VIDEO: Eva Havrdová: Oddálení léčby roztroušené sklerózy zkrátí život i o deset let!

Publikováno: 16.04.2012 18:20
Video soubor neexistuje.
Lékařka, specialistka na léčbu roztroušené sklerózy, Eva Havrdová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o další fázi zdravotnické reformy ministra Leoše Hegera.

Moderátor (Václav Moravec):

Zvýšení některý poplatků, to je další fáze reformy zdravotnictví z dílny ministra Leoše Hegera. U lékaře by se mohlo místo současných 30 korun platit 50. Ministr zdravotnictví Leoš Heger k tomu poznamenává:
Záznam Leoše Hegera:
Cílem je mít v tom systému dostatečné peníze na závažné výkony typu onkologické péče nebo dnes tak diskutované sice úzké, ale důležité péče o roztroušené sklerózy.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo ve čtvrtek Rádio Impuls slova ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09. I jeho předchůdci odůvodňovali zavádění poplatků potřebou většího množství peněz pro finančně náročné pacienty, jakou jsou například pacienti onkologičtí nebo pacienti, kteří se léčí s roztroušenou sklerózou. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem Rádia Impuls je profesorka Eva Šavrdová ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, která se zabývá právě roztroušenou sklerózou. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, paní profesorko. 
Host (Eva Havrdová):
Dobrý večer. 
Moderátor (Václav Moravec):
Paní profesorko, ministr zdravotnictví Leoš Heger hned po nástupu do funkce zhruba před dvěma lety začal odůvodňovat zvyšování spoluúčasti pacientů nedostatkem peněz pro ty medicínsky náročné obory, jako je ten váš, léčba roztroušené sklerózy. Nakolik se ve vaší praxe projevuje už ta Hegerova reforma zdravotnictví?
Host (Eva Havrdová):
No zatím se neprojevuje, protože zatím není ta dohoda s pojišťovnami taková, aby všichni pacienti, kteří léčbu potřebují, ji mohli mít. 
Moderátor (Václav Moravec):
Platí to, že stále je výrazný nedostatek peněz, že se za ty dva roky a on to ostatně nebyl jenom ministr zdravotnictví Leoš Heger, ale i jeho předchůdci, jako například Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví, který když se zaváděly poplatky, tak také mluvil o onkologických pacientech, o pacientech s roztroušenou sklerózou?
Host (Eva Havrdová):
Ano, oni se tím mnozí ohánějí. Já si moc nedovedu představit, jak by se ty poplatky daly převést na peníze na biologickou léčbu. Ale nejsem na to samozřejmě odborník, takže mi to nepochybně nepřísluší, ale zatím bohužel žádné reálné kroky nevidíme. 
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měla popsat laikovi, jak se konkrétně při léčbě roztroušené sklerózy projevuje nedostatek peněz v českém zdravotnictví a jaké to má vlastně důsledky pro pacienty, jak by ta vaše charakteristika zněla? 

Host (Eva Havrdová):
No charakteristika by zněla tak, že pokročili jsme v diagnostice tak, že jsme schopni téměř u 80 procent pacientů diagnostikovat onemocnění ihned na začátku. To je skutečná šance oddálit invaliditu, pokud začneme s biologickými léky hned. Hned, tím myslím samozřejmě ne do 24 hodin, ale dejme tomu do měsíce, maximálně do dvou měsíců. V současné době v České republice je řada desítek pacientů, kteří čekají na tuto léčbu víc než půl roku.

Moderátor (Václav Moravec):
Čekající pacienti jsou tak vlastně ohrožováni celým tím systémem, chápu-li to správně?

Host (Eva Havrdová):
Jsou ohrožováni celým tím systémem a jsou ohrožováni další aktivitou té nemoci, která může vést k nevratné invaliditě. A my dneska máme spočítáno a publikováno v zahraničí už, že i v České republice ta biologická léčba vyjde na třetinu peněz než ta závažná invalidita, která je na konci této choroby. 
Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte, že jde o třetinu peněz, co stojí léčba těch pacientů, ale logicky si člověk může říci v rámci laické veřejnosti, že roztroušená skleróza byla považována za nemoc, kde nejsou léky, které by výrazně průběh roztroušené sklerózy potlačovaly?
Host (Eva Havrdová):
Ano, to je minulost. V posledních 15 letech máme léky, které u řady pacientů mohou tu chorobu pozastavit, až oddálit tu invaliditu, ale funguje to jenom tehdy, pokud jsou nasazeny včas. Pokud oddálíme tu léčbu, tak samozřejmě ten efekt je daleko nižší, až žádný. 
Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik je průlomem rok loňský, respektive, ano, rok 2011, kdy Evropská léková komise schválila používání nového léku fingolimod, určeného pacientům právě s určitým stupněm roztroušené sklerózy?
Host (Eva Havrdová):
No tak to je průlom jenom v tom, že toto je lék, který je orální, to znamená, je to tabletka, všechny ostatní léky, které používáme doposud, jsou injekční. Ale není to průlom ve smyslu efektivity, protože máme k dispozici už i v České republice od roku 2008 lék, který je efektivnější než fingolimod, takže takový průlom to není. Byl by to průlom jenom proto, že by si ti lidé odpočinuli od injekcí, což by je samozřejmě potěšilo, ale v tuto chvíli jsou určité bezpečnostní problémy, které pozastavily řízení SÚKLu o úhradě a čeká se na rozhodnutí Evropské medicínské agentury a doporučení k léčbě, co se týče bezpečnosti. 
Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik vlastně jsou ty léky, když se podíváte na tu 15letou éru, vy říkáte, že začalo docházet k průlomu léčby roztroušené sklerózy, nakolik ty léky vlastně jsou efektivní a jak se ta efektivita měří? 
Host (Eva Havrdová):
No ta efektivita se měří počtem relapsů, které nenastanou, čili počtem akutních situací neurologických, které ten pacient prožije. Ty léky, které máme k dispozici, jsou schopny oproti placebu snížit ten počet těch atak o 30 procent, což v reálu znamená 50-60 procent, to znamená, asi polovina těchto atak nenastane a 42 procent té invalidity pochází právě z těch atak. Čili je to samozřejmě významný efekt. Samozřejmě nefungují ty léky stejně u všech pacientů a proto potřebujeme ten účinnější, který přišel v tom roce 2008, ale také má určitá bezpečnostní rizika a proto se používá jenom u těch, u kterých selhaly ty předchozí léky. 
Moderátor (Václav Moravec):
Ono v rámci další fáze reformy zdravotnictví počítá ministr Leoš Heger se zvýšením poplatků například u lékaře z dnešních 30 na 50 korun, navíc by výrazně mohl podražit poplatek za návštěvu u specialisty, pokud nebude mít pacient doporučení svého praktika. Tady jsou slova náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska:
Záznam Petra Noska:
Pokud bychom uspěli u Ústavního soudu, tak určitě rozšíříme tu možnost toho nadstandardu v oblasti ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče. Zmínili jsme plomby obecně, to jsou zhruba dvě miliardy korun, což už je poměrně výrazný počin k tomu zvýšení spoluúčasti. Stejně tak můžeme uvažovat o omezení v oblasti dopravní zdravotní služby, další oblastí je neustále opakovaný a zmiňovaný indikační seznam lázeňské péče, kde už jen to zpřísnění bude znamenat zhruba zvýšení spoluúčasti o půl miliardy na straně občanů. 
Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Pokud by profesorka Eva Havrdová ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, která je hostem dnešních Impulsů, měla říci, zda jste například jako specializovaná centra pro vážně nemocné pacienty, ve vašem případě tedy u pacientů s roztroušenou sklerózou, měla říci, zda byl naplněn ten slib, protože ministr zdravotnictví v rámci těch špatných zpráv a nedostatku peněz v českém zdravotnictví říkal, že specializovaná centra by si měla polepšit a doslova konstatoval: Specializovaná centra dostanou na léčbu to co loni plus 5-10 procent navíc. Vy jste byla citována deníkem Mladá fronta Dnes 15. října loňského roku a dodala jste: To je hodně dobrá zpráva pro vážně nemocné pacienty. 
Moderátor (Václav Moravec):
Ano, pokud bychom to počítali opravdu takto, tak by to dobrá zpráva byla. Na druhou stranu my jsme schopni přesně pojišťovnám říct, kolik bude pacientů diagnostikovaných v tomto roce. My víme, že to bude tisíc lidí. Z nich minimálně 800 bude potřebovat tuto léčbu a ty peníze bohužel na toto nevystačí. 
Moderátor (Václav Moravec):
Každý rok vám tedy přibude, řekněme, tisícovka pacientů s roztroušenou sklerózou?
Host (Eva Havrdová):
V tuto chvíli jsou to čísla, která jsme získali vlastně od zdravotních pojišťoven. Moje postgraduální studentka tato čísla zpracovala a připravuje je k publikaci. Takže my dovedeme určit ty peníze, které potřebujeme. Na druhou stranu samozřejmě z těch slibů ještě nic není. V tuhle chvíli probíhá mnoho jednání s pojišťovnami zdravotními a samozřejmě, že nemocnice nemůže garantovat léčbu, pokud na ni nemá garantovanou úhradu. Takže v tuto chvíli ta situace není zdaleka tak růžová a my očekáváme další a další jednání, protože my se dostaneme na podzim opět do situace, že peníze nebudou. 
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že se zvýší počet pacientů, chápu-li to správně, kteří jsou…
Host (Eva Havrdová):
Zvýší se počet pacientů tak, že nebude dostačovat to, co je nasmlouváno. 
Moderátor (Václav Moravec):
A tím pádem se nedostane…
Host (Eva Havrdová):
Zůstanou vlastně na čekací listině. 
Moderátor (Václav Moravec):
Nedostanou péči a zvýší se počet pacientů na čekacích listinách? 
Host (Eva Havrdová):
To před sebou hrneme od loňského léta, takže vždycky je několik desítek pacientů schváleno, ale zase jakoby ta smlouva s tou pojišťovnou nestačí. Čili budu se muset dělat nové a nové dodatky a bylo by jednodušší, kdyby pacient měl opravdu zákonné právo na léčbu, protože my víme, že tím se oddálí ta invalidita. Jestliže oddálíme invaliditu, ten pacient, protože to je mladý pacient, zůstane v pracovním procesu. Pacient, který zůstane v pracovním procesu, vrací státu v tom poměru toho hrubého domácího produktu to, co dostane na tu léčbu a ještě více. Čili my víme, že ta léčba je farmakoekonomicky efektivní a o tom už dneska nikdo nepochybuje. Přesto chybí to rozhodnutí zatím, i když je snad připravováno, je v návrhu, tak to, že by ten pacient měl tedy nárok na léčbu hned od diagnostiky nebo do měsíce od diagnostiky, což by bylo ideální, tak zatím to tak v reálu není. 
Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik se setkáváte s tím, že stále ještě roztroušená skleróza a její léčba i v těch odbornějších kruzích nebo v kruzích, které rozhodují o přílivu peněz do vašeho oboru, tak je svým způsobem ten pohled skeptičtější než u onkologických pacientů, u onkologií, které mají lehčí průběh a jsou lépe léčitelné? Je to problém?
Host (Eva Havrdová):
Tak setkáváme se s tím samozřejmě, protože ta osvěta i mezi lékaři přece jenom v některých mezioborových záležitostech trošku vázne. Na druhou stranu se to hodně zlepšilo v posledních letech a hlavně my máme v současné době data, že oddálení této léčby o pět let zkracuje život pacienta o deset let, což je něco, co se nedá vůbec v onkologické léčbě takto říci. Čili…
Moderátor (Václav Moravec):
A to jsou přesná data? Vy …
Host (Eva Havrdová):
To jsou přesná data. 
Moderátor (Václav Moravec):
U vás opravdu můžete u roztroušené sklerózy spočítat, že když se oddálí léčba hned na začátku o pět let…
Host (Eva Havrdová):
Ano, tak to vede ke zkrácení života o deset let. To jsou data z toho prvního pokusu klinického s interferonem beta a to jsou dneska pacienti, kteří jsou sledováni přes 20 let. Čili tam už můžete vypočítat mortalitu. 
Moderátor (Václav Moravec):
Výdaje na zdravotní péči v České republice v roce 2010 meziročně klesly o necelá tři procenta na 284 miliardy korun, z toho domácnosti dávají 42 miliard. Nejvíc toho jde zubařům a na volně prodejné léky. Tady jsou slova Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu:
Záznam Vladimíry Kalnické:
Přímé výdaje domácností na zdravotní péči v roce 2010 tvořily 41 miliard 867 milionů korun, což je zhruba o 1,3 miliardy méně než v roce 2009. Domácnosti každoročně vydávají největší část prostředků na léky a prostředky zdravotnické techniky. V roce 2010 to bylo 26 miliard, což jsou téměř dvě třetiny celkových nákladů domácností na zdravotní péči.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu. Mnoho otázek od posluchačů Rádia Impuls, které směřovaly na profesorku Evu Havrdovou ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, tak se také týká toho, zda vlastně pacienti s roztroušenou sklerózou si musejí částečně přispívat na ty léky, protože ta léčba je finančně náročná?
Host (Eva Havrdová):
Ta léčba je tak finančně náročná, že to není vlastně možné, aby byla jenom částečně hrazená, protože ty léky jsou v řádu od 15 do 40 tisíc měsíčně. Takže tady ani nemůžeme předpokládat, že by se mohl pacient spoluúčastnit. Jsou to ty levnější léky, které jsou často doprovodné, tam samozřejmě nějaká úhrada je. Ale tyto základní léky biologické, ty jsou plně hrazeny. 
Moderátor (Václav Moravec):
Další otázky, které přicházely a přicházejí: Prosím, je roztroušená skleróza dědičná? Měla ji babička, můžou ji mít vnuci? Ptá se posluchačka Míla. 
Host (Eva Havrdová):
Samozřejmě můžou, ale to, co je dědičné, je nastavení toho imunitního systému, který vlastně rozhoduje o tom, jestli tu chorobu člověk vyvine nebo ne. Čili tam, kde se vyskytuje v rodině, tak tam je samozřejmě o něco maličko vyšší možnost tou chorobou onemocnět. Na druhou stranu ta choroba, jak jsem říkala, je relativně častá v populaci, čili daleko více pacientů je těch, kteří nemají nikoho příbuzného. 
Moderátor (Václav Moravec):
Další věc, kolik tedy ročně vlastně opravdu přibude, je to ta tisícovka, o níž jste mluvila, která…
Host (Eva Havrdová):
Je to ta tisícovka. 
Moderátor (Václav Moravec):
Která přibývá. Jaký je výskyt roztroušené sklerózy v populaci? 
Host (Eva Havrdová):
V České republice je přibližně 17 tisíc pacientů. Takže asi 170 na 100 tisíc. 
Moderátor (Václav Moravec):
Na 100 tisíc obyvatel. Dá se říci, že jsme v nějakém evropském průměru nebo …
Host (Eva Havrdová):
Jsme v průměru, ve kterém je třeba Anglie, Skandinávie a podobně. 
Moderátor (Václav Moravec):
Další otázka od posluchačů Impulsů: Nakolik vlastně se nedaří odhalit roztroušenou sklerózu, protože je špatná osvěta i mezi praktickými lékaři, protože zpravidla jsou to ti, kteří posílají ony pacienty, kteří můžou mít příznaky roztroušené sklerózy, k vám specialistům?
Host (Eva Havrdová):
My k tomuhle nemáme přesná data. Samozřejmě, že se snažíme tu osvětu mezi praktickými lékaři dělat, já pro ně už dva roky přednáším pravidelně na všech jejich konferencích a bavíme se právě o tom, jak může napomoci praktický lékař v diagnostice. To hlavní je, že neignoruje symptomy pacienta, které mohou u toho mladého člověka přece jenom zavádět. Jestliže mladého člověka brním ruka nebo noha, tak je velmi často odeslán na rehabilitaci, aniž by byla provedena diagnóza, aniž by ho bolela záda. Takže tam je nejčastější chyba. Pokud přijde se zánětem očního nervu, tak jde na oční a tam už odtud jde k neurologovi, tam to běží normálně. Pokud mu ochrne nějaká končetina, tak samozřejmě skončí rovnou na té neurologii, kde se ta diagnóza udělá. Ale myslíme si, že v Německu dělali asi před pěti lety průzkum, že jim trvá diagnostika 3,5 roku, což je děsivé a my si myslíme, že jsme na tom trochu lépe. 
Moderátor (Václav Moravec):
A lépe o pár měsíců nebo řekněme, že…
Host (Eva Havrdová):
Já si myslím, že i o roky, ale že už i ti Němci jsou teďko na tom lépe. 
Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, může to být zhruba rok a půl, než se pacient, který má příznaky roztroušené sklerózy, dostane k vám specialistům?
Host (Eva Havrdová):
Může, ale v současné době se jich asi opravdu nejvíc dostává rovnou ke specialistům. 
Moderátor (Václav Moravec):
Mluvíte o tom, že existují stále nové a nové diagnostické metody, které odhalují roztroušenou sklerózu. V očích laiků to je především asi magnetická rezonance. 
Host (Eva Havrdová):
To je magnetická rezonance. To, co je na ní nové, je, že jsou zhodnocena ta kritéria, která fungují asi deset let a my v současné době jsme schopni udělat tu diagnózu z jedné magnetické rezonance. Dřív se čekalo na další rezonanci, jestli se tam vytvoří nové ložisko zánětu a tak dále. Čili ta kritéria se zpřesnila spíš v tom smyslu, že vycházejí nové a nové publikace o tom, kolik těch ložisek zánětlivých stačí na to, abychom tu diagnózu udělali. 
Moderátor (Václav Moravec):
Máme vlastně v České republice registr pacientů, kteří mají roztroušenou sklerózu?
Host (Eva Havrdová):
O registr se pokoušíme několik let a v tomto roce to vypadá, že opravdu už to rozjedeme, protože máme už software, máme už mechanismus, jakým sbírat data, jak je zpracovávat a bylo by to samozřejmě velmi užitečné i pro zdravotní pojišťovny i pro nás, abychom měli přehled, jak léčba funguje, v jakém stádiu funguje a kolika lidem je opravdu poskytována. 
Moderátor (Václav Moravec):
Co bránilo tomu, že tak dlouho u natolik závažné nemoci, jakou roztroušená skleróza je, to trvá, než v České republice vznikne něco tak základního, jako je registr pacientů s roztroušenou sklerózou?
Host (Eva Havrdová):
To je velmi jednoduché. V tomto státě nebyla žádná vůle, byly stále požadavky na data, ale nebyla žádná vůle nám v tom jakkoliv pomoci. Abyste mohl sbírat validní data, potřebujete na to lidi a potřebujete je zaplatit. To je jednoduché. Ve Francii mají takový registr, mají na to software, který byli ochotni před těmi 16 lety prodat, ale nebyly na to multilicence, čili to bylo pro nás naprosto nedosažitelné a do toho registru francouzského investovala francouzská vláda, vláda, za posledních 10 let 10 milionů euro. Tak ta může nárokovat validní data. U nás neinvestoval nikdo nic, u nás je to na bázi dobrovolnosti a my v tuto chvíli přes nadační fond Impuls, který bude pořádat pozítří nadační koncert, vlastně vybíráme peníze na to, aby ten registr mohl vzniknout. Je to naprosto absurdní situace, která myslím, že nemá ve světě obdobu, protože je to zatím na dobrovolnické bázi. 
Moderátor (Václav Moravec):
Budeme tedy a jsme 16 let zpožděni?
Host (Eva Havrdová):
No, jsme hodně zpožděni. 
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste zmínila nadační fond Impuls. Dodám, že v pražském Divadle Minor se ve středu 18. dubna uskuteční právě benefiční koncert na podporu činnosti tohoto nadačního fondu. Výtěžek koncertu půjde právě na podporu psychoterapie a fyzioterapie v centrech, která se zabývají léčbou roztroušené sklerózy, konkrétně v Praze 2 a v Plzni. Jen pro úplnost, loňský výtěžek činil 300 tisíc korun. Je to opravdu, když se setkáváte s evropskými kolegy, natolik unikátní taková věc na dobrovolnické bázi nebo Francie je tím příkladem, který vy zmiňujete proto, že by se vám líbilo, aby to bylo jako ve Francii? 
Host (Eva Havrdová):
To by se nám samozřejmě velmi líbilo, ale i v těch ostatních státech je to tak, že do toho investují ty státní struktury, protože ty státní struktury chtějí ta data, aby se mohly rozhodovat, kolik je na to potřeba peněz, co se vyplatí, co se nevyplatí. Tam fungují ekonomové, tam samozřejmě nejde ani o etiku ani o efektivitu léčby, tam jde čistě o ty peníze. A na to jsou potřeba tvrdá data. Ale vy je nemůžete dostat bez toho, že někdo sedí u počítače a ta data zadává a někdo kontroluje, zda jsou zadána správně. 
Moderátor (Václav Moravec):
Když tady mluvíte o kritériích a ekonomických datech, tak další posluchačka, konkrétně Markéta z Brna, se ptá: Proč je kritériem pojišťoven pro přiznání léčby pacientovi určitý počet atak, relapsů za rok? Jsem mladá, pracuji a jsem ve stádiu léku Tysabri, jestli to čtu správně. Vím, že mi jej pojišťovna po skončení studie nepřizná. 
Host (Eva Havrdová):
No, tady je to těžké, protože to je právě lék, který je nejúčinnější a tím pádem ten snižuje počet atak nejvíce. Čili tam bude potřeba argumentovat počtem atak před zahájením té léčby, aby pojišťovna dál v léčbě pokračovala. 
Moderátor (Václav Moravec):
Tysabri je tedy nejúčinnější lék, který v tuto chvíli…
Host (Eva Havrdová):
Ano, to je v tuto chvíli nejúčinnější lék, který je registrován kdekoliv po světě. 
Moderátor (Václav Moravec):
A proto pojišťovny omezují jeho…
Host (Eva Havrdová):
Ne, ne, ne, on je indikován jakoby v druhé linii, to znamená, ta pacientka nepochybně měla předtím buď interferon nebo glatiramer acetát a nebyla na něm dostatečně stabilizovaná, to znamená, měla ataky. A s těmi bude potřeba argumentovat pojišťovně, ne s jejím stavem v posledním roce, protože ten je nepochybně stabilizovaný a žádné ataky nemá. Ale pojišťovna vyžaduje ty ataky proto, že všechny ty léky jsou protizánětlivé a ty ataky jsou důkazem toho, že tam běží zánět. U pacienta, který chodí o dvou berlích a ujde 50 metrů, tam už převažují degenerativní pochody a toho zánětu tam moc není, takže už o toho ta léčba nefunguje. To není proto, že bychom nechtěli těmto lidem poskytnout léčbu. Kdyby fungovala, rádi ji poskytneme, abychom jim zlepšili kvalitu života, ale ona bohužel nefunguje. To je prokázáno v řadě klinických studií. 
Moderátor (Václav Moravec):
Z těch otázek, které dál přicházejí k nám sem do Rádia Impuls pro profesorku Evu Havrdovou ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, vybírám další od pana Musila: Jak, prosím, poznám roztroušenou sklerózu a co to dělá, jak se to konkrétně projevuje? Pokud by pacient mohl sám na sobě ty příznaky pozorovat. 
Host (Eva Havrdová):
Roztroušená skleróza má velkou řadu projevů a je potřeba, aby opravdu svoje obtíže prodiskutoval s odborníkem. Jsou to poruchy zraku, citlivosti, hybnosti, koordinace pohybu, ale také poruchy paměti, deprese, únava, ale to jsou takové nespecifické příznaky, které mohou patřit k řadě chorob. Čili to opravdu nejde…
Moderátor (Václav Moravec):
To jsem teď chtěl říct, že tak jak obecně jste to popsala, tak přemýšlím, jestli bych se neměl nechat vyšetřit. 
Host (Eva Havrdová):
To opravdu nejde diagnostikovat takhle na dálku. Je potřeba toho pacienta vyšetřit a opravdu s ním rozebrat ty jeho příznaky. 
Moderátor (Václav Moravec):
A říkáte, že osvěta těch praktických lékařů, kteří jsou prvním kontaktním článkem mezi vámi jako specialisty a mezi námi pacienty, takže je dostatečná? 
Host (Eva Havrdová):
No my ji děláme, ale to víte, osvětu můžete dělat jenom mezi lidmi, kteří přijdou na ty přednášky, tak tam, v sobotu tam bylo asi 800 lidí, ale to nejsou všichni praktici z republiky samozřejmě. 
Moderátor (Václav Moravec):
Když tedy právě srovnáte úroveň těch praktiků a jestli existují výzkumy, i mezinárodní srovnávání znalostí, informací praktiků o roztroušené skleróze, příznacích a rozpoznávání roztroušené sklerózy, tedy českých praktiků s těmi zahraničními, jak jsme na tom, neexistují taková data?
Host (Eva Havrdová):
To bohužel neexistují a myslím, že budeme ještě vyrábět určitě nějaké edukační pomůcky, takové jednoduché, aby ten praktik měl i třeba v čekárně nějaký materiál, který si pacient přečte a může pak se dožadovat vysvětlení, zda třeba to není jeho problém. Ale tyto mezinárodní výzkumy určitě neexistují. 
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje profesorka Eva Havrdová ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, která dnes byla hostem Rádia Impuls. Děkuji, že jste věnovala svůj čas našim posluchačům a těším se příště na shledanou. 
Host (Eva Havrdová):
Na shledanou. 
18.04.2012

VIDEO: Karolína Peake: Měla jsem se Vítu Bártovi postavit dřív!

Vicepremiérka Karolína Peake mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém odchodu z Věcí veřejných.
17.04.2012

Petr Gazdík: Koaliční krize se dočkala svého rozuzlení!

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci ve vládní koalici.
12.04.2012

VIDEO: Roman Paulus: Na Michelina jsme všichni hrdí. Chceme další hvězdičku!

Šéfkuchař Roman Paulus mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vaření a také o získání michelinské hvězdičky.
11.04.2012

Miroslav Bárta: Počítám i s tím, že budeme zase orat s koňmi!

Egyptolog Miroslav Bárta mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls třeba o typických znacích, které vykazuje civilizace před svým koncem.
10.04.2012

VIDEO: Tomáš Klus: Jsem v mnoha věcech neschopný!

Zpěvák Tomáš Klus mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o české společnosti.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.