VIDEO: Jan Švejnar: České ekonomice by pomohlo zjednodušení daní!

Publikováno: 16.01.2014 18:20
Ekonom Jan Švejnar mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o finančním výhledu na rok 2014.

Moderátor (Václav Moravec):
Kondice globální ekonomiky se zlepšuje, tak zní hodnocení Světové banky. Ta poprvé za tři roky zvýšila svůj odhad světového ekonomického růstu. Hlavně dík oživování vyspělých ekonomik z pětiletého útlumu po globální finanční krizi. S růstem tuzemské ekonomiky pak počítá i bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

Záznam Luďka Niedermayera:
Velkou roli sehrává obrat v evropské ekonomice, která by se měla od půlprocentního poklesu loni dostat k jednoprocentnímu růstu, což je obrovský posun nejenom pro nás, ale pro celosvětovou ekonomiku.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova bývalého viceguvernéra České národní banky, ekonoma Luďka Niedermayera. I podle Mezinárodního měnového fondu se světová ekonomika teď ubírá správným směrem. Tempo jejího růstu v letošním roce navíc zrychlí, ještě ale nedosáhne plného potenciálu. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Pozvání do Rádia Impuls dnes přijal ekonom Jan Švejnar. Vítejte po čase v Impulsech, dobrý večer přeji.

Host (Jan Švejnar):
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Jakou známku byste dal, pane profesore, programovému prohlášení budoucí vládní koalice, tedy té koaliční smlouvě?

Host (Jan Švejnar):
Je to krásné prohlášení samozřejmě, ale je to…

Moderátor (Václav Moravec):
To myslíte ironicky?

Host (Jan Švejnar):
Ne, ne, ne, pouze prohlášení ve smyslu, že je tam spousta věcí. Samozřejmě ne všechny bude možno zrealizovat, ale jsou tam věci, se kterými se nedá polemizovat. Boj proti korupci, to měla ovšem každá vláda samozřejmě, zlepšení fungování státní správy, co jiného bychom si mohli přát. No a lepší chod ekonomiky. Takže já myslím, že to namíření je správné, každá vláda by se měla snažit co nejlépe zlepšit funkčnost a situaci v zemi. Ta otázka bude, do jaké míry se jim to opravdu podaří. Já myslím, že je tady obrovský potenciál zvlášť v tom kontextu, jak jste zmínil, že světová ekonomika se možná začne vzmáhat, a to samozřejmě pomůže čemukoliv, co budeme dělat na domácí scéně. Takže pak je to na nás, jestli se do toho zapojíme, využijeme to a nebo jestli ne.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale světová ekonomika se vzmáhala v roce loňském, ale česká ekonomika to příliš nepocítila, protože česká ekonomika jde po daleko delším dně než některé evropské či sousední ekonomiky.

Host (Jan Švejnar):
Máte úplně pravdu. Tam je to smutné v tom smyslu, že jak říkáte, celá světová ekonomika se začala trošku už zvedat a všechny naše sousední státy rostly, některé pomalu, některé rychleji. A my jsme vlastně jediná ekonomika mezi sousedy, která nerostla. Tak se nedá vůbec usuzovat, že by to byl nějaký vnější tlak nebo šok, který nám to způsobil, bylo to víceméně způsobeno domácí hospodářskou politikou.

Moderátor (Václav Moravec):
Neklade si ale vláda příliš velké ambice, když říká, že pomůže k ekonomickému růstu, o což se ostatně snažila i vláda premiéra v demisi Jiřího Rusnoka?

Host (Jan Švejnar):
Samozřejmě. Ale ta vláda v demisi neměla ty páky a možnosti a délku hospodářských politik, které mohla uskutečnit. Tato vláda bude mít…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, opravdu je vliv hospodářské politiky vlády tak zásadní na ekonomiku jako na celek? Nepřeceňujete to?

Host (Jan Švejnar):
Ne, nepřeceňuji, opravdu tam můžeme vidět, že špatná hospodářská politika může vést k velkému útlumu. A dobrá hospodářská politika může zvýraznit tempo růstu a to podstatně. Takže tady já myslím, že v našem případě co byl problém v minulosti, samozřejmě je to komplexní situace, ale byly, já myslím, takové dvě hlavní věci. První byla, že vláda opravdu se snažila utlumit, mít opatření, která vedla spíš k utlumení poptávky než k navýšení poptávky. No a druhá byla, že tam byla velká nejistota jednak teda ze zahraničí, ale jednak vytvořená na domácí scéně. Bude jedna míra DPH, budou dvě? Jaké budou? Bude druhý pilíř penzijní reformy, nebude? Kdo tam vlastně bude patřit? No a v situaci velké nejistoty jak domácnosti, tak podniky jsou velice opatrné. Méně utrácí, méně se investuje a to se projevovalo i na domácí scéně u nás.

Moderátor (Václav Moravec):
Vrátím-li se tedy ke koaliční smlouvě, respektive její programové části, tak jako profesor ekonomie byste jí dal jakou známku?

Host (Jan Švejnar):
Já bych jí dal potenciálně velice dobrou známku. Já si spíš myslím, že co bude otázkou, je, jak budou hlavní body, a ta vláda si bude muset vytyčit tři, čtyři, pět hlavních priorit, a jak ty budou uskutečněny. Jestliže se jim opravdu podaří zlepšit funkčnost státní správy, jestli opravdu budeme mít veřejné zakázky, které budou s malou mírou korupce, budou velmi efektivní a jestliže si vytyčí pár bodů, které uskuteční, konjunktury v zemi, navíc k tomu, jaký stimul je zvenčí, tak to může mít velice pozitivní efekt. Bude to záviset na tom, do jaké míry se partneři v koalici skloubí a opravdu potáhnou jedním směrem za jeden provaz, a nebo do jaké míry se budou vzájemně negovat. Ten nejlepší scénář by mohl být založený na tom, že jsou tam jak politici, kteří jsou velice zkušení v politice, tak jsou tam nyní lidé, kteří jsou zkušení v byznysu, kteří opravdu vědí, jak funguje reálná ekonomika, tak jsou tam lidé, kteří samozřejmě mají cítění pro sociální aspekty. V nejlepším případě by se opravdu začali doplňovat a fungovalo by to velmi dobře. V tom velice špatném scénáři se nebudou schopni dohodnout a pak by to znamenalo, že ta ekonomika moc dál nepůjde.

Moderátor (Václav Moravec):
Který scénář při vašem vnějším pozorování české politiky je pravděpodobnější? První nebo druhý?

Host (Jan Švejnar):
Já bych doufal, že to bude ten první. Ale samozřejmě nedá se usuzovat, protože je to prakticky nová garnitura nebo nové seskupení na politické scéně, takže budeme muset vyčkat, sečkat, jak se dohodnou a s čím přijdou.

Moderátor (Václav Moravec):
Programová část koaliční smlouvy je, řekněme, popsáním cílů, ale méně už pak prostředků, jak k těm cílům dospět. Budoucí ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO vysvětluje, jaké kroky učiní na Ministerstvu financí.

Záznam Andreje Babiše:
Chci pochopit vůbec, jak funguje ten rezort, budu se ptát, jak se dá vylepšit vybírání daní, proč nemáme reverze charge na DPH, jaké jsou kompetence daňového úřadu, spolupráce těch složek v boji proti korupci a podvodům.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před týdnem Rádio Impuls slova kandidáta na post ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. Mezi kroky, které podle něj povedou k zamezení daňových úniků, řadí Babiš registrační pokladny.

Záznam Andreje Babiše:
Nejdřív musíte mít tu evidenci, protože na Slovensku existují ty registrační pokladny, u nás to nemáme. Ale spíš inklinujeme k tomu chorvatskému modelu, který jsme chtěli samozřejmě vázat na nějaké snížení toho DPH následně.

Moderátor (Václav Moravec):
Dodal pak v rozhovoru pro Rádio Impuls lídr hnutí ANO, kandidát na post ministra financí, Andrej Babiš. Pokud by měl ekonom Jan Švejnar, který je hostem dnešních Impulsů, říci, zda se nepřeceňují všechny ty nástroje typu registračních pokladen či dalších kroků, které v programovém prohlášení vlády budou, protože je obsahuje už ta programová část koaliční smlouvy?

Host (Jan Švejnar):
Rozhodně bychom je neměli přecenit, na druhé straně já bych nepodceňoval to, že kdyby opravdu ten státní aparát fungoval velmi efektivně a hodně toho bylo prakticky automaticky elektronicky zařizováno, tak samozřejmě ta výkonnost bude mnohem větší. Ale já myslím zásadní věci, které budou, bude opravdu co se stane, jak jsme slyšeli, s daňovým systémem například.

Moderátor (Václav Moravec):
On se bude zase měnit. Projde zásadní změnou. Budou stanoveny tři sazby daně z přidané hodnoty, tedy rozšíří se počet sazeb oproti dnešním dvěma, bude druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty na léky. Ale vláda slibuje, že to udělá v jednom kroku. Nicméně v tom předchozím období jsme také měli mnoho změn daňových sazeb. Neublíží to ekonomice?

Host (Jan Švejnar):
Právě. Jestliže to bude něco, co bude opravdu velice heterogenní ve smyslu, že bude příliš mnoho sazeb, nebude tam jasno, co se vztahuje k čemu, bude snaha lidí se přesunout z jedné sazby do druhé a tak dále, jestliže to bude děláno ne nakonec v jednom kroku, ale v několika krocích. Mnohem lepší by bylo, kdyby se opravdu ten daňový systém celkem zjednodušil velice razantně, mít jednu sazbu a potom například lidem, kteří potřebují podporu, protože ta jedna sazba je příliš vysoká, tak spíš mít dotace, které jsou pak zaměřené a přesně definované, cílené.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy byste šel jinou cestou tedy? Jestliže vláda jde cestou tří sazeb daně z přidané hodnoty, protože říká, léky, knihy, nezbytná dětská výživa budou v té zhruba pětiprocentní, druhé snížené sazbě. A pak ještě možná přistoupíme ke snížení už té snížené sazby, která je dnes 15 procent. Základní necháme na těch 21. To je chybný cíl? Vy byste stále trval na jednotné sazbě daně z přidané hodnoty?

Host (Jan Švejnar):
Z ekonomického hlediska je mnohem lepší mít jednoduchý systém, kde je jedna sazba a potom se zaměřit na rodiny, které opravdu potřebují pomoc, jednotlivce, kteří potřebují pomoc. A těm dát buď úlevy na daních nebo přímo přídavky, to znamená dotace. A nedělat distorze v ekonomice v tom smyslu, že se všichni potom snaží dostat co nejnižší sazby a utrácí se spousta času a prostředků na to, aby se zjišťovalo, jestli je to správně, není to správně, je to legální, není to legální.

Moderátor (Václav Moravec):
Jsme-li ještě u věcí, které se týkají té ekonomické části programové části koaliční smlouvy, je něco, co v ní postrádáte?

Host (Jan Švejnar):
Já bych rád viděl mnohem ráznější a důraznější přístup k tomu, jak vyřešit vysokou míru nezaměstnanosti, kterou máme. Je to tam samozřejmě zmíněno, je tam prostě jasně cíl toho. Ale je to napojeno právě na to, jak rychle dostat ekonomiky z recese a stagnace do konjunktury. A tam, myslím, že ta vláda by si opravdu měla vytyčit cíl, co budou takové hlavní první velké kroky, které budou mít jak okamžitý pozitivní dopad, tak ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu budou mít velký pozitivní dopad na dlouhodobý růst. Dám příklad. Jestliže opravdu bychom vážně uvažovali o tom, že zefektivnění státní správy se dostaví, že budeme schopni dělat veřejné zakázky velmi dobře na dobré úrovni, tak například udělat velké uvážené investice do dopravní infrastruktury. To bude mít okamžitý efekt, že se rozjede stavebnictví, bude větší domácí poptávka. Bude to mít ve střednědobém horizontu velice blahodárný efekt ve smyslu, že většina země se stane součástí jednoho nebo několika se prolínajících pracovních trhů, lidé mohou už potom lehce dojíždět tam, kde je větší poptávka, nemusí se dělat nákladná regionální politika. No a bude to mít samozřejmě efekt i zahraničního charakteru, kde mohou lehce potom dojíždět za prací jinam. Takže tady to je ukázka toho, co by bylo opravdu potřebné a bude tam vysoká návratnost ve smyslu, že chod ekonomiky s dobrou dopravní infrastrukturou je mnohem lepší než bez ní.

Moderátor (Václav Moravec):
Prosincová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o desetinu procentního bodu vyšší. I když jde jenom o desetinu procentního bodu, tak nakolik to pro vás bylo překvapivé, že ta prosincová inflace byla vyšší?

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že malý pohyb kterýmkoliv směrem není nijak výrazný. Samozřejmě ta intervence České národní banky ve smyslu snížení kursu koruny oproti euro a jiným měnám má jako cíl zvýšit do určité míry míru inflace.

Moderátor (Václav Moravec):
No vy už jste v rozhovoru pro časopis Týden na začátku prosince říkal, že byste ještě čtvrt roku s tím krokem počkal.

Host (Jan Švejnar):
Podívejte se, já si myslím, že to je krok, který tak nějak ultimátně je správným směrem ve smyslu, že světové centrální banky, ať už americká, anglická, evropská, mají obavu z deflace. U nás jsme pozorovali, že od července přibližně se snižuje hladina cen, zvlášť to vidíme na potravinářských průmyslových výrobcích a dalších. Je to otázka, jestli jedno čtvrtletí, tři, čtyři měsíce je dostatečný ukazatel. To byl důvod, proč jsem říkal, že já sám bych třeba vyčkal ještě chvíli, abych viděl, jestli to je opravdu trend a nebo jenom výkyv, který je dočasný. No potom samozřejmě to opatření samo o sobě bylo velmi kontroverzní a myslím si, že bylo především kontroverzní v tom, že nebylo dostatečně dobře vysvětlené a dáno do kontextu, že vlastně děláme něco, co dělají ostatní centrální banky taktéž, a proč to děláme, proč se vlastně máme bát deflace. Proč, co je tam výhodné a co je nevýhodné. Spousta lidí viděla pouze ty nevýhodné aspekty a…

Moderátor (Václav Moravec):
A není to tak, že stále převažují?

Host (Jan Švejnar):
Já si myslím, že to záleží na tom, kdo, o koho se jedná. Jestli vy a já máme poměrně stabilní zaměstnání, no tak vidíme především to zvýšení cen. Jestliže jsme…

Moderátor (Václav Moravec):
No ale o ekonomiku jako celek, protože všimněte si, že nadále i po měsíci a půl nebo téměř už dvou měsících od vyhlášení cíle České národní banky držet kurs koruny na 27 korunách, tedy cíl těch devizových intervencí, tak stále Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu říkají, je to špatně i pro průmysl, nemůže to vytvořit nová pracovní místa.

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že jsou argumenty, které opravdu se musí rozebrat, protože já nevidím ten merit té věci ve středně dlouhodobém horizontu. Jakmile máte oproti konkurenci ze zahraničí část nákladů, v tomto případě přinejmenším pracovní sílu a možná i některé jiné vstupy, v korunách, zatímco oni platí všechno v eurech, to znamená ta zahraniční konkurence platí všechno v eurech, tak máte přirozenou výhodu. Tam to je neoddiskutovatelné a tam je potřeba se jich zeptat na jejich logické argumenty. Tak to funguje všude ve světě, žádná země není výjimkou, proč bychom my měli být výjimkou, nevím.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že by nová vláda měla mít právě i v souvislosti s krokem České národní banky, která podle budoucího premiéra Bohuslava Sobotky může přiblížit Českou republiku k eurozóně a může znovu vyvolat diskusi o přiblížení České republiky k eurozóně, že by měla budoucí vláda stanovovat termín vstupu České republiky do eurozóny?

Host (Jan Švejnar):
Já si myslím, že to samotné opatření České národní banky, které bylo, to snížení kursu, hodnoty koruny v kursu k euru a k ostatním, nemá nezbytně nic společného s tím vstupováním do eurozóny. Samozřejmě jestliže bychom vstoupili, tak zkušenost jiných zemní včetně Slovenska naznačují, že lepší je samozřejmě vstoupit s nižším kursem než s vyšším, protože nám to dává větší konkurenceschopnost na nějakou dobu. Ale myslím, že to rozhodnutí jestli vstoupit nebo nevstoupit, by mělo být děláno na základě opravdu analýzy, jaké jsou zde výhody a nevýhody a to časování. A stejně si musíme uvědomit, že než bychom vstoupili, tak musíme po dobu přibližně dvou let být v takovém určitém pásmu testování, jestli jsme jako ekonomika připraveni a jestli jsme schopni udržet kurs na určité úrovni.

Moderátor (Václav Moravec):
Měla by si tedy ta budoucí vláda ten cíl kdy vstoupit do eurozóny stanovit nebo nechat to být?

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že bychom měli si o tom prostě udělat diskusi a…

Moderátor (Václav Moravec):
No počkejte, to tady máme už deset let a vy sám jste vždy v té diskusi jako prezidentský kandidát před iks lety říkal, já bych tam vstoupil co nejrychleji, už jsme tam dávno měli být.

Host (Jan Švejnar):
Samozřejmě. Diskusi si udělat v tom smyslu, že bychom opravdu si udělali analýzu, která bere v potaz všechny faktory včetně těch novějších, které tehdy ještě neexistovaly. A já myslím, že bychom dospěli k názoru, který by se víceméně podobal tomu, kde jsou Poláci nyní, kteří říkají, vyčkejme, než eurozóna vyřeší ty okamžité problémy, které má a potom vstoupíme do eurozóny.

Moderátor (Václav Moravec):
Mezinárodní měnový fond říká dál v souvislosti s Evropou, že problémem některých evropských ekonomik zůstává míra jejich zadlužení a jistá nestabilita. Je to riziko stále velké?

Host (Jan Švejnar):
To riziko stále existuje. Já bych k tomu ještě dodal, že dokonce i bankovní sektor v západní Evropě není úplně docela dobře sanován, že ještě všechny testy nebyly provedeny, takže tam může být i problém v tomto sektoru. A proto si myslím, že opravdu je dobré vyčkat a vidět, jak Evropa se, zvlášť teda eurozóna, jak se k tomu postaví, jak to vyřeší.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy tedy stále považujete eurozónu za nestabilní entitu?

Host (Jan Švejnar):
Já ji považuji za entitu, která pravděpodobně vydrží, ale je to entita, která prochází těžkým zatěžkávacím obdobím a doprovodná opatření typu jednotného bankovního dohledu, určité fiskální koordinace a tak dále, jsou velmi důležité pro to, aby eurozóna mohla působit stabilněji směrem kupředu.

Moderátor (Václav Moravec):
Je spíše pravděpodobné, že eurozóna má ty nejtěžší chvíle za sebou nebo nikolivěk?

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že v určitém smyslu ano, ale neeliminoval bych vůbec pravděpodobnost toho, že může dojít ještě k velkým šokům. I ty síly spekulantského trhu jsou obrovské. Takže je zcela možné, že by mohlo dojít k dalším útokům na určité měny a na určité státy. A tam právě si myslím, že ta eurozóna musí vyřešit pečlivěji a lépe tu dlouhodobou stabilitu, než zatím učinila. A tam si myslím, že opravdu jeden důležitý faktor je takový ten lídrship, to znamená schopnost vést ať už tím směrem k dokončení větší integrace a nebo, možná budete překvapen, i tím opačným směrem. Že tam, kde ta eurozóna se nyní nachází, není stabilní situace. Je to tak napůl cesty a je potřeba vést Evropu buď dál a nebo si říct, prostě šli jsme příliš daleko malým krokem, který ale byl příliš nákladný a nejistý a je lepší jít zpátky, mít Evropu, která má volný obchod, volný pohyb pracovní síly a různé měny. Já sám si myslím, že ta Evropa, dáno 67 – 65 let její historie, by měla jít rozumně tím směrem další integrace. Ale je to právě ta otázka…

Moderátor (Václav Moravec):
Stále vás nepřesvědčil výsledek té globální ekonomické krize, evropské ekonomické krize, že by bylo výhodnější jít tou cestou druhou, tedy erozí, návratem k volnější Evropě? Stále si trváte na…

Host (Jan Švejnar):
Ano, já bych stále, kdybych měl víc argumentů, tak bych argumentoval jít opatrně, to znamená počkat a pak jít tím směrem k tomu.

Moderátor (Václav Moravec):
To už jste opatrnější, než jste býval.

Host (Jan Švejnar):
No tak protože jsme od té doby měli velkou krizi. Nezapomeňte, ta krize nevyšla z eurozóny, čili nebyla to chyba samotné eurozóny, ta krize …

Moderátor (Václav Moravec):
Ale ta globální krize, která začala v Americe, tak se ukázalo, jak slabá eurozóna je a eurozóna prohloubila globální ekonomickou krizi.

Host (Jan Švejnar):
Samozřejmě. A eurozóna byla slabá právě v tom, já říkám, že je napůl cesty. Ta zranitelnost je právě v tom, že se neudělal dostatečně velký krok. Že buď se neměl dělat a nebo ho udělat pořádně. Bylo to tak napůl. Pro nás bude směrodatné jako příklad v tom, když jsme přecházeli z centrálně plánovaného hospodářství na tržní hospodářství a byli jsme na půl cesty, byli jsme zranitelnější, bylo to horší, protože už jsme neměli tu sílu plánování a ještě jsme neměli fungující trhy. Tak obdobně ta eurozóna vlastně udělala krok, který byl jako takový mezikrok, nedali tam všechna ta doprovodná opatření, a tudíž se nachází ve zranitelné fázi.

Moderátor (Václav Moravec):
Co vám jako ekonomovi se teď hned vybaví, když se řekne bod obratu?

Host (Jan Švejnar):
Jako myslíte si opravdu teda třeba skončila recese a začíná konjunktura?

Moderátor (Václav Moravec):
Protože od vás ekonomů už jsem na to sousloví alergický a naposledy Světová banka a její analytici dospěli právě včera k tomu, že světová ekonomika dospěla k bodu obratu. A když jsem se díval do předchozích vyjádření, tak bod obratu už měl nastat asi pětkrát.

Host (Jan Švejnar):
Máte úplně pravdu. Když se díváte na takové ty tabulky, kde vám třeba ukazují, jak to bylo vloni, jak je to letos a jak to bude příští rok, tak ten příští rok byl vždycky pozitivní. Už během posledních tří let…

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, je to takový posouvaný bod obratu, bych to nazval, v posledních čtyřech letech.

Host (Jan Švejnar):
Ano. Čili já myslím, že samozřejmě jsou indikace, jsou určité indikátory, které nám naznačují, že ano, světová ekonomika, zdá se, je na tom lépe, ale jsou to takové první vlaštovky. Takže bych byl optimista, ale čekal bych na další potvrzení…

Moderátor (Václav Moravec):
Koukám, jak nahrazujete bod obratu prvními vlaštovkami, které jaro nedělají.

Host (Jan Švejnar):
Ano, ano. Ještě možná přiletěly příliš brzo.

Moderátor (Václav Moravec):
Není nad ekonomii jako přesnou vědu. Ekonom Jan Švejnar, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Jan Švejnar):
Děkuji za pozvání.

22.01.2014

VIDEO: Jan Matoušek: Útoky na internetové bankovnictví jsou dokonalejší!

Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o bezpečnosti internetového bankovnictví.
21.01.2014

Petr Gazdík: Budoucí koalice má velké porodní bolesti!

Místopředseda Poslanecké sněmovny za TOP09 a Starosty Petr Gazdík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o služebním zákonu.
20.01.2014

VIDEO: Daniel Herman: Koncentrace mediálního vlastnictví v Česku připomíná italskou cestu!

Kandidát na ministra kultury a poslanec za KDU-ČSL Daniel Herman mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o církevních restitucích.
15.01.2014

VIDEO: Josef Mrázek: V koaliční smlouvě chybí cíl sloučit zdravotní pojišťovny!

Viceprezident Svazu pacientů ČR Josef Mrázek mluvil v rozhovor pro Rádio Impuls o kvalitě péče v našich nemocnicích.
14.01.2014

Petr Fiala: Na reformu vysokých škol si zřejmě zase počkáme

Kandidát na předsedu ODS Petr Fiala mluvil o stavu Občanské demokratické strany.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.