VIDEO: Tomáš Halík: Nový papež nabídne nový pohled na papežství. Rozhodně by měl rozumět západnímu světu!

Publikováno: 11.03.2013 18:20
Video soubor neexistuje.
Audio není možné přehrát! Omlouváme se.
Profesor Tomáš Halík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o volbě nového papeže.

Moderátor (Václav Moravec):
Hodiny zbývají do zahájení konkláve. Volba nového papeže má být krátká a neměla by trvat déle než čtyři dny, jak tomu bývalo v nedávné historii. V Římě se jako o pravděpodobném dnu zvolení papeže nejčastěji mluví o středě a o čtvrtku. Připomínám, že před měsícem, právě před měsícem, rezignoval papež Benedikt XVI. a z úřadu odešel k 28. únoru.

Záznam Miloslava Vlka:
Kardinál Ratzinger byl osobností, která velmi vyčnívala. On pohřbíval Jana Pavla II., pak on zahajoval bohoslužbu před konkláve. Čili my jsme ho měli stále před očima. Právě taková osobnost takto vyčnívající se na tom horizontu církve neobjevuje dnes.

Moderátor (Václav Moravec):
Prohlásil na adresu Benedikta XVI. a k volbě jeho nástupce emeritní arcibiskup pražský, primas český, kardinál Miloslav Vlk. Připomeňme, že papeže Benedikta XVI. zvolili kardinálové po čtyřech kolech hlasování, tedy druhý den konkláve. Podle mluvčího Vatikánu se nedá čekat, že by nová hlava římskokatolické církve byla zvolena hned v úterý. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je duchovní, sociolog Tomáš Halík. Vítejte v Impulsech, přeji hezký dobrý večer.

Host (Tomáš Halík):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Začnu citátem vašich slov, která jste pronesl přesně před měsícem. Protože přesně před měsícem rezignoval Benedikt XVI. Papež si zřejmě uvědomil, že už nestačí zejména na kontrolu a řízení aparátu vatikánské kurie. Konec citátu. Nakolik po měsíci od pronesení těchto slov podle vás mohl Benedikt XVI. svou rezignací zkomplikovat postavení svých nástupců, protože od nich může okolí, novináři, veřejnost, očekávat podobný postoj, když nebudou stačit na úřad, automaticky musejí rezignovat?

Host (Tomáš Halík):
Samozřejmě, byl to počin, který překvapil, protože jak víme, v těch dějinách dobrovolně odstoupil jenom jediný papež a to dávno ve středověku. Já si myslím, že to přispívá k určitému novému chápání toho papežského úřadu. Protože dosud byl chápán jako vlastně otcovství a otec prostě nemůže říct dětem, jsem starý, najděte si nového tatínka. Takže takto to chápal ještě Jan Pavel II. a myslím si, že bylo dobře, že Jan Pavel II. setrvával i v tom stáří a nemoci. Protože ukázal, že i ten starý člověk má význam. Já si pamatuji, jak můj přítel a v mnohém oponent Václav Bělohradský tenkrát, když viděl ten poslední pokus o projev Jana Pavla II., kdy už vlastně jenom tak zachrčel, tak napsal takový hezký text, řekl: V té chvíli jsem katolíkům jejich papeže záviděl. Že vlastně v tom světě těch manažerů, moci, efektu, najednou katolickou církev reprezentoval člověk, který ukázal, že i to stáří a bezmoc má svoji cenu.

Moderátor (Václav Moravec):
Není ta rezignace tedy, řekněme, nakročením k sekularizaci a chápání papežství, což se může vymstít římskokatolické církvi?

Host (Tomáš Halík):
No v určitém smyslu to jistá sekularizace je. Víte, ta role papeže se v dějinách velice měnila. Papežství je něco úplně jiného ve čtvrtém století a ve středověku a v 19. století a nyní. Já si myslím, že skutečně je to trošku nové pochopení papežství, trochu více světské, že prostě je třeba, aby ten člověk v čele byl schopen řídit církev. A když se objevují ty známky stáří, takže je čas, aby ten úřad předal někomu jinému. Toto je určitý posun. Já si myslím, že může dojít ještě k jednomu posunu. To už naznačil Jan Pavel II. Že by byl rád, aby vůbec ten charakter papežského úřadu se stal předmětem ekumenické diskuse. Aby se i ostatní křesťanské církve vyjádřily k tomu, jak si představují, aby ten nástupce apoštola Petra vykonával svoji službu, aby byl nejenom tím reprezentantem římskokatolické církve, ale v jistém smyslu takovým moderátorem a morálním mluvčím křesťanstva jako takového.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to nastalo a nastává v souvislosti s hledáním nástupce Benedikta XVI., tato druhá fáze, o níž mluvíte a odkazujete na Jana Pavla II.?

Host (Tomáš Halík):
Zatím to v těch debatách příliš nezaznělo. Já jsem se vlastně vrátil před několika dny z Vatikánu, byla tam prezentace mé knížky, která vyšla ve Vatikánu, a měl jsem možnost také hovořit dokonce s některými těmi kardinály voliteli a s lidmi, kteří se pohybují velmi blízko toho nynějšího dění. A tak jsem také tuhletu otázku nastolil a nikdo vlastně na to nereagoval. Říkali, ano, to je pravda, to zaznělo, možná by se o tom v tomto smyslu mělo hovořit, ale ještě jsem to vlastně nijak oficiálně v těch debatách nezaznamenal. Ale je možné, že přinejmenším některým kardinálům toto jde hlavou a srdcem, že je čas, aby papežská role se ještě nějak nově definovala tváří tvář prostě té globální situaci. Katolická církev je globálním hráčem. Žádný člověk na zemi nereprezentuje tak velkou skupinu lidí. To není žádný stát, který by měl více než miliardu 200 milionů lidí a žádná jiná názorová skupina. Muslimové, ateisté a tak dále nemají jednu hlavu. Takže to je naprosté unikum, že jedna osobnost reprezentuje tak obrovskou masu lidí.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že římskokatolická církev je schopna toho, aby právě ten nový papež byl tím moderátorem a posunul papežství, nebo toho sama instituce ještě není schopna? Tudíž ať se stane nástupcem Benedikta XVI. kdokoliv, tak tato éra nezačne?

Host (Tomáš Halík):
Já si myslím, že jsou možná překvapeni a ta překvapení v dějinách vždycky byla. Málokdo čekal, že se objeví taková osobnost, jako byl Jan Pavel II., který vlastně víc než kterýkoliv jiný papež v minulosti měnil dějiny světa. Protože vstoupil i do té politické oblasti tou svou morální autoritou tak, že opravdu měnil politické poměry. Z té morální atmosféry jeho první návštěvy v Polsku vlastně vznikla Solidárnost, ta, která poprvé vlastně narušila ten monopol moci komunistů v celém tom sovětském bloku. A celá řada dalších těch jeho vystoupení. Katolická církev ve 20. století, kdy prakticky nikde nemá moc, má morální vliv, tak tento morální vliv uplatňovala v té politické oblasti víc než kdykoliv v dějinách. Například na Filipínách, v Polsku, v Argentině, v Chille, tam všude se katolická církev zasloužila o to, že ty národy přešly z nějakých diktatur nebo autoritativních režimů, ať už pravicových nebo levicových, k demokracii a občanské společnosti. Rovněž ve Španělsku a tak dále.

Moderátor (Václav Moravec):
To byla éra Jana Pavla II. Pak přišla éra Benedikta XVI., který rezignoval přesně před měsícem. Když pražský arcibiskup Dominik Duka komentoval rezignaci Benedikta XVI., pronášel 11. února i tato slova:

Záznam Dominika Duky:
Musíme si uvědomit, že současný papež Benedikt XVI. několikrát zdůraznil, krátce i po svém zvolení, že v okamžiku, kdy zjistí, že nemá dostatek sil z hlediska zdravotního, že podá rezignaci. To se stalo a pro církev tedy nastává nová situace, která se vyvine novou volbou papeže.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls 11. února slova pražského arcibiskupa Dominika Duky. Pokud by měl duchovní, sociolog, Tomáš Halík, host dnešních Impulsů, říci, zda ten morální vliv římskokatolické církev, respektive nástupce Jana Pavla II., nebyl upozaděn těmi všemi skandály a možná i tím, co nakonec Benedikt XVI. nebyl schopen řešit a proto opustil papežský úřad?

Host (Tomáš Halík):
Tak v dnešním světě vždycky musíme rozlišovat takový ten mediální obraz a tu přece jenom skutečnou realitu. Ten mediální obraz církve byl skutečně poškozen tím, jak byly ty skandály prezentovány. Nejen tím faktem těch skandálů, ale především tím, jak byly prezentovány. Že byly prezentovány jako něco, co je typické pro katolickou církev. Což je skutečně, myslím, nespravedlivé.

Moderátor (Václav Moravec):
A vy opravdu si nemyslíte, že Benedikt XVI. svým postojem například k tomu, co se dělo ve Velké Británii, tak k tomu nepřispíval?

Host (Tomáš Halík):
Já si myslím, že on se přece jenom velmi snažil, aby tato věc byla vyřešena. Možná příliš pozdě, ale uvědomme si, že to jsou z velké části historie staré 20, 30, někdy i více let, takže to se dělo dávno před tím jeho pontifikátem. A také se to týkalo určité části určitých zemí. Tam, kde byly prostě ty internátní školy a tak dále. Taková Francie nebo i naše země prakticky tyto případy nezaznamenala. No a teďka vidíme také, že se objevují i v jiném prostředí, například židovské prostředí začíná o tom mluvit také. Někteří rabíni hovoří o tom, že i v těch rabínských školách se děje něco podobného. Tím já samozřejmě nechci vůbec zlehčovat tento těžký problém katolické církve, ale není to přece jenom centrální problém toho, oč jde. Ale ten mediální obraz to samozřejmě velice poškodilo.

Moderátor (Václav Moravec):
Byla-li podle vás éra Jana Pavla II. érou zásadního posílení morálního vlivu papeže a římskokatolické církve, tak jak byste definoval éru Benedikta XVI.?

Host (Tomáš Halík):
V jistém smyslu byl pokračovatelem té éry, dokonce třeba na těch generálních audiencích v Římě bylo za Benedikta XVI. ještě více lidí než za Jana Pavla II. Myslím si taky, že mnozí intelektuálové více naslouchali Benediktu XVI., protože ten intelektuální impuls, který dával, byl hlubší než u Jana Pavla II. Jan Pavel II. byl ten člověk pro masy, toho masového charismatu. Toto byl skutečně myslitel a intelektuál. A já si myslím, že oba dva vlastně zabránili něčemu, čeho se církev musí bát. Protože v katolické církvi už dlouho, přinejmenším od posledního koncilu, jsou přinejmenším dvě křídla. Jedno, které chce jaksi pokračovat v tom směru dialogického vztahu s tím sekulárním světem, s ostatními náboženstvími tak, jak to naznačil ten druhý vatikánský koncil. A druhý proud, který se bojí této větší otevřenosti. A to je tak silné napětí, někdy je to velice cítit, že by to skutečně mohlo vést k určitému schizmatu v rámci katolické církve. A oba dva tito papeži tomuto nebezpečí přece jenom zabránili. Jan Pavel II. tím svým osobním charismatem, Benedikt XVI. tou svojí intelektuální autoritou. A tím, že přece jenom lidé, kteří ho nějakým způsobem poznali, tak viděli, to je člověk, proti kterému je těžko se vymezovat, protože to byl člověk osobně velice jemný, velice vstřícný, dialogický, měl pověst ze začátku toho pancéřového kardinála, velkého konzervativce. A on nebyl konzervativcem v tom smyslu nějakého reakcionáře. On byl inteligentním konzervativcem a já si myslím, že mnozí lidé si uvědomují, že tento inteligentní konzervativizmus v tom dnešním světě je potřebný. Já si myslím, že církev tady není od toho, aby jenom opakovala taková ta liberální hesla. Že naopak ta liberální společnost potřebuje i určitého oponenta. Ne reakcionáře, který napadá a nerozumí, ale inteligentního oponenta, který říká, no tak všecky ty věci, které tady říkáte, že mají být tyto experimenty s lidskými zárodky a tak dále, je to skutečně pravda? Je to skutečně správné? A dává nějaké protiargumenty. A to si myslím, že Benedikt byl člověk schopen té diskuse a takové inteligentní oponentury vůči tomu liberálnímu modernímu světu.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, podle vás s volbou nástupce Benedikta XVI., která začíná zítra, tak vidíte riziko toho schizmatu, o němž mluvíte, jako největší riziko éry po Benediktu XVI.?

Host (Tomáš Halík):
Myslím, že ano. Protože kdyby to byl vyhraněný představitel toho jednoho nebo druhého křídla, tak prostě to může se zvětšit, to napětí v církvi. Kdyby to byl někdo, kdo by ty diskuse, které probíhají v církvi, chtěl nějakým způsobem mocensky umlčet, tak to vyvolá vnitřní obrovské pnutí a odchod lidí z církve. Takže bude strašně důležité, aby to byl člověk schopný dialogu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vrátil jste se z Vatikánu před deseti dny. Kdo je pro vás, Tomáši Halíku, favoritem?

Host (Tomáš Halík):
Tak já, samozřejmě se neptáte, kdo bude papežem, protože nejsem tiskovým mluvčím Ducha svatého a nechci věštit z koule. Jsou některá jména, která by mě velmi potěšila. Jsou někteří Evropané, které i osobně znám a neobyčejně si jich vážím, jako je třeba kardinál Schönborn, vídeňský arcibiskup a český rodák. Ale já se obávám, že asi nebudou chtít kardinálové volit znovu o sobu z toho německy mluvícího prostředí. Z těch italských kardinálů jsem více poznal kardinála Scolu a zejména kardinála Ravasiho, s tím jsem dělal spolu s naším arcibiskupem takový dlouhý rozhovor předminulý týden. To je člověk, který je odpovědný za kulturu v katolické církvi, za vztah ke kultuře, i za ten vztah k těm nevěřícím a hledajícím. A to je osobnost, které si velmi vážím, Gianfranco Ravasi. Z těch mimoevropských a já si myslím, že může nastat také ta volba mimoevropského papeže, nemyslím si, že by kardinálové sáhli do Afriky a nemyslím si, že by to bylo šťastné. Protože v Africe…

Moderátor (Václav Moravec):
Proč by nebylo šťastné, aby nový papež pocházel z Afriky?

Host (Tomáš Halík):
Já si myslím, že v Africe je velmi dynamická, velmi vitální církev a to samozřejmě mluví pro tu možnou volbu. Ale já se trošku obávám, že je to církev vlastně velmi konzervativní. Ona je neobyčejně schopná v té sociální oblasti, tam dělá církev fantastickou práci. Ale stále je to církev, která je vitální proto, protože dovede zacházet s tím premoderním prostředím. Ale papež z tohoto prostředí by asi dost těžko rozuměl těm problémům, které my máme v tom postmoderním světě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, nový papež podle vás musí předně a zásadně rozumět problémům západního postmoderního světa, aby mohl ty problémy pojmenovávat a aby byl tím, když budu citovat vaše slova, která jste pronesl před chvílí, inteligentním oponentem?

Host (Tomáš Halík):
V jistém smyslu ano. Podívejte se, jistě, že ten vitální takzvaný třetí svět má jistě právo na svého reprezentanta na Stolci Svatého Petra. Ale já se domnívám, že ten moderní a postmoderní svět dříve nebo později zachvátí i například tu Afriku, takže ty problémy, které tam teď nejsou, tam budou, dejme tomu, za 50-70 let. Takže by bylo asi lepší, kdyby to byl papež, který rozumí prostě tomu světu, který už tyto problémy, které u nás jsou a tam pravděpodobně přijdou, který už s nimi má určitou zkušenost. Ale jsou i v té oblasti třetího světa, když jste se mě ptal na jména, tak tam mám také dvě osoby, které osobně neznám, ale to, co jsem o nich slyšel a četl, tak mě je činí velmi atraktivními, a to je kardinál Luis Tagle z Filipín, to si myslím, ten je poměrně mladý a zdá se být takový charismatický a otevřený. Nebo kardinál Maradiaga z Hondurasu, který kromě jiného je také psychoterapeut a tak s ním sympatizuji, protože si myslím, že ten dnešní svět také potřebuje člověka, který má jakousi psychoterapeutickou zkušenost. 

Moderátor (Václav Moravec):
Z toho, co o tom víte v rámci vašich diskusí ve Vatikánu, jak vlastně zásadní roli hrají ty geopolitické záležitosti nebo to, že právě Christoph Schönborn z Rakouska, o kterém mluvíte, tak může být právě diskvalifikován jen tím, že by to byl další německy mluvící papež, což po Benediktu XVI. nepřipadá v úvahu?

Host (Tomáš Halík):
Asi to nehraje centrální roli, přece jenom myslím tu centrální roli, to hlavní, bude to, že ten kandidát je významná osobnost a že je to komunikativní člověk a člověk také vybaven jazykově a podobně. Dneska je to opravdu globální hráč, ten papež. Takže i tyto věci, ta jeho osobní kapacita, vzdělanostní, intelektuální, to asi bude hrát největší roli také, aby to přece jenom byla atraktivní osobnost. Ale také se budou zvažovat ty ostatní aspekty, například budou asi rozpaky před americkým kardinálem, aby ta nejmocnější mocnost světa nebyla zastoupena také na tom Stolci Svatého Petra. Je zajímavé, co jsem slyšel a co mně překvapilo, že například muslimové, kteří jsou významnou součástí dnešního světa, dali najevo, že by byli dotčeni, kdyby byl papež z Afriky, protože přece jenom cítí tu Afriku jako především svoji doménu. A já si myslím, že jedna strašně důležitá úloha katolické církve, kterou katolická církev může hrát a přednáším o tom všude možně, by bylo být takový mediátorem mezi tím západním sekulárním světem a mezi tím světem islámským. To jsou dva světy, kde hrozí obrovské napětí. A katolická církev podle mého názoru je vlastně jedinou silou, která může rozumět oběma těmto světům. Protože s islámem máme my křesťané přece jenom hodně společného, určitá etická pravidla a tak dále. A i ten sekulární svět vlastně povstal z lůna křesťanského světa, zejména katolického světa a má s ním stále také mnoho společného. Kdyby katolická církev byla jakýmsi mediátorem mezi těmito dvěma světy, tak si myslím, že může sehrát podobně dějinotvornou úlohu, jakou sehrála třeba, když přišly ty nové takzvané barbarské národy do Evropy a katolická církev jim předala nejenom křesťanství. Oni byli často už křesťané, spíš ariánští, ale předala jim vlastně celou tu antickou kulturu a byla garantem vlastně té kontinuity evropské kultury. Tak já si myslím, že kdyby mohla v tom rozhovoru s těmito dvěma světy nějakým způsobem prostředkovat, že může sehrát strašně důležitou úlohu.

Moderátor (Václav Moravec):
Nemyslíte ale, že ten dialog mezi těmito dvěma světy vlastně není možný, což ukázaly události nejen po 11. září roku 2001, ale i události před 11. zářím roku 2001?

Host (Tomáš Halík):
Já si pořád myslím, že je nutné o to usilovat a myslím si, že skutečně v té katolické církvi je určitý nevyužitý potenciál k tomuto budování mostů. Ten dialog s muslimy přece jenom probíhá. V době Benedikta XVI. tam došlo k určitým zádrhelům, to si pamatujeme ten řezenský projev a jeho ohlas. Ale potom papež v dalších setkáních s muslimy přece jenom prohloubil také tento kontakt. Ten kontakt s židovským světem, který byl vynikající v době Jana Pavla II., tak prošel určitou krizí, to jsme tady kdysi komentovali, to když Benedikt XVI. udělal vstřícný krok vůči těm hyperkonzervativním lefébristům a také částečně rehabilitoval toho jednoho biskupa, který měl opravdu antisemické názory. Ale poté opět i tato krize vedla zase k prohloubení těch vztahů s židovským světem. Takže vlastně byla to takzvaná felix culpa, šťastná vina, že vlastně z toho průšvihu se stal impuls k tomu, ještě musíme na tom více pracovat. Takže si myslím, ten mezináboženský dialog, který je strašně důležitý pro tento svět, ten za Benedikta XVI. neupadl. A naopak on rozvinul ten dialog s těmi hledajícími, s těmi lidmi a to je vlastně něco, co poprvé nazval v letadle, když letěl do České republiky. Ta myšlenka toho nádvoří národů, že církev by měla otevřít prostor pro ty hledající, pro ty, kteří nejsou plně identifikováni s náboženstvím a s katolickou církví, nicméně nejsou duchovně amuzikální a chtěli by také určitý kontakt s katolickou církví. Papež Benedikt říkal nejkrásnější věty vždycky v letadle. To já říkám, tam byl asi nejblíže Pánu Bohu. A je třeba se dívat na ty výroky v letadle, ty jsou vynikající. A tato myšlenka vytvořit nějaký prostor pro ty hledající, prostor čestného dialogu, ta je, myslím, velice nosná a mě osobně strašně oslovuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje duchovní a sociolog Tomáš Halík, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Tomáš Halík):
Na shledanou.

13.03.2013

VIDEO: Dušan Navrátil: Cílem útoků hackerů bylo zviditelnění se!

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil mluvil v rozhovoru pro Rádiu Impuls o útoku hackerů na počítače v Česku.
12.03.2013

VIDEO: Rado Rančík: Sportovní talenty ubíjí československá závist!

Basketbalista Rado Rančík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své zkušenosti z NBA.
07.03.2013

VIDEO: Ladislav Jakl: Ústavní žalobu na Klause beru jako varování Zemanovi

Tajemník odcházejícího prezidenta republiky Václava Klause, Ladislav Jakl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o deseti letech na Pražském hradě.
06.03.2013

VIDEO: David Ondráčka: Kolem pražského dopravního podniku se dál hrají politické hry!

Ředitel Transparency International ČR David Ondráčka mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o korupci v Česku.
05.03.2013

VIDEO: Martin Kuba: Do konce března bude plán na snížení nezaměstnanosti!

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kondici českého hospodářství.
Impuls on-line
Český Impuls on-line
archiv
button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.