VIDEO: Jan Pretel: V budoucnu bude velkou hrozbou sucho

Publikováno: 20.03.2013 18:20
Video soubor neexistuje.
Klimatolog Jan Pretel mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošní zimě a čekání na jaro.

Moderátor (Václav Moravec):
Větší kolísání teplot v zimě, naopak v létě nejsou změny tak zřetelné. Tak se dá ve stručnosti shrnout jeden ze závěrů studie změn klimatu v České republice v uplynulých 50 letech. Skupina tuzemských vědců nedávno předpověděla, že scénář možných změn klimatu v krátkodobém výhledu ukazuje na průměrné zvýšení teploty vzduchu o zhruba jeden stupeň Celsia. Geolog Václav Cílek před časem v rozhovoru pro Rádio Impuls ke změnám klimatu poznamenal:

Záznam Václava Cílka:
Je tady reálná šance, že tím poměrně malým antropogenním oteplováním, průměru pro planetu je dejme tomu 0,8 stupně Celsia, ale Arktida se otepluje běžně 2-3 stupně Celsia, některá místa pět stupňů Celsia, takže tam je to doopravdy jako patrné, tak že jsme nastartovali proces, který nebudeme umět zastavit.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil nedávno v Impulsech geolog Václav Cílek. Změny klimatu v České republice například způsobí v budoucnu to, že se sníží rozlohy lesních ploch vhodné pro růst smrku ztepilého. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Impulsech, hezký dobrý večer.

Host (Jan Pretel):
Hezký podvečer.

Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik průběh té letošní zimy ukazuje to, k čemu jste společně s dalšími autory dospěl při zkoumání vývoje klimatu v uplynulých letech, že v zimě teploty víc kolísají?

Host (Jan Pretel):
No já se osobně domnívám, že tato zima to do značné míry potvrzuje, i když kdybych chtěl jaksi teda potvrdit ty výsledky té studie, o kterých jste hovořil, tak bych docela jaksi přivítal, kdyby to kolísání bývalo bylo ještě teda vyšší. Jako třeba v minulém roce, kdy teda v únoru, na přelomu ledna a února teploty prostě rapidně klesly a za dalších asi deset dnů zase rapidně se zvýšily. To si myslím spíš ta loňská zima, že byl daleko markantnější příklad než letošní. Ale nicméně…

Moderátor (Václav Moravec):
Letošní zima tedy v kolísání není tak výjimečná či extrémní?

Host (Jan Pretel):
Není tak extrémní, nicméně to kolísání tady taky bylo. My jsme tady měli třeba listopad, vezmeme už listopad jako takové předzvěstí zimy, tak listopad byl velmi teplý. Co se týká dalšího měsíce prosince, tak ten byl nepatrně podprůměrný, zhruba o půl stupně, což z hlediska takového toho dlouhodobého pohledu na klima není až tak významné. Totéž pro leden, ten byl zase teplejší, než je dlouhodobý průměr, zhruba zase o půl stupně. Únor nám zase o ty čtyři, pět desetinek poklesl, no a březen já očekávám, že bude tak nějak možná lehce podprůměrný, ale máme zatím za sebou 20 dnů, takže dvě třetiny měsíce, takže těžko k tomu říkat víc.

Moderátor (Václav Moravec):
Navíc když ten letošní březen srovnáváme s loňským březnem, kdy teploty byly daleko vyšší a byl teplotně nadprůměrný.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, v loňském březnu právě ty teploty byly o zhruba, já tady ta čísla teda nemám, ale zhruba o pět až možná i deset stupňů v tuto dobu teplejší. Poněvadž právě po tom velkém ochlazení, které přišlo, tuším, 25.-27. ledna, minima teplot byla, pokud si dobře vzpomínám, někde kolem 8.-10. února, kdy na Kvildě byly teploty kolem mínus 30 stupňů. Ale už, tuším, 20.-22. února ty teploty v Plzni vystoupily na poměrně úžasných plus 15 stupňů, takže to byl výkyv teploty 40-50 stupňů během 10 dnů.

Moderátor (Václav Moravec):
Bavíme-li se o zimě, tak zima je důležitá, protože jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje změny odtoku, je posun doby tání sněhu a ledu v důsledku vyšších teplot či kolísání teplot v těch zimních měsících. K jakým proměnám došlo v těch 50 letech?

Host (Jan Pretel):
Tak v těch posledních 50 letech, pokud jde o zimu, tak ty nárůsty zimních teplot byly z hlediska trendů ve všech měsících. Byly nižší než třeba v těch letních měsících, ale byly tady. Ono zase záleží na tom, jak který rok. Poněvadž klima je takový dlouhodobý průměr počasí, když bych to posluchačům přiblížil, zatímco takové to jednotlivé počasí, o kterém jsme mluvili před chvilinkou, to kolísání v loňském roce, to výrazné kolísání, tak to je počasí, to není v podstatě klima. Takže jde o to, jak ten který rok se s tím prostě vyrovná. Samozřejmě z hlediska těch odtoků, kdy můžeme být rádi, že to kolísání v letošním roce bylo výrazně menší než třeba v tom loňském roce, poněvadž nehrozí třeba tyto jarní nebo zimní povodně, kdy pro velké změny teploty do kladných stupňů a větší množství sněhu, samozřejmě ty povodně tady hrozí. Což si myslím, že v letošním roce byly zvýšené stavy vody, ale povodně to rozhodně.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se vlastně za těch uplynulých 50 let říci, že existuje nějak doba hlavního tání, jestliže tady jsou takové výkyvy, viz rok letošní, kdy několikrát napadne velké množství sněhu, které pak v průběhu týdnů odtává a máme několik dob výrazného tání sněhu a ledu?

Host (Jan Pretel):
No tak zase záleží na tom, jak v kterém, jestli dobře rozumím té otázce, jak v kterém roce právě ten výkyv teplotní tady je. Třeba letošní zima když jsem ji začal hodnotit nějak tak obecně od toho listopadu, listopad byl srážkově lehce podprůměrný. Ale ovšem už potom prosinec, leden a únor byly srážkově nadprůměrné o takových 20-40 procent oproti takovému dlouhodobému normálu. To znamená, na těch horách toho sněhu bylo hodně. No a záleží na tom, jak ta teplota se změní a podle toho to tedy odteče.

Moderátor (Václav Moravec):
Rádio Impuls se zeptalo několika náhodně oslovených respondentů v pražských ulicích, co říkají letošnímu příchodu jara a jak na ně působí.

Anketa:
Hrozně moc se těším a působí na mě velice pozitivně. Nabíjí mě příjemnou energií. Vytáhnu kolo, brusle.

To se asi každý těší po zimě. Pozitivně, energie, sluníčko.

Jaro se mnou moc nic nedělá, dřív jsem měla alergii, teď ji nemám, jsem vyléčený alergik, tak to můžu být ráda. A takže se těším na jaro.

Hrozně už se těším. Jaro na mě působí, to je životabudič přece, jaro.

Na jaro se těším moc, ta zima už je opravdu dlouhá a už vyhlížím teploty, kdy se bude dát chodit v krátkém tričku. A jaro se mnou dělá asi to, co s každým mužem.

No vyhlížím, těším, no. Pozitivně. Já nemám problém s žádným ročním obdobním. Nic mi nevadí.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls v pražských ulicích slova několika náhodně oslovených respondentů. Když jsem si pročítal text, který Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu, který je hostem dnešních Impulsů, publikoval na základě výše zmíněné analýzy změn klimatu v posledních 50 letech na území České republiky, tak v textu, který jste napsal pro časopis Pro Energy loni 14. června, tak tam byla i tato pasáž, cituji: V posledních dvou desetiletích se však tento chod zvýrazňuje. V zimě teploty víc kolísají a naopak v létě nejsou změny tak zřetelné. Konec citátu. Umíme se podívat do budoucna, nakolik se bude vyvíjet nebo jakým směrem půjde to kolísání zimních teplot?

Host (Jan Pretel):
No samozřejmě umíme to. Umíme to, ale nemůžeme si být, když to řeknu zcela otevřeně, nemůžeme si býti zcela jisti svými výsledky. Protože jaksi modelovat, sám víte, jak je složité předpovědět počasí třeba na týden, deset dnů dopředu. Mnohdy se ta předpověď totálně zhroutí. No a teďka vlastně vy byste de facto chtěl, abych předpověděl, říkám to v uvozovkách, průměrné počasí na 50-100 let dopředu. Tak to samozřejmě nejde.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale klima, protože teď, podívám-li se do té vaší analýzy, vy jste tam udělali tři období. Krátkodobé, tedy proměna klimatu v roce 2010-2039, střednědobý scénář, 2040-2069, a pak dlouhé období 2070-2099.

Host (Jan Pretel):
A to se dělá modely, ale nedá se tomu říkat předpověď, musí se tomu říkat jako výhled, dlouhodobá projekce a tak my to taky nazýváme. Je to v podstatě takový odhad, který vychází z jistých předpokladů, s kterými já nic neudělám, když to tak řeknu. My tady vy našem Českém hydrometeorologickém ústavu provozujeme model Aladin, z něhož teda ty výstupy výhledů byly dělány. Ale on ten model taky vychází, to je regionální model, vychází z hodnot takzvaného globálního modelu, který bere řadu parametrů, o nichž si můžeme býti více či méně jisti. To znamená vliv CO2, myslím vliv skleníkových plynů. Jakým způsobem bude reagovat atmosféra a oceán. A tyto věci tam jsou. Ty věci jsou velmi složité, protože tam jsou zpětné vazby, které bohužel my neznáme, nejenom my tedy v Českém hydrometeorologickém ústavu, ale v podstatě vědci seriózně řečeno toto důkladně neznají. A jsou tam právě ty zpětné vazby. Je to dané i tím, že pozemských stanic my máme relativně dost po světě, no ale oceánských stanic, byť teda za posledních 20 let jejich počet, těch bodů, kde se měří, třeba ne permanentně, se zvýšil na dvoj až trojnásobek.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik jich je?

Host (Jan Pretel):
Je jich v řádu, co jsem se tak nějak díval dneska, asi 15 tisíc různých bodů. Já o nich nevím. Některé měří kontinuálně, některé jenom po dobu expedic, některé měří jenom po dobu, kdy loď projíždí nějakým územím, jejich kvalita je různá. Takže nad problematikou oceánů se dneska v podstatě věda tak nějak více koncentruje.

Moderátor (Václav Moravec):
Vrátím-li se k té původní otázce, na základě výhledu do budoucna to kolísání teplot v zimě bude ještě extrémnější?

Host (Jan Pretel):
Jestli bude extrémnější, to je těžko říct, ale v každém případě je s ním třeba počítat. A podle těch trendů, které máme, samozřejmě ta padesátiletá řada, z které my jsme vycházeli, je relativně krátká na to, abych já mohl dělat nějaké projekce na konec tohoto století, na dvě padesátiletá období v podstatě dopředu. Takže říct, jestli to bude ještě dramatičtější, těžko říct. Ale rozhodně je s tím třeba velice, velice seriózně počítat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak nám změny klimatu v těch následujících letech promění nástup ročních období, respektive roční období, na která jsme byli zvyklí v minulosti? Promění nám je?

Host (Jan Pretel):
Tady si myslím, že nám je promění. A to už my vidíme i v retrospektivně v těch posledních 50 letech, že se dá říct, možná, že to je spíš takové mediální vyjádření, které teď řeknu, ale že se nám stírají ta jednotlivá období. To znamená právě tím kolísáním přechod ze zimy v podstatě je takový nějaký povlovný. Kdysi jsem byl ve Všechnopárty u pana Šípa a ten v podstatě to moje vyjádření zjednodušil: Takže prostě budeme mít blbé léto, blbou zimu a nic mezi tím. Je to samozřejmě myšleno s nadsázkou, ale je to v podstatě tak. Takové ty klasické sezóny, byla zima bílá, obrovská zima, pak přišlo jaro, chodilo se na Petřín a sluníčko svítilo, pak přišla vedra v létě, bylo babí léto na podzim a zase přišla tak krásná Ladovská zima, tak si myslím, že s tím se v takovém tom dlouhodobém průměru, ne, že by to nikdy nenastalo, to rozhodně nastat může, ale myslím si, že se budeme muset smířit, že to asi nebude.

Moderátor (Václav Moravec):
Ve vašem už citovaném článku, který vyšel loni 14. července v časopisu Pro Energy, také píšete a znovu cituji: Pokud se někdo domnívá, že lze celý proces změn zastavit a klimatický systém vrátit do stavu, ve kterém byl v předindustriální éře, pak musí být odpověď záporná. Konec citátu. Jaké cesty následují z problému, o kterém se bavíme?

Host (Jan Pretel):
Obecně se vedou dvě cesty, jedna taková ta cesta ano, snížím emise skleníkových plynů o jistý počet procent a rázem se svět změní a vše se vrátí zpátky. No tak tak to určitě není. Já rozhodně teda, i když s tím řada lidí u nás tak přímo nesouhlasí, dokonce někteří jsou na to i alergičtí, já tvrdím, že jako jediným možným způsobem je, se na ty změny připravovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Adaptace.

Host (Jan Pretel):
Adaptace. Ne pasivní adaptace, to znamená čekat, co s námi ten klimatický systém vyvede, ale skutečně přemýšlet nad podstatou těch problémů. Dívat se na věci, které nás regionálně zajímají, kde nám ty problémy to nejvíc přináší a snažit se vymyslet způsoby, ono to není mnohdy ani složité a ani mnohdy to nechce tolik peněz jako třeba snižování emisí, a tam ta adaptační opatření nějakým způsobem zkoušet a posléze je rozšiřovat i do oblastí, kde teda s tím třeba takových zkušeností tolik není.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč necháváte stranou odstraňování příčin toho problému nebo jednu z příčin toho problému, vliv člověka na změnu klimatu právě zvyšování skleníkových plynů?

Host (Jan Pretel):
Nevím, aby to nebylo špatně pochopeno. Já netvrdím, že to není cesta, kterou bychom také neměli jít, ale zdůrazňuji to slovo také. To znamená úspory energie, rozumné snižování množství skleníkových plynů za rozumnou cenu má určitě smysl. Ale nesmím zapomínat na tuto druhou stranu věci, o které jsme hovořili, na ty adaptace.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se ale říci, že jste skeptický k té cestě první, protože to ukázal Kjótský protokol, neschopnost lidstva najít globální shodu, protože klima je věcí globální, nikoliv lokální?

Host (Jan Pretel):
Přesně tak. Podívejte se, když začal Kjótský protokol, tak emise průmyslově vyspělých států převažovaly a činily asi 60 procent, když se o Kjótském protokolu začalo hovořit, 60 procent celosvětových emisí a rozvojové státy pokrývaly zhruba 40. Někdy asi před 4-5 lety se to překlopilo na druhou stranu a poslední údaje inventury za rok 2011 uvádějí, že jenom Čína jako taková emituje 29 procent všech celosvětových emisí skleníkových plynů, Spojené státy 16, evropská sedmadvacítka 11, pokud si ta čísla dobře pamatuji, Indie sedm procent. A potom ještě přichází další rozvojové státy. To znamená, když vezmu fakticky Kjótský protokol v té fázi, ve které dneska je, kdy se k němu vlastně hlásí pouze evropská sedmadvacítka, no tak prostě Kjótský protokol řeší v současné době těch 10-11 procent celosvětových emisí. No ale tím já nemůžu ten proces žádným způsobem zastavit.

Moderátor (Václav Moravec):
Když je řeč o změnách klimatu, pojďme se podívat i na následky. Václav Cílek, geolog, který byl před časem hostem Impulsů, popisoval následky klimatických změn, tak řekl i tato slova:

Záznam Václava Cílka:
Bylo vypracováno zhruba 15 klimatických modelů, které všechny ukazují celkové oteplování a v některých částech vysušování. Vysušování se týká zejména jižní Moravy, v podstatě tam, kde už je dneska sucho, tam je větší nebezpečí, že to sucho bude. Zároveň teda ještě z hlediska takového stavebního jsou docela důležité a varovné ty vlny těch holomrazů, těch velkých mrazů. Takže když někdo dělá dům, já to takhle musím opakovat, tak ta nezámrzná hloubka leží dneska hlouběji, než ležela donedávna. To znamená, je-li možnost strčit prostě vodu a kanalizaci o 20 cm níž a není-li to moc drahé, tak to udělejte, vyplatí se to.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval před časem v rozhovoru pro Rádio Impuls geolog Václav Cílek. Už v úvodu rozhovoru s klimatologem Janem Pretelem z Českého hydrometeorologického ústavu, který je hostem dnešních Impulsů, jsem zmiňoval, že skupina vědců, kteří loni dokončili studii o proměnách klimatu v České republice, tedy o proměnách minulých, ale i výhledu do budoucna, tak předvídáte, pokoušíte se předvídat další vývoj. Ze kterých těch budoucích následků máte vy osobně největší obavy právě v souvislosti s přizpůsobením se nás jako lidí s adaptací?

Host (Jan Pretel):
Přesně tak a to je v podstatě velice zajímavá a velmi podstatná otázka toto. Ono se dost dlouho hovořilo o tom, klimatická změna, extremita počasí. S tím nemám problém, extremita počasí skutečně, ale o tom už jsme hovořili, narůstat bude, rizika záplav a povodní. A možná, že to bylo dáno i teda jaksi takovými epizodami těch povodňových situací, které tedy v Čechách byly v tom období 1997, povodně na Moravě, 2002 střední Čechy nebo Čechy obecně a tak. Ale ono se nám ukázalo, že v podstatě nelze vysledovat žádnou zásadní statisticky významnou souvislost mezi nárůstem povodní jako takových a klimatickou změnou. Ale na druhé straně se nám tam ukazuje, že daleko rizikovější než ty povodně jsou právě rizika sucha. A ono to vyplývá i z toho výrazného kolísání režimů srážkových a teplotních. Poněvadž ty vlny veder v létě, uvádím teď jako příklad, přijde období týdne, deseti dnů vln veder a neprší. A ono nám neprší třeba 14 dnů, tři neděle, ta půda totálně vyschne, ten celkový srážkový režim, úhrny srážkové, ony jsou v podstatě pořád stejné, ty se výrazně nemění, ale od těch, řekněme, měsíčních nechť 70-80 mm srážek, což je měsíční normál v průměrné české krajině ve středních polohách, ono nám vyprší během třeba dvou hodin, v tom přívalovém dešti.

Moderátor (Václav Moravec):
A pak nezaprší a tudíž je sucho.

Host (Jan Pretel):
A pak nezaprší a ta voda se v podstatě do té půdy nevsákne. Takže ta rizika těch such a s tím, z toho rozhovoru vašeho s panem doktorem Cílkem, s touto pasáž bezvýhradně souhlasím. Už bych měl trošku jiný názor na otázku půdy, stavebnictví a zvyšování nezámrzné hloubky a podobně, tak na to bych trošku jiný názor. Ale sucho je riziko.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale těch období sucha se bojíte nejvíc?

Host (Jan Pretel):
Těch se bojím daleko více.

Moderátor (Václav Moravec):
Adaptace nás jako lidí…

Host (Jan Pretel):
Adaptace nás, využívat vodu, vodárenské systémy, takové věci se v tom projektu, naši vodohospodáři také prostě už řešili. Samozřejmě ty otázky povodní a záplav nepodceňovat, ale to sucho zřejmě z toho, i z toho národohospodářského hlediska si myslím, že bude velmi významné.

Moderátor (Václav Moravec):
Ta studie například také přináší zajímavé informace, které se týkají lesních ploch. A teď zase zjednoduším, že už v krátkodobém výhledu je možné odhadnout, že se sníží rozlohy lesních ploch vhodné pro růst smrku ztepilého na přibližně 70 procent. Dodávám, že ten krátkodobý výhled, pokud se nemýlím, je do roku 2039. Ve střednědobém výhledu na téměř polovinu a v dlouhodobém, to znamená do konce tohoto století, jen na třetinu dnešních ploch smrku, které máme v České republice. Co to znamená? K jaké dřevině bychom se měli vrátit nebo co si pod tím máme představit?

Host (Jan Pretel):
Vzhledem k tomu, že právě tady v těch, já nevím, po válce se velmi preferovaly jehličnaté porosty, skutečně ty monokultury lesní, já nejsem lesník, takže to jenom spíš transponuji ty výsledky kolegů lesníků z toho projektu, ty lesní porosty jsou velmi senzitivní právě k těm výkyvům vláhovým a srážkových. Poněvadž ta voda, která byť do toho lesa spadne, ona se velmi rychle odpaří. Navíc údajně i ten smrk ztepilý je citlivý k teplotním výkyvům, nejenom k těm srážkovým. Takže jako takové návrhy jsou, na těch plochách pěstovat smíšené porosty. Vrátit se k tomu, co tady bylo před 100-200-300 lety. Poněvadž co já jsem se dočetl, tak převážná část české krajiny byla právě pokryta smíšenými lesy.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu, jeden z autorů studie, o níž byla řeč v dnešních Impulsech. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Host (Jan Pretel):
Děkuji za pozvání, na shledanou.

21.03.2013

VIDEO: Karolína Peake: Nového ministra obrany si premiér doslova vyčekal!

Vicepremiérka Karolína Peake mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci uvnitř vládní koalice.
19.03.2013

VIDEO: Karel Kuchařík: Útoky hackerů na Česko spolu souvisí!

Vedoucí odboru informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Karel Kuchařík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o útocích hackerů na Česko.
18.03.2013

VIDEO: Jaroslav Hanák:Je na čase zrušit daňové ráje. Danit vklady je ale chyba!

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu české ekonomiky.
14.03.2013

VIDEO: Milan Chovanec: Registr musí fungovat. Ministerstvo dopravy by mělo uznat svou chybu!

Stínový ministr dopravy za ČSSD Milan Chovanec mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls výstavbě dálniční sítě v Česku.
13.03.2013

VIDEO: Dušan Navrátil: Cílem útoků hackerů bylo zviditelnění se!

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil mluvil v rozhovoru pro Rádiu Impuls o útoku hackerů na počítače v Česku.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.