VIDEO: Jan Švejnar: Evropa by měla změnit přístup k ekonomické krizi!

Publikováno: 07.06.2012 18:20
Video soubor neexistuje.
Profesor ekonomie, předseda dozorčího a výkonného výboru CERGE-EI Jan Švejnar mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své kandidatuře na prezidenta republiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Nezaměstnanost v Řecku dál láme rekordy. Počet lidí bez práce se vyšplhal na rekordních 22 procent. Na řecký pracovní trh dál dopadá dluhová krize a také hluboká recese. Drahnou dobu už přitom sledujeme úvahy o možném odchodu Řecka z eurozóny. Český premiér Petr Nečas k nim před dvěma týdny poznamenal:

Záznam Petra Nečase:
Já jsem přesvědčený, že je to reálná varianta, odchod Řecka z eurozóny, a dokonce za určitých okolností bude podle mého názoru osobního, to chci zdůraznit, jedinou možností.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova českého premiéra Petra Nečase před 14 dny. Řecká ekonomika zažívá od konce roku 2008 hlubokou recesi a ke slabému růstu by se Řecko mohlo podle odhadů vrátit nejdřív v příštím roce, i když kdo ví, zda. Finanční krize způsobila v zemi i politický chaos. Budou se opakovat parlamentní volby a to 17. června. Podle analytiků právě výsledky voleb rozhodnou, zda Řecko zůstane v eurozóně. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je ekonom Jan Švejnar. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer.

Host (Jan Švejnar):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane profesore, jak si pro sebe teď pojmenováváte fázi, ve které je dlouhodobá dluhová a bankovní krize v Evropě?

Host (Jan Švejnar):
No je to velice vážná fáze, je to něco, co jsme neočekávali v takové velikosti, v jaké se dostavila. Evropa de facto nenalézá řešení, stále pomalu se snaží opakovat některá opatření, nachází nová opatření a když to srovnáme, tak…

Moderátor (Václav Moravec):
Vrší Evropa chyby?

Host (Jan Švejnar):
Evropa, já myslím, se opravdu nezastavuje nebo nepozastavuje nad tím, že musí úplně zásadně změnit svůj přístup ke krizi. Ta krize vrcholí a dostává se do ní Evropa čím dál tím víc ve smyslu, že více a více zemí do ní spadá, dokonce nyní větší země typu Španělska, po ní by mohla přijít Itálie, takže už se nejedná jenom o Řecko, které reprezentuje dvě procenta HDP, hrubého domácího produktu celé Evropy…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ale kdybych vám oponoval, Španělsko a Itálie v té krizi jsou delší dobu, možná teď se to víc obnažuje, ne?

Host (Jan Švejnar):
Ano, se to obnažuje, přesně tak. A zatím Evropa nenalezla řešení ve smyslu, v jakém ho nalezly Spojené státy americké, které se s tím vypořádaly mnohem rázněji, možná trochu bolestivěji na začátku, ale je to také tím, že Spojené státy jsou mnohem víc už koordinované, propojené a Evropa je tak na půl cesty a ta půl cesta mezi jednotlivými státy a Spojenými státy je vlastně to nejhorší řešení.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslel jsem, že po těch několika měsících a týdnech ustoupíte od toho svého pohledu na prohlubování evropské integrace. Tlačíte čím dál víc na pilu, chápu-li to správně?

Host (Jan Švejnar):
Přesně tak, ale vždy jsem říkal a potvrzuji to znovu, že jsou zde dvě řešení. Můžeme jít buď tím směrem, že opravdu dojde k atomizaci a budou jednotlivé země, popřípadě uskupení menšího počtu zemí a nebo že opravdu Evropa postoupí mnohem dál, než postoupila a že dojde k, řekněme, větší soudržnosti, integraci jak ve fiskální oblasti, tak v bankovním dozoru a v bankovním sektoru.

Moderátor (Václav Moravec):
A námitka, že bezesporu Evropa, protože vy jste dlouhodobě, několik let zastáncem cesty první, větší míry integrace, vytvoření Evropy jako Spojených států evropských, asi i ze své zkušenosti ze Spojených států amerických. Neukazuje se, že to jde tou evropskou vyhnívající a tudíž tou druhou cestou, atomizace, jasná fragmentarizace evropských států, návrat k národním státům?

Host (Jan Švejnar):
Jestliže k tomu dojde, samozřejmě nebude to katastrofa, ale na druhé straně to bude znamenat, že Evropa a jednotlivé státy budou mnohem slabší, než by byly, kdyby se sjednotily. Vezměme si to po pořádku. Evropa je nejsilnější ekonomický blok na světě. Větší než Spojené státy. Evropa jako celek je méně zadlužená než Spojené státy, čili je zdravější jako celek než celé Spojené státy.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale Evropa má daleko víc jazyků, které Spojené státy nikdy neměly. Evropa je složená z různých národů, což Spojené státy neměly. Nejsou toto závažnější argumenty, že ta vaše teze je lichá?

Host (Jan Švejnar):
Nejsou, protože když se podíváte, jak je rozlišná Alabama od severních států, tak je to takový rozdíl, i když je tam ten samý jazyk, že Řekové jsou mnohem blíž Irům, než jsou lidi z Alabamy, řekněme, těm v Nové Anglii u Bostonu.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale stejně je tam ten jazyk? Jazyk je myšlení. To je tak zásadní překážka, že nemá ta vaše teze šanci uspět.

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že ne, já myslím, že v té ekonomické oblasti, vezměte si, do jaké míry vlastně velká část Severní Ameriky už nyní ve Spojených státech mluví španělsky. Když přijedete do Miami a mluvíte s Latinoameričany, tak říkají, víte, co je nejlepší na Miami? Že je tak blízko Spojených států. Čili tam vidíte ten rozdíl, ten obrovský rozdíl kulturní, který existuje a přesto Amerika jede zcela jednotně a tak dále. A máte státy, jako Illinois a Kalifornie, které jsou na pokraji bankrotu stejně jako Řecko a nikdo nemluví o tom, že by vystoupily z dolarové zóny.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň i některé státy Spojených států uvažují o tom, že se může stát, že i Spojené státy se budou drolit a půjdou evropskou cestou?

Host (Jan Švejnar):
Může, myslím, že jsou od toho tak daleko, že ti, kteří tvoří hospodářskou a sociální politiku ve Spojených státech, by k tomu měli velice daleko, než by toto dopustili. Takže to je vlastně, já myslím, ta zásadní otázka je, jestli evropští státníci budou dostatečně lídři na to, aby si s tímto poradili. Mohou si s tím poradit, ta krize není tak velká, ale zatím nepoužívají nástroje, nepoužijí arsenál, který by mohli použít k tomu, aby tuto krizi řešili.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy říkáte, ta krize není tak velká a na první otázku jste přitom řekl, že je to daleko hlubší, než jsme čekali?

Host (Jan Švejnar):
Protože vlastně nepoužívají ty prostředky, které by mohli použít, museli by samozřejmě dojít mnohem dále, než zatím došli v rámci integrace a ochoty integrovat. Ale říkám, to je zásadní problém, když se podíváte na velikost ekonomiky, do té míry, do jaké Evropa je zadlužena, Evropa má dluh přibližně 85 procent, řekněme HDP, Amerika má silně přes 100, čili v tom smyslu ta Evropa jako celek na tom není hůř, je na tom mnohem lépe než Spojené státy.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale ona nefunguje jako celek.

Host (Jan Švejnar):
Přesně tak. A šla na půl cesty. Čili máme 60 let, řekněme, plus integrace Evropy, velký posun, samozřejmě Evropa je mnohem jinde, než byl po druhé světové válce, co se týče integrace, ale pořád je to na půl cesty. Víte, pro nás jako lidi v České republice dobrý příklad je, když jsme opouštěli centrální plánování a komunismus a začali jsme tvořit demokracii a tržní hospodářství a ve chvíli, kdy jsme byli tak na půl cesty, že ještě nefungoval dobře trh a už nefungovalo centrální plánování, tak jsme byli strašně zranitelní a hodně věcí nefungovalo. Paralelně nebo v tom smyslu Evropa dělá něco podobného. Ona se integruje částečně, ale ne dostatečně, a je horší, než kdyby byla atomisticky rozdělená a nebo byla úplně integrovaná.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč si stále nemyslíte, že Evropa už jde tou cestou atomizace a že ta cesta je nezvratná? Že vaše cesta větší integrace, podívejme se na integraci bankovní, integraci fiskálně politickou, že to je cesta mrtvá, protože k ní není politická vůle, není k ní vůle v jednotlivých státech Evropy, čeká se na 17. červen, na to, co řeknou řečtí voliči?

Host (Jan Švejnar):
Samozřejmě. Podívejte se, já nevyvracím, že to může jít tak či onak, ale myslím si, že …

Moderátor (Václav Moravec):
Ale já říkám, ono už to jde tou cestou…

Host (Jan Švejnar):
Argument proti vám je, že Evropané zatím též nebyli ochotni Řecko pustit a žádnou jinou zemi. Čili oni pořád podnikají určité kroky, které zamezují krizi jako takové, ale pouze ji zatím oddalují, místo aby si řekli, podívejme se, najděme ráznější řešení, které jestliže chceme dále integrovat, což naznačují tím, že podstupují tyto jednotlivé kroky, tak to udělejme správně a pořádně. A nebo potom jděme tou opačnou cestou.

Moderátor (Václav Moravec):
Agentury Moody´s ve středu snížila rating celkem šesti bankám z Německa, jde o šest velkých bank německých, a zároveň třem velkým bankám z Rakouska. Mezi nimi i Erste Bank, tedy majitelka České spořitelny v České republice. jde o největší skupiny v zemi, ty bankovní, ať už v Německu těch šest i tři v Rakousku. Není to jasný signál, že finanční trhy Řecko už dávno odepsaly v eurozóně a teď se začíná odepisovat Španělsko svým způsobem?

Host (Jan Švejnar):
No samozřejmě. Jde zde o situaci nebo jedná se o situaci, kdy finanční trhy varují, že jestliže Evropa nepodstoupí některá opatření nebo nevytvoří některá prostředí prostě, ve kterém ty banky mohou lépe fungovat, takže dojde k situaci, kdy opravdu ty banky budou mnohem méně věrohodné, než jsou doposud a ty finanční trhy to naznačují.

Moderátor (Václav Moravec):
Řecko už odepsaly finanční trhy?

Host (Jan Švejnar):
No dobře, ale Řecko vlastně podstoupilo už částečný bankrot, takže to už ta situace je částečně vyřešená, tam už vlastně došlo k té situaci, ke které může dojít v jiných zemích. A ratingové agentury a finanční trhy pouze naznačují, že Evropa zase, jak jsem říkal předtím, nevytváří prostředí, není ochotna podstoupit určitá opatřená, která by dala věrohodnosti tomu, že Evropská centrální banka například jako Americká centrální banka udělá vše pro to, aby finanční instituce přežily. A tady je to varování, které vidíme právě v tom snížení ratingu, ke kterému došlo.

Moderátor (Václav Moravec):
Český premiér Petr Nečas k možnému odchodu Řecka z eurozóny a jeho důsledkům na českou ekonomiku poznamenává:

Záznam Petra Nečase:
Samozřejmě by bylo lepší, kdyby Řecko plnilo úsporný program a zůstalo v eurozóně, protože bychom neměli mít žádné iluze, že to samozřejmě otřes bude, že nelze vyloučit zastavení finančních toků ve smyslu zamrznutí mezibankovního trhu, snížení půjček do podnikatelské sféry a podobně. Čili ono to bez následků a bez nákladů nebude.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje český premiér Petr Nečas. Pokud by měl ekonom, zakladatel Ekonomického institutu Cerge, Jan Švejnar, který je dnes hostem Rádia Impuls, říci, jestli už patří po těch několika týdnech a měsících, co jsme se u těchto mikrofonů neviděli, patří už také k těm, kteří odepsali Řecko, respektive kteří počítají s tím, že po 17. červnu, kdy pravděpodobně podle těch dosavadních průzkumů zvítězí v Řecku krajní levice, takže Řecko už v eurozóně nebude po těch volbách?

Host (Jan Švejnar):
Já si myslím, že já bych to ještě neodepisoval ve smyslu, že pravděpodobně tam bude vytvořena určitá koalice, je zcela možné, že se bude muset vytvořit koalice mezi pravicí a levicí a že dojde k tomu, že Řecko se bude snažit s pomocí dalších evropských zemí zůstat v eurozóně, protože nikdo si vlastně nepřeje, aby Řecko vystupovalo z eurozóny, protože všichni mají oprávněné obavy, že…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale Řecko zase nechce škrty, které jsou nutné k tomu, aby…

Host (Jan Švejnar):
Přesně tak. Podívejte se, ty škrty jsou nutné, ale nejsou nezbytně nutné v krátkodobém horizontu, jestliže by Evropa, zvlášť severní Evropa, byla ochotna Řecku dát překlenovací úvěry, které potřebuje k tomu, aby uskutečnilo reformy, ale aby též nastartovalo růst. Ten problém je…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale vy tu ochotu přece nevidíte také?

Host (Jan Švejnar):
No ale taky nevidíme vyvrácení, že by tam vůbec ta ochota nebyla. Ti Němci a další prostě se snaží najít způsob řešení, kdy Řekové ano, přijmou opatření, ale přitom jim severní Evropa takzvaně řečeno pomůže k tomu, aby zastavili ekonomický pokles. Ten problém v Řecku není například, že se zvyšuje dluh. Ten dluh zůstává stejný, ale tím, že klesá HDP, tak dluh vůči HDP stoupá. A to samozřejmě finanční trhy nevidí rádi. Takže finanční trhy by opravdu chtěly vidět růst v Řecku a samozřejmě též restrukturalizaci, která by zlepšila funkčnost a výkonnost řecké ekonomiky a státní správy. Zatím dochází jen k těm škrtům, no a navíc k tomu ekonomickému poklesu. Tam je ten problém.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, ten pokles také souvisí s turistickým ruchem. Nejnovější čísla – Evropané se bojí do Řecka jezdit kvůli tomu, co bude po 17. červnu, pokles turistického ruchu nebo příjmu z turismu o 15 procent…

Host (Jan Švejnar):
Přesně tak. A tady bych poznamenal, proč vlastně Evropané nechtějí, aby Řecko vystoupilo z eurozóny, částečně je z toho důvodu, že se podstatně zvýší nejistota. Takže vidíte, už turisté nejezdí, protože je tam nejistota, kdyby Řecko najednou vystoupilo a začaly obavy být, že vystoupí další země potom, že dojde i na větší země typu Španělska, tak se tak zvýší nejistota a rizikovost všech operací, že bude v Evropě, všude v Evropě situace mnohem horší.

Moderátor (Václav Moravec):
Ať už vaše myšlenkové centrum IDEA nebo CERGE, které jste zakládal, tedy Ekonomický institut při Universitě Karlově, dá se jasně říci, že už vy ekonomové, teoretičtí ekonomové, máte propočítány možné varianty dopadu odchodu Řecka z eurozóny a stupňujících se potíží na Českou republiku a českou ekonomiku?

Host (Jan Švejnar):
Ano. My jsme to propočítali a samozřejmě je tam řada předpokladů, které musíme vzít v potaz, když se toto počítá, protože nemáme zkušenosti tohoto typu předtím. A záleží na tom, co se stane se zbytkem eurozóny. Jestli se nerozpadne a zůstane dohromady, jestli zůstane třeba jenom severní část a tak dále, ale ten propad může být podstatný, může jít až do velkosti osmi procent HDP, což je obrovský pokles, když si vezmeme, kolik jsme klesali předtím.

Moderátor (Václav Moravec):
V České republice by bylo osmiprocentní pokles…

Host (Jan Švejnar):
Mohl by být v případě extrémního vývoje…

Moderátor (Václav Moravec):
Ekonomiky, pokud by došlo k úplnému rozpadu eurozóny.

Host (Jan Švejnar):
Též jsme zjistili, že pro nás kdyby byla normální situace, tím, že obchodujeme tak silně s eurozónou, je pro nás výhodné být součástí eurozóny, a co je důležité, být i součástí menší eurozóny, pakliže by se vytvořila, pokud v ní bude Německo.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministr financí Miroslav Kalousek k těm možným dopadům odchod Řecka z eurozóny a vlivu především na český bankovní sektor v rozhovoru pro Impulsy poznamenává:

Záznam Miroslava Kalouska:
Absolutně nehrozí únik likvidity z České republiky, není k tomu žádný důvod. Co se týče stability bankovního systému a finančního systému, pak je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí na světě.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před časem v Impulsech český ministr financí Miroslav Kalousek. Je podle ekonoma Jana Švejnara, hosta dnešních Impulsů, opravdu takový klid na místě?

Host (Jan Švejnar):
Ano. Já myslím, že jsme jedna z nejbezpečnějších zemí, co se týče fungování finančního sektoru…

Moderátor (Václav Moravec):
I když jsme tak provázaní s eurozónou a s Německem?

Host (Jan Švejnar):
Ano. Tak to znamená, nejsme úplně izolováni, to znamená, nejsme úplně chráněni, ale v poměru k ostatním zemím jsme, protože náš finanční sektor je v mnohem lepším pořádku a situaci než ve většině ostatních zemí. několik důvodů: První, že jsme se vlastně neúčastnili finanční krize přímo ve smyslu, že naše banky a finanční instituce nevytvářely ony nové finanční produkty, které se ukázaly být velice pochybné. Zadruhé, že naši občané spoří a banky mají hodně depozit, takže v tom smyslu banky jsou dobře finančně zajištěné a banky též jsou obezřetné v tom, jak půjčují. Ony půjčují, není pravda, že nepůjčují, ale velice pečlivě prověřují všechny možné úvěry, které dávají, takže v tom smyslu je náš bankovní a finanční sektor na tom mnohem lépe než v mnoha jiných zemích.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň je vázán, protože centrály těch bank jsou například v Rakousku, kde agentura Moody´s snížila onen rating i Erste Group, majitelce České spořitelny, Societte General, vlastník Komerční banky, francouzská banka, opravdu ten odliv likvidity kvůli potížím evropských bank, které naznačují ony ratingové agentury, nemůže ani trochu zakolísat stabilitou českého bankovního systému?

Host (Jan Švejnar):
Podívejte se, on ten odliv nemůže být přílišný. Ten odliv musí být v rámci pravidel, která existují a tak samozřejmě vlastník si může vzít zisk, který je generován a tak dále, ale nemůže dekapitalizovat banky a zde je bankovní dohled, na to dohlíží, navíc dozorčím radám a tak dále, čili ten systém funguje celkem bezpečně. Samozřejmě je zde určitý efekt negativní, ale je spíš v tom, že jestliže matky dceřiných společností jsou na tom hůř a mají nižší rating, přenáší se určitý problém reputace i na dceřiné společnosti, takže ten nepřímý efekt zde je samozřejmě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jeden z posluchačů Impulsů, posluchač Jirka, se profesora Jana Švejnara, hosta dnešních Impulsů, v té souvislosti ptá, jestli z dnešního pohledu vlastně přijetí Řecka do Evropské unie, do eurozóny nebyl svým způsobem experiment, který nevyšel a ukazuje se jasně, že celé to jižní křídlo v čele s Řeckem byl hazard?

Host (Jan Švejnar):
Přijetí Řecka samozřejmě byl hazard v určitém smyslu, já myslím, že si toho byly do určité míry ostatní státy vědomy, ale že ta politická imperativa ve smyslu, že unifikace Evropy je žádoucí, tam byla, Řecko samozřejmě nevstoupilo v první fázi, vstoupilo později, muselo přizpůsobit svou ekonomiku do určité míry, byl tam i problém s měřením, statistiky tak, jak byly prezentovány, takže ano, kdybychom to dělali znovu nebo kdyby to prostě lidé, kteří tehdy byli u vesla v Evropě, dělali znovu, asi by Řecko nevstupovalo do eurozóny tak, jak vstoupilo. To, že nyní vstoupilo a je tam, já myslím, že v tomto případě zase se musíme na to podívat, že jsou to vlastně dvě procenta evropského HDP. Čili co je na tom tak zajímavé, že politici nejsou schopni být dostatečně lídři v tom, aby tento problém vyřešili a že celá Evropa je rozkolísaná kvůli velice mizivému malému ekonomickému celku a potom to rozkolísání Evropy vlastně ohrožuje celosvětovou ekonomiku. Čili vidíme, jak provázané toto může být, pakliže hospodářská politika není dostatečně dobře vedena.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak často se, pane profesore, setkáváte s přídomkem kandidát, nekandidát na prezidenta?

Host (Jan Švejnar):
Sem tam samozřejmě, ale to záleží, kde jsem a s kým se bavím.

Moderátor (Václav Moravec):
A co s tím uděláte?

Host (Jan Švejnar):
Jak jsem již několikrát řekl, já pečlivě situaci promýšlím, sleduji věci, čekám na to, jak bude vypadat prováděcí zákon, který se projednává, no a ve správné chvíli se rozhodnu.

Moderátor (Václav Moravec):
Není to tak, že svým způsobem se ale z toho vyřazujete?

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že ne. Já myslím, že je ještě velice brzo. Vlastně napřed budou podzimní volby, senátní, krajské a tak dále, místní, takže já myslím, že ta situace ohledně prezidentské volby vlastně se bude nějak tak řešit až koncem listopadu, v prosinci.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to správně, že to je ten termín, který vy si dáváte pro to rozhodnutí, že to rozhodně bude po krajských volbách?

Host (Jan Švejnar):
Ne, ne, ne, rozhodně ne. Já myslím, že tam nedávám žádný specifický termín, spíš opravdu sleduji vývoj a zjišťuji, jaké jsou možnosti a tak dále. Takže tam není určitý, řekněme, kalendářní termín.

Moderátor (Václav Moravec):
Pro sebe si tedy nedáváte, řekněme, dobu, kdy i sám budete chtít mít jasno?

Host (Jan Švejnar):
Ne, ne, ne, já si tu dobu nedávám zase v tom kalendářním smyslu, ale spíš zjišťuji, jaká je situace, kdy budeme znát pravidla hry, navštěvuji kraje a okresní místa, zjišťuji, jak občané smýšlejí, což je účelem, já myslím, té přípravy…

Moderátor (Václav Moravec):
Co jste si z toho zatím vyvodil? Kandidovat?

Host (Jan Švejnar):
Já si myslím, že zatím jako ta situace je taková, že opravdu nálada v zemi je taková, že potřebujeme podstatnou změnu, že je zde velký marasmus, míra korupce a nedůvěra občanů v politický systém, politické strany je tak vysoká, že je na čase, abychom v České republice se zamysleli jak dál, kterým směrem, jak se z té situace dostaneme.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, to vás spíš vede k tomu kandidovat?

Host (Jan Švejnar):
To mě vede k tomu, že opravdu musíme najít způsob, jak to řešit a zamýšlím se a tudíž…

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy i kandidovat?

Host (Jan Švejnar):
Jako možnost i kandidovat, přesně tak.

Moderátor (Václav Moravec):
Mezitím ale narůstá popularita expremiérovi Miloši Zemanovi. Jasně se ukazuje, že on by podle těch dosavadních sociologických šetření byl protikandidátem Janu Fischerovi, expremiérovi a řekněme i vašemu soupeřovi. Miloš Zeman ke své kandidatuře a možnému úspěchu v prezidentské volbě poznamenává:

Záznam Miloše Zemana:
Jediné, co by měl kandidát udělat, je předložit občanům svůj životní příběh. Já jsem ho teď napsal na dvou stránkách a předpokládám, že se ho pokusíme rozeslat do každé domácnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval před časem expremiér, prezidentský kandidát Miloš Zeman. Jak vážně jako sondu berete ta sociologická šetření, protože se ukazuje, že tím vaším váháním se dostáváte ze hry pro to druhé kolo?

Host (Jan Švejnar):
Já myslím, že je předčasné dělat silné závěry. Ta šetření jsou předběžná, občané si ještě nevyjasnili vlastně, kdo všechno bude kandidovat, jaká je právě situace ve smyslu, jaké jsou životopisy, jaké jsou názory na budoucnost různých kandidátů, takže já tomu zatím nepřikládám velkou váhu.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň Miloš Zeman je silná politická figura. Neukazuje se, že lidé chtějí někoho z politickou zkušeností a tím vy se svým způsobem začínáte vyřazovat z té volby, protože je tady bývalý premiér, možná podobný osud i v prezidentské volbě jako u Václava Klause, ve volbě nepřímé, tedy že Miloš Zeman se za pár týdnů může stát favoritem, možná za pár měsíců, prezidentské volby?

Host (Jan Švejnar):
Jak říkám, já myslím, že je to příliš brzy usuzovat tak či onak. Já si myslím, samozřejmě zkušenosti jsou důležité, ale na druhé straně si myslím, že naše země má nyní velké výzvy jak uvnitř, tak zvenčí a že naopak mít osobu, která není spojena s tím, co se zde událo a k situaci, které jsme se dostali v rámci korupce a opravdu občané mají velké váhání v tom, jak se dívají na politické strany a jak se politické strany chovají, takže zde já myslím naopak bude určitý (epíl) lidí, kteří nejsou spojeni s tím, co se zde událo a mají…

Moderátor (Václav Moravec):
A tím si myslíte, že je Miloš Zeman spojován s tím současným systémem, s korupcí a podobně?

Host (Jan Švejnar):
No podívejte se, on samozřejmě sehrál důležitou roli zde a je člověk, který sepsal opoziční smlouvu spolu s Václavem Klausem a od té doby se zde rozvíjí systém, který je velice jasný a lidé si uvědomují, že vede do té nynější situace, kde opravdu ta víra občanů ve smysl politiky a v politické strany klesá a je nyní, myslím, na takovém úplně dnu od té doby…

Moderátor (Václav Moravec):
A vás nepřesvědčí to, že lidé naopak Zemanovi věří, chtějí ho možná mít na Hradě, protože on sám říká, za mě to byl jediný ministr, který se objevil v teplácích, Ivo Svoboda, někdejší ministr financí a jasně vám řekne, přece opoziční smlouva není jasným příkladem klientelismu, protože já jsem bojoval s korupcí?

Host (Jan Švejnar):
No samozřejmě, on má ten příklad, který naznačujete, to je pravda, ale na druhé straně ta opoziční smlouva zcela jasně byla smlouva, která zakotvila status quo a vlastně to, co se událo v 90. letech, co on sám kritizoval a pokračovalo dál do tohoto desetiletí, minulého desetiletí.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ekonom Jan Švejnar, host dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, těším se příště na shledanou.

Host (Jan Švejnar):
Děkuji, na shledanou.

13.06.2012

VIDEO: Jan Papež: Řecko přivítá letos o třetinu méně turistů!

Člen představenstva Asociace cestovních kanceláří Jan Papež mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls mimo jiné o cestování do Řecka.
12.06.2012

VIDEO: Tomáš Lichovník: Odvolání Rampuly byl dobrý krok!

Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o odvolání Vlastimila Rampuly.
11.06.2012

Tomáš Hudeček: Pražská koalice vede nejvážnější personální spor!

Náměstek pražského primátora Tomáš Hudeček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o územním plánu hlavního města.
06.06.2012

VIDEO: Pavel Horák: Hodnota IZIPu spadla jen na desítky miliónů!

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls například o končícím projektu IZIP.
05.06.2012

VIDEO: Tomáš Sokol: Rathovu taktiku obhajoby nechci komentovat

Advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kauze Davida Ratha. Sám je obhájcem dalších dvou obviněných - Kateřiny Pancové a Petra Kotta.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.