VIDEO: Tomáš Klus: Jsem v mnoha věcech neschopný!

Publikováno: 10.04.2012 18:20
Video soubor neexistuje.
Zpěvák Tomáš Klus mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o české společnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Nejprodávanější loni, nejprodávanější i na konci března. I to je osud posledního alba písničkáře Tomáše Kluse Racek. Jeho debutová deska Cesta do záhuby naopak desítku nejprodávanějších tuzemských nahrávek uzavírala. Hudební publicista Josef Vlček k fenoménu Tomáš Klus, tedy k fenoménu muzikanta oceněného třemi cenami Anděl 2011, i vítězství v anketě Žebřík 2011, poznamenává:

Záznam Josefa Vlčka:
Dokonce navíc ještě ten talent má tak zaměřený, že to funguje u českého publika. Já mám pocit, že třeba na angloamerické scéně nebo tak by se asi těžko prosadil, ale tady prostě máme něco takového mezi tím Krylem a Nohavicou, co je taková poloha, která je tomu českému člověku hrozně blízká a to on dovede.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozrazuje v rozhovoru pro Rádio Impuls hudební publicista Josef Vlček. Hudebník Tomáš Klus se podle svých slov považuje za přítele ruské kultury. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech. Jejich hostem je právě písničkář z Třince, jak ho charakterizují české noviny, tedy Tomáš Klus. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (Tomáš Klus):
Dobrý den, já děkuji právě za to pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Vážím si toho, že jste ho přijal, to pozvání. Kterou knížku z tyglíku, té klasické ruské literatury, jste v rukách držel jako první?

Host (Tomáš Klus):
Jako první to bylo drama právě Racek od Čechova, což vlastně mě to, že jsem se dostal na DAMU, mě dostalo k této velké lásce, k ruské kultuře. Já jsem předtím byl vůbec kulturou tak nějak nepoznamenán.

Moderátor (Václav Moravec):
Ani studia středoškolská či studia na základní škole? Teď přemýšlím, zda se vůbec na základní škole bere podrobněji ruská literatura v rámci světové literatury?

Host (Tomáš Klus):
Co já si pamatuji a toho není mnoho, tak ne nějak důkladně. Potom na střední škole přichází takzvaná povinná literatura, ale ta střední škola je bohužel tak jako zaměřena nebo respektive se schází s věkem člověka, mladého člověka, kdy je v té pubertě a kdy cokoliv, co je povinné, se musí striktně odmítat. Takže já jsem patřil taky mezi ty, které povinná literatura štvala a četl jsem spíš Bukowskiho a cítil jsem se strašně jako rebel. Mimochodem to jsem teda, myslím, v sedmé nebo v osmé třídě přinesl do čtenářského deníku a byl jsem jeden den, byla to myslím středa, hvězdou 7.B.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste v tom čtenářském deníku měl zapsané knížky, které jste opravdu četl nebo jste opisoval čtenářské deníky?

Host (Tomáš Klus):
Já jsem opisoval. Já jsem nikdy nebyl a doposud nejsem důkladným organizátorem svého života, takže i když dneska něco přečtu, tak si nezapíšu, o čem to bylo a jak se mi to líbilo a snažím se ty věci spíš uchovávat v sobě. A buďto tam vydrží a někdy se to vyloupne a nebo to úplně zmizí.

Moderátor (Václav Moravec):
Až na DAMU, tedy při vysokoškolských studiích jste začal získávat vztah k ruské literatuře, k ruskému umění jako takovému?

Host (Tomáš Klus):
Přesně tak. Já si myslím, že vůbec na literaturu jako takovou by se nemělo tlačit. Že to jsou věci, ke kterým by se měl člověk dostat sám a o to radši je pak čte. Já třeba až dneska…

Moderátor (Václav Moravec):
Je to tak, že nám právě čtenářské deníky vlastně otravují literaturu nebo ničí nám náš přístup k literatuře?

Host (Tomáš Klus):
Myslím si, že by to mělo být uděláno tak, že pedagog doporučí a nepřikáže. Protože já třeba teďko lituji toho, že jsem nenačetl ty Huga a všechny tyto podobné autory a dostávám se k nim až teď, což je třeba pozdě, protože zase nestihnu spoustu jiných autorů. Takže kdyby, to je ale podle mě problém školství jako takového, že je strašně málo pedagogů nebo alespoň za svou studijní kariéru si vybavím pět velmi jako podstatných pro mě kantorů, kteří byli schopni, aspoň pro mě, používat tu výuku k tomu, aby mě navedli k nějaké diskusi a k nějaké samopráci. Protože to je podle mě stěžejní. To, aby vám nikdo neukazoval, kudy jít, ale jenom naznačit ten směr. To si myslím, že ve školství schází, že vodit děti za ručičku a říkat jim, toto pálí, nesahej na to, to nemá smysl, to dítě si na to musí sáhnout.

Moderátor (Václav Moravec):
A propos na jaké knížky vy jste si sáhl, které vám byly doporučeny, když jste nerebeloval? Jaká to byla literatura?

Host (Tomáš Klus):
No já, protože jsem se většinou stýkal se staršími, tak právě na té základce to byl ten Bukowski, no ale jinak poslední doporučení, které mě hodně ovlivnilo, tak to byla kniha Slepota od José Saramaga. Je to výtečná kniha, vřele doporučuji a je to, myslím si, v dnešní divné době velmi dobré počtení, protože on je, tuším, nositelem Nobelovy ceny za literaturu a velmi dobře tam vystihuje to, je to podobné Čapkově Bílé nemoci, ale zkrátka sebral člověku jeden z jeho smyslů, zrak a pozoroval velmi důkladně, že lidé mají velmi blízko ke zvěři. A to se tam přesně stalo a já jsem po dočtení té knihy začal velmi přehodnocovat přátelské vztahy, které jsem měl, protože mě to donutilo a myslím si, že to byl i úmysl nebo to mělo takový dopad pouze na mě, že jsem si říkal, který z mých kamarádů by se za mě postavil tak, jako jeden z těch hlavních hrdinů za druhého, z těch hlavních hrdinů.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik přátel vám po přečtení té knížky zůstalo ve vaší mysli?

Host (Tomáš Klus):
Zůstalo jich asi pět, to je takové mé oblíbené číslo dneska. Ale no, zůstali ti, kteří…

Moderátor (Václav Moravec):
Z kolika a propos?

Host (Tomáš Klus):
No tak na Facebooku jsem jich měl asi 200, takže jsem to tak prořadil trošku.

Moderátor (Václav Moravec):
To je hodně velká redukce. Nejprodávanější deska loňského roku, deska Racek, je inspirován klasickou Čechovovou hrou Rackem. Hudební publicista Josef Vlček v té souvislosti na adresu tvorby písničkáře Tomáše Kluse, který je dnes hostem Rádia Impuls, poznamenává:

Záznam Josefa Vlčka:
Klus má jednu obrovskou vlastnost, která se ukázala na té jeho poslední desce. On je schopen tlumočit složité a komplikované věci jednoduchým způsobem. Ta jeho poslední deska je vlastně přepis nebo jsou variace na divadelní hru, na Racka, kterého vlastně studoval jako herec DAMU a ty věci, které jsou v tom představení velmi složité a velmi komplikované, tak on dokázal přetvořit do písničky, která je srozumitelná a jednoduchá.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls hudební publicista Josef Vlček. Jak často se, Tomáši, přistihnete při tom, že vám přijde text, který vy sám napíšete, protože v rozhovorech říkáte, že byste nezpíval texty, kterým nerozumíte, ale kdy vy se přistihnete při tom, že ten text, který napíšete, je natolik zjednodušující, že ho zpívat nemůžete, protože je právě hodně zjednodušující?

Host (Tomáš Klus):
Já nejsem schopným autocenzorem, takže já většinou mám právě ty přátele, kterým to přehraji a oni když to pochopí velmi rychle, tak řeknou ne. Když to pochopí, respektive nepochopí, tak řeknou ne, a když řeknou jo, hele, tomuhle rozumím a toto by mohlo ještě být takhle, to je zajímavé, tak to hraji potom. Takže když něco napíšu, tak to hned přehraji, nejsem schopen se tím pak dál zabývat, protože já nemám rád moc vykalkulované ty věci. Mě baví spontanita toho.

Moderátor (Václav Moravec):
Považujete za tu vaši sílu to, o čem mluví Josef Vlček, právě že umíte složitý text a složité myšlenky, řekněme, zpopularizovat?

Host (Tomáš Klus):
No je to hezky řečeno. Myslím si, že on zrovna udělal to, co já třeba neumím, respektive nebo takhle, on udělal to, o čem já, takhle, on udělal to, o čem mluví, že já umím. Jestli je to teda pochopitelné.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď už je to pro mě hodně složité. Tady bych vám řekl, být vaším přítelem, ne.

Host (Tomáš Klus):
Ne, dobře. Já nevím, nikdy jsem si neříkal, že bych chtěl přetlumočit Čechova, jenom jsem zkrátka byl uhranut tím, jak geniálně dokáže prostě vystihnout lidi, které ještě dneska denně potkávám a jak se dokáže podívat skrz všechna ta oblečení, líčidla a tváře, které si člověk přichystá pro každodenní setkávání. On prakticky ty lidi, ty postavy, které tam vystupují, dokáže naprosto obnažit bez toho, aby to působilo bulvárně.

Moderátor (Václav Moravec):
Patříte k lidem, kteří když se dostanou k nějaké oblasti literatury, v tomto případě ruské literatuře, která je zajímá, tak patříte k těm lidem, kteří si řeknou, začnu studovat ruštinu, chtěl bych ty věci číst v originále?

Host (Tomáš Klus):
Já jsem nadchávací typ, no, určitě. To jsem si říkal stokrát, že se musím naučit rusky a strašně chci Dostojevského přečíst v originále a bude to všechno jinak a chci rozumět Vysockému každé slovo. Ale většinou teda bohužel zůstává právě u těch předsevzetí a plánů.

Moderátor (Václav Moravec):
I když jste sportovec, který svého času si uměl jít za svými cíli, než se…

Host (Tomáš Klus):
No jo, ale ono pak vždycky přijde zase něco dalšího, co bych chtěl. Pak si přečtu zase někoho jiného a zase chci rozumět jemu. Proč je tolik dobrých lidí, kteří mě zajímají?

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte si tedy, že se ke studiu ruštiny nedostanete?

Host (Tomáš Klus):
Možná jo. Já stále to předsevzetí jako v sobě opatruji, ale uvidím, no.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste totiž v rozhovoru pro Magazín Práva 17. března dodal, že sice milujete živelnost a srdcovost ruské duše a vzápětí jste dodal, následuje citát: Co se týče setkávání s Rusy, tak pokud je jich více než dva, už mám strach. Strach z čeho?

Host (Tomáš Klus):
No mě totiž fascinuje právě ta živelnost, to, co, oni vlastně všechno, co žijí, považují za absolutní a to mě je strašně sympatické, že když je mi špatně, tak je mi špatně tak, že to musí všichni vidět, všichni to musí cítit se mnou a když tomu tak není, tak já jim dokážu, že je mi opravdu špatně a jim bude taky špatně. To se mě hrozně líbí, ale při tom osobním setkání pak se člověk vlastně úplně nechtěně stává obětí toho člověka. A to si myslím…

Moderátor (Václav Moravec):
Živelnost, které se bojíte?

Host (Tomáš Klus):
Samozřejmě, já jsem jako svým způsobem trošku srab, že mě sice je tato srdcovost, protože i když jsem sportoval, tak jsem byl takzvaný srdcař a šel jsem na dřeň a kolikrát jsem i zvracel v cíli, ale v momentě, kdy jde třeba o nějaký konflikt, dejme tomu o neshodu někde ve společnosti, tak nejsem ten typ, který by řekl, pojď ven, vyřídíme si to, ale jsem ten typ, který jde ven a odejde z té místnosti radši, než aby byl inzultován.

Moderátor (Václav Moravec):
Víte či tušíte při své nátuře, z toho, co jste naznačil, co v životě chcete dělat?

Host (Tomáš Klus):
Já bych chtěl co nejdéle setrvat u toho, co dělám, protože mě tahle, to se ani nedá říct práce, naplňuje. A je to sice trošku klišé, ale já si myslím, že každý tento klišovitý tvar má původ ve velké pravdě. Že ty velké pravdy se stávají skutečným klišé potom. Ale já jsem naprosto šťastný tím, že …

Moderátor (Václav Moravec):
Stávají se, jenom že vstoupím do vaší řeči, logicky i kýčem?

Host (Tomáš Klus):
Já myslím, že to jde ruku v ruce, no, že to jsou takové ty krajinky, které si člověk vytváří a má pocit, že když už je to moc hezké, tak už je to ten kýč. Ale já protože jsem jak ctitel patosu, tak si můžu dovolit, že jsem i ctitel kýče a klišé a v momentě, kdy s tím člověk umí zacházet tak nebo s tím ani nemusí zacházet, ale v momentě, kdy to skutečně myslí vážně, tak proč ne. Takže já chci dělat to, co dělám.

Moderátor (Václav Moravec):
I když v rámci interpretace mu to pak lidé nemusejí věřit, protože si mohou říct, to je kalkul, i když nás přesvědčuje o tom, že to není kalkul?

Host (Tomáš Klus):
To mě se děje velmi často a teďko v poslední době jde to ruku v ruce s medializací mé osoby, tak jsem právě obviňován z toho, že hraji přesně na tu strunu, kterou tuším, že by chtěli lidi slyšet. Ale ať si říká kdo chce co chce, mě prostě to baví a myslím to upřímně.

Moderátor (Václav Moravec):
Neříkejte. Víte, co bylo lidí, kteří to mysleli upřímně a jak dopadli?

Host (Tomáš Klus):
Vím, já si ty billboardy moc dobře pamatuji.

Moderátor (Václav Moravec):
Když hudební publicista Josef Vlček v rozhovoru pro Rádio Impuls charakterizuje kariéru Tomáše Kluse, tak používá i následující slova:

Záznam Josefa Vlčka:
Já jsem nedávno mluvil s Martinem Červenkou, který byl talent scout, který s ním pracoval a vlastně ho jakoby pro ten gramofonový průmysl objevil a Martin mi říkal, že v podstatě nepotkal za těch 15 let, co dělá toho talent scouta, větší talent, než byl Tomáš Klus. Jako herce, jako zpěváka, ještě navíc dobře vypadá. Já si myslím, že je teprve na začátku kariéry a bude se muset rozhodnout, jestli bude dobrý zpěvák nebo dobrý herec. Ta největší slabina může přijít teprve a to je, že by mu to stouplo do hlavy.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls hudební publicista Josef Vlček. Jak do hloubky promýšlíte další kroky ve své kariéře, ať už v muzice nebo v herectví?

Host (Tomáš Klus):
Vůbec ne.

Moderátor (Václav Moravec):
Takže celé je to spontaneita?

 
Host (Tomáš Klus):
Já si na tom, to je jako jediné, na čem já si zakládám. Já jsem se nikdy neprobudil s tím, že bych si řekl, potřebuji změnit image, protože lidé chtějí vidět člověka s vousy, což je mimochodem téma, které se teďko řeší. Já jsem šťastný jenom z toho, že mi začaly ty vousy růst a mám…

Moderátor (Václav Moravec):
Vám předtím nerostly?

Host (Tomáš Klus):
No, bylo to těžké, to bylo těžké období. Tím si zřejmě, někteří muži si kupují velká auta, já jsem si nechal narůst vousy proto, abych si dokázal, že jsem mužem. Ale není to…

Moderátor (Václav Moravec):
Přiznám se, že jsem četl asi nějaké špatné rozhovory, respektive noviny, protože to nevím, že se řeší vaše vousy?

Host (Tomáš Klus):
Většinou se tyto věci řeší jako aktuálně, právě ten tisk jako vychází třeba ob den nebo každý den a to se ještě tak nestihne. On ten internet je mnohem rychlejší, takže když si člověk pročte nějaké diskuse na internetu, tak zjistí, že není důležité to, co si člověk myslí třeba o politice, ale to, že mu vyrašily vousky.

Moderátor (Václav Moravec):
To je, tak vám blahopřeji k tomu, že jste se konečně dočkal ve svých 25 letech.

Host (Tomáš Klus):
Tak, ještě stále.

Moderátor (Václav Moravec):
Protože až v květnu vám bude 26. Vy v několika rozhovorech tvrdíte, že se snažíte udržovat si od normálního života odstup. Kdo nebo co vám k tomu především pomáhá?

Host (Tomáš Klus):
Tak ono, to je čistý pud sebezáchovy, protože já vím, že v momentě, kdy bych se pustil do věcí typu organizování, dejme tomu, koncertů a podobných věcí, tak by to nedopadlo vůbec dobře a nejenom pro mě, ale pro spoustu lidí, kterých by se to dotýkalo. Já jsem v mnoha věcech velmi neschopný, takže je to takový pud sebezáchovy a pomáhá mi v tom především Bára Falgeová, což je moje manažerka, bez které by rozhodně nevyšlo ani album Racek, protože Jiří Kučerovský, který se mnou všude hraje a všude je a je to dobrý kamarád a podle mě jeden z geniálních a ne-li nejlepších kytaristů u nás teď, tak my jsme oba takoví mimoňové a protože jsme se rozhodli tu desku si vyprodukovat sami, což je strašně absurdní v momentě, kdy naše povahy se sešly k tomu, aby udělaly společné dílo, které vyžaduje plnou koncentraci a schopnost, tak se to povedlo právě jenom díky Báře. Protože …

Moderátor (Václav Moravec):
Budete další desku po Rackovi produkovat stejně?

Host (Tomáš Klus):
Chtěli bychom. My jsme tím jenom otevřeli jakási vrátka a teď bychom z těch vrátek chtěli udělat takovou bránu, protože to natáčení sami si je pro nás strašně osvobozující. Já si myslím, že ta svoboda, především tvůrčí svoboda je pro mě osobně teď velmi důležitá, protože v momentě, kdy člověk získává různá ocenění a je o něm více slyšet, tak je, ten úspěch strašně svazuje. Zvlášť je-li zhmotněn v nějaké té sošce a názorem, dejme tomu, akademiků a nedej bože potom teda množství lidí, kteří vás zvolí v nějaké anketě, kde se právě volí čistě jako dle veřejného mínění.

Moderátor (Václav Moravec):
A proti tomu svazování sebe sama vy nemíníte jít tou cestou naopak, že se postavíte na odpor a řeknete si tak, teď nebudu produkovat a nebudu psát desku? Protože logicky se to očekává, protože logicky je-li něco nejprodávanější?

Host (Tomáš Klus):
Naopak, já bych to chtěl využít právě k tomu, že bych chtěl jít ještě více ke kořenům. Už ta deska Racek, my když jsme vydali Hlavní uzávěr splínu, tak už ta deska zaznamenala jistý úspěch a očekávalo se nebo alespoň jsme se dozvěděli, že se očekávalo, že se teda, když už jsme se ponořili do vod toho mainstreemu, takže teď půjdeme s vodou, půjdeme s proudem. Ale s proudem jdou jenom mrtvé ryby a já jsem, my jsme se s Jirkou rozhodli, že uděláme desku doma, uděláme ji doma proto, že ji chceme udělat syrovou, špinavou, bez nějakého cizelování a vyčišťování…

Moderátor (Václav Moravec):
Teď myslíte doma třeba v kuchyni?

Host (Tomáš Klus):
No my jsme ji točili u mě v obýváku.

Moderátor (Václav Moravec):
Ta už je tedy na světě?

Host (Tomáš Klus):
Racek.

Moderátor (Václav Moravec):
Ne, teď jsem myslel ta, co bude.

Host (Tomáš Klus):
Ta co bude? Ne, ne, ne, tak ta bude taky v tom obýváku a bude ještě špinavější, protože já to mám rád. Já jsem rád za to, že teď můžu udělat, sám sebe odlít vlastně do toho kulatého disku a může to znamenat to, že nastane obrovský odliv přízně, ale to…

Moderátor (Václav Moravec):
Jak může být ještě syrovější deska, která půjde ještě víc ke kořenům než Racek?

Host (Tomáš Klus):
No to nevím, to je právě na tom, že to zkusíme. Já jsem zjistil právě díky Jirkovi, protože já jsem vyrostl na folku a na písničkářství, to znamená hlas, kytara a dejme tomu nějaký ještě nástroj. A Jiří je odkojen hudbou, kterou já jsem dřív nepovažoval ani za hudbu. On vyloženě třeba si ujíždí na zvuku elektrických sloupů. A vlastně mě naučil vnímat tu hudbu tak, že i skrz nějaký náhodný zvuk, který někde zaznamenáte, se dá vyjádřit ten pocit nebo atmosféra té písně mnohem lépe než slovem. Já jsem vždycky se snažil tu píseň co nejvíce nakrmit slovy, protože jsem nedokázal jinak se vyjádřit. A chtěl bych právě tuto naši symbiózu, ve které jsme se našli, přetavit v to, že ta další deska bude mluvit i hudbou, respektive zvuky.

Moderátor (Václav Moravec):
Přijdete si jako mluvčí své vlastní generace, když se podíváte na úspěchy, tři ceny, Anděl 2011, Žebřík 2011, na to, že jste spojován v lince Kryl, Nohavica, Klus?

Host (Tomáš Klus):
No to je právě to, co mě strašně vlastně rozesmutňuje, protože mě to přijde především nezasloužené, toto srovnávání. Je to…

Moderátor (Václav Moravec):
Možná k tomu přispíváte i tím, že mluvíte o Jaromíru Nohavicovi?

Host (Tomáš Klus):
Je to určitě ono, že já jsem si sám naběhl, sám jsem si na sebe upletl bič, protože jsem promluvil o ikonách, které uctívám a ono u nás je, my trpíme takovou tendencí, že potřebujeme mít zaškatulkované ty lidi. A v momentě, kdy někdo uvidí člověka s kytarou, který zpívá své písně, tak už je to buď Kryl nebo Nohavica. No ale tak to není. Já jsem Klus a chtěl bych, aby byl pak další Novák a byl tady ještě Peterka a další a další. Myslím si, že je to strašně jako úzkoprsé se orientovat podle toho, jak je kdo komu podobný. Mě to mrzí, mě to strašně mrzí, protože si to nezasloužím, nejsem mluvčím.

Moderátor (Václav Moravec):
A přemýšlíte na tom dobovém kontextu, ve kterém je právě váš úspěch, frustrace lidí z dění ve veřejné sféře, vy o tom zpíváte na albu Racek, zároveň část lidí říká, podívejte se, on vlastně mluví za nás a popisuje naše pocity?

Host (Tomáš Klus):
To je právě ono. Já jsem o tom začal přemýšlet právě s tím, když jsme zazpívali na komerční stanici píseň Pánu Bohu do oken a najednou lidi měli pocit, že jsem se jako vyjádřil za ně a měli pocit, že jako zpívám kritiku na papaláše a že se mi nelíbí to samé, jako jim, ale ona to není právě ta kritika těch nahoře, kteří teda jsou nahoře, ale my si stále neuvědomujeme, že my jsme páni a oni sluhové, ale to je vedlejší. Ale je to právě kritika té laxnosti, která mě na nás nejvíce mrzí. Že my sice žijeme v demokratickém státě, ale nenaučili jsme se demokraticky myslet. Takže to…

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to je problém vaší generace? Je vám 25, nejste na rozdíl ode mě Husákovým dítětem, které bylo angažováno povinně v totalitním systému?

Host (Tomáš Klus):
Je to problém naší mezigenerace. My jsme totiž…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy se považujete za mezigeneraci?

Host (Tomáš Klus):
My jsme mezigenerace, protože my jsme ještě stále vychováváni generací, která byla vychovávaná takovou tou cílenou organizací a tudíž máme jakoukoliv nechuť se kdekoliv organizovat, respektive generace našich rodičů ji má a my jsme ji ještě tak trochu převzali. Já pořád ale v sobě živím naději a respektive nemusím ani moc živit, ona tam je tak nějak sama, že ta generace, která je po mě nebo která bude po mě, už vyroste jako Tabula Rasa a začne se znova a začne se dobře. Protože pokud jsme v něčem mistři, tak je to tvorba předsudků a věřím tomu, že v momentě, kdy už se informace nasáklé těmi předsudky k těm dětem nedostanou, tak můžeme začít žít konečně v demokracii, o které doposud pouze velmi zapáleně mluvíme.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké máte vy předsudky, které odbouráváte?

Host (Tomáš Klus):
Já mám předsudky, no já mám spoustu předsudků. Teď abych vyzdvihl ten pravý, abych se co nejvíce vystihl. Myslím si, že asi jsem, ačkoliv se považuji za optimistu, tak ve své podstatě jsem skeptikem vůči společnosti. Ale s tím se snažím bojovat, no.

Moderátor (Václav Moravec):
Vidíte tu společnost v daleko černějších barvách, než ve skutečnosti je, pro váš předsudek?

Host (Tomáš Klus):
To je můj předsudek, no, protože…

Moderátor (Václav Moravec):
Vůči společnosti.

Host (Tomáš Klus):
Myslím si, že na tom nejsme tak špatně a co mě otevřelo oči, byla cesta do Indie a vůbec setkání s lidmi, kteří nepocházejí z Čech a zjistil jsem, že my si vlastně tady nežijeme vůbec tak špatně, jako si myslíme, že si žijeme. A přesvědčilo mě o tom to, že v momentě, kdy bychom nevěděli, že někde může být lépe, tak si můžeme žít dobře a ne špatně, protože my špatně žijeme jenom proto, že si myslíme, že žijeme špatně.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje písničkář Tomáš Klus. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls a věřím, že se tady brzy setkáme. Díky a na shledanou.

Host (Tomáš Klus):
Já děkuji, na shledanou.

18.04.2012

VIDEO: Karolína Peake: Měla jsem se Vítu Bártovi postavit dřív!

Vicepremiérka Karolína Peake mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém odchodu z Věcí veřejných.
17.04.2012

Petr Gazdík: Koaliční krize se dočkala svého rozuzlení!

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci ve vládní koalici.
16.04.2012

VIDEO: Eva Havrdová: Oddálení léčby roztroušené sklerózy zkrátí život i o deset let!

Lékařka, specialistka na léčbu roztroušené sklerózy, Eva Havrdová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o další fázi zdravotnické reformy ministra Leoše Hegera.
12.04.2012

VIDEO: Roman Paulus: Na Michelina jsme všichni hrdí. Chceme další hvězdičku!

Šéfkuchař Roman Paulus mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vaření a také o získání michelinské hvězdičky.
11.04.2012

Miroslav Bárta: Počítám i s tím, že budeme zase orat s koňmi!

Egyptolog Miroslav Bárta mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls třeba o typických znacích, které vykazuje civilizace před svým koncem.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.