VIDEO: Pavel Mertlík: Bez stabilní vlády by se musely omezit výdaje státu

Publikováno: 05.11.2013 18:20
Video soubor neexistuje.
Ekonom Pavel Mertlík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu české ekonomiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Státní rozpočet, čerpání peněz z evropských fondů a budoucnost daňového systému. To jsou jen tři z mnoha úkolů, které jsou před novou českou vládou. Výsledek voleb, respektive krize v Sociální demokracii však oddálila odpovědi na základní otázky, jako například kdy a zda vůbec projde státní rozpočet na příští rok, jak úspěšné bude Česko v čerpání peněz z evropských fondů nebo co se změní v daňovém systému této země. Do jmenování nového premiéra povede zemi Rusnokův kabinet v demisi.

Záznam Jiřího Rusnoka:
Proti původnímu návrhu jsme navýšili příjmy řádově o 16 miliard přibližně, celkové výdaje jsou vyšší oproti tomu, co bylo schváleno v rozpočtu 2013, řádově o 30 miliard. Domníváme se tedy, že je to rozpočet prorůstový za daných okolností, které v České republice jsou a které odhadujeme v hospodářském vývoji příštího roku.

Moderátor (Václav Moravec):
Rusnokova vláda v demisi posílá do nové Poslanecké sněmovny svůj návrh státního rozpočtu na příští rok. Jak bylo řečeno, pro příští rok počítá kabinet s deficitem ve výši 112 miliard korun. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je exministr financí, ekonom Pavel Mertlík. Vítejte v Impulsech, hezký dobrý večer přeji.

Host (Pavel Mertlík):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik je možné exaktně, je-li to vůbec možné, vyjádřit vliv politiků a jejich rozhodování na stav ekonomiky té které země?

Host (Pavel Mertlík):
To záleží na mnoha okolnostech, například na tom, jak velký je podíl veřejných financí na hospodaření dané země nebo třeba na tom, v jaké fázi konjunkturního cyklu se země nachází a zda ten zásah má větší nebo menší vliv. Když bychom se podívali na Českou republiku, tak to zvýšení výdajů o 16 miliard, pokud k němu dojde, to je necelých 0,5 procenta hrubého domácího produktu, to je docela zřetelný impuls, který by mohl pomoci.

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváme-li se na výsledek voleb a povolební dění, tedy pokračování nestability, jaký bude mít podle vás vliv na ekonomiku?

Host (Pavel Mertlík):
Já si myslím, že hrozí velmi negativní dopad a to proto, že nám hrozí rozpočtové provizorium. Tedy to rozpočtové provizorium, k němu dojde zcela určitě, ale jde o to, jak bude dlouhé, zda to bude záležitost několika dní, což je ten nejoptimističtější scénář. Kdyby se podařilo rychle o ustavující schůzi Sněmovny ustavit i novou vládu, ta by rychle získala důvěru a předložila rozpočet, tak je možné, že by ten rozpočet byl schválen někdy v prvních 14 dnech ledna. Takže to provizorium by bylo velmi krátké a prakticky bezvýznamné. Pokud ovšem by se to táhlo a ta dnešní povolební situace tomu nasvědčuje, že tady mohou být velké problémy, tak pak by to mohl být poměrně vážný problém pro fungování České republiky. Protože Česká republika by musela výrazně omezit celou řadu výdajů, které jsou na výdajové straně rozpočtu a nejde tedy o těch 16 miliard navíc oproti loňskému roku, ale i z těch loňských nebo 2012, takže letošních výdajů celá řada by do té ekonomiky nepřišla.

Moderátor (Václav Moravec):
Jako například?

Host (Pavel Mertlík):
Základní princip rozpočtového provizoria je, že souhrn výdajů za kalendářní rok nesmí být vyšší než souhrn výdajů za poslední schválený rozpočet a navíc při tom utrácení vláda smí každý měsíc použít maximálně jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů. To je první faktor. Druhý faktor je, že vám autonomně rostou některé výdaje, zejména sociální, na prvním místě důchody. Protože nové důchody vyměřované jsou vyšší než ty staré, jsou nad průměrem důchodů, takže každoročně ten balík výdajů na důchody roste. Ty je nutno podle zákona vyplatit, no a proti tomu se musí škrtat někde jinde. Takže ty dopady by tam byly poměrně zřetelné, stát by musel škrtat řadu výdajů nebo přinejmenším je odkládat třeba na druhé pololetí a podobně a to by bylo znát. Ale myslím si, že ještě mnohem větší problém je v tom, že finanční trhy by vnímaly tu obrovskou nejistotu a vnímají ji již teď, ale pak by to bylo materializováno tedy v neschopnosti vlády utrácet podle nějakého jasného záměru. Byli bychom v podobné situaci jako Spojené státy před několika týdny.

Moderátor (Václav Moravec):
Například díváme-li se na státní rozpočet pro příští rok, tak v něm je i dotace pro Moravskoslezský kraj, jeden z nejslabších regionů České republiky. Na projekty rozvojové má jít v tomto regionu 200 milionů korun, další peníze může získat region na dopravní infrastrukturu. Tady jsou slova hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka, která pronášel 10. října.

Záznam Miroslava Nováka:
Každá koruna, která je vložena do investic a je úplně jedno, jestli je to v této chvíli výstavba dopravní infrastruktury, přestavba nemocnice či výstavba nového pavilonu a nebo třeba zateplování veřejných budov, přináší ta kýžená pracovní místa. Protože jestliže tady je poptávka po investicích, to znamená firmy nejsou schopny je realizovat ze stávajícího stavu zaměstnanců, tak vždycky je to krátkodobě, k tomu zvýšení dojde. A proto ty infrastrukturní stavby, jako je doprava, mají ten největší multiplikační efekt, protože jsou stavby ne nárazové jako zateplení jedné školy, ale trvají zpravidla několik let.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls 10. října slova hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka. Když ekonom, exministr financí Pavel Mertlík, který je hostem dnešních Impulsů, varuje před dlouhým rozpočtovým provizoriem, je z těch vašich slov možné vyvodit, že to delší rozpočtové provizorium by mohlo ohrozit ekonomický růst, který je křehký?

Host (Pavel Mertlík):
Zcela určitě a to ze dvou důvodů. Zaprvé věcně nepůjde do té ekonomiky řada výdajů, které stát naplánoval. A zadruhé ta nejistota, kterou to vyvolá ohledně schopnosti České republiky splácet své závazky, tak nutně povede k zdražení úvěrů pro českou vládu, tedy k zvýšení výnosů z vládních dluhopisů, ze státních dluhopisů. A vyloučit určitě nelze ani snížení ratingu České republiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Obsluha státního dluhu se tedy může prodražit, je-li země v rozpočtovém provizoriu?

Host (Pavel Mertlík):
Přesně tak a hodně záleží na tom, jak konkrétně to rozpočtové provizorium bude vypadat. Pokud to bude tak, že z technických důvodů tady několik týdnů třeba bude rozpočtové provizorium, ale bude zřejmé, že na úrovni politických stran politici spějí k nějaké dohodě a že to je, řekněme, dočasný, přechodný stav a poté bude už ta země fungovat normálně, tak to asi velký vliv mít nebude. Ale pokud by politická krize pokračovala a za svoji oběť by měla neexistenci nového státního rozpočtu, tak ten problém může být hluboký a vážný.

Moderátor (Václav Moravec):
Nepodceňuje podle vás nová politická reprezentace včetně ale prezidenta Miloše Zemana, který před týdnem v neděli bagatelizoval rozpočtové provizorium, právě fakt rozpočtového provizoria a jeho hrozeb?

Host (Pavel Mertlík):
To vystoupení Miloše Zemana jsem sledoval a trošku mě překvapilo. Možná pan prezident neví jednu věc. Když naposledy měla delší dobu Česká republika rozpočtové provizorium a to bylo právě v době vlády Miloše Zemana, tak platila jiná rozpočtová pravidla než dnes. Tehdy se jelo podle neschváleného rozpočtu, který odmítla Poslanecká sněmovna, ale tedy rozpočtu už na ten rok a tedy ty výdaje se nekrátily. Pak došlo ke změně rozpočtových pravidel, ta nová jsou mnohem přísnější a ten dopad by tam byl.

Moderátor (Václav Moravec):
Existují podle vás, podíváme-li se na Rusnokův návrh státního rozpočtu, respektive návrh státního rozpočtu z dílny premiéra Jiřího Rusnoka, kabinet počítá s deficitem ve výši 112 miliard korun, korekce, které by byly smysluplné a mohla by je uskutečnit nová Poslanecká sněmovna?

Host (Pavel Mertlík):
To zcela určitě možné je. Je možné zvýšit výdaje na vrub deficitu, je možné také přeházet některé výdaje. Tady byla řečena částka pro Moravskoslezský kraj, to je třeba docela hezké číslo, kde klidně můžete přidat 50 milionů nebo ubrat a prostě zvážit nějaké jiné priority. Nicméně nemyslím si, že by bylo možné udělat nějaké velké změny. Zejména určitě nepůjde udělat změny v daňové oblasti, čili to bude prostě na daném vykolíkovaném hřišti určitý drobný pohyb, drobné doladění.

Moderátor (Václav Moravec):
Nezaměstnanost, to bylo jedno z hlavních témat předvolební kampaně před předčasnými volbami. Připomínám, že míra nezaměstnanosti v Česku se v září zvýšila na 7,6 procenta ze srpnových 7,5 procenta. Tady jsou slova mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdišové.

Záznam Miriam Majdišové:
Co se týká měsíce září, je charakteristický tím, že do evidence úřadu práce přicházejí zejména mladí lidé, kteří ukončili přípravu na povolání. To se projevilo ne ani nárůstem celkového počtu uchazečů, protože ten nárůst byl opravdu minimální, ale zvýšením právě počtu absolventů v evidenci úřadu práce. Jejich počet se zvýšil v podstatě o víc než třetinu. V současné době tvoří mladí lidé absolventi víc jak devět procent z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo 10. října Rádio Impuls slova mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdišové. Pokud by měl rektor Bankovního institutu, ekonom Pavel Mertlík, host dnešních Impulsů, říci, zda politické strany v té předvolební kampani jasně popsaly slabiny trhu práce v České republice i to, jak ty slabiny napravit?

Host (Pavel Mertlík):
Myslím, že jednoznačně odpověď je ne. Pokud se podíváme na to, co bylo obsahem kampaně, tedy jednotlivá hesla a podobně, tak kromě tvrzení Andreje Babiše, že umí dát lidem práci, které ale není na ničem založené, protože řídit podnik je opravdu něco jiného než dělat makroekonomickou politiku trhu práce, tak tam nic jiného než takovéto bezobsažné heslo nebylo. V programech jednotlivých stran ty věci popsány jsou, především těch tradičnějších stran, které ty programy nelepí ze dne na den. Ale jsou to věci, které šly mimo kampaň a myslím si, že i mimo pozornost velké části voličů.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč se podle vás nedaří snižovat tu poměrně vysokou nezaměstnanost, byť se změnila metodika měření zaměstnanosti, takže ta čísla 7,6 procenta vypadají lépe než samotný počet lidí bez práce v této zemi?

Host (Pavel Mertlík):
To je jenom optický trik skutečně, ale to, co je podstatné, je to a je to neměnné už řadu měsíců a let dokonce, že trh negeneruje nová pracovní místa. Růst ekonomiky už tedy není záporný, dobrali jsme se k velmi pomalému oživení, ale na trhu nevznikají nová pracovní místa nebo jenom velmi málo a ten trh práce je jakoby zamrzlý. Čili přibývá nezaměstnaných, kteří jsou třeba právě mezi absolventy škol, tak jako to bylo řečeno v tom vstupu, kteří prostě dnes hledají práci mnohem, mnohem obtížněji než jejich předchůdci třeba ještě před pěti lety. Takže v tom je ten obrovský rozdíl. Když jsme tady měli etapu poměrně rychlého ekonomického růstu, tak občas nějaký podnik zkrachoval, propouštěl lidi, z modernizačních důvodů a podobně, ale proti tomu docházelo k investicím v soukromém sektoru. A ten soukromý sektor a samozřejmě v nějaké míře i veřejný vytvářel nová pracovní místa. A to se dneska v principu neděje, samozřejmě jednotlivé případy ano, ale v principu ne, a to je největší potíž. To je takový obrázek, jaký vidíme i třeba v zemích na jihu Evropy, v Itálii, Španělsku a podobně, pouze v mnohem horším, v mnohem větším měřítku. Ale ten základní problém je typově stejný, ekonomika neroste nebo neroste dost a proto nevznikají nová pracovní místa a lidé obtížně, když přijdou o práci a nebo poprvé vstupují na trh práce, tak obtížně hledají uplatnění. A kromě obecných frází, že je třeba podpořit hospodářský růst, tak jsme skutečně v kampani slyšeli velmi málo o tom, jak to udělat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak vhodným nástrojem je pomoc evropské osmadvacítky, respektive pomoc Evropské komise, která jasně do členských zemí včetně České republiky posílá ten vzkaz, tady máte peníze na pomoc zaměstnanosti, respektive řešení problému nezaměstnanosti mladých, který je právě nejviditelnější na jihu Evropy, ale je problémem i střední a východní Evropy?

Host (Pavel Mertlík):
Já si myslím, že ty peníze samozřejmě svoje uplatnění najdou, nejsou-li tedy příliš rozkradeny nebo použity nějakým nevhodným způsobem. Ale uvědomme si, že ty peníze bez velkých výkyvů sem Evropská unie posílá už řadu let, po nichž jsme tedy členy Evropské unie a zejména tedy během toho končícího šestiletého fiskálního období Evropské unie. A růst zaměstnanosti vám vždycky způsobí nějaký nárůst, nějaký skok a k tomu určitě nedojde. Čili ty peníze sem chodí už nějakou dobu, ekonomika si na ně zvykla, kdyby vypadly, byl by to velký problém, ale nemůžeme si od nich slibovat nějaký nárůst. To přišlo před nějakými 10 lety.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale teď když politické strany ve vztahu k mladým měly v programech povinnost zajistit mladým jejich první zaměstnání a říkaly to i levicové strany, ale kupodivu i občanští demokraté, kteří spravovali tuto zemi v posledních osmi letech, nemůže takový závazek způsobit to, že jiná část lidí zase o práci přijde, protože ten počet pracovních míst je v ekonomické recesi nebo ve fázi ekonomiky, která se zotavuje z recese, omezen?

Host (Pavel Mertlík):
Tady záleží skutečně na detailu provedení toho opatření. Pokud by to byla nějaká, řekněme, absolventská místa, měli jsme tady v minulosti takzvaná asistentská místa a podobně, čili dotovaná místa pro mladé lidi s dotací třeba po dobu jednoho roku a tak dále. Když se to udělá tak, aby bylo výhodné pro firmy tyto lidi nově zaměstnat, ale nenahrazovat jimi stávající pracovníky, tak by to v určité omezené míře mohlo prospět. Určitě by to bylo velmi přínosné pro ty mladé lidi samotné, kteří často když přicházejí na trh práce, tak narážejí na to, že zaměstnavatelé požadují zkušené pracovníky, jejichž seznam zaměstnání už je dostatečně dlouhý, aby bylo znát, co doopravdy umějí a to často těm mladším lidem chybí. Takže tady by jim to mohlo pomoci pro jejich příští zaměstnání, kdyby třeba po tom roce od té firmy odešli. Tak skutečně záleží na tom, jak detailně to bude uděláno. Pokud to bude uděláno dobře, aby ta pracovní síla příliš nevytlačovala tu stávající, tak to pomoci rozhodně může.

Moderátor (Václav Moravec):
Které z nástrojů, jež mohou snížit nezaměstnanost v této zemi, nechávají zatím politici a politická reprezentace stranou?

Host (Pavel Mertlík):
Především se u nás neprovozuje v dostatečné míře aktivní politika trhu práce tak, aby byla ne zdrojem lehkého výdělku pro různé školící firmy, ale aby skutečně vedla k rekvalifikaci lidí k tomu, aby našli pracovní uplatnění v těch oborech, kde je nedostatek pracovníků na trhu práce. Protože takových oborů je celá řada a pak to firmy složitě vykrývají buď nějakým hledáním zaměstnanců v zahraničí nebo jiným způsobem. Nicméně já si myslím, že tohle jsou všechno pomocné prostředky. Základní je skutečně ten ekonomický růst a to se týká jak veřejných výdajů, veřejných investic, tak i změny oné pověstné blbé nálady za náladu trošičku optimističtější. Protože tím klíčovým problémem, který je na dně toho, o čem dnes hovoříme, je neochota firem investovat. I firmy, které prošly krizí velmi dobře, které sedí na, řekněme, hromadách vydělaných peněz, vydělaného zisku, tak se velmi bojí investovat, protože se obávají o budoucnost. A pokud se tento strach o budoucnost, který je možná hypertrofovaný nadměrný, ale prostě je tady přítomný, pokud se toto nezlomí, tak si myslím, že k tomu oživení nedojde, protože základ této ekonomiky je soukromý, nikoliv veřejný. A veřejný sektor může výrazně pomoci, ale opravdu jenom pomoci. Čili jsme zpátky u politiky. Pokud by z politických střetů současných vzešla akceschopná vláda, ke které budou mít lidi důvěru, tak to bude určitě úplně jiné, než jaká je situace dnes. Bohužel povolební vývoj je možná za všemi nejhoršími očekáváními v tomto smyslu.

Moderátor (Václav Moravec):
Když mluvíte právě o tom povolebním vývoji a vlivu politiků na ekonomiku, tak průmyslníci už před volbami říkali, že jim vadí korupce, že se podnikatelské prostředí v této zemi nezlepšuje, je málo stabilní. Jejich názor sdílel i premiér v demisi Jiří Rusnok.

Záznam Jiřího Rusnoka:
Tu kritiku naprosto sdílím, prostě stav české veřejné správy není dobrý, posunuje nás v hodnocení těch žebříčků různých mezinárodních srovnání dramaticky dolů a je to věc prostě, já bych řekl úplně změny myšlení. My si musíme začít vážit českého státu a jeho institucí. Začíná to skutečně nějakým platným a účinným zákonem o veřejné, státní službě nebo chcete-li o úřednících a pokračuje to přes ohodnocení těch lidí.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova premiéra v demisi Jiřího Rusnoka. Nepřeceňuje se vliv zákona o státní službě nebo zákona o úřednících, jak se mu říkalo v těch posledních letech, na funkčnost státní správy, potažmo státu jako takového?

Host (Pavel Mertlík):
Možná ho někdo přeceňuje, ale já bych to, co teď řekl v tom příspěvku Jiří Rusnok, podepsal. Podle mě to je skutečně jedna z klíčových věcí, protože pokud ten zákon bude, ten, který existuje tedy, je platný, ale není účinný, tak ten jednoznačně zamezuje tomu, aby každá další politická garnitura obsadila ministerstva svými lidmi. Je tam jasný řez mezi politickým vedením ministerstva a kariérními úředníky. A to, co se stane, je podle mého soudu, o tom jsem hluboce přesvědčen, že i lidé, kteří se dostali na ministerstva ne primárně kvůli své odborné kompetenci, ale proto, že jsou členy nějaké politické strany nebo že jsou kamarádi nějaké politické strany nebo konkrétních politiků, tak v okamžiku, kdy budou mít určité sociální a profesní stavovské jistoty definované tím služebním zákonem, tak se přepóluje, překlopí jejich loajalita z loajality k politické straně do loajality ve stát, k státu. Což je strašně důležité. V okamžiku, kdy přestane hrozit, že zítra zazvoní nějaký telefon a poletí ze svého pracovního místa, ale namísto takovéto pseudověrnosti někomu budete hodnocen za svůj skutečný pracovní výkon, tak to samozřejmě změní motivační vzorce celé řady lidí. A samozřejmě tam jsou i další prvky typu v uvozovkách mandarínských zkoušek, tedy prostě prokázání kvalifikace, jsou tam instituce, které pravidelně hodnotí výkon každého pracovníka ve státní službě a podobně. Čili to jsou věci, které samozřejmě nezmění tu situaci k lepšímu ze dne na den, ale ty první efekty mohou být poměrně rychlé a v delším období to může skutečně vést k profesionalizaci veřejné správy a k jejímu podstatně lepšímu výkonu. Prostě ta dnešní situace, kdy řada ministerstev není schopna napsat zákon a musí to objednávat u soukromých advokátních kanceláří, ta je naprosto absurdní.

Moderátor (Václav Moravec):
Jsme-li u povolebního vývoje, tak politické strany nalevo slibovaly další daňové změny. Chtěly sahat na korporátní daň, její výši, zvažovaly také změny v dani z přidané hodnoty. Předtím vláda několikrát měnila daňové sazby. Nakolik ty další změny daní mohou přispět opět k nečitelnosti politického prostředí, respektive jeho nestabilitě, protože změna daňových zákonů a změna daňových sazeb je tou nejčastější změnou v ekonomice?

Host (Pavel Mertlík):
Já si dovolím titul knížky Karla Čapka, ono je důležité, jak se co dělá. To, že dojde ke změně daní, to je normální věc, dělají to všechny vlády na světě. Jde o to, jakým způsobem. Pokud někdo změní daň v průběhu, já nevím, 15. prosince před Vánocemi a má se podle ní postupovat u daně z přidané hodnoty konkrétně od 1. ledna, tak to je zásah, na který se prostě podnikatelé nemůžou kvalitně připravit. Co se týká nejenom toho placení té daně, té její výše, ale také účetních systémů a řady dalších věcí, které jsou provázané. Prostě to je faul, který by neměl v žádné civilizované společnosti od státu vůči občanům přijít. Na straně druhé když se řekne tahle daň je špatně nastavená a my ji změníme a platí to od 1. ledna příštího roku, a řekne se to, řekněme, v polovině roku předchozího, tak, jak to platí ve Spojeném království, ve Velké Británii, kde minimálně rok předem, zpravidla rok a půl musí být takováto věc uzákoněna, aby to vůbec mohlo fungovat, tak to je naprosto v pořádku. A pak jde jenom o to, že samozřejmě různým skupinám ve společnosti se líbí různé daňové zatížení a proto si také volíme různé politické strany. Protože ty odpovídají za to, jak je to daňové břemeno jednak velké a také, což je neméně důležité, jak je rozloženo mezi různé poplatníky, různé příjmové skupiny obyvatelstva, případně jak jsou zatíženy různé činnosti v ekonomice.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ekonom, exministr financí a rektor Bankovního institutu Pavel Mertlík, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za tento rozhovor a těším se na další.

Host (Pavel Mertlík):
Děkuji, na slyšenou.

07.11.2013

VIDEO: František Lehovec: Výstavbu silnic a dálnic provází v Česku nestabilita!

Profesor František Lehovec ze stavební fakulty ČVUT mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výstavbě infrastruktury v Česku.
06.11.2013

VIDEO: Jan Hrušínský: Věřím ve společenský zlom

Herec Jan Hrušínský byl hostem u Václava Moravce v Rádiu Impuls. Mluvil o své divadelní společnosti i o svém otci, slavném herci Rudolfu Hrušínském.
04.11.2013

Václav Bělohradský: Češi jsou mistři ve skoku na špek!

Sociolog Václav Bělohradský mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu české politiky.
31.10.2013

Impulsy k povolební situaci

Václav Moravec tentokrát mluvil s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromach. Hostem ve studiu měl být původně statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek. Svou účast ale hodinu před vysíláním zrušil.
30.10.2013

VIDEO: Andrej Babiš: Chceme většinový volební systém!

Podnikatel Andrej Babiš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vyjednávání o nové vládě.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.