Hvězdy mě mají ráááády

• V této souvislosti jsem si vzpomněl na Kantovu slavnou větu: "Hvězdné nebe nade mnou, mravní zákon ve mně." Nevím, zda mě mají hvězdy rády, asi jak kdy, ale já Kantovy hvězdy vždycky obdivoval. A nejen ty Kantovy. A tak pokaždé, když je přes noc jasné nebe, dívám se s otevřenýma očima nahoru a hledám tam tu svou. 

Kam jezdím ráááád

• Mám dvě, tři místa, kde se cítím šťastný. Většinou proto, že jsem tam sám. Ale nebudu je prozrazovat, protože pak by to jejich kouzlo zmizelo. Ale vlastně mám jedno "veřejné" místo, které mohu prozradit bez obav. Je to Paříž. Jezdím tam často a stále moc rád. Má Genius loci a stále je tam co nacházet a obdivovat. Kráčely tudy dějiny a člověk se tam hned ztratí.

Co poslouchám rááád

• Čajkovského, Ravela, Dvořáka, The Beatles, Karla Gotta... Toho by bylo... Ale hlavně poslouchám rád toho, kdo mi může říct něco zajímavého nebo nového.

Co pro mě znamená Ráááádio

• Více než polovinu mého života. Začal jsem v rádiu pracovat ještě během studií na gymnáziu. Tehdy jsem se naučil dělat rozhovory, pokládat otázky, stříhat reportáže, moderovat... Byla to pro mě magie, snad i věda. Ale chytlo mě to a s malými přestávkami mě rádio doprovází dodnes. A jsem moc rád, že jsem po čtyřleté pauze dostal od Impulsu příležitost se do rádia vrátit. Mikrofón mi totiž neuvěřitelně chyběl.

Co mám ráááád

• Předně inteligenci. A naopak, slovy klasika, nemám rád zvýšený deficit inteligence. Mám rád překvapení, nové věci, staré přátele, knížky, které mě rozesmějí, rozpláčí i poučí. Mám rád tenis, při kterém mohu vypnout a nemusím přemýšlet (kdo by to někdy nepotřeboval...). A hlavně mám rád to, že v životě pořád objevuji nové věci, které mohu mít rád.

Film, který mám ráááád

• Snad všechny s Peterem Sellersem. Od bláznivých komedií po ty závažnější. Kultovními filmy jsou pro mě The Doors, Sofiina volba, Doktor Živago a také Jméno růže. Ten proto, že v něm hraje Sean Connery, s nímž jsem kdysi natáčel pro televizi rozhovor. A tenhle skvělý herec při něm byl neuvěřitelně bezprostřední. Na závěr mi podal ruku, kterou jsem si pak dva dny nemyl.

Místo, které mám ráááád

• Zmiňoval jsem Paříž, ale vlastně... proč chodit tak daleko. Zajděte si někdy do Levého Hradce. Tam to mám moc ráááád.