Miloslav Kala: Na daňových nedoplatcích přichází stát až o čtvrt bilionu korun!

Publikováno: 04.02.2014 18:20
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výběru daní a hospodaření českých ministerstev.

Moderátor (Václav Moravec):
Daně, jak na ně? Bezmála 135 miliard korun dlužily státu tuzemské firmy na daních na konci roku 2012. To je víc než čtvrtinový nárůst při srovnání s rokem 2010. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se na růstu daňových dluhů firem podepsaly především nedoplatky na dani z přidané hodnoty. Vymáhání daňových pohledávek ztěžuje klesající počet lidí na finančních zprávách, ale i účelově zakládané společnosti. Nový ministr financí Andrej Babiš přitom slibuje lepší výběr daní.

Záznam Andreje Babiše:
My musíme nejdřív naplnit ten rozpočet, připravit rozpočet 2015 s tím, že tam bude podstatně větší výběr daní a za dva roky připravit projekty na investice do dopravní infrastruktury, abychom mohli v roce 2016 konečně začít stavět.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo 22. ledna Rádio Impuls slova ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. Účelově založené firmy jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu největšími dlužníky a vymáhání nedoplatků u nich není vlastně možné ani zahájit. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kala. Vítejte po čase v Impulsech, dobrý večer, pane prezidente.

Host (Miloslav Kala):
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane prezidente, Nejvyšší kontrolní úřad drahnou dobu upozorňuje, že se státu od roku 2008 nedaří naplňovat výběr daně z přidané hodnoty podle toho, jak se k tomu stát zavazuje ve státních rozpočtech. Dovedete odhadnout, jak velký vliv na to mají daňové úniky?

Host (Miloslav Kala):
Ten vliv je zcela nepochybně zásadní. Podívejte se, že my se bavíme o tom, že za roky 2010-2012 narostly ty daňové nedoplatky téměř o jednu třetinu z nějakých 106 miliard na 134,5 miliardy korun. Vedle toho ale evidujeme odepsané pohledávky pro nedobytnost a ty činí 125 miliard korun. Takže celkem se bavíme o čtvrt bilionu korun, které nebyly vybrány.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jsem se probíral archivními kontrolami Nejvyššího kontrolního úřadu, které se týkají daní, tak jsem objevil i nález z roku 2002, kdy jste upozorňovali, že by státní rozpočet si mohl polepšit při výběru daně z přidané hodnoty, pokud by spolu lépe komunikovaly celní správa a finanční úřady. Už spolu komunikují lépe nebo ta komunikace stále vázne?

Host (Miloslav Kala):
Od poloviny roku 2013 byl spuštěn takzvaný pilotní projekt, který by měl zajistit zrychlení toho zahájení vymáhání, což identifikujeme jako jeden ze základních faktorů, který je třeba prověřit. Na druhou stranu prověření tady účinnosti toho systému budeme moci ověřit až za nějakou dobu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také v tom roce 2002 konstatovali, že daň z přidané hodnoty, která je rozhodujícím příjmem státní pokladny, vytváří největší prostor pro daňové podvody a úniky. Platí to, tato věta, i po 11 letech?

Host (Miloslav Kala):
Bohužel platí a myslím si, že se zesiluje. Nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Působí daňové mafie, které se soustředí na to, jak zajistit neodvedení DPH a tím krátit daňové příjmy státu.

Moderátor (Václav Moravec):
Když tedy budu citovat z toho závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2002, a teď cituji: V České republice je celá řada organizací, které mají za jeden z cílů podnikání čerpání neoprávněných nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty ze státního rozpočtu. Tyto organizace mají řadu rafinovaných metod, jak to provádět a podle našich závěrů se s tím úspěšně nebojuje. Konec citátu. To bychom mohli překopírovat.

Host (Miloslav Kala):
To můžeme naprosto překopírovat, pouze ty metody se více profesionalizují a více zlepšují z pohledu těch, kteří chtějí okrást stát.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč stát tuto problematiku podceňuje, byť říkáte, že to je celoevropský problém, ale vy pravidelně v těch kontrolách na tento problém upozorňujete a zdá se, že to je spíš horší než lepší?

Host (Miloslav Kala):
To je velmi složitá otázka. Těch důvodů je celá řada. Já se domnívám, že není možné spoléhat pouze na finanční úřady, musí zde dojít ke změnám zákonů tak, aby se jejich postavení zesílilo. Ti vlastní úředníci těch vymáhacích oddělení a kontrolních oddělení finančních úřadů jsou velmi stateční lidé a často se snaží dosáhnout zlepšení toho stavu. Bohužel jednak legislativa, jednak metody, které používají ti, kteří chtějí okrást stát, jsou velmi rafinované, velmi dokonalé a je velmi obtížné z pozice toho finančního úřadu jim čelit. Podle mého názoru je to jeden z velmi vážných problémů nejenom českého státu, protože tak, jak se uvolnily hranice, je volný pohyb zboží, tak vlastně to prostředí je méně transparentní a je mnohem více možností, jak útočit na daňové prostředky.

Moderátor (Václav Moravec):
I kvůli daňovým únikům by rád obnovil finanční policii nový ministr financí Andrej Babiš. Tady jsou jeho nedělní slova, jak je zaznamenalo Rádio Impuls.

Záznam Andreje Babiše:
Protikorupční je pan Šlachta, takže tam třeba říct si, kdo má jaké kompetence a možná z té protikorupční udělat specializovanou policii na boj proti podvodům a DPH daní.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova nového ministra financí Andreje Babiše. Nakolik by prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který je hostem dnešních Impulsů, podepsal tezi, že by finanční policie mohla pomoci v boji proti daňovým únikům?

Host (Miloslav Kala):
Pokud stačí sto procent, tak na sto procent.

Moderátor (Václav Moravec):
Na sto procent? Myslíte, že to je opravdu tak zásadní věc, že tady nemáme několik let finanční policii? Protože vy jste na tu problematiku daňových úniků, jejich špatného vymáhání, potírání daňových úniků upozorňovali, i když finanční policie byla.

Host (Miloslav Kala):
Ano, ale od té doby se ta situace podle mého názoru zhoršila. A je třeba říci, že tady se bavíme o daňových nedoplatcích, nikoliv o rozměru šedé ekonomiky. A ten bude několikanásobně větší, než je ten prostor, který popisujeme jako daňové nedoplatky. Podle mého názoru a podle kontrolního závěru je skutečně třeba vynaložit veškeré prostředky, které stát má, na to, aby jednak vybral ty daně od těch, kteří zaplatit nechtějí. Protože uvědomme si, že tím vlastně okrádá a poškozuje ty poctivé podnikatele, kteří platí a nemohou konkurovat. A my se tady bavíme o těch velkých únicích typu pohonné hmoty a podvody na DPH a podobně, ale vedle toho je celá řada takzvaných malých úniků, které ale v tom součtu budou dělat také obrovské číslo.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jste zveřejnili na začátku tohoto týdne závěr kontroly, který se týkal daní a konkrétně růstu nedoplatků a nevymožených daní, tak jste konstatovali, že ačkoliv přibývá daňových nedoplatků, tak počet pracovníků vymáhacích oddělení se snižuje. Máte představu jako Nejvyšší kontrolní úřad, jaký počet pracovníků ve finanční správě navíc by tuto věc řešil?

Host (Miloslav Kala):
Ne, tak to neumím odpovědět. Ale máme číslo, že v průměru na jednoho pracovníka toho vymáhacího oddělení připadá 600 případů nedoplatků a jsou některé finanční úřady, kde je to trojnásobek. Každý si umí udělat představu, že několik set nebo tisíc případů není možné efektivně spravovat jedním člověkem.

Moderátor (Václav Moravec):
Ona finanční správa i v návaznosti na nález Nejvyššího kontrolního úřadu říká, že pro tento rok plánuje takzvané předregistrační šetření, které by mělo předcházet registraci společností k dani z přidané hodnoty. Teď narážíme na ty anonymní společnosti, ze kterých je pak obtížné ty daně vymoci. Může tato věc pomoci nebo vidíte cestu…

Host (Miloslav Kala):
Ano, nepochybně může pomoci. Je skutečně třeba, aby ta částka té daně byla zajištěna tak, aby nebyl prostor pro to, že vznikne firma, nějakou dobu sem vozí zboží přijede v okamžiku, kdy má začít plnit nějaké voje závazky vůči státu, tak se přepíše na někoho, je nekontaktní, není na adrese, na které je uvedena a podobně.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jste, a protože se výběru daní věnujete jako Nejvyšší kontrolní úřad pravidelně, zároveň Ministerstvo financí pravidelně vaši kritiku odmítá, například v roce 2012, když jste zveřejnili další závěr vaší kontroly, který jasně zmiňoval, že ta nekomunikace celní správy a finančních úřadů, tak opět přispívá k tomu, že se na daních vybírá méně, než by se vybírati měli. Bude toto jedna z priorit v těch následujících měsících pro Nejvyšší kontrolní úřad nebo tím aktuálním nálezem o zvýšení daňových nedoplatků, dluhů firem na daních, tak tím to pro tuto chvíli končí?

Host (Miloslav Kala):
Ne, nekončí. V květnu tohoto roku zahajujeme další kontrolu speciálně zaměřenou na daň z přidané hodnoty. Já bych ale chtěl říci, že ačkoliv mediálně se samozřejmě kontrolovaná osoba brání těm zjištěním a snaží se nějak vysvětlit, tak ve skutečnosti došlo k celé řadě změn a konec konců výběr právě DPH byl vyšší, než předpokládalo Ministerstvo financí. Já si myslím, že není možné skutečně to jedním šmahem odsoudit. Je potřeba si uvědomit, že stát stojí proti velmi dobře organizovaným skupinám, které veřejně označují jako mafiánské, které jejich celé podnikání je založeno pouze na tom, jakým způsobem obrat stát a nikoliv jak přinést něco společnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Co nového ještě můžete jako Nejvyšší kontrolní úřad prověřit při pohledu na ten paklík dosavadních nálezů, které před námi oběma jsou, když v květnu chcete zahájit další kontrolu výběru daně z přidané hodnoty v této zemi?

Host (Miloslav Kala):
Daň z přidané hodnoty je speciální daň, která má speciální režim. Navíc my velmi úzce spolupracujeme s úřady obdobnými našemu v rámci celé Evropy. A dokonce evropský účetní dvůr má určitou metodiku, jak tuto věc řešit, popisovat a přispět k tomu, aby se ta situace zlepšovala v rámci celé Evropy. Je potřeba říci, že pokud v jedné zemi se zesílí ten tlak všech těch orgánů na to, aby se ty daně odváděly v řádné výši, tak dojde k tomu, že se tento v uvozovkách byznys přesune z České republiky do zahraničí a to v rámci Evropské unie samozřejmě nic neřeší.

Moderátor (Václav Moravec):
Na co se tedy budete zaměřovat v té květnové kontrole?

Host (Miloslav Kala):
Já bych to nechtěl úplně specifikovat. Je to kontrola, která naváže na tu, kterou jste zmiňoval z roku 2012. My jsme v ní upozornili na to, že tři určitá opatření by mohla přinést výrazné zvýšení výběru daně z přidané hodnoty a jedním z těch kritérií, proč jsme tuto kontrolu zařadili, je to, abychom ověřili účinnost těch opatření, která byla přijata.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu správně, že ale i tuto kontrolu budete koordinovat s dalšími kontrolními úřady včetně evropského kontrolního dvora?

Host (Miloslav Kala):
Ano. Je to dnes už, snažíme se, aby to bylo v podstatě součástí každé kontrolní akce, abychom spolupracovali s dalšími účetními dvory a měli určité porovnání té situace, jaká je v České republice a jaká je v zahraničí.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také ve svých zprávách několikrát upozorňovali na chyby České republiky při čerpání peněz z evropských fondů, taky výdajů do rozpočtů Evropské unie. Česká republika přichází a řekla to tady v minulých Impulsech Věra Jourová, nová ministryně pro místní rozvoj, že Česká republika může přijít až o sto miliard korun z těch 800 miliard, které měla Česká republika k dispozici od roku 2007 do roku 2013. Počítáte s tím po té loňské zprávě, kde jste varoval, že už je poslední okamžik nastavení dobrého čerpání peněz z evropských fondů pro to uplynulé období?

Host (Miloslav Kala):
Ano, my připravujeme novou zprávu za loňský rok, tu zveřejníme v květnu. To číslo, které tady řekla paní ministryně, tak odpovídá tomu našemu zjištění, které jsme zveřejnili zhruba v polovině loňského roku. Situace se v některých operačních programech zlepšila, bohužel je celá řada operačních programů, kde ta situace zůstala stejná nebo se spíše zhoršuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Které máte na mysli, kde se situace zhoršuje na základě těch kontrol, které teď provádíte?

Host (Miloslav Kala):
Já nemohu hovořit o kontrolách, které provádíme, ale všeobecně se o tom v médiích píše. Třeba Ministerstvo životního prostředí a podobně.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jsme u Ministerstva životního prostředí, tam jste v uplynulých 14 dnech také zveřejnili nález, který se týkal hospodaření a počtu poradců a externích výdajů, zjistili jsme i fotorámečky pravdu s krásnými částkami. Co vás napadá, když si pak přečtete závěry vašich podřízených a vlastně o těch závěrech se tady bavíme rok co rok a ukazuje se, že se ta situace mění k horšímu, než aby se i na základě nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu zlepšovala?

Host (Miloslav Kala):
Vy jste řekl dva problémy, já zkusím oba dva odpovědět. Ten jednodušší, to jsou ty fotorámečky. To jsou kontroly, kterými chceme ukázat nikoliv na nějaké velké částky, ale na to, že je potřeba šetřit na každé jednotlivosti. A tato zjištění ukazují, že v tom resortu není něco v pořádku a že když teda nehlídáte malé částky, tak jak asi se staráte o ty velké. Ten druhý problém, to jsou obecně poradenské služby a nejrůznější zajišťování toho slavného outsorcingu a těchto záležitostí. My jsme toho velkým kritikem, protože podle našeho názoru dochází k neoprávněnému odsávání státních finančních prostředků. To plnění proti tomu bývá velmi diskutabilní, je celá řada případů, kdy vůbec není doloženo žádné plnění a podobně. Já se domnívám, že stát by měl skutečně velmi pečlivě vyhodnotit, kde tu službu potřebuje a pokud ji objedná, tak potom doložit, že skutečně to plnění odpovídalo té částce, která byla zaplacena. A zde je úkol pro tu novou vládu skutečně s tímto problémem začít okamžitě něco dělat, protože ty částky jsou ohromné. Když jsme nedávno hovořili spolu o Ředitelství silnic a dálnic, tak jsme se bavili o tom, že za tři roky utratí více než 300 miliard korun, to znamená, 100 miliard korun vynaloží na právníky. Nikdo nepochybuje o tom, že jsou velmi složité případy, kdy je potřeba takovou věc řešit, vedle toho jsou ale stovky tisíc vynakládány za to, že někdo zpracuje nějakou tabulku nebo jednoduchou věc a přitom stejný odbor funguje v té kontrolované instituci.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podívám na ty závěry například na Ministerstvu životního prostředí, tak jsme se dozvěděli, že za dva roky víc než dvojnásobně se navýšily částky na konzultační, poradenské a právní služby. V roce 2010 ministerstvo za tyto služby zaplatilo 23,5 milionu, o rok později 34, respektive 35 milionů korun a v roce 2012 už to bylo 48 milionů korun. Jaké systémové věci byste tedy doporučil nové vládě a novým ministrem, pokud by to nemělo být další házení hrachu na zeď?

Host (Miloslav Kala):
Každý ministr musí velmi pečlivě poznat tu situaci v tom resortu a musí nějakým způsobem reagovat. Mě se třeba líbila teď reakce pana ministra zemědělství, který zastavil jakékoliv zakázky nad půl milionu korun s tím, že teď má příležitost, že podřízení budou s těmi částkami za ním muset chodit, budou mu je muset vysvětlovat, budou muset doložit, že je skutečně potřeba je čerpat. A já bych chtěl, aby tady jasně zaznělo, že neexistuje žádný kouzelný proutek, že řekneme, tak od zítřka bude všechno fungovat v pořádku. Je to o té každodenní práci a o té pečlivosti, nic jiného nepomůže.

Moderátor (Václav Moravec):
Ono totiž ta ministerstva se pak často brání, vezmu-li si už zmiňované a vámi kritizované Ministerstvo životního prostředí a zhruba těch 50 milionů, které šly na konzultační poradenské a právní služby, tak to ministerstvo se brání tím, že se ve státní správě propouští a že vám v těch kontrolovaných letech vlastně ministerstvo propustilo dokonce v letech 2010-2012 427 zaměstnanců a proto rostou ty externí náklady, protože se šetří.

Host (Miloslav Kala):
No to už vám asi neřekli, že dalších 350 nabrali zpátky, takže ono je potřeba brát ta čísla v komplexu. Já bych chtěl říci, že za 50 milionů korun při průměrných běžných výdajích na jednoho zaměstnance, které jsou těsně přes 500 tisíc korun na jednoho zaměstnance ročně, to je plat a všechny náklady, které s tím souvisí, včetně elektřiny a úklidu a těchto záležitostí, tak za 50 milionů vlastně můžete mít zhruba 100 zaměstnanců ve státní správě. Otázka je, kolik by vám takováto armáda zaměstnanců vlastně udělala práce a jestli to, co udělá ta externí firma, jestli tomu odpovídá.

Moderátor (Václav Moravec):
V Poslanecké sněmovně je návrh novely Ústavy, která se týká i pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslíte si, že se vám podaří s poslanci najít shodu na tom, jak tu Ústavu změnit?

Host (Miloslav Kala):
Určitě musíme najít shodu a já si to moc přeji. Já bych chtěl říci, že v Poslanecké sněmovně jsou tři skupiny poslanců. Jedna skupina, která říká, že se působnost a pravomoci NKÚ rozšiřovat nemají, že mají zůstat tak, jak jsou dnes. Ta druhá říká, že je třeba je rozšířit na obce, firmy a podobně. Ale bohužel ta třetí skupina podala podle mého názoru nedomyšlený návrh, ne zcela dokonalý návrh, který v konečném důsledku nám může komplikovat situaci. A tato skupina tedy sice říká, že nám rozšíří naši působnost a naše pravomoci, ale ve skutečnosti nám zkomplikuje život.

Moderátor (Václav Moravec):
Když vám ale do toho vstoupím, tak ten návrh de facto spadl pod stůl, protože Poslanecká sněmovna před necelými třemi týdny poslala do takzvaného prvního čtení poslaneckou novelu Ústavy, která by měla rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ, ale tu poslaneckou novelu, kterou vy jste i v České televizi kritizoval a označil za paskvil, tak vrátila předkladatelům k dopracování. Což znamená de facto, že ta novela spadla pod stůl. Tady jsou slova předsedy sněmovního kontrolního výboru Františka Koníčka:

Záznam Františka Koníčka:
Je potřeba se bavit o rozsahu kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci Ústavy a tam doufám, že Sněmovna dojde k nějakému závěru. Ale sněmovní tisk, který upravoval zákon o NKÚ, tak byl vrácen k přepracování, protože ten je možné přijmout, až bude schválena nějaká změna Ústavy případně.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova předsedy sněmovního kontrolního výboru Františka Koníčka z KSČM. Není to vlastně vítězství prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, tím, že se budou poslanci bavit jenom o té novele Ústavy, kterou teď budou probírat ve druhém čtení?

Host (Miloslav Kala):
Já to nepovažuji za vítězství a ti kdo poslouchali moje vystoupení ve Sněmovně, tak slyšeli celou řadu věcných argumentů, nikoliv nějakých politických. To, co si přeji, je, abychom skutečně napsali tu novelu té části Ústavy, článku 97, tak, aby byla funkční, abychom ji mohli skutečně dobře aplikovat do dlouhé budoucnosti. A chyba tohoto návrhu, který je do značné míry podobný tomu návrhu, který schválila už minulá Sněmovna a zastavil potom Senát, je podle mého názoru v tom, že dělí kontrolované osoby do různých skupin a tu míru kontroly nad nimi nastavuje na různou intenzitu. Já bych se přimlouval k tomu návrhu, který se tady objevil ze strany různých nezávislých právníků a odborníků, který říká, pojďme cestou té takzvané Limské deklarace, nedělme kontrolované osoby, to znamená, neoznačujme dveře, kam NKÚ může chodit, ale řekněme, co bude NKÚ kontrolovat. A dnes to v Ústavě máme. Dnes Ústava říká, NKÚ kontroluje státní majetek. A je třeba udělat jedinou změnu, NKÚ kontroluje veřejný majetek. V ten okamžik se nám otevřou dveře, další podrobnosti potom stanoví zákon a v zákoně můžou být samozřejmě postupně řešeny ty problémy, které budou považovány za podstatné.

Moderátor (Václav Moravec):
Při znalosti toho sněmovního prostředí, tak dovedete odhadnout, jak dlouho to potrvá, než se podaří k tomu kompromisu dojít a schválit novelu Ústavy, která by byla přijata tou ústavní třípětinovou většinou?

Host (Miloslav Kala):
Pokud bude vůle na všech stranách, tak lhůta byla prodloužena na 90 dnů, takže někdy v květnu může být druhé čtení a v podstatě před prázdninami, nejpozději po prázdninách by mohl odcházet zákon do Senátu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vás také čeká zpráva v tomto týdnu, zda Poslanecká sněmovna schválí novou členku širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, tedy členku kolegia. Protože vy jste poslancům navrhl Hanu Hykšovou, která teď řídí územní odbor v Ústí nad Labem. Myslíte si, že projde?

Host (Miloslav Kala):
Já tomu plně věřím. Všechny politické strany před volbami deklarovaly, že mají zájem odpolitizovat náš úřad a vytvořit prostor pro odborníky. Já mohu dát ruku do ohně za paní Hykšovou, která je skutečně odbornicí na úřadě, věnuje se problematice zemědělství, životního prostředí, má výborné výsledky jak kontrolní, tak především je velmi populární uvnitř úřadu a byla by skutečně oporou kolegia.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdyby neprošla, máte nějakého jiného kandidáta?

Host (Miloslav Kala):
No nebyl by to dobrý signál, takhle to řeknu. Pak bych řekl na tu předchozí odpověď, týkající se Ústavy, tak bych vám řekl, že nebude schválena ani letos, ani příští rok.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Miloslav Kala):
Děkuji za pozvání.

10.02.2014

Svatopluk Němeček: Státní ústav pro kontrolu léčiv čeká kontrola!

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o poplatcích.
06.02.2014

Alexandr Kliment: Začátky každé olympiády vždy provázejí zmatky!

Šéf komunikace Českého olympijského výboru Alexandr Kliment mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls přímo o situaci v dějišti olympijských her v Soči.
05.02.2014

VIDEO: Pavel Bělobrádek: Zrušení lustračního zákona by mohlo znamenat krach koalice!

Pavel Bělobrádek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o začátcích vládní koalice i o církevních restitucích.
04.02.2014

VIDEO: Věra Jourová: Za zpožděné čerpání peněz z Evropské unie může špatné plánování

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o čerpání peněz z Evropské unie.
30.01.2014

Jiří Dienstbier: Novelu vysokoškolského zákona zřejmě z Poslanecké sněmovny stáhneme!

Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svých prioritách v nové funkci.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.