat platforma Evropské paměti a svědomí. Smlouvu o jejím založení podepsal v polovině listopadu český premiér Petr Nečas:

Záznam Petra Nečase:
Toto období nesmí být zapomenuto, musíme si ho připomínat, protože to bylo období boje za svobodu našich národů a jsem velice rád, že dnešní den vytváří příležitost pro podepsání spolupráce mezi institucemi, které se výzkumem totalitní minulosti zabývají a to dokonce institucí z obou stran bývalé železné opony.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova premiéra Petra Nečase. Ústav pro studium totalitních režimů je právě institucí, která má zkoumat ne zcela radostné etapy českých dějin, novodobých českých dějin. Ústav však čelí kritice, že jeho práce není zrovna nejlepší a to od vzniku této instituce. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý večer přeji.

Host (Daniel Herman):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se před necelými dvěma měsíci konala v Praze konference k 90 letům českého a slovenského komunismu, tak na ní pronesl historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu i tato slova, cituji: Při zkoumání komunismu se můžeme leccos dozvědět o příčinách problémů, které nám dnes tolik vadí. Konec citátu. Které věci vám, Danieli Hermane, vadí v současné české společnosti a mají zřetelnou příčinu v komunismu?

Host (Daniel Herman):
Já jsem přesvědčený, že komunismus velmi výrazně znečistil společenskou atmosféru, rozvrátil řadu hodnot, které nějakým způsobem byly zrelativizovány a to jsou určité následky, s kterými se dodnes vyrovnáváme. Prostě ruka, která je natažená k tomu, abychom si plácli, nestačí. Musíme mít mnoho zákonů, smluv, jasně vyřčené slovo je relativizováno. Nekrade se v malém, bohužel často se stalo způsobem, řekněme, obohacování velice nekalým, nebo pravdivost, korektnost, slušnost, to jsou všechno hodnoty, které jsou častou pouze teoretické a myslím si, že to komunismus velmi posílil, určitý rozvrat hodnotové stupnice a základů, na kterých naše civilizace spočívá a to ještě musíme hodně dohnat, abychom právě tyto rezervy napravili.

Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik se nám právě tato slova a ten rozvrat hodnot, o nichž mluvíte, nakolik se nám 22 let po pádu komunismu v Československu, ale vůbec ve střední a východní Evropě stávají vlastně jakýmsi alibi, že česká společnost je v takovém stavu, jako je, že se zkrátka na komunismus jen vymlouváme?

Host (Daniel Herman):
Určitě by to nebylo spravedlivé se jenom vymlouvat na něco, co už skoro čtvrt století není realitou. Na druhou stranu znovu říkám, určité konsekvence zde jsou a myslím si, že je to určitý apel na každého z nás, abychom se sami ptali, kde máme onen kýl osobní stability, který nás udržuje v rovnováze. To je asi velice různorodé, ale každý nějaký takový míst musíme. Myslím si, že komunismus opravdu zpochybnil mnoho takovýchto kýlů, rozbil je a je třeba je hledat. Na druhou stranu se domnívám, že ty kořeny jsou dostatečně hluboce zapuštěné a že je z čeho vycházet, že jsou tu určité hodnoty, na kterých naše společnost spočívá, na kterých český stát byl vybudován už před tisíciletím a tyto znovu objevit a upravit je do podoby 21. století a myslím si, že by řada problémů možná ani nevznikla nebo se řešila snáze.

Moderátor (Václav Moravec):
Ústav, který vedete, tak má v názvu sousloví pro studium totalitních režimů. Není jedním ze zásadních dluhů Ústavu vůči veřejnosti, že jakoby stranou stojí ta totalita první, tedy totalita nacistická, kterou máte také zkoumat?

Host (Daniel Herman):
Určitě ne, protože zákon náš, lex specialis 181 z roku 2007 nás zavazuje k tomu, abychom se zabývali oběma etapami našich moderních totalitních dějin. To znamená etapou nacistickou i etapou komunistickou. Je velmi důležité znát ty konsekvence, vzájemnou propojenost a snažíme se velmi výrazně se zabývat skutečně oběma těmito periodami. Co se týká té periody nacistické, tak jednak jsou to různé přednášky, semináře, knižní publikace, ale velmi výrazně spolupracujeme i s řadou špičkových mezinárodních pracovišť, mám na mysli třeba Jad Vašem, památník jeruzalémský nebo Memoriál holocaustu ve Washingtonu, což jsou opravdu pracoviště, která jsou specializovaná třeba na tragédii holocaustu. Tam se snažíme o maximální propojení i třeba s našimi fondy, aby světoví badatelé měli přístup k tomu, co se u nás dá nalézt a třeba…

Moderátor (Václav Moravec):
Jaký o to mají zájem, když se podíváte na spolupráci se světovými badateli, kteří se právě nacismem, holocaustem a souvislostmi, které vedou do Československa, do Protektorátu Čechy a Morava, zabývají?

Host (Daniel Herman):
V letošním roce nás navštívil ředitel archivu Památníku Jad Vašem v Jeruzalémě, pan doktor Haim Gertner a byl doslova nadšen tím, co právě v našich materiálech nalezl, třeba co se týká terezínského ghetta. Protože tam byly nalezené třeba seznamy transportů i z různých evropských zemí, přesně to, co třeba schází v té mozaice celkové v Jad Vašem. Takže on nám řekl, že třeba toto se skutečně těší velkému zájmu, protože je snaha, aby žádná z obětí nebyla bezejmenná, aby prostě byly ty oběti zmapovány. To je vlastně hlavní filosofie Památníku Jad Vašem a dá se říci, že to je i pro nás velká inspirace.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se říci, že jsou a existují ještě dokumenty, které právě z té nacistické totality nebyly dostatečně probádány, že zkrátka leží v zaprášených krabicích, když to řeknu?

Host (Daniel Herman):
Zcela jednoznačně nebylo ještě všechno zpracováno a mohu říci i z vlastní zkušenosti, že když jsem měl možnost třeba pročítat určité seznamy spolupracovníků nacistických organizací, tak ač člověk jistý přehled má, tak to pro mě bylo překvapující zjištění, jak masové měřítko lidí opravdu se s těmito organizacemi nějakým způsobem spojilo.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se říci, že Češi, Moravané a Slezané jsou zkrátka kolaboranti, když se podíváte na ty dvě totality, že pak mnohá ta jména figurují i v zapletení se s režimem komunistickým?

Host (Daniel Herman):
Rozhodně komunistický režim dokázal využívat nebo zneužívat slabosti lidí, vydírat právě ty, kteří se nějak spojili právě třeba s nacismem a nebo dokonce i využívat i jejich sadistických sklonů, protože někteří ti vyšetřovatelé gestapa a vyšetřovatelé potom Státní, bezpečnosti bohužel se na tom podílely stejné osoby, na těch zvěrstvech, která se v různých těch věznicích děla. Takže to jsou věci opravdu velmi důležité a myslím si, že je třeba se pravdy především nebát. Na druhou stranu podíváme-li se do jiných evropských zemí, třeba na jižní ostrovy britské, které byly pod nacistickou okupací nebo některé ty francouzské enklávy, tak tam zrovna nějaký příkladný postoj statečnosti také nebyl úplně většinový. Takže si myslím, že v tomto smyslu zase to není něco tak odlišného, ale na druhou stranu máme v této věci velké rezervy a je třeba se nebát pravdy.

Moderátor (Václav Moravec):
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman, který je dnes hostem Rádia Impuls, v rozhovoru pro deníky Bohemia a Moravia letos 30. července konstatoval, znovu cituji: Komunismus a nacismus jsou ideologie, které vycházejí z totalitních základů, popírají lidskou svobodu, jsou založeny na násilí a nenávisti. Znovu konec citátu. Co však podle vás obě totality odlišuje, když necháme stranou to, že nacismus je víc orientován rasově, zatímco komunismus třídně?

Host (Daniel Herman):
Určitě komunismus dosáhl masového rozšíření. Když se podíváme na mapu světa, tak je to dáno především tedy Sovětským svazem a Čínou, samozřejmě i třeba Mongolskem, jsou to čísla, v podstatě na kontě obětí komunismu je zhruba sto milionů lidí. Třeba Rudí Kmérové v Kambodži vyvraždili zhruba třetinu populace. Komunisté nestihli rozpoutat světovou válku, to myslím, že je jeden z důležitých rozdílů a myslím si, že to také hraje roli v tom poválečném pojednávání s nacismem. Protože samozřejmě tu poválečnou historii vždycky určují potom vítězové. Vzhledem k tomu, že se žádný Norimberský proces s komunismem nekonal, tak vidíme, že tady jsou určité rozdíly. Když řekneme socialismus s lidskou tváří, tak to nikoho nepřekvapí. Zkuste říct fašismus s lidskou tváří a je to neobvyklé. Myslím si, že prostě ten metr je dvojí a že je třeba opravdu se na ty ideologie dívat samozřejmě s těmi specifiky, která mají, ale i s těmi paralelami, které mezi nimi jsou.

Moderátor (Václav Moravec):
Po dokumentech a informacích o minulosti, respektive o svém otci Josefu Korbelovi, československém diplomatovi, pátrala i ve vašem ústavu v roce letošním Madeleine Albrightová, někdejší ministryně zahraničí Spojených států amerických, která píše knihu o své rodině, o svém otci. Celou řadu materiálů právě z konce let 30., 40. a 50. našla právě u vás a v té souvislosti Madeleine Albrightová 3. října letošního roku dodala:

Záznam Madeleine Albrightové:
Je to taková kniha, která je nejen o mém otci, ale o té době, co vlastně znamenal Mnichov, jak ta vláda v exilu v Londýně, protože my jsme byli v Londýně v čase války, a pak když se vrátili sem a byla koaliční vláda s komunisty, on byl v Jugoslávii a vlastně ten život mého otce je takový průběh toho a je to víc o všech těch historiích.

Moderátor (Václav Moravec):
Řekla na adresu nové knihy, kterou chystá Madeleine Albrightová, někdejší ministryně zahraniční Spojených států amerických, která 3. října navštívila Českou republiku. A propos jak dobrou, řekněme, řešeršistkou, protože předpokládám, že jde o rešerše a o materiály, které Madeleine Albrightovou zajímají, bývalá ministryně zahraničí je?

Host (Daniel Herman):
Musím říci, že velmi dobrou, protože často si od nás odváží celou řadu materiálů a pak třeba i telefonicky zpětně z Washingtonu se domlouváme na termínech, kdy vlastně společně jakoby čteme nebo zvu k tomu odborníky, kteří s ní čtou ty příslušné materiály a ona chce vysvětlit to či ono. Opravdu chce těm věcem rozumět, chce se skutečně dostat velmi dobře do obrazu, aby pochopila souvislosti nejenom co se týká konkrétně osobnosti jejího otce, ale i třeba těch širších souvislostí a dokonce i sama si třeba vzpomíná na některé osoby, které jako malé děvčátko znala, když k nim třeba chodily domů a chce prostě znát jejich osudy, souvislosti právě i s jejím otcem a s dalšími členy rodiny. Takže …

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste použil množné číslo, znamená to, že ta říjnová návštěva ve vašem ústavu nebyla jedinou?

Host (Daniel Herman):
V letošním roce Madeleine Albrightová navštívila náš ústav dvakrát, já jsem ji navštívil ve Washingtonu, mnohokrát opravdu ten telefonický kontakt proběhl, myslím si, že to přerostlo v jakési i přátelské pouto a je to samozřejmě pro nás jednak čest a jednak i radost, že můžeme pomoci zrodu něčeho nového, právě co se týká té zmíněné publikace.

Moderátor (Václav Moravec):
Od počátku vzniku ústavu se vede bouřlivá diskuse o jeho existenci, o tom, zda je nezbytné, aby tady byl ústav, respektive zda je i potřebný, protože je na rozdíl od jiných institucí právě postaven na zvláštním zákoně, jak jste zmínil, máte svůj vlastní zákon. Pokud byste měl zmínit jeden nebo dva dluhy ve výsledcích historického bádání, které po čtyřech letech existence ústavu vidíte, jaké dluhy by to byly?

Host (Daniel Herman):
Tak rozhodně ještě nebyly zpracovány všechny materiály, které byly převzaté z archivu ministerstva vnitra, spravedlnosti, obrany, tajných služeb. Těch archiválií je, řekněme, 20 kilometrů, některé byly předány v pytlích. Ústav ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek provádí i jejich digitalizaci, to znamená převedení do elektronické podoby, což je jednak ochrana těchto archiválií, ale také velké usnadnění zpřístupňování. My třeba budujeme elektronický archiv, což je velmi důležitý právě krok v tom zpřístupňování badatelům, řekněme, ze strany široké veřejnosti. Takže tady jsou třeba ještě určité rezervy technického charakteru, ale snažíme se o to velmi výrazně, protože to je velmi zásadní věc.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měl říci procento nebo část, kterou jste už zpracovali a která je ještě po čtyřech letech před vámi?

Host (Daniel Herman):
V podstatě je digitalizováno zhruba 18 milionů stran, což se zdá, že je hodně, ale ono je to asi pět procent celkového materiálu, takže stále se ještě předkládají věci i v papírové podobě. A jak říkám, ochrana těch archiválií samozřejmě velí, abychom se snažili na tomto pracovat velmi výrazně, což se sice děje, ale to množství je veliké. Potom určitě je třeba promýšlet i přímý kontakt třeba s mladou generací. My máme celou řadu kurzů pro učitele dějepisu, připravujeme nebo spolupodílíme se v rámci spolupráce s Ministerstvem školství na přípravě různých pomůcek, to funguje, myslím, velmi dobře, ale třeba se teprve rozbíhá přímý kontakt se studenty, kteří k nám přicházejí do ústavu, kteří se snaží dozvědět. Takže tady je možné přemýšlet i o nějakých formách jakoby přímého kontaktu s tou mladou generací. Určitě bychom nalezli celou řadu dalších možností.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se bavíme o možných dluzích, tak poměrně velké množství kritických slov zaznělo na adresu Ústavu pro studium totalitních režimů letos v říjnu. Například senátoru Jiřímu Dienstbierovi mladšímu z ČSSD se stále nedostalo vysvětlení, proč za čtyři roky existence ústavu a Archivu bezpečnostních složek, který pod vás spadá, nebyly zveřejněny elektronické databáze pojednávající o spravovaných archiváliích a elektronická badatelna naskenovaných materiálů? Jak byste odpověděl na tuto námitku?

Host (Daniel Herman):
Panu senátorovi samozřejmě jsme odpověděli. To je právě ta otázka, o které jsem hovořil, to je ten elektronický archiv. To je technicky docela složitá věc. Pracuje se na tom velmi intenzivně, je to v jakémsi zkušebním režimu, to znamená, když badatelé přicházejí k nám, tak samozřejmě tam jsou jim ty věci takto zpřístupňovány, ale třeba ten vzdálený přístup ještě není úplně vyladěn. Tady se třeba inspirujeme i, jak už jsem řekl, v Jeruzalémě nebo ve Washingtonu, protože tito partneři nám pomáhají svým know how, ale zde samozřejmě určité rezervy jsou.

Moderátor (Václav Moravec):
Co myslíte, dostane se veřejnost dříve či později ke všem těm dokumentům, které budou na vašich stránkách, i k těm, které budete postupně převádět z písemné podoby do té digitální elektronické? Říkal jste, že zatím jde jen o pět procent těch dokumentů.

Host (Daniel Herman):
Veřejnost se k nim samozřejmě může dostat okamžitě. Pokud přijdou lidé a mají požadavek o nějaké konkrétní dokumenty, tak jsou jim v badatelně připraveny a předloženy. Toto jaksi funguje, to problém není.

Moderátor (Václav Moravec):
Mě jde o tu elektronickou právě.

Host (Daniel Herman):
Přesně tak, spíš se jedná o tu elektronickou. V tuto chvíli bych asi nechtěl dávat nějaká konkrétní data, pracujeme na tom, protože si uvědomujeme, že je to…

Moderátor (Václav Moravec):
Může se to stát v roce příštím? K pětiletému, k polokulatinám, které budete jako ústav mít?

Host (Daniel Herman):
Ty budeme mít až v roce 2013, protože ústav vznikl fakticky v roce 2008, ač zákon byl vlastně už schválen v roce 2007. Bylo by to určitě dobré a vezmu si to jako inspiraci z tohoto našeho rozhovoru.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy do pěti let zpřístupnění oněch elektronických databází?

Host (Daniel Herman):
Zprůchodnění nebo plná funkčnost těch elektronických databází, respektive elektronického archivu, bylo by to určitě velmi dobré.

Moderátor (Václav Moravec):
Jedna věc, která na vás spadla, je uznání třetího odboje, respektive Archiv bezpečnostních složek hraje zásadní roli v tom, zda bude přiznáno odškodnění lidem, kteří byli v takzvaném třetím odboji. Co to znamená pro ústav, protože to je věc, která se rozjela nově po schválení zákona o třetím odboji?

Host (Daniel Herman):
Tak hlavním úřadem, který se zabývá plněním tohoto zákona, je Ministerstvo obrany. My jsme opět tedy speciálním zákonem, v tomto případě 262, přímo jako ústav i archiv zmiňovány jako organizace, které mají vypracovávat na základě žádosti Ministerstva obrany takzvaná odborná stanoviska. To znamená, Ministerstvo obrany přijímá žádosti a postupuje je podle své úvahy ve všech případech Archivu bezpečnostních složek, ve vybraných složitějších případech i Ústavu pro studium totalitních režimů. Samozřejmě to je nová agenda, je to participace na správním řízení, takže je to velice důležitý úkol, který nás bude pochopitelně v tom budoucím období zaměstnávat.

Moderátor (Václav Moravec):
Museli jste zaměstnat nějaké lidi navíc?

Host (Daniel Herman):
Žádali jsme určité navýšení mzdových prostředků, od nového roku tam budou na to specialisté už přímo zaangažováni. Samozřejmě i do konce roku 2011 to skupina, která se zabývá právě obdobím totality, už zpracovává, ale určité navýšení od nového roku nastává.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik lidí se bude zabývat touto agendou, tedy posuzováním?

Host (Daniel Herman):
Počítáme se čtyřmi lidmi, kteří by se zabývali tedy speciálně, plus samozřejmě ten tým, který už dnes je v takové té, řekněme, pomocné spolupráci podle potřeby.

Moderátor (Václav Moravec):
V každém případě se nemůže stát, že by právě posuzování těch žádostí o uznání lidí, kteří byli, řekněme, v třetím odboji, takže by vázlo na Archivu bezpečnostních složek?

Host (Daniel Herman):
To silně pochybuji, že by toto mohlo nastat. Samozřejmě že to správní řízení ze strany Ministerstva obrany bude muset být přerušeno, aby lhůty právě nenabíhaly a aby bylo možné shromáždit všechny dostupné materiály. Ovšem nejenom z Archivu bezpečnostních složek, ale také z Národního archivu, z oblastních archivů. Tam bude spolupráce se širokou škálou institucí, Úřad pro dokumentaci vyšetřování zločinů komunismu a další.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se příště na shledanou.

Host (Daniel Herman):
Také děkuji.

30.01.2012

VIDEO: Miroslav Kalousek: Z litru vína chci 10 korun na spotřební dani!

Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o spotřební dani na víno.
26.01.2012

VIDEO: Vladimír Šiška: Stát ušetří na výplatě dávek 400 milionů ročně!

První náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška mluvil o problémech s vyplácením sociálních dávek.
25.01.2012

VIDEO: Europoslanec ODS Ivo Strejček: Jsem proti půjčce MMF!

Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o české půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura.
24.01.2012

VIDEO: Václav Hampl: Reformu VŠ chceme, ale jinou!

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě vysokého školství.
23.01.2012

Ředitel VZP Pavel Horák: Projekt IZIP zřejmě skončí!

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě zdravotnictví.
Impuls on-line
Český Impuls on-line
archiv
button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.