VIDEO: Jiří Drahoš: Peněz do vědy jde málo a ještě jsou špatně rozdělené!

Publikováno: 25.09.2013 18:20
Video soubor neexistuje.
Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš v rozhovoru pro Rádio Impuls mluvil o finanční situaci akademie a českém výzkumu.

Moderátor (Václav Moravec):
Pět milionů korun, to je přidání pro Akademii věd České republiky ve státním rozpočtu na příští rok. Akademie věd tak bude v roce příštím hospodařit s podobným rozpočtem jako letos. Tady jsou slova ministra financí v demisi Jana Fischera, který v souvislosti s vládním návrhem státního rozpočtu poznamenává:

Záznam Jana Fischera:
Já ten rozpočet považuji v zásadě za umění možného. Rozpočet, který odpovídá mandátu této vlády, který odpovídá přednastavení mandatorních výdajů, který odpovídá stavu realizace či nerealizace ekonomických či jiných reforem v této zemi a odpovídá celkové úrovni efektivnosti veřejné a státní správy. Je mírně expanzivní, přestává blokovat ekonomický růst, naopak se domníváme, jsme si jisti, že mu jde naproti.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo právě dnes Rádio Impuls slova ministra financí v demisi Jana Fischera. Navýšení rozpočtu se pro příští rok dostalo Grantové agentuře České republiky i Technologické agentuře České republiky. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je po čase předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Vítejte v Impulsech, hezký dobrý večer přeji.

Host (Jiří Drahoš):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane profesore, vy jste v souvislosti se svým druhým mandátem v čele Akademie věd České republiky letos v červenci v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, cituji: Mým cílem je změnit pohled na financování vědy. Konec citátu. V jaké fázi svého cíle jste teď?

Host (Jiří Drahoš):
Jak jste konstatoval, Akademie věd opět nedostává přidáno, my vlastně známe pouze ubírání a nebo stagnaci rozpočtu.

Moderátor (Václav Moravec):
Pět milionů jste dostali přidáno v rámci těch 4,5 miliardy.

Host (Jiří Drahoš):
No, to je úžasné, já jsem hrozně rád. Já jsem to slyšel poprvé od vás. Takže když to shrnu, tak bych řekl, že asi nejsem příliš dobrý šéf instituce, když nejsem schopen plnit své sliby nebo to, co jsem předpokládal. Na druhé straně mě docela pobavilo včera na sezení s kolegy z průmyslu, mě jeden ctihodný kolega z průmyslu nazval nejúspěšnějším lobistou, který si ve vládě vždycky vylobuje nějaké peníze pro vědu. Já jsem mu marně vysvětloval, že můj úspěšný lobing spočívá v tom, že nejprve nám premiér vezme 200 milionů, já pak za ním jdu a fakty ho přesvědčím, aby nám je vrátil, takže nula od nuly pojde. Ale pobavilo mě, že jsem považován za úspěšného lobistu.

Moderátor (Václav Moravec):
Když zůstanu u toho vašeho cíle, proč se podle vás nedaří měnit pohled na financování vědy v České republice, jestliže sám sebe tedy označujete za špatného šéfa Akademie věd, protože se vám to nedaří?

Host (Jiří Drahoš):
Já nevím, jestli jsem úplně špatný šéf Akademie věd, ale určitě nejsem dobrý lobista v tom smyslu, abych vyloboval pro Akademii věd finance. Ono to souvisí jednak s tím, že kapitola na výzkum a vývoj nějakou dobu stagnuje. Když už se tam něco přidávalo, tak to šlo do jiných resortů. Já samozřejmě podporuji to, aby Grantová agentura České republiky a, řekněme, i Technologická agentura měly víc financí. Ale to, co je hlavním problémem v krajině české vědy, je financování institucionální. To znamená to, co třeba vysoké školy nebo Akademie věd dostává na svoji činnost. Bez těch institucionálních peněz nemůžete úspěšně soutěžit. Protože za ty vysoutěžené si nekoupíte ty velké přístroje, nezařídíte laboratoře, nepostavíte, neopravíte. A to je hlavní problém.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se dívám do vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který právě dnes schválila vláda, tak je tam ale zhruba 700 milionů navíc pro právě ty dvě agentury, ať už Grantovou agenturu České republiky i Technologickou agenturu České republiky. 700 milionů, to je poměrně velká částka přidání.

Host (Jiří Drahoš):
Je to samozřejmě možno hodnotit pozitivně, ale zase já bych se držel kontextu. Odstupující nebo ta padlá v uvozovkách Nečasova vláda se rozhodla přidat do kapitoly na vědu, výzkum a inovace 1,7 miliardy zhruba. Vláda v demisi původně nechtěla přidat vlastně nic, to znamená, mělo to skončit na těch 25,9 miliard. Teď tedy slyším nebo vím, že přidala 700 milionů na ty obě grantové agentury. To je samozřejmě dobře, ale je to de facto pořád o miliardu méně než to, co zamýšlela ta vláda předchozí.

Moderátor (Václav Moravec):
A vy jste věřil slibům Nečasovy vlády? Nebyla ta jedna miliarda 700 milionů opravdu jenom slibem, který ani Petr Nečas pokud by pokračoval v roli premiéra, nemusel naplnit?

Host (Jiří Drahoš):
Já samozřejmě jsem slyšel už spoustu slibů politiků, zejména před volbami. Po volbách se situace silně změnila. Ale tady byla to dohoda v rámci Rady pro výzkum a vývoj a premiér, její předseda, toto slíbil a bylo to komponováno do státního rozpočtu. Dokonce ještě ta odstupující nebo odstoupivší vláda to ve svém usnesení měla. Čili mě trochu zklamalo, že současná vláda v demisi, která měla podle programového prohlášení vědu a výzkum jako jednu z priorit, původně nechtěla přidat vůbec nic a nakonec přidala zaplaťpánbůh 700 milionů. Ale je to málo.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to málo. Ministr financí v demisi Jan Fischer říká, že vláda v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok příští udělala maximum možného. Tady jsou slova Jana Fischera.

Záznam Jana Fischera:
Já ten rozpočet považuji v zásadě za umění možného. Rozpočet, který odpovídá mandátu této vlády, který odpovídá přednastavení mandatorních výdajů, který odpovídá stavu realizace či nerealizace ekonomických či jiných reforem v této zemi a odpovídá celkové úrovni efektivnosti veřejné a státní správy. Je mírně expanzivní, přestává blokovat ekonomický růst, naopak se domníváme, jsme si jisti, že mu jde naproti.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo právě dnes Rádio Impuls slova ministra financí v demisi Jana Fischera. Pokud by měl předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš, který je hostem dnešních Impulsů, tedy říci, zda těch 700 milionů je maximum možného i v té současné fázi státního rozpočtu, tedy v situaci, kdy Česká republika stále nebude mít výraznější ekonomický růst?

Host (Jiří Drahoš):
Já zaplaťpánbůh nejsem ministr financí, nevím, jestli je to maximum možného. Ale když jste zmínil ten fakt, že Česká republika nemá velký ekonomický růst, víte, tragédie tohoto státu je také v tom, že třeba peníze na vědu a výzkum se pořád odvíjejí od toho, jestli roste HDP nebo neroste. V těch chytrých zemích a já bych jich mohl jmenovat celou řadu, řešili ekonomickou krizi a stagnaci ekonomiky právě většími investicemi do oblasti výzkumu, vědy a dobrého školství. To znamená, tam je přístup proaktivní. My pořád říkáme, ekonomika neroste, my nemůžeme dávat víc, my nemůžeme, my nemůžeme. Já myslím, že toto je diametrální rozdíl mezi těmi tygry ekonomickými, ať už jsou v Evropě nebo v Asii a Českou republikou.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď narážíte ale i například na skandinávské země a na Švédsko. Vy jste Hospodářským novinám 15. července letošního roku, když jste analyzoval svoji cestu do Švédska, kdy jste byl součástí vládní delegace, tak jste napsal: Ano, švédský výzkumník je hýčkán nejen státem, ale i podnikatelskou sférou. Ta v uplynulých čtyřech letech navýšila finanční podporu výzkumu na univerzitách zhruba o polovinu. Konec citátu. Není také zásadní problém v tom, podíváme-li se na fungování Akademie věd i na fungování vědy a výzkumu jako takového, že se vám akademikům, vědcům nepodařilo přesvědčit právě tu podnikatelskou, průmyslovou sféru?

Host (Jiří Drahoš):
Ono to není ani tak moc o přesvědčování. Já jsem nedávno měl v ruce materiál Evropské komise, který se jmenuje Výkonnost české vědy a inovací. A oni tam konstatují, že absorpční schopnost českého průmyslu je velmi malá. To znamená ty výčitky, vy vědci, vy nám nepřinášíte dostatek nápadů, já si myslím, že všechno může být lepší a určitě i vědci mohou přinášet víc nápadů. Ale na té druhé straně, na té straně průmyslové nejsou žádní partneři. Ještě bych rád zdůraznil, že drtivou většinu průmyslové…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, jak tomu mám rozumět? Máte tady Svaz průmyslu a dopravy, máte tady Hospodářskou komoru.

Host (Jiří Drahoš):
Já bych dodal, že drtivá většina průmyslového výzkumu u nás je prováděna nadnárodními firmami. To znamená ty firmy, o kterých neustále hovoří třeba Svaz průmyslu, české firmy, jejich absorpční kapacita je minimální. Takže to má pak logiku, že ta spolupráce mezi průmyslem a akademickou sférou vázne. A já si pořád myslím, že daleko větší problém je na straně toho průmyslu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy v dalším textu, který jste publikoval v Hospodářských novinách tentokrát 9. září, píšete a znovu cituji: Nemá naprosto žádný smysl vydávat prostředky na projekty, které pomohou pouze jednomu našemu podniku v konkurenci s jiným českým podnikem. Obávám se, že přesně toto se velmi často u nás děje. Nedá se ale tato věta promítnout i na Akademii věd, jednotlivé ústavy Akademie věd nebo i vědecké projekty? Že se zkrátka pomáhá něčemu, kde se konkuruje navzájem, místo toho, aby ty peníze šly do excelentní vědy?

Host (Jiří Drahoš):
Já si myslím, že si ani v rámci Akademie věd, ani v rámci výzkumu Akademie nebo vysoké školy ne nekonkurujeme, my si konkurujeme, soutěžíme o peníze. Ale často slyším výtku, vy dublujete výzkum, vy děláte totéž na vysokých školách i v Akademii věd. To je naprostý nesmysl. To by nikde neobstálo.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy si myslíte, že ty peníze jsou opravdu efektivně vynakládané, vezmeme-li si zhruba těch víc než 20 miliard, které tady jdou do vědy a výzkumu v této zemi?

Host (Jiří Drahoš):
Já se samozřejmě nemohu zaručit za stoprocentní efektivitu vynaložení peněz ani ve své vlastní instituci. Stoprocentní prosím, všecko se dá zlepšovat. Ale to, co je problémem, je prakticky nulový tok peněz z průmyslu do akademické sféry, čili na školy na veřejné výzkumné instituce. Uvědomme si, když jste citoval ten příklad Švédska, že ve Švédsku firmy opravdu masivně podporují výzkum na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích. U nás jsou to zlomky procent nebo jedno, dvě procenta. To je ilustrace toho, že firmy neinvestují a klaďme si otázku proč, co je za tím. Včera jsme měli, jak jsem se zmínil, sezení s průmyslovou sférou, kde si snažíme vyříkat si ty problémy a tak trošku zakopat příkopy nebo odstranit bariéry.

Moderátor (Václav Moravec):
A k čemu jste došli? Začínáte si rozumět nebo ta válečná stezka mezi průmyslem, který chce ty peníze na vědu a výzkum, které jdou od státu nebo úlev, jen pro sebe a nechce to skrze ta akademická pracoviště a instituce? Tak podařilo se tu válečnou sekeru zakopat?

Host (Jiří Drahoš):
Samozřejmě napoprvé se nic nepodaří úplně, ale zase já bych zdůraznil, že je paradoxní, jestliže průmysl chce peníze na výzkum od státu. Průmysl je byznys, inovace jsou byznys, inovace jsou ekonomická položka, průmyslový výzkum by měl být financován od vlastních podniků, stát by mu měl přispívat velmi výjimečně. Takže já si nemyslím, že ta současná situace s velkým spolufinancováním státu do průmyslového výzkumu je dobrá.

Moderátor (Václav Moravec):
Můžete tedy ale najít společnou řeč? Protože předpokládám, že pokud to říkáte, to, co opakujete neustále, tak akorát tím dráždíte lidově řečeno průmyslníky.

Host (Jiří Drahoš):
Já dráždím jenom některé. A bohužel většinou dráždím ty, kteří o výzkumu a vědě mnoho nevědí. Já nedráždím podnikatele nebo ředitele typu generálního ředitele Palíška ze Siemensu, asi nedráždím šéfa Jablotronu pana Dědka, asi nedráždím pana Grunta, podnikatele. Ti reinvestují své zisky do výzkumu a vývoje, nečekají od státu nic. Četl jsem velmi zajímavé rozhovory s oběma posledně zmíněnými pány. Takže já jestli někoho dráždím, tak možná dráždím tvrdošíjným opakováním korektních dat, já si je nevymýšlím, já cituji Český statistický úřad, Evropskou komisi a tak dále, tak dráždím pouze ty pány, většinou jsou to pánové, kteří o vědě a výzkumu mnoho nevědí.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud stát nepřidá víc peněz na vědu a výzkum, mohli by do pěti let čeští neurovědci začít ve svých výsledcích zaostávat za svými kolegy z ostatních vyspělých států. Tak tak varovala na začátku tohoto měsíce, na začátku září ředitelka Ústava experimentální medicíny Akademie věd České republiky, senátorka Eva Syková. Ona krom toho, že varovala, že vědci nemají peníze na nákup moderních přístrojů, s nimiž zkoumají neurologická onemocnění, jako je třeba roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba, tak potřebují i peníze na provoz samotného ústavu. Tady jsou slova Evy Sykové:

Záznam Evy Sykové:
Víte, to jsou někdy přístroje, které třeba využívá celá Praha v tom jednom ústavu, kde takový přístroj existuje. To jsou drahé věci a dneska se hodně spolupracuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatovala na začátku září ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, senátorka Eva Syková. Podle ní výdaje na vědu a výzkum nestoupají už několik let. Vracím se tedy k začátku rozhovoru s předsedou Akademie věd České republiky, profesorem Jiřím Drahošem, který je hostem dnešních Impulsů. Jestliže váš rozpočet na rok příští stagnuje, pokud škrtnu, a vy považujete pět milionů za drobné, v celkovém rozpočtu Akademie věd?

Host (Jiří Drahoš):
To nestojí za řeč. Je-li ten rozpočet asi 4,45 miliardy, pak pět milionů jsou skutečně drobné. Já vím, že pro rodinu pět milionů je hodně, pro mě osobně pět milionů je úžasná částka. Pro Akademii věd zapomeňme.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak budete tedy fungovat v roce příštím, jestliže už znáte rozpočet na příští rok?

Host (Jiří Drahoš):
Budeme fungovat zase v takovém úsporném režimu. Jak říkala profesorka Syková, nebudeme kupovat velké přístrojové investice. Bez nich se dneska věda dělat nedá. My už několik let omezujeme nákupy investic, omezujeme opravy našich laboratoří, budov, prostě žijeme na vnitřní dluh. Myslím, že jsme tady o tom spolu jednou hovořili. My budeme pokračovat v životě na vnitřní dluh, ale to se nedá dělat příliš dlouho. Ta konkurence ujíždí velice rychle a stačí se podívat za hranice třeba do Německa, kde vláda uzavřela s výzkumnou sférou pakt, že bude navyšovat meziročně pět procent na vědu a výzkum. Ó, kéž bychom my aspoň byli u jednoho procenta!

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik vlastně jde z těch zhruba čtyř miliard 450 milionů korun, což je rozpočet, který budete mít v roce příštím, kolik vlastně jde na investice do těch složitých přístrojů, o kterých mluvila paní profesorka Syková?

Host (Jiří Drahoš):
To se mění každý rok. My ještě rozlišujeme investice pod pět milionů a nad pět milionů z důvodu různých výběrových řízení a tak dále. Děláme si vnitřní konkurzy v Akademii věd. profesorka Syková to také zmínila. Ty velké přístroje jsou využívány nejenom jedním ústavem, více ústavy, a dokonce i třeba pražskou vědeckou komunitou. Takže na tyto investice jdou stovky milionů. My bychom potřebovali třeba jednorázově proinvestovat miliardu v přístrojích, abychom obnovili park, abychom dokoupili přístroje v ceně 30-40-50 milionů korun. Dneska přístroje zejména v přírodních a technických vědách, to je hrozně peněz.

Moderátor (Václav Moravec):
Tady velké množství posluchačů Rádia Impuls se vás ptá, koho budete volit. Ale když tu otázku, protože předpokládám, že to je váš soukromý názor, ale když tu otázku vztáhnu na financování vědy, na to, co politické strany v té už rozběhnuvší se předvolební kampani slibují vám jako vědcům, vědě a výzkumu, tak který z těch programů je vám blízký?

Host (Jiří Drahoš):
Já jsem zatím žádný komplexní program pro vědu a výzkum neviděl. Vím samozřejmě, že mají strany, Sociální demokracie má Zelenou knihu výzkumu, vývoje, školství, TOP 09. Jednak souhlasím s vámi nebo potvrzuji, volba strany nebo politická volba je moje soukromá záležitost. Ale já samozřejmě bedlivě čtu a jak ukrajuje čas z toho předvolebního období, tak poslouchám, budu číst a pak se rozhodnu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také 9. září v Hospodářských novinách ve svém textu Štěstí přeje připraveným napsal: Nastavme už konečně pravidla pro státní podporu tak, aby byly podpořeny jak opravdu kvalitní věda a výzkum, tak i skutečné inovace. A to zejména v segmentu inovovaných a inovativních malých a středních firem. Mnohé z nich si takovou podporu bezesporu zaslouží. Čtete v těch programech politických stran pro letošní předčasné volby například jasná pravidla státní podpory, té státní podpory opravdu kvalitní vědy a výzkumu?

Host (Jiří Drahoš):
Já si myslím, že žádná ze současných stran nemá do detailu rozpracované ve svých Zelených, Bílých a já nevím jakých knihách, tuto otázku. Samozřejmě to je už příliš detailní. Ono je jistě líbivé říct v politické kampani, my budeme podporovat malé firmy nebo naopak my budeme brát velkým firmám. Já na toto moc nedám, já spíš počkám až na konkrétní politickou situaci, na konkrétního ministra financí a vládu a tam se budu snažit intervenovat ve smyslu přidejte na vědu, přidejte na kvalitní vědu, přidejte na kvalitní školství, nepřidávejte plošně.

Moderátor (Václav Moravec):
No jo, ale to jsme právě u toho, jestli spíš než přidejte, tak není podstatnější ta otázka přidejte na kvalitní. To znamená možná by peníze, ten současný objem víc než 20 miliard stačil, ale kvalitní, nikoliv jenom přidejte. 

Host (Jiří Drahoš):
Já vám rozumím. Dost často slyším názory, vy vlastně máte peněz dost, akorát je máte špatně uvnitř rozdělené. Teď myslím na vědu a výzkum. S tím, že nejsou dobře rozdělované, s tím souhlasím. Znovu zdůrazňuji, já mám jinou představu o tocích výzkumu mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem, vývojem a inovacemi. Ale druhá věc je, myslím si, že nemáme příliš mnoho peněz na výzkum ve srovnání s průměrem Evropské unie. Uvědomme si, že jsme pořád pod průměrem a to je asi signál, že něco není v pořádku. Takže nejde jenom o rozdělení těch peněz, které jsou, ale já si myslím, že bez toho navyšování to prostě nepůjde. To není jenom konstatování za každou cenu, vládo, přidávej, přidávej. Kdybychom byli tam, kde je Finsko, Švédsko, Norsko, Německo a já nevím jaké státy jako procento HDP, tak bych tady rozhodně neseděl a neříkal panu Moravcovi, jejej, my máme málo peněz.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale je jasná věc, že těch zhruba 700 milionů korun, které oproti letošnímu státnímu rozpočtu jdou navíc na vědu a výzkum právě přes ty dvě agentury, Technologickou agenturu České republiky a Grantovou agenturu České republiky, tak víc vědců dosáhne bezesporu na ty granty.

Host (Jiří Drahoš):
Určitě a také počítám s tím, že i vědci z Akademie věd na ty granty dosáhnou. Čili když bych to řekl nehezky, Akademie věd si taky sáhne na část těch peněz. Ale znovu se vracím k tomu, je rozdíl mezi institucionálními penězi a účelovými. Například z Grantové agentury České republiky si nemůžete koupit žádnou investici. To znamená…

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, ale to jsou nová pravidla Grantové agentury…

Host (Jiří Drahoš):
Bohužel.

Moderátor (Václav Moravec):
Protože Grantová agentura chtěla, aby víc vědců si vůbec na ty peníze sáhlo. Aby byla větší úspěšnost, protože když jsem se díval do dat, tak například u Grantové agentury mají vědci zhruba 18procentní úspěšnost pro získání grantů.

Host (Jiří Drahoš):
To je špatné.

Moderátor (Václav Moravec):
Tudíž když se z toho vyhodily investice, tak ta úspěšnost je vyšší.

Host (Jiří Drahoš):
Máte pravdu, ale ten krok je špatný. Grantová agentura měla udělat jiný krok. Ona před časem zavedla nesmyslný požadavek povinných mezd v grantech, povinných i pro pracovníky nebo pro vědce, který mají institucionální mzdové financování. Teď jim ty peníze chybí a oni to řeší tímto z mého pohledu nesmyslným a nesystémovým krokem. Nedáme vám investice, tím zlepšíme úspěšnost o jedno, dvě procenta. To je pořád velmi chabý výsledek.

Moderátor (Václav Moravec):
Co krom zvýšení peněz pro vědu a výzkum budete chtít po novém premiérovi České republiky, který vzejde z předčasných voleb?

Host (Jiří Drahoš):
Já bych rád, aby tento stát konečně začal pracovat koncepčně. My nemáme koncepci ve vědě a výzkumu, tedy nechci to úplně bagatelizovat, samozřejmě je státní koncepce orientovaného výzkumu, čili ty představy o tom, jak by to mělo být, zhruba jsou. Ale nekoncepčně se s nimi zachází. Právě proto, že jeden rok to vypadá, že přidáme do vědy a výzkumu, druhý rok řekneme, že nikoliv. Čili stát nemá žádnou dlouhodobou strategii. Myslím si, že ji nemá nejen ve výzkumu, ale ani v hospodářské činnosti. Ani ta slavná strategie mezinárodní konkurenceschopnosti není žádný dokument, před kterým bych já smekal. A že jsem ho četl. Čili já bych chtěl po novém premiérovi a nové vládě, aby se konečně začali zabývat, možná je to fikce, aby se konečně začali zabývat dlouhodobou strategií i ve vědě a výzkumu a aby to nebyla strategie jenom na to volební období. Možná jsem idealista.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje možná idealista, šéf Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Jiří Drahoš):
Děkuji za pozvání a rád přijdu.
 

03.10.2013

VIDEO: Andrej Babiš: Jako poslanec budu dál řídit Agrofert!

Podnikatel Andrej Babiš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své politické iniciativě a předčasných volbách.
02.10.2013

Jiří Menzel: Režisérů je čím dál víc

Hostem Impulsů Václava Moravce byl tentokrát režisér Jiří Menzel. Mluvil o svém posledním filmu Donšajni.
01.10.2013

VIDEO: Vojtěch Filip: Ministr dopravy oslabil tří podřízené instituce!

Předseda KSČM Vojtěch Filip mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o blížících se volbách.
30.09.2013

VIDEO: Eduard Bláha: Jen sliby politiků bez činů lázně pohřbí!

Ředitel lázní Jáchymov a Luhačovice Eduard Bláha mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci v českém lázeňství.
26.09.2013

VIDEO: Martin Navrátil: Firmy si mateřské školky nemůžou odečíst z daní!

Místopředseda Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR Martin Navrátil mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o slibech politiků, které se týkají právě míst ve školkách.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.