VIDEO: Michal Neuwirth: Systém pojištění proti povodním je dobrý

Publikováno: 19.06.2013 18:20
Video soubor neexistuje.
Michal Neuwirth z České asociace pojišťoven mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošní povodni.

Moderátor (Václav Moravec):
Sčítání škod po letošních záplavách pokračuje. Pojišťovny v celé zemi evidují přes 32 tisíc nahlášených pojistných událostí. Škody napáchané velkou vodou se zatím přiblížily k pěti miliardám korun. Například v Libereckém kraji letos povodně zasáhly 45 obcí. Liberecký hejtman Martin Půta vyčíslil škody na krajském majetku na 380 milionů korun. Podle Půty však nejde o účet konečný.

Záznam Martina Půty:
Je v tom i řada škod, které vlastně souvisejí s tím, že nebyly odstraněny některé škody z roku 2010, takže máme popadané další opěrné zdi na silnici z Chrastavy do Nové Vsi. To jsou škody zhruba za 80 milionů korun, které vlastně navazují na ty škody z roku 2010.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova libereckého hejtmana Martina Půty. Podle posledních odhadů pojišťoven naroste objem škod po letošních záplavách zhruba na osm miliard korun. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je Michal Neuwirth, předseda sekce neživotního pojištění z České asociace pojišťoven. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Impulsech, hezký dobrý den přeji.

Host (Michal Neuwirth):
Dobrý den a děkuji za pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Poslední odhad škod způsobených letošní povodní zní podle České asociace pojišťoven osm miliard korun. O jak přesný odhad škod jde, když máme zhruba deset dnů po záplavách?

Host (Michal Neuwirth):
Je to odhad, který vychází ze zkušenosti pojišťoven z předchozích povodní, kdy víme, že pojistné události jsou vždy hlášeny v nějakém zpoždění a podle výše hlášení z prvních dnů se dá odhadovat, jaké množství škod a v jaké výši ještě přijdou. Ale samozřejmě je to pouze přibližný odhad.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také šéfem úseku pojištění majetku a odpovědnosti v Kooperativě, jako jedné z pojišťoven.

Host (Michal Neuwirth):
Ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváte na rozsah těch škod způsobených letošní povodní, jak jste odhadoval a jak se teď obnažují, co vás napadá?

Host (Michal Neuwirth):
Je to jednoznačně největší povodeň od roku 2002. Podstatně nižší než tehdy, ale větší než všechny z předcházejících let.

Moderátor (Václav Moravec):
Likvidátoři pojišťoven většinu škod prohlédli a klientům vyplatili zatím desítky milionů korun. Vlastně jak dlouho ještě potrvá ta první fáze likvidace povodňových škod, ta dokumentační?

Host (Michal Neuwirth):
Samozřejmě záleží to právě na tom, jak budou dál hlášeny pojistné události. Ten proces je teď v běhu a ujišťuji vás, že je ve vlastním zájmu pojišťoven to vůbec nezpožďovat. Naopak provádět ty prohlídky a dokumentovat rozsah škod co nejrychleji, právě aby nedocházelo ke sporům o skutečnou výši škody a aby se ta dokumentace pořizovala v době, kdy všechny ty následky, výše zaplavení třeba, stopy v terénu, na stavbách jsou ještě dobře patrné.

Moderátor (Václav Moravec):
Musí pojišťovny, řekněme, posílit své personální stavy, aby tak velké množství pojistných událostí, zmiňoval jsem, že zatím jich je přes 32 tisíc, aby byly co nejrychleji zlikvidovány a aby klienti dostali peníze?

Host (Michal Neuwirth):
Ano, při té letošní povodni se tomu tak opravdu děje. To znamená, ty týmy takzvaných likvidátorů, teda těch pracovníků, těch specialistů pojišťoven, kteří vyřizují ty škody, jsou posilovány o kolegy, který třeba jinak řeší škody na motorových vozidlech. Pracuje se přes čas, pracuje se o víkendech. Samozřejmě záleží na tom, jak si to rozhodnou jednotlivé pojišťovny, ale obecně ta kampaň tady je prostě.

Moderátor (Václav Moravec):
Například zemědělci odhadují, že se u nich škody letos přiblíží k hranici dvou miliard korun. Tady jsou slova, která pronášel před týdnem v Impulsech prezident Agrární komory Jan Veleba:

Záznam Jana Veleby:
Zatím zhruba jedna miliarda 800 milionů. Já netvrdím, že třeba to nemůže být o chloupek nižší, ale výrazně nižší to prostě zcela určitě nebude. Protože měli jsme naprosto přesné odhady zatopených ploch, to zaprvé. Zadruhé máme plochy jednotlivých výměr, jednotlivých polních plodin. A zatřetí dost dobře jako zemědělci umíme zkrátka a dobře ty škody odhadnout.

Moderátor (Václav Moravec):
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by se měl změnit systém pojištění pro zemědělce, protože většina zemědělců není pojištěna před záplavami. Tady jsou Velebova slova z rozhovoru pro Rádio Impuls.

Záznam Jana Veleby:
Bychom měli zahájit jednání o tom, aby v rámci podpory pojištění státu, ono existuje, tak aby třeba u těch záplav, prostě nový program, který by se týkal jenom podpory pojištění záplav.

Moderátor (Václav Moravec):
Prohlásil před týdnem v Impulsech prezident Agrární komory Jan Veleba. Nakolik by se podle předsedy sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven Michala Neuwirtha, který je hostem dnešních Impulsů, mohl změnit systém pojištění jako takového před záplavami? Protože se ukazuje, že záplavy se stávají pravidelnou, možná až běžnou součástí našich životů.

Host (Michal Neuwirth):
Já si nemyslím, že je zapotřebí náš stávající stav pojištění proti povodním nějak měnit. Já jsem přesvědčený, že odpovídá realitě v České republice a jakékoliv pokusy ho měnit podle zahraničních vzorů a podotýkám podle vzorů, které dobře fungují ve vyspělých západoevropských zemích, si myslím, že by nebylo šťastné.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď narážíte na které západní vzory, kde je pojištění například proti záplavám jiné?

Host (Michal Neuwirth):
Já bych řekl, že v západní Evropě nebo řekněme v Evropské unii jsou v podstatě tři modely, tři způsoby, jak pojišťovny, respektive celé státy, národy se s tím fenoménem přírodních katastrof vyrovnávají. Taková situace jako je v Čechách, bych řekl, že kromě ostatních původně východoevropských zemí je jenom srovnatelná ve Spojeném království ve Velké Británii. To znamená, riziko záplav ohrožuje celou zemi nebo téměř celou zemi a proti němu je možné se pojistit volitelným pojištěním na čistě komerčním principu, kdy si každý rozhoduje o tom, jestli chce se pojistit, do jaké výše a nakonec i za jakou cenu. To je jeden systém. V našich sousedních zemích a myslím, že je to docela dobře známo, v Rakousku, v Německu, je pojištění proti povodním velmi omezené. Protože je historicky známo, že velké říční toky nebo vůbec že vodní toky v těchto zemích působí ve svých zátopových oblastech pravidelně velké škody. A pojištění třeba v některých částech Kolína nad Rýnem nebo Pasova, který teď byl velmi postižen, pojištění proti povodním je v těchto oblastech je naprosto nedostupné, neexistuje, nikdo ho nesjednává a nikdo se ho ani nedovolává, protože každý chápe, že tam ta frekvence škod, to riziko je tak vysoké, že to se prostě pojistit nedá. Protože základním principem pojištění je nahodilost. Nevíme, jestli pojistná událost, jestli škoda vznikne, nevíme, kdy vznikne a jak bude veliká. Ale pokud je majetek v místě, který je zaplavován pravidelně, řekněme každé dva, tři roky, tak ten prvek nahodilosti je velice malý a výše škod je tak vysoká, že žádné pojistné, které jinak standardně je ve výši nějakého promile z hodnoty majetku, to prostě nemůže pokrýt.

Moderátor (Václav Moravec):
Logicky se tedy nabízí otázka, ten třetí model je pak jaký?

Host (Michal Neuwirth):
Ten třetí model dobře funguje v Norsku, ve Francii, ve Španělsku a pokud vím i v části Švýcarska a je založen na solidaritě všech pojišťoven a všech pojištěných. Protože tyto země jsou ohroženy různými přírodními riziky. Jsou tam povodně, jsou tam přílivové povodně, jsou tam vysoké hory, takže tam jsou silné vichřice, silné účinky tíhy sněhu, sesuvy, laviny, ve Španělsku je nějaká seismická oblast, hrozí tam velké lesní požáry. Takže se dá říct, že většina nebo velká část obyvatel objektů v těchto zemích je ohrožena různým přírodním živlem. A když se všichni proti tomu pojistí, tak riziko se patřičně rozloží a každý ze svého pojistného přispívá jenom malou část a to krytí je přiměřené nebo to riziko pojistné je přiměřené pro všechny a tudíž pojistitelné pro pojišťovny.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno stát vlastně nařizuje lidem, že musejí být pojištěni?

Host (Michal Neuwirth):
Ne tak docela. Pojištění je pořád dobrovolné, volitelné, to je zcela zásadní. Ale je s určitou podporou státu, třeba formou zákona stanoveno pravidlo, že pokud si pojistíte svůj dům, svůj majetek, typicky proti požáru nebo třeba proti odcizení, tak vždy si musíte také k tomu sjednat pojištění proti přírodním živlům. Ať už jste u vody nebo na kopci. Díky tomuto pojištění…

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, je to takové povinné ručení u aut.

Host (Michal Neuwirth):
Ano, dalo by se to tak říct. A pojistitelé tady to pojištění proti živlům poskytují za sjednocených podmínek a za stejných cen a konkurují si dál v tom ostatním majetkovém pojištění. V těch podmínkách a v té ceně toho pojištění proti požáru. A to jim umožní krýt tyto velké přírodní katastrofy. Ale to opravdu, podle mého přesvědčení, není situace České republiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy vám by vadilo, kdyby tady stát řekl, tak by to být mělo a předpokládám, že čeští politici s těmi opakujícími se povodněmi, tak na vás jako na pojišťovny mohou tlačit, abyste do českého prostředí přenesli model švýcarský, španělský?

Host (Michal Neuwirth):
Teoreticky to možné je. Jakýkoliv takový tlak asi by vedl k deformaci toho prostředí. Zaprvé naše země na rozdíl od těch států, co jsem jmenoval, je fakticky vystavena jenom jedinému přírodnímu riziku, přírodnímu živlu. Tím je právě povodeň. Míra jeho ohrožení je velmi rozdílná. My tady mám pár procent objektů, které jsou ohroženy povodní extrémně, a proti tomu v podstatě celý zbytek České republiky, 95 procent objektů, je ohrožen jenom velmi nahodile, relativně málo, a tudíž proti povodni je pojistitelný. A kdybychom chtěli stanovit ten princip, že pojištění proti povodni je povinné nebo kdyby, neřku-li, někdo přišel s nápadem, že je povinnost pojistit objekty v té zátopové oblasti, tak by to nutně znamenalo, že široká veřejnost by ve svém pojistném musela přispívat vlastně na zákonitě ztrátové pojištění těch několika procent objektů v těch zátopových oblastech. Navíc si myslím, že jakmile bychom začali takhle deformovat ty tržní principy a oslabil by se ten tlak, který určitým způsobem vzniká, tento objekt není pojistitelný nebo je pojistitelný, ale za podstatně vyšší pojistné než jiný méně bezpečný, tak to povede zase k většímu hřešení proti tomu riziku pojištění. Zase se tam rozvine výstavba…

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno developeři zvítězí nad zdravým rozumem.

Host (Michal Neuwirth):
Přesně tak, ano. Ale nejen developeři, bude menší motivace investovat do zábranných opatření, menší důvod k tomu pečovat o krajinu, o vodní toky, o retenční schopnosti krajiny, regulovat třeba nějakým rozumným způsobem zemědělství. Takže ten problém nevyřešíme, my ho jenom odsuneme, nějakou dobu ho budeme platit formou pojištění, nakonec z peněz vždycky většiny společnosti, ať už přímo či nepřímo. A ten problém bude narůstat, aby dosáhl zase hranice, kdy už ani toto deformované řešení ho nepomůže vyřešit.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano. Ony pojišťovny už totiž v průběhu povodní tvrdily, že i letošní záplavy se můžou projevit stejně jako velké vody v letech 1997 a už zmiňovaný rok 2002, tedy ve zvýšeném zájmu lidí o pojištění majetku. Protože statisíce lidí si tak uvědomí rizika spojená například s povodní. Kdy se ten zájem pak projevuje a zvyšuje, o uzavírání toho pojištění?

Host (Michal Neuwirth):
Vždycky po každé povodni je vidět určitá opravdu vlna zvýšené poptávky, která nastupuje, řekněme, měsíc po povodních a několik měsíců se projevuje, aby pak zase slábla a pak se frekvence sjednávání pojištění dostává na původní úroveň.

Moderátor (Václav Moravec):
Za 14 dnů tedy očekáváte, že začne zvýšený zájem o pojištění proti povodni?

Host (Michal Neuwirth):
Ano, trochu asi ano. Ale rozhodně nepředpokládám, že by se před pojišťovnami a jejich kancelářemi tvořily fronty kvůli tomu. Řekl bych, že v tomto směru je pořád naše veřejnost, jak občanská, tak podnikatelská, trochu nepoučitelná.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak velký ten zájem zpravidla bývá procentuálně?

Host (Michal Neuwirth):
Pět až deset procent nárůst proti standardnímu objemu obchodu.

Moderátor (Václav Moravec):
Po zkušenosti s letošními záplavami předpokládám správně, že tam bude protitlak pojišťoven, které budou zdrženlivější v pojištění právě před záplavami?

Host (Michal Neuwirth):
Ano, ale pouze pokud se bude jednat o oblasti, které jsou právě pravidelně zaplavovány a nebo třeba jednotlivá místa, jednotlivé adresy, které byly zaplaveny podruhé, potřetí v poměrně krátkém časovém úseku.

Moderátor (Václav Moravec):
Pojišťovny i po letošních záplavách tvrdí, že velké množství majetku je právě v zónách, které byla za posledních 11 let zatopeny třikrát. O jak velké množství majetku nebo počet obyvatel či jak to máte členěné, jde?

Host (Michal Neuwirth):
Podle našich odhadů se jedná o přibližně 4-5 procent objektů, které se nachází, pět procent adres maximálně, řekněme, které se nacházejí v zóně, kterou pojišťovny považují za takzvaně nepojistitelnou. To neznamená čtyři procenta obytných budov. Protože právě tady v těch notoricky známých zátopových oblastech jsou samozřejmě spíše umisťované rekreační objekty nebo jsou tam různé sportovní areály, případně komerční areály, sklady. Je to dáno historicky zkušeností našich předků, že se dříve spíš vyhýbali tomu stavět v těchto oblastech normální obydlí. V těch místech se stavěly mlýny a chalupy převozníků, všichni ostatní bydleli trochu dál na kopci. Také vidíte, při žádné povodni nebo téměř nikdy není zaplavený kostel.

Moderátor (Václav Moravec):
Pojišťovny se snaží matematicky vyhodnotit pravděpodobnost výskytu škody a tomu přiřadit adekvátní výši pojistného, to je ten princip, na kterém…

Host (Michal Neuwirth):
Ano, to je základní princip pojištění, je to celý obor, přímo vědní obor, pojistná matematika. Ale na té bázi pojištění funguje. Propočítáváme míru pravděpodobnosti, posuzuje se ta frekvence návratu rizik a četnost výskytu rizik, jak často se objeví záplava nebo jak často dojde k tomu, že je třeba domácnost vyloupena nebo že dům shoří. A to vynásobeno jednoduše řečeno výší pojistné částky, pojistné hodnoty, z toho vychází nakonec cena pojištění.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se ohlédnete o 15 let zpět na ty matematické modely a vyhodnocování pravděpodobnosti výskytu škody způsobené záplavami a to množství záplav, které jsme od roku 1997 zažili, trefují se ty matematické modely?

Host (Michal Neuwirth):
Samozřejmě před 15 lety jsme nikdo neočekávali tak velkou povodeň jako v roce 2002. Ale na druhou stranu ano, ty matematické modely se obecně trefují. Víte, v našich zemích je docela dlouhá tradice pojištění. To je od začátku 19. století. České země i v tomto směru patřily k vyspělým zemím. Za první republiky československé pojišťovnictví bylo zastřešováno světovými nebo evropskými špičkovými ústavy. Ještě dnes po nich v Praze stojí krásné budovy. A to know how, tak veliká znalost tady byla a nevytratila se ani za těch 40 let poněkud deformovaného hospodaření pojišťoven. Takže tady bylo na co navázat. A nakonec ta správnost těch modelů se, myslím, ukázala zaprvé tím, že ani v roce 97, ani v roce 2002 žádná pojišťovna nezkrachovala. Dobře, v roce 97, přesněji řečeno jedna pojišťovna byla nucena ukončit svou činnost, ale i ta dostála svým závazkům a vyplatila všechny náhrady. Takže asi modely všech, ty propočty nebyly úplně špatné. Zadruhé, ani po roce 2002 nedošlo k žádnému výraznému skokovému zdražení pojištění. Bylo tam nějaké navýšení, protože se pojišťovnám zvýšily i vstupy, to znamená, pojišťovny jsou povinny se zajišťovat, to znamená pojišťovat samy sebe, rozkládat riziko na světových trzích, aby právě zaručily svoji solventnost. A nedělají to jen tak o své vůli, ale k tomu je nutí státní regulativy, které velmi dbají, státní dozor velmi dbá na to, aby pojišťovny hospodařily s dostatečnou kapitálovou silou, s dostatečným zabezpečením a nebraly na sebe více rizika, než odpovídá jejich základním kapitálům a jejich fondům. A právě tady to zajištění se zdražilo. Ale i tak zdražení pojistného pro občany, pro podnikatele, pro spotřebitele bylo v řádu jenom pár procent.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud se nemýlím, tak v roce 2007 u toho neživotního pojištění, tedy u pojištění majetku kolem zhruba sedmi procent byl uváděn průměr, že došlo…

Host (Michal Neuwirth):
Ano, byl to průměr. Samozřejmě v některých místech, třeba v těch rizikovějších zátopových zónách, to zdražení bylo větší.

Moderátor (Václav Moravec):
Tam bylo až čtvrtinové, jestli se…

Host (Michal Neuwirth):
Já už si to přesně nepamatuji.

Moderátor (Václav Moravec):
Počítáte s tím, že i ta letošní povodeň může právě neživotní pojištění, respektive pojištění majetku před záplavami a jinými živelnými pohromami, zvýšit zase o zhruba těch pět procent?

Host (Michal Neuwirth):
Ano, je to možné, ale v tuto chvíli je to ještě jenom pouze odhad.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak dlouho vlastně potrvá, než se z toho odhadu stane skutečnost a než vy propočítáte zase další matematické modely? A už jste řekl i v rozhovoru pro Českou televizi, že budete předělávat ty zátopové mapy z hlediska pojišťoven a rozšiřovat s největší pravděpodobností počet objektů, které jsou v té čtvrté nepojistitelné rizikové zóně.

Host (Michal Neuwirth):
Co se týká stanovení cen, tak tam nás ty klíčové propočty čekají teď v následujících týdnech nebo měsících a vždy pro výši pojistného, zejména u pojištění katastrofických rizik, kam povodně spadají, je rozhodující, za jakou cenu české pojišťovny právě pořídí své zajištění na příští rok. To se zpravidla právě sjednává vždy na období jednoho kalendářního roku a ta klíčová jednání se zajišťovnami se vedou na podzim. A to bude mít rozhodující vliv na cenu pojistného pro další období. Co se týká povodňových map, ano, to je pravda, Česká asociace pojišťoven zprostředkovala členským pořízení nového souboru geografického informačního systému povodňových map. A na jejich aplikaci, na stanovení způsobu, jak je vlastně zahrnout a aplikovat do provozních systémů pojišťoven, se momentálně pracuje. Předpokládáme, že také tyto mapy budou nasazeny do provozu pojišťoven od nového roku 2014. A protože ty nové mapy se do jisté míry liší od těch dosavadních, také jsou o 12 let novější, tak je možné, že ovlivní i ten způsob modelace, tedy výpočtu těch pojistných rizik.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno ty modelové mapy nové, které už máte k dispozici, tak v nich není promítnut ale povodeň letošní?

Host (Michal Neuwirth):
Letošní ne samozřejmě. Ty mapy byly v podstatě zpracovány v loňském roce. Ale každá povodeň se do těch map promítá tedy s určitým zpožděním, ale samozřejmě my si monitorujeme nebo evidujeme výskyt pojistných událostí i tím způsobem, že se je snažíme mapovat. Vše se pochopitelně dělá v digitálních technologiích. A vyhodnocení té nové povodně nám slouží k tomu, abychom si ověřili správnost, přesnost právě těch nových map. A zatím to vychází v jejich prospěch.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, i ty první zkušenosti s letošní záplavou ukazují, že ty nové mapy, které už máte hotové a které se promítnou do pojištění od 1. ledna příštího roku, takže jste se nemýlili?

Host (Michal Neuwirth):
Ano, dá se to tak říct. Ta letošní povodeň nám potvrdila, že to, co ty mapy vlastně předpokládají, to znamená, že to nejrizikovější pásmo kolem vodních toků je poněkud větší, než jsme si dosud mysleli, tak to že je pravda.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaký je rozdíl vlastně mezi velikostí toho původního pásma povodní u toků a toho, které je nové a které začne platit od 1. ledna?

Host (Michal Neuwirth):
Zase má asi smysl mluvit spíše o počtu objektů než o nějaké ploše čtverečních kilometrů. Řekněme, jestli dnes považujeme za nepojistitelná ta čtyři procenta objektů, tak podle nových map to pravděpodobně bude nějakých šest nebo osm procent.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy téměř polovina?

Host (Michal Neuwirth):
Asi tak.

Moderátor (Václav Moravec):
A znamená to, že…

Host (Michal Neuwirth):
Ale, promiňte, pořád hovoříme o počtu objektů v řádu desítek tisíc z celku, který představuje asi tři miliony objektů, tři miliony registrovaných adres v České republice.

Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik podle vás jako předsedy sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven je možné, že pokud se budou ty pravidelné živelní katastrofy, rozumějme v českých podmínkách převážně povodně a nebo bleskové záplavy, opakovat, takže právě pojištění proti záplavám, bleskovým povodním se stane nedostatkovým zbožím, když to řeknu hodně laicky?

Host (Michal Neuwirth):
Já si myslím, že skutečný problém představují jenom ty říční povodně. Záplavy, které vznikají tak, že se rozvodní vodní tok, voda vystoupí z jeho břehů a zaplaví poměrně úzké území podél jeho břehů. To představuje, řekněme, dnes ta čtyři, podle nových map třeba osm procent objektů. Ale to je naprostá menšina objektů, které jsou takto ohrožovány s takovou mírou rizika tak často, že jsou pro pojišťovny nepřijatelné do pojištění. Ale ten druhý fenomén, ty takzvané bleskové povodně a to nám zase ukazuje, potvrzuje mapování našich pojistných událostí, ty hrozí téměř všude. Ale ta míra rizika, ta frekvence jejich výskytu v jednotlivých lokalitách zdaleka není tak vysoká, že by je nebylo možno proti nim pojišťovat. Naopak. Nám se potvrzuje, bohužel i našim klientům, že smysl pojištění proti těmto přívalovým záplavám, bleskovým povodním chcete-li, má smysl si sjednat, i když máte nemovitost třeba velmi daleko od vodního toku. A letošní povodně zase ukázaly, to nebyly typicky povodně z těch prudkých přívalových srážek, jako byly v roce 2010, když to třeba postihlo na severu Čech tu obec Chrastavu a podobně. Letošní povodeň způsobila velkou řadu pojistných událostí, velkou řadu záplav v okolí Prahy, ve středních Čechách mimo vodní toky, kdy voda zaplavila pole a z nich stekla různými jenom malými prohlubněmi do objektů, které dosud nikdy ohroženy žádnou záplavou, natož říční povodní, nebyly.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje předseda sekce neživotního pojištění z České asociace pojišťoven Michal Neuwirth, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Michal Neuwirth):
Děkuji, na shledanou.

20.06.2013

Karolína Peake: Česko čeká vládu dotahovací!

Vicepremiérka Karolína Peake mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o současné politické situaci.
18.06.2013

VIDEO: Jeroným Tejc: Pokud prezident jmenuje vládu současné koalice, popře sám sebe!

Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o demisi předsedy vlády Petra Nečase.
17.06.2013

VIDEO: Karel Randák: Policie prokáže další napojení politiků na lobbisty!

Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kauze Jany Nagyové.
13.06.2013

Mimořádné Impulsy Václava Moravce k zatýkání politiků

Mimořádné Impulsy Václava Moravce k zatýkání politiků. Poslechněte si zvukový záznam. Hostem byl senátor Jiří Dienstbier a šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček.
13.06.2013

VIDEOZÁZNAM: Mimořádné Impulsy Václava Moravce k zatýkání politiků

Mimořádné Impulsy Václava Moravce k zatýkání politiků. Poslechněte si zvukový záznam. Hostem byl senátor Jiří Dienstbier a šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.