„Zrovna jste mě zastihla, jak sázím stromy,“ hlásí starosta Nebovid na Brněnsku Milan Mojžíš (nez.). I takové úkoly teď bere na sebe, protože kdyby si měl najmout pracovníky, nezaplatil by je. Obci s osmi stovkami obyvatel – stejně jako desítkám dalších na jižní Moravě – totiž uvázlo u ruské banky Sberbank dvacet milionů korun.

Nebovidy na účtu měly všechno, co letos chtěly použít na schválené investiční akce. „Zkuste si představit chod svojí domácnosti, když zjistíte, že všechny naspořené peníze máte pryč,“ nabízí starosta srovnání.

V podobném režimu teď obec funguje. Veškerý finanční polštář se jí ze dne na den rozplynul kvůli ruské válce na Ukrajině a s tím souvisejícímu úpadku banky v Evropě.

Nebovidy teď „přežívají“ z měsíce na měsíc. „Musíme mít na svícení, na platy, na to, aby mohla fungovat školka. To nám naštěstí tak tak pokryjí měsíční daňové příjmy, ale investice je nutné dost dramaticky omezit,“ popisuje Mojžíš.

Přitom nezbytně musí zajistit už rozjeté akce – připojení ke kanalizaci a čistírně v nedalekých Střelicích, nastartovanou rekonstrukci chodníků nebo rozpracovanou změnu územního plánu. Už teď je ale jisté, že nedojde třeba na naplánovanou úpravu cest do chatových oblastí či nákup svozového auta, na což už byly dokonce podepsané smlouvy.

„A takových věcí je daleko víc. Pořádně si rozmyslíme, co je možné proplatit, jestli něco může počkat, nebo zda jsme schopni to udělat vlastními silami místo objednávání firem. Třeba zahradnické práce, sekání trávy, úklid vesnice,“ vysvětluje s tím, že ve hře je i úvěr. 

Pokud by totiž obec dostala některou z dotací, o něž usilovala, nedokáže projekty momentálně předfinancovat. Nebovidy jsou přitom v paradoxní situaci. Ve Sberbank totiž měly nejen uložené peníze, ale také si od ní vzali patnáctimilionovou půjčku. A tu musí nadále splácet. Každý měsíc tak posílají do banky další částky. 

„Kdyby se podařilo vyjednat nějaký zápočet proti sobě, tedy v podstatě možnost předčasného splacení úvěru, byl by to dobrý krok. Ale zatím to není možné. Uvnitř banky je zmrazený veškerý pohyb,“ poznamenává Mojžíš.

Obří platba na poslední chvíli

Konkrétní dopady potíží se Sberbank řeší i v Přibicích na Brněnsku. „Museli jsme odložit opravu silnice a lidi, které jsme potřebovali na veřejně prospěšné práce, nemáme jak zaplatit,“ konstatuje zdejší starosta Miroslav Effenberger (nez.).

I tak mluví o štěstí v neštěstí. V momentě, kdy největší ruská banka zmrazila účty, u ní totiž Přibice zrovna měly historicky nejnižší zůstatek. Pouze pár dní předtím obec zaplatila faktury za výstavbu komunitního centra, kde proinvestovala 76 milionů korun. 

„Viset“ jí tak zůstal necelý milion. A k úlevě všech na tento účet nedorazila přislíbená desetimilionová dotace. „Kdyby ta zůstala zablokovaná, nevím, co bychom dělali,“ přiznává.

Obce, které po evropském krachu Sberbank zůstaly bez prostředků, teď podle něj očekávají reakci od státu. „Uvidíme, jestli se k tomu vláda postaví chlapsky. Zatím je to ale jen mlácení prázdné slámy,“ zlobí se přibický starosta.

Vadí mu hlavně fakt, že obce – vyjma těch nejmenších – si nemohly své vklady pojistit. A když se teď dostaly do problémů, nepodal jim stát pomocnou ruku. Zcela stejný názor zastává i Pavel Trojan (ČSSD), starosta Valtic na Břeclavsku, kterým chybí dva a půl milionu. „Nerozumím tomu, proč byly kraje, města a obce vyňaty z pojištění,“ kroutí hlavou.

Pojistku si mohly uzavřít jen obce do 12,5 milionu daňových příjmů, což odpovídá zhruba vesnici s pěti sty obyvatel. A ostatní na to doplatily, ačkoli se Sberbank jevila jako zdravá instituce pod dohledem České národní banky. „Pořád doufám, že to nejsou ztracené peníze a že se k nim časem dostaneme,“ říká Trojan o valtických úsporách, jejichž výpadek se investic nedotkne jen díky rezervám města.

To se ale nedá říct třeba o Vranově na Brněnsku, který do Sberbank uložil necelých sedmnáct milionů. Zhruba osmisethlavá obec se tak rázem ocitla de facto bez peněz, starostka Kateřina Jetelinová (ODS) proto musela rychle reagovat. Zastupitelé už schválili úvěr ve výši jeden a půl milionu. A díky nově sjednanému kontokorentu může obec jít až milion do minusu.

„Pokud by nám daňové příjmy chodily tak, jak mají, zvládneme vyjít. Ale je to na přežití, ne na další rozvoj vesnice. Navíc musíme splácet úvěr, i proto jsme zřídili kontokorent. Abychom s penězi vystačili, i kdyby daně v některém měsíci nepřišly,“ vysvětluje starostka cestu k pokrytí dvousettisícové měsíční splátky. 

„Do konce dubna musíme zaplatit půl milionu za dopravu, máme školu… Investiční akce, které byly naplánované, teď nemůžeme dělat. Na to peníze nemáme,“ podotýká s tím, že obec chtěla například nechat opravit místní komunikace, což původně hodlala hradit i bez pomoci dotací. Letos se tak dočká jediné, už rozjeté investice, a tou je oprava rybníka.

Odhad: zpátky snad za tři roky

A rozmýšlet se musí i v Dolních Loučkách na Brněnsku. „Čekáme, jak dopadnou naše žádosti o dotace, a podle toho budeme postupovat dál. Nějakou akci určitě pozastavíme, nicméně rozhodně chceme pokračovat v přípravě na rozšíření mateřské školy. Tam bychom možná šli do úvěru,“ uvažuje Jiří Mašek (nez.), starosta obce, jež si ke Sberbank „schovala“ přes osmnáct milionů.

Na co zbudou peníze Hodonínu, to se teprve ukáže. Ve Sberbank měl totiž 119 milionů. „Pravděpodobně to budeme řešit úvěrem,“ nastiňuje vedoucí radničního odboru ekonomiky a financí Marián Maňák. Finální verdikt zazní od zastupitelů na jejich nejbližším zasedání. Úvěr by měl být o něco nižší než částka, kterou spolkla Sberbank, protože v ní mělo město uloženou také finanční rezervu.

Projekty, které Hodonín naplánoval, by díky půjčce měly zůstat zachované. „Nějakou úpravu nakonec zřejmě uděláme, ale spíše z věcných důvodů. Například proto, že se protáhla příprava projektových dokumentací a víme, že danou akci letos určitě nestihneme. Ale to je věc, která souvisí spíše s reálnou situací než s problémy Sberbank,“ poznamenává Maňák.

Odhaduje, že peníze z upadající banky dostane Hodonín zpět nejdříve za tři roky. A mluví se o šedesáti až osmdesáti procentech částky. Otázkou navíc je, jakou budou mít za tu dobu peníze hodnotu vzhledem k současné inflaci.