VIDEO: Petr Moos: Konkurenceschopnost Česka klesá!

Publikováno: 03.12.2012 18:20
Video soubor neexistuje.
Profesor Petr Moos a bývalý ministr dopravy mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu silniční sítě v České republice.

Moderátor (Václav Moravec):
Nebezpečných silnic v České republice přibývá. Je jich víc o desetinu. Vysoce rizikových je u nás 43 procent rychlostních silnic a silnic první třídy. I to vyplývá ze šetření společnosti AF CityPlan, která se bezpečnosti silnic dlouhodobě věnuje. Auditor bezpečnosti na pozemních komunikacích Jiří Landa to shrnuje stručně:

Záznam Jiřího Landy:
Na to, jak málo zde jezdí aut, je tu příliš moc nehod se smrtelnými nebo vážnými následky.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval minulý týden auditor bezpečnosti na pozemních komunikacích Jiří Landa. Nejen o bezpečnosti silnic v České republice bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je prorektor Vysokého učení technického v Praze, bývalý ministr dopravy, Petr Moos. Vítejte po čase v Impulsech, přeji hezký dobrý večer.

Host (Petr Moos):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Sedmnáct měsíců v pozici ministra dopravy, je to hodně nebo málo?

Host (Petr Moos):
Tak byla i kratší období našich ministrů a je to určitě nedobře, že se takhle rychle střídají naši ministři dopravy. Potřebovali bychom větší stabilitu.

Moderátor (Václav Moravec):
Narážím tedy na Pavla Dobeše, který právě dnes končí ve funkci ministra dopravy, v níž strávil 17 měsíců. Nečasova vláda měla tři ministry dopravy. Nakolik se, pane profesore, podle vás na stavu resortu dopravy projevuje právě to časté střídání? Jaké jsou jeho konkrétní důsledky?

Host (Petr Moos):
Bohužel častým střídáním ministrů se poněkud zhoršuje koncepčnost práce. Protože každý ministr přichází s novým způsobem řešení problémů. A investiční činnost, jakož i systémové řešení problémů na silnicích, železnicích, v letecké dopravě, vyžaduje delší horizont, aby se ty investice daly dlouhodobě plánovat. Abychom mohli lépe se zapojit i do evropských iniciativ a podpor. To vše vyžaduje dlouhodobou, systematickou, strategickou práci.

Moderátor (Václav Moravec):
Mluvil jste o koncepční činnosti. Co kdybych vám namítl, že při pohledu na fungování Ministerstva dopravy a stavu resortu dopravy jako takového ta koncepční činnost už dávno zmizela?

Host (Petr Moos):
Tak na adresu odcházejícího pana ministra musím říct, že se o tu koncepčnost velmi dobře snažil a že po svých předchůdcích mnohé věci napravil. Ale přece jen byl na tomto postu poměrně krátkou dobu.

Moderátor (Václav Moravec):
Už jen hodiny zbývají do chvíle, kdy Pavel Dobeš skončí v resortu dopravy. Důvodem byl krom jiného špatně fungující centrální registr vozidel. Svůj odchod Dobeš oznámil před 14 dny a použil i tato slova:

Záznam Pavla Dobeše:
Ano, ať už to bude fungovat nebo ne, popravdě řečeno. Protože důvěra strany v této chvíli je velmi ohrožena s ohledem i jakoby na moji osobu. Ani mě na to jednání nepozvali, což je trošku situace, která mě mrzí.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval na adresu předsednictva strany Lidem Pavel Dobeš, který v neděli v České televizi oznámil, že zvažuje odchod ze strany Lidem. Když se profesor Petr Moos, bývalý ministr dopravy, prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, host dnešních Impulsů, podívá na centrální registr vozidel, není vlastně dobře, že ministr Dobeš odchází, protože nebyl schopen důvěryhodně vysvětlit veřejnosti, proč ten systém kolabuje, že v něm jsou miliony chybných údajů?

Host (Petr Moos):
Mám za to, že se musíme trošku pana ministra zastat v této věci. Protože zdědil tento problém po předchůdcích. Ale ten problém se nedá vyřešit krátkodobě. Ten systém, registr vozidel, musí být robustní, musí být postaven na základě dlouhých systémových analýz a hlavně procesních analýz. A pravděpodobně firma, která vyhrála to výběrové řízení a realizovala registr, tak pracovala ve velkém chvatu, nesystémově a zřejmě ne všechny procesy dobře nasimulovala, aby odladila konflikty, které se během času objevily. Prostě takhle se robustní systém navrhovat nedá.

Moderátor (Václav Moravec):
Jakou největší výzvu vidíte pro nového ministra dopravy?

Host (Petr Moos):
Určitě je to harmonizace podmínek dopravy mezi silniční a železniční dopravou, což se ukazuje na současném problému Carga. Určitě to bude letecká doprava v České republice a fungování našeho národního dopravce. Ale mezi úplně ty hlavní problémy nového ministra a hlavní výzvou bude pokračování investiční výstavby v oblasti dálnic a silnic první třídy, které investuje stát a využití fondů Evropské unie. Zde se očekává, že i v příštím období 2014 až 2020 bude připravena pro Českou republiku podpora, kterou musíme dobře využít. A nebude-li hned nový ministr zapojen do té přípravy, tak opět budeme čelit problémům, že nebudou jednak stavby dobře připraveny, že budeme muset nějaké peníze vracet a to jistě bude pro občana České republiky nepříjemné.

Moderátor (Václav Moravec):
Zmínil jste tedy dva hlavní úkoly pro nástupce Pavla Dobeše jako nového ministra dopravy. Zastavme se u problému prvního, ČD Cargo. Tento problém, tedy nákladního železničního dopravce, firmy, kterou vlastní stát, tak označil za jeden z hlavních problémů i odstupující ministr dopravy Pavel Dobeš, protože firmě hrozí insolvence. Co je podle vás důvodem špatného fungování ČD Cargo? Protože na tom se ani politici neshodnou. ČD Cargo říká, že to jsou například i poplatky Správě železniční dopravní cesty, která spravuje koleje. Ministr Pavel Dobeš říkal, byl to chybný management, zbytečné vysoké výdaje. ČD Cargo propustí do konce roku 450 lidí a o propouštění dalších dvou tisícovek lidí se mluví v roce příštím.

Host (Petr Moos):
ČD Cargo potřebuje opravdu revitalizaci a to po všech stránkách. Problémy jsou vnější i vnitřní. Ty vnější, tam je skutečně určitá nerovnováha ve vztahu mezi silniční a železniční dopravou. To, že silniční doprava není na všech typech komunikací zpoplatněna a tím pádem silniční dopravci jsou v určité výhodě. Zatímco železniční doprava má své náklady, musí platit za kilometr železniční dopravní cesty každý dopravce a na každém úseku. A ty náklady nejsou malé konec konců. Protože přece jenom stát potřebuje prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty rekonstruovat úseky našich tratí a potřebuje na to peníze, proto také něco vybírá. Avšak tu harmonizace musí Česká republika dotáhnout do konce. To znamená, pravděpodobně zde bude další etapa zpoplatnění silniční infrastruktury, její využití. Spravedlivé je výkonové zpoplatnění, asi dojde k úpravě cen výkonového zpoplatnění.

Moderátor (Václav Moravec):
Zatím ale stále to politické rozhodnutí nepadlo, aby byly i výkonově zpoplatněny silnice.

Host (Petr Moos):
Tak samozřejmě dálniční infrastruktura zpoplatněna výkonově je a u silnic první třídy zatím se tento krok zvažuje. A jestliže to myslí…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ale on se zvažuje delší dobu, stejně jako u osobních aut. Samozřejmě, že v současnosti platí kamiony za ujetý kilometr a to pouze na dálniční síti a silnicích rychlostních. Ale stále se oddaluje to politické rozhodnutí, jestli se výkonově mají platit první třídy, jestli se to státu vůbec vyplatí. Stejně tak se oddaluje politické rozhodnutí, jestli máme platit paušál, tedy onu dálniční známku a nebo jestli i výkonově mají být zpoplatněna osobní auta.

Host (Petr Moos):
Ano, všechny varianty jsou zvažovány. Ale teď se musíme intenzivně věnovat Cargu, nákladní dopravě. A v té nákladní dopravě je právě ta velká nerovnováha. Vím, že ministerští, konec konců i České dráhy nyní analyzují obchodní podmínky, varianty, byznys modely, jimiž by poněkud zlepšily tu svoji bilanci. Mám za to, že v tom může pomoci i Fakulta dopravní. My jsme slíbili Českým drahám, že tu analýzu trhu a řekněme zásahů do tržních vztahů tak, aby k té harmonizace mohlo dojít v lepším poměru, než tomu je dnes, a připravujeme pro České dráhy takovou studii, kde bychom se opřeli o nejlepší příklady z Evropy například.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, chcete dát Českým drahám, respektive ČD Cargo jako nákladnímu železničnímu dopravci, analýzu, aby byl konkurenceschopný s dálniční kamionovou přepravou. Chápu to správně?

Host (Petr Moos):
Dá se to tak říci. Chceme zjistit, kde jsou ty hlavní konflikty, hlavní příčiny toho, že poptávka po nákladní dopravě železniční je menší, než se čekalo.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to nekonkurenceschopností, že opět vstupuji do vaší řeči, nekonkurenceschopností železnice převážně, z těch prvních analýz, které máte nebo neschopností fungování ČD Cargo jako státní firmy, která zaměstnává 9,5 tisíce lidí, musí platit právě za koleje oné státní organizaci Správa železniční dopravní cesty?

Host (Petr Moos):
Všechny tyhle důvody jsou skutečně platné a my určitě ty analýzy nákladů ČD Cargo uvedeme v takové podobě, aby z nich mohlo generální ředitelství a vůbec vedení ČD Cargo vycházet a optimalizovat jak pracovní místa a množství vůbec pracovníků, kteří operují v ČD Cargo. A samozřejmě chceme zjistit, zda se nedá něco udělat s poplatky za užití dopravní cesty. A to ať už teda zvýšením poplatků za dopravní cestu na straně silniční dopravy, tím, že se zpoplatní silnice první třídy, případně že se nějakým způsobem upraví poplatky za užití železniční dopravní cesty.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdy by, pane profesore, ta analýza mohla být na stole?

Host (Petr Moos):
Uvažujeme v první čtvrtině, na konci čtvrtroku, někde v březnu toho příštího roku by to mělo být k dispozici.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministr dopravy, který odstupuje a který právě dnes končí, Pavel Dobeš, říká, že Ministerstvo dopravy uvažuje a připravuje snížení poplatků za použití kolejí, které by mělo zmírnit právě nevýhodnost přepravy kusových zásilek po železnici. Z toho, jak sledujete jako odborník dopravu, proč si podle vás stát stále po těch mnoha letech nezodpověděl otázku, že je-li dálniční síť v České republice nedokončená, je-li přetížená množstvím kamionů, tak by právě měl svoji politikou přepravu vrhnout na železnici a odlehčit silniční kamionové dopravě?

Host (Petr Moos):
Celoevropský nebo celosvětový trend je takový, že poměrně klesají úrovně ve využití železniční dopravy. V nákladní dopravě železniční si ještě Česká republika v posledních letech nevedla špatně. Ale záměry České republiky byly takové, že větší úrovně zátěže ze silnice převede na železnici. Bohužel to nejde udělat jenom politickou proklamací. Je to potřeba udělat úpravou těch tarifních podmínek, o kterých jste hovořil. Ale také se musí zlepšit obchodní chování Carga. Tj. lepší nabídkou, jít za zákazníkem, chovat se víc protržně, respektive vidět spíš potřeby toho zákazníka a doplnit svoji železniční dopravu vlastní i třeba dopravou silniční, která převeze ty zásilky do železničního uzlu, kde dojde k překladu nebo dojde k další operaci se zásilkami tak, aby se dostaly na koleje. Nebo aby se zvýšil podíl kontejnerové přepravy. Potřebujeme vytvořit nová logistická centra, která by tuto službu poskytla. A tím pádem se stala železnice atraktivnější.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale to je z toho, jak vás poslouchám, na delší dobu. Tento trend není možné zvrátit za dva, tři roky. Protože stavět nová logistická centra a ty podmínky, které jste vyjmenoval, tak jejich plnění v českých podmínkách je na roky, možná pět, deset let?

Host (Petr Moos):
Ano. O čem hovoříme, to je vlastně problém České republiky, jeden z nejhlavnějších problémů. Totiž konkurenceschopnost České republiky klesá. Proč klesá? Protože se zhoršuje úroveň infrastruktury. A co patří do té infrastruktury? Silniční, železniční doprava, logistická centra, patří sem ale i energetika, patří sem informační systémy, informatika, telekomunikační systémy. Všude Česká republika, dalo by se říci, nesleduje ty trendy, které v zahraničí jdou plnou rychlostí dopředu. My v infrastruktuře velmi zaostáváme. A vy jste před chviličkou vyslovil úplně ten nejzákladnější problém. Naše infrastruktura je nedokončena. Nemáme tady ta logistická centra. Nemáme dokončené úpravy a zkapacitnění železniční dopravní cesty, ale co hlavně, máme fragmentovanou síť dálnic a komunikací. Tím pádem nám nepřináší ten přínos v podobě zahraničních investic tak, jak bychom si přáli, protože se stáváme stále méně zajímavou zemí pro investory ze Západu. Bohužel.

Moderátor (Václav Moravec):
Bavili jsme se o dopravní síti. Stále chybí právě dokončená dálniční síť v České republice, zároveň se dozvídáme, že se zvyšuje počet nebezpečných silnic v České republice. Například v poslední době jich přibylo o desetinu. Alespoň podle šetření společnosti AF CityPlan. Nevyplývá z těchto údajů, se kterými se můžeme pravidelně seznamovat ve sdělovacích prostředcích, že nemá Ministerstvo dopravy prioritu a dává všude a přitom nikde?

Host (Petr Moos):
Bohužel máte pravdu. Nicméně to nejsou priority ministerstva jako takového. To jsou priority této země. Tahle vláda v předchozích měsících a řekněme posledních dvou letech jako prioritu měla škrty. A jestliže my jdeme dopředu cestou škrtů, my se k bezpečnějším dálnicím, k bezpečnějším železnicím prostě nedostaneme. My potřebujeme koncepční práci, která řekne ano, dáme na infrastrukturu určitý podíl ze státního rozpočtu, nebudeme ho omezovat. Protože investice do dopravní infrastruktury nám jako státu přinese vyšší podíl na HDP. Protože západoevropské, ale i americké státy vědí, že investice do infrastruktury znamená investice, které zvyšují takzvaný veřejný kapitál. To není projídání, to je zbohacení této země. On totiž …

Moderátor (Václav Moravec):
Že jenom vstoupím do vaší řeči, protože velké množství posluchačů, pane profesore, posluchačů Impulsů, například jeden z nich, Robert, se ptá: Mluvíme o miliardách, zároveň například za ministrování Aleše Řebíčka šly rekordní částky do výstavby silnic a dálnic v České republice, ale zároveň se s těmi penězi plýtvalo. Robert píše: Proč máme při stavbě dálnic a silnic jednu z nejvyšších cen za kilometr z celé Evropy?

Host (Petr Moos):
My jsme se podíleli, jako myslím Dopravní fakultu ČVUT, na analýzách cen. A kromě několika excesů musím říci, že normativní ceny za kilometr se v České republice pohybují na jakémsi středu. Známe levnější dálnice například ve Slovinsku, známe dražší dálnice například v Rakousku a v Německu. Takže tady asi ten problém nebude.

Moderátor (Václav Moravec):
O kterých excesech byste tedy mluvil? Je to ta zvlněná D47 a ten spor…

Host (Petr Moos):
Přesně, to je příklad, že tady u těch staveb, které v posledních letech byly realizovány, neprobíhala kvalitní kontrola, přejímání staveb, kvalitní dozor. A potom samozřejmě se provoz těch dálnic prodražuje nebo nemá ani stát vhled na kvalitu takovýchto staveb. Já vám řeknu příklad. Odbornost v kontrole dodávek dálnic a železnic v jiných státech, například vezmu Izrael, tak jde tak daleko, že nad kvalitou výstavby dálnic bdí největší odborníci té země v oblasti silničního stavitelství. Dokonce tamější Ředitelství silnic a dálnic má funkci takzvaného chief Scientist, nebo-li hlavního vědce nad těmi dálnicemi a silnicemi, který dohlíží na to, aby nevznikl takový exces, který jsme například poznali na té D47.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale pak by neměla být i ta akademická pracoviště i ti odborníci propojeni se stavebními firmami a mít konflikt zájmů.

Host (Petr Moos):
No to se rozumí. A to je…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale to taky je tady problém v České republice.

Host (Petr Moos):
Nemyslím si, že je takový problém. Já nevidím propojenost mezi akademickými sférami a jednotlivými dodavateli. Aspoň soudím podle našeho pracoviště Dopravní fakulty. Tak my pracujeme se všemi dodavateli stejně jako se státem a nejsme na straně ani dodavatelů, ani státu. A můžeme poskytnout a taky jsme panu ministrovi poslednímu, i těm předchozím, expertízu nezávislou poskytovali. Někdy skutečně velmi za velké nelibosti právě těch dodavatelů, protože jsme dokázali označit některé nešetrnosti nebo zamýšlené nelogičnosti a řekl bych eventuální veliké ztráty ve výstavbě, pokud by našich rad nebylo vyslyšeno.

Moderátor (Václav Moravec):
Pavel Dobeš, odstupující ministr dopravy, uvažoval o překreslení dálniční sítě. Teď to chce nechat svému nástupci. On naplánoval rozšířit počet dálnic o 300 kilometrů, i když právě jen na papíře, protože jeho úřad uvažoval o přejmenování současných rychlostních komunikací na dálnice. Silnice první třídy by se pak proměnily na silnice rychlostní. Na některých z nich by se tak rázem zvýšila rychlost až na 110 km/hod. Dopravní odborníci ale upozorňovali, že řada silnic v České republice nevyhovuje parametrům a může to ohrozit životy řidičů. Pavel Dobeš k tomu řekl:

Záznam Pavla Dobeše:
Co se týče jednotlivých komunikací, které v tuto chvíli jsou čtyřpruhového profilu a jsou mimoúrovňové, to jsou ty komunikace první třídy, ty jsme chtěli, aby byly komunikace pro motorová vozidla. Ty splňují veškeré podmínky, které v tuto chvíli potřebujeme tak, abychom je mohli vlastně převést na motorová vozidla.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětlil odstupující ministr dopravy Pavel Dobeš. Podle auditora bezpečnosti na pozemních komunikacích Jiřího Landy jde o nesmysl, protože řada z nich ohrožuje bezpečnost řidičů. Tady jsou Landova slova:

Záznam Jiřího Landy:
Nemělo by to být uděláno z kanceláře, ale mělo by to být uděláno na základě velmi pečlivé bezpečnostní inspekce a já bych radil naopak značnou část přeřadit do té sítě stodesítkových komunikací, než z nich udělat dálnice. To by bylo velmi krátkozraké.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje auditor bezpečnosti na pozemních komunikacích Jiří Landa. Pokud by měl exministr dopravy, prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, profesor Petr Moos, který je hostem dnešních Impulsů, říci, dává vůbec logiku ten systém na papíře přeměňovat silnice rychlostní na dálnice a část jedniček, z nich dělat zase silnice rychlostní?

Host (Petr Moos):
Na jedné straně velmi souhlasím s kolegou Landou, který je velmi zkušeným odborníkem. Ale určitě to nemyslel tak, že by tahle operace, tj. využít nebo označit některé rychlostní komunikace jako dálnice, že by to byl špatný nápad. Ale skutečně se musí vycházet úsek od úseku nebo části té sítě podle toho, jak to dovolí bezpečnostní audit. Nedá se to udělat u zeleného stolu bez ohledu na to, jaký charakter a jaké kvality ta dopravní cesta nebo ta rychlostní komunikace má. Souhlasím s Landou. Ale je třeba …

Moderátor (Václav Moravec):
Nepřeceňuje se obecně tato myšlenka, překreslovat dálniční a silniční síť v České republice, o níž Pavel Dobeš mluvil?

Host (Petr Moos):
No pan ministr to snad nemyslel, že se to udělá šmahem. Ale jsou úseky, které jsou poměrně kvalitní, kde je možné tuto úpravu provést. Ale samozřejmě musíme se vyhnout úpravy na těch úsecích, kde naopak potřebujeme sledovat vyšší bezpečnost. Ale obecně dálnice a rychlostní komunikace jsou v přepočtu na intenzity dopravy na těchto komunikacích velice bezpečné a patří mezi právě ty bezpečné úseky.

Moderátor (Václav Moravec):
Otázky od posluchačů: Na Generálním ředitelství cel leží bez užitku 16 kompletních mobilních vah, nikdo neváží. Jaké pro to, pane profesore, máte vysvětlení?

Host (Petr Moos):
Tak prosím, tohle adresujte ministerstvu nebo Ředitelství silnic a dálnic. My už léta voláme po tom, že by se měly kamiony vážit. A to …

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to je záměr? Že tady podléhají ty instituce nějaké lobby, že se tady neváží v tak velké míře jako v západní Evropě?

Host (Petr Moos):
Obávám se, že v tomto případě nevím, jestli to je nějaký záměr, netroufám si to takto označit. Ale je to veliká škoda. Ty váhy by už dávno měly být na našich dálnicích a rychlostních komunikacích.

Moderátor (Václav Moravec):
Další otázka, proč je v České republice maximální hmotnost soupravy 48 tun a v Německu jen 38 tun? Není to pravý důvod zničení silnic a dálnic v České republice?

Host (Petr Moos):
Je pravda, že takto přetížené kamiony nebo takto vytížené kamiony ničí naše vozovky neskutečně. A to vážení by mělo napomoci zlepšení stavu. Pochopitelně u těch vyšších váhových kategorií se počítá s více nápravami a nesmíme dopustit dozorem nad provozem na dálnicích, aby ty kamiony jezdily s vysunutým podvozkem a nebo nevyužívaly nápravy tak, jak mají. Je to záležitost dopravní policie a částečně i dohledu Celní správy, aby tyto parametry byly dodržovány.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdy by podle pana profesora Moose, ptá se další posluchačka, mělo dojít k výkonnostnímu zpoplatnění u osobních vozidel? Tedy kdy bychom měli opustit dálniční známku a jít cestou výkonového zpoplatnění i u osobních aut? Měli-li bychom vůbec jít, pane profesore?

Host (Petr Moos):
Nevím, jestli nás to v budoucnu nečeká. Ale v současné době za současných podmínek by celý systém, který by sledoval výkonové zpoplatnění individuální dopravy, byl nerentabilní. A praxe, která je dneska zažitá, tak vcelku vyhovuje, vyhovuje po celé Evropě i ve světě. Byla tady snaha použít elektronické viněty například kdysi, už jsme o tom kdysi tady v Impulsu hovořili. Ale ukázalo se, že by to byla velká ekonomická ztráta pro Českou republiku. A my jsme rádi, že zůstaly ty papírové viněty. Takže výkonové zpoplatnění se nám u individuální dopravy u normálních osobních aut jeví zatím jako ekonomicky nerentabilní.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje bývalý ministr dopravy, prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, Petr Moos, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji, pane profesore, za rozhovor a těším se na další.

Host (Petr Moos):
I já děkuji za hezké povídání.

06.12.2012

VIDEO: Karolína Peake: Slučování ministerstev je vrchol zeštíhlování státní agendy

Vicepremiérka Karolína Peake mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém nástupu na ministerstvo obrany.
05.12.2012

VIDEO: Milan Hejný: Ve světě se prosadíme intelektem!

Profesor matematiky Milan Hejný mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výuce matematiky na základních školách.
04.12.2012

VIDEO: Jan Gregor: Zájem o penzijní připojištění mě překvapil!

Náměstek ministra financí Jan Gregor mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o státním rozpočtu na příští rok.
29.11.2012

VIDEO: Jakub Frydrych: Ve výrobě pervitinu v Česku vedou dál Vietnamci!

Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o závislostech Čechů.
28.11.2012

VIDEO: Petr Nosek: Počítám s případnou stávkou lékařů!

Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o novém vedení Všeobecné zdravotní pojištovny.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.