VIDEO: Zbyněk Frolík: Stát dělá málo pro výběr daní!

Publikováno: 19.03.2012 18:20
Video soubor neexistuje.
Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českém exportu.
Moderátor (Václav Moravec):
Odbory se postaví do čela protivládních protestů. Na 21. dubna svolaly do Prahy na Václavské náměstí demonstraci proti vládním škrtům a úsporným opatřením. Žádají buď zastavení reforem nebo demisi vlády. Trpělivost lidí s vládou premiéra Petra Nečase je podle šéfa nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslava Zavadila u konce:

Záznam Jaroslava Zavadila:
ČMKOS vyhodnotila současnou situaci jako už dále neúnosnou a proti vyzývá vláda k okamžitému zastavení reformních zákonů a pokud tak neučí, k demisi. ČMKOS vyzývá všechny občany k celonárodnímu odporu.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls před několika desítkami minut slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila. K protestu se chtějí odbory spojit i s dalšími nespokojenými iniciativami. Nevylučují ani stávky či další nátlakové akce. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, pozvání přijal člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, úspěšný podnikatel Zbyněk Frolík. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer. 

Host (Zbyněk Frolík):
Dobrý podvečer.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké slovo či věta nejlépe vystihuje podle vás současný stav sociálního dialogu v České republice?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si myslím, že to je trošku chaos, protože si ty strany nerozumí, nedokáží vysvětlit ani jedna, ani ta druhá strana přesně, o co jim jde a proč je důležité reformy a proč je důležité vlastně to, co se děje dneska ve světě nebo v Evropě především, respektovat, vzít si z toho ponaučení a proč je potřeba se trošku změnit, změnit styl, změnit život. 

Moderátor (Václav Moravec):
Neukazuje se, že v současné krizové situaci k sobě mají vlastně blíž zaměstnavatelé a zaměstnanci, tedy zaměstnavatelé a odbory a stojí vlastně proti vládě?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si myslím, že zaměstnanci a zaměstnavatelé často stojí při sobě, protože jsou na sobě navzájem závislí. Zaměstnavatelé bez zaměstnanců fungovat nemohou a obráceně to také nejde. Na druhé straně samozřejmě ty reformní kroky se zdají být tvrdé nebo jaksi proti lidem, i když já si to osobně nemyslím, protože kdyby to nebylo takto postaveno, kdybychom neprocházeli těmi reformami, které je nutné udělat, tak by v konečném důsledku bylo ještě mnohem hůře. 

Moderátor (Václav Moravec):
Nemyslíte ale, že to je spíše o způsobu reforem? České odbory, srovnáte-li to například s odbory v zahraničí, tak jsou daleko mírnější, i série protestů tady není tak velká jako v jiných zemích na západ od našich hranic, ale odbory říkají, my nechceme takovou důchodovou reformu s podivným druhým pilířem, my chceme zavést registrační pokladny, na tom se shodují odbory se zaměstnavateli, totéž majetková přiznání, totéž věci, které se týkají daně z přidané hodnoty? 

Host (Zbyněk Frolík):
Já si myslím, že celá řada států zažila podobné a mnohem silnější sociální nepokoje. Nebudu vzpomínat Řecko, ale třeba Španělsko nebo v Itálii a podobně. U nás je to do jisté míry dáno tím, že kultura projevu, vysvětlování, komunikace vlády je tak trošku pozadu a že tam existují i ty bohužel žabomyší války mezi těmi jednotlivými stranami, takže to dehonestuje vlastně ten způsob, jak vláda vlastně navenek vyznívá. Já si myslím, že samozřejmě věci, které jste zmiňoval, že jsou asi správným směrem, že otázka toho, že nepřímé daně, kdy se všichni podílíme tak trošku na tom splacení těch minulých dluhů, že jsou správnou cestou, možná budou dočasnou. Otázka majetkových přiznání, kdo majetek poctivě nabyl, neměl by mít problém ho samozřejmě přiznat. 

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké máte vysvětlení pro to, že tyto instrumenty, ať jsou to majetková přiznání, ať to jsou registrační pokladny, vlastně vláda odmítá, byť se na tom shodnou zaměstnavatelé i zaměstnanci, tedy odbory?

Host (Zbyněk Frolík):
Já osobně nevím. Já si myslím, že třeba registrační pokladny, každý podnikatel, který zaměstnává byť jenom jednoho člověka nebo chce mít pořádek v tom, jak mu běží tržby, tak je potřebuje, že tudíž by neměl být problém a také většina podnikatelů je má. Čili to je jenom otázka plomb a podobně a myslím si, že to není zásadní otázka. Je to spíš principielní politická otázka. 

Moderátor (Václav Moravec):
A ona majetková přiznání? 

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si spíš myslím, že celá řada lidí, kteří jaksi reprezentují lobbyismus, mají možná problém s tím majetkem a proto se k tomu nemají. 

Moderátor (Václav Moravec):
Je to ten zásadní problém podle vás, proč vlastně politické strany, byť jsou k tomu tlačeny zaměstnanci i zaměstnavateli, tak proč to politické strany vládní koalice nechtějí zavést? 

Host (Zbyněk Frolík):
Já bych neřekl, že zaměstnavatelé jako celek mají zásadní požadavek majetkových přiznání, to určitě takhle není. Ale dovedu si představit, že v případě, že budou zavedena, tak s tím poctiví podnikatelé nebudou mít problém. 

Moderátor (Václav Moravec):
Máte strach ze stávek a protestů? Protože odbory se teď postavily do čela oné občanské nespokojenosti? 21. dubna chtějí celonárodní protest, nevylučují stávky a demonstrace? 

Host (Zbyněk Frolík):
Já si myslím, že Česká republika nepatří k těm takovým ohnivým zemím, kde se stávkuje neustále a brutálně. Já si myslím, že levicové strany nebo odboráři projeví svůj názor a že to nepovede k nějaké zásadní radikalizaci. Ale stávky nevítáme, protože každá stávka znamená samozřejmě problém pro podnik a v konečné fázi i pro toho zaměstnance. Čili vždycky je lépe se dohodnout a dokázat vysvětlit, proč taková situace je a jaká je z ní cesta. 

Moderátor (Václav Moravec):
V protestu podporuje odboráře nejsilnější opoziční strana v zemi, tedy Sociální demokracie. ČSSD vyzvala vládu k postupnému zvyšování minimální mzdy. Dnes jde o částku osmi tisíc korun měsíčně a podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by se měla minimální mzda zvýšit o 400 korun. 

Záznam Bohuslava Sobotky:
Jsme přesvědčeni o tom, že by vláda k 1. červenci měla začít zvyšovat minimální mzdu a že by se minimální mzda v naší zemi měla zvyšovat alespoň o 400 až 500 korun měsíčně, zejména proto, aby se dohnalo to zpoždění v posledních pěti letech, kdy minimální mzda se nezvýšila ani o korunu. 

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje požadavek opozice předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Pokud by měl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, podnikatel Zbyněk Frolík, který je dnes hostem Rádia Impuls, říci, dopadlo by to výrazně třeba na vaši firmu, pokud by se zvyšovala minimální mzda?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak u nás by to určitě žádný dopad nemělo, protože u nás je průměrná mzda někde kolem 26 tisíc korun. Myslím, že nikoho nezaměstnáváme v rámci minimální mzdy. Já si ani nemyslím, že to je tak zásadní věc, že by tolik lidí bralo skutečně minimální mzdu.

Moderátor (Václav Moravec):
Vnímáte ten požadavek na zvýšení minimální mzdy jako oprávněný? 

Host (Zbyněk Frolík):
Víte, ta minimální mzda, to je fenomén, který se potom jaksi určitý multifikační faktor vyskytuje v různých jiných souvislostech, kdy se z toho vypočítávají jiné různé příplatky a jiné benefity. To znamená, ona nemá jenom ten fakt, že někdo bere těch osm tisíc, ale prostě jsou z toho dovozeny ještě jiné finanční důsledky, které mají vliv samozřejmě na tu státní pokladnu. Já si myslím, že ta minimální mzda je třeba v pohostinství často zneužívána, že prostě dostávají ti číšníci a ti kuchaři tu minimální mzdu a vedle jim je dorovnáno do výše očekávané čisté mzdy ty peníze bokem, tím, že prostě se třeba zatají tržby a neodvádí se z nich DPH nebo že se neodvádí z minimální mzdy tak vysoké sociální a zdravotní pojištění a tím pádem je to samozřejmě pro ty některé podnikatele, kteří toto zneužívají, výhodnější finančně. 

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud vás správně poslouchám, tak zvýšení minimální mzdy by mohlo vést k tomu, že se potlačí šedá ekonomika, pokud by se zvýšila výrazněji minimální mzda? 

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si myslím, že máme i jiné nástroje. Kdyby to bylo o 400 korun na osmi tisících, tak asi si s tou šedou ekonomikou nepomůžeme, protože v tom pohostinství to funguje tak, že je osm na pásce a osm je mimo pásku eventuelně. Takže takhle to funguje. Ale myslím si, že třeba v tom existují také nějaké tarifní sazby, čili ty berní úřady, pokud by fungovaly správně, pokud by důsledně kontrolovaly, tak by mohly samozřejmě doměřit i tu daň pomůckou, pokud samozřejmě vnímají nebo vidí, že ty tržby jsou jiné, než se vykazují a nebo že v tom místě obvyklé mzdy jsou úplně jiné, než se v daném okamžiku vykazují. 

Moderátor (Václav Moravec):
Z toho, co jako podnikatel i člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy říkáte, tak chápu správně, že podle vás stát zatím nedělá mnoho ještě před tím, než začne zvyšovat daně, ať už daň z přidané hodnoty nebo od Miroslava Kalouska, ministra financí, jsme se dozvěděli, že bude zvýšena daň z příjmů pro vysokopříjmové lidi nebo vysokopříjmové skupiny, takže stát nedělá dostatek pro výběr daní a potlačení té šedé ekonomiky? 

Host (Zbyněk Frolík):
Tak samozřejmě my si myslíme, že by stát mohl dělat mnohem více. My to, že se zvýší přímé daně nebo že se zdaní úspěšní, to považujeme za až poslední krok a jsme ho schopni samozřejmě obětovat, protože nám záleží na tom, abychom tady v České republice mohli úspěšně podnikat a aby byl ten sociální smír. Na druhou stranu těch děr, kterými peníze unikají z té státní pokladny, je strašně moc. 

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste zmínil jednu z nich, pohostinství a právě tuto oblast, které jsou další?

Host (Zbyněk Frolík):
No tak se podívejme, ono to ještě dneska nevidíme v kontextu, ale třeba během minulého roku už pomalu se rozběhly nebo ne pomalu, ale poměrně aktivně, různé aukce na městských úřadech a vládní instituce. Vidíme, že ohlašují 30 i více procentní úspory, to znamená, tou aktivitou veřejných zakázek, aukcí a podobně, tím, že se dohledávají ty díry, jako se teďka objevily ty Lesy České republiky, kde je údajné spřažení s volebními kampaněmi ČSSD a jedná se o stovky milionů korun, nevím, co je na tom pravdy, tak toto je potřeba ještě zaslepit. A až se zaslepí tyto díry, tak samozřejmě je vhodné přistoupit i k takovým nepopulárním krokům, jako je zvyšování daní. 

Moderátor (Václav Moravec):
Podle odborů by v současné ekonomické situaci, kdy dochází ke zpomalení české ekonomiky, měl Nečasův kabinet výši schodku zastropovat na následující tři roky na hranici přibližně sta miliard korun a ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann dodává, že vláda nedělá mnoho pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a Fassmann ještě poznamenává:

Záznam Martina Fassmanna:
Tady se musí udělat zásadní opatření. To první opatření je samozřejmě zastavit důchodovou reformu, protože důchodová reforma do, řekl bych, tekoucí lodi ještě vrtá další díry. Zadruhé je třeba stabilizovat schodek, ne dál snižovat. V této situaci dalšího poklesu je to velmi nebezpečné. A zatřetí udělat všechno pro to a veškeré prostředky, které můžeme získat, pro to, abychom aspoň trochu něco udělali pro ekonomický růst. 

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před 14 dny Rádio Impuls slova makroekonoma nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslava Fassmanna. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, úspěšný podnikatel Zbyněk Frolík, který je dnes hostem Rádia Impuls, jasně říká, že by vláda měla učinit něco právě se strategií konkurenceschopnosti. Podle vás dělá vláda vůbec něco pro nastartování hospodářského růstu, když se podíváte na vize vlády? 

Host (Zbyněk Frolík):
Tak pokud srovnám kroky jednotlivých minulých vlád, tak si myslím, že tato vláda zatím dělá nejvíce, snaží se, přijala strategii konkurenceschopnosti, přijala strategii exportní, jenže to jsou všechno věci, které mají samozřejmě dopad v trošku delším horizontu. To nejde, tak, že dneska řekneme, uděláme toto opatření a zítra jsou z toho miliardy. 

Moderátor (Václav Moravec):
Z toho, že ty strategie existují, není to ale zatím jen na papíře? Vy si myslíte, když se podíváte na konkrétní kroky vlády, že už se projevují v praxi?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si myslím, že pomalu ano, protože začíná implementace, to znamená, začínají se konkrétně diskutovat o tom, jak ty kroky udělat průhledné nebo vysvětlitelné pro ty jednotlivé aktéry. Takže máme otázku třeba v oblasti exportu. Dneska Česká republika, 80 procent HDP vlastně pochází z exportu, čili Česká republika nebo se snažíme nebo vláda se snaží, abychom postavili takové prvky, které zvýší tu exportní strategii nikoliv jenom objemově, ale především z hlediska přidané hodnoty. To znamená, jaký zisk je z toho exportu, který se posléze zdaní, čili jaká je daňová výnosnost toho exportu. Čili je to otázka přeorientování se částečně na ty země typu Brazílie, Indie, Rusko, Čína, jižní Afrika a podobně a podpora inovací, to znamená, aby se více nebo lépe prodávalo to zboží, i když tady vidím celou řadu nedostatků, které ještě řešeny nejsou a…

Moderátor (Václav Moravec):
Jako například?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak například máme strategii, která je obecný a velmi široce pojatý materiál, ale zatím jsme se pořádně nezamysleli nad takovými jednoduchými věcmi, jako je jestli vyvážíme do země demokratické nebo autoritativní, jestli to vyváží velký nebo malý a střední podnik, jestli dodáváme nějaké velké celky pro stát, jako jsou infrastrukturní a jestli zákazníkem je stát nebo nějaká velká společnost a nebo je to nějaký, dejme tomu, obchodní řetězec, čili je to nějaký retail. A na základě toho definovat vlastně pro ty jednotlivé aktéry ty vhodné podmínky té pobídky. To znamená, za jakých okolností by se to jednání nebo ta aktivita měla být společná s Ministerstvem zahraničních věcí, to znamená ve spolupráci s naší ambasádou a za jakých podmínek lze jenom zaplatit příplatek na nějakou výstavu nebo pomoc s nějakou studií nebo pomoc s ochranou duševního vlastnictví a podobně. 

Moderátor (Václav Moravec):
Máte propočty, o kolik by se mohl zvýšit český export, pokud by tady byla dobrá implementace, tedy naplňování té proexportní strategie a ještě byla ta proexportní strategie zpřesněna tak, jak jste teď odpovídal?

Host (Zbyněk Frolík):
Víte, rozdíl mezi komoditou a výrobkem, který je předmětem touhy, to znamená, někdo ho chce koupit, je v té ceně zhruba 20 procent. Čili je tam 20procentní, může být až 20procentní marže, což když se zdaní zpátky, tak jsou z toho čtyři procenta oproti jednomu procentu výnosnosti. A takováto aktivita může být, když je ten produkt jaksi atraktivní pro toho zákazníka. A v tomto ohledu si myslím, že ještě máme co dělat, protože to je také běh na dlouhou trať, to souvisí se vzděláním, s investicemi do inovací v jakémkoliv slova smyslu, v tom širším slova smyslu a podobně. 

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste i členem, mluvil jste o vzdělávání a o konkurenceschopnosti České republiky právě v souvislosti se vzděláváním. Vy jste zároveň i členem Rady pro reformu vysokých škol, kterou vede profesor Haňka z Cambridgeské university. Jak se díváte na výsledek dosavadních jednání o reformě vysokých škol, kdy premiér Petr Nečas lidově řečeno už odpískal zavedení školného? 

Host (Zbyněk Frolík):
Tak já si myslím, že to školné je správným krokem, nota bene že ono postupně stejně bude školami vyžadováno, protože…

Moderátor (Václav Moravec):
Považujete to tedy za chybu, že tato vláda už ho nezavede?

Host (Zbyněk Frolík):
Já to považuji za taktický krok, aby vůbec nějaké reformy proběhly. Já si myslím, že …

Moderátor (Václav Moravec):
Správný taktický krok nebo ne?

Host (Zbyněk Frolík):
No, já si osobně myslím, že z tohoto pohledu je to správný taktický krok, protože je vhodnější zreformovat i to řízení vysokých škol směrem ke kvalitě a posléze vlastně i ty školy dojdou k tomu, že připraví tu společnost společně s vládou na to, že i to školné je nutné. 

Moderátor (Václav Moravec):
Premiér Petr Nečas před týdnem prozradil v rozhovoru pro Rádio Impuls, že vláda tedy nezavede školné, ale zpoplatní delší dobu studia, než je tříleté bakalářské studium a dvouleté magisterské studium. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase:

Záznam Petra Nečase:
Určitě i větší tlak na to, aby se například studovalo řádně, to znamená, bakalář má být vystudován za šest semestrů, magistr za deset semestrů, tak přispěje k větším finančním úsporám a k racionalitě. Musíme také vycházet z toho, že nám postupně klesá kvůli demografickému vývoji počet lidí v populačním ročníku, čili dnes i počet nabízených míst ve vysokých školách třeba za deset let už příliš smysl nebude mít. Takže ten tlak na efektivitu musí být i tady. 

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před několika dny v rozhovoru pro Rádio Impuls premiér Petr Nečas. Zbyněk Frolík, úspěšný podnikatel, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, dnešní host Rádia Impuls, nemá obavy, že tedy se nepodaří prosadit ani ten druhý věcný záměr zákona, tedy reforma vysokých škol?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak obavy mám, ale pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a že reforma nakonec prosazena bude. Myslím si, že to, co tady bylo řečeno s tím, že by studenti, kteří studují déle, než je standardní doba studia, měli si to studium dále zaplatit, že je krok správným směrem a ono to není málo peněz, ono to může být deset možná procent, které vlastně finančních prostředků do těch škol zpátky přitečou a pomůžou jim překonat tu fázi, kdy prostě budou teďka se muset naučit šetřit. 

Moderátor (Václav Moravec):
Vysoké školy v rámci té reformy vysokých škol kritizují riziko privatizace majetku universit. Vnímáte ho? 

Host (Zbyněk Frolík):
Ne, my to vůbec nevnímáme. 

Moderátor (Václav Moravec):
Nevnímáte? Protože návrh zákona o vysokých školách počítá s tím, že by školy mohly figurovat ve firmách jako podílník, alespoň podle Rady vysokých škol.

Host (Zbyněk Frolík):
My nevidíme problém, aby školy vlastnily podniky, konec konců různé podniky oni vlastní…

Moderátor (Václav Moravec):
A nemyslíte, že když se ten podnik dostane do potíží, že za to může pak pykat i universita a že tak může být vyváděn majetek?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak ona je otázka samozřejmě, jakou formou ta škola ten podnik vlastní, zda za něj ručí nebo za něj neručí. To už je věc samozřejmě té školy. Konec konců že školy můžou hloupě politicky nebo ekonomicky hospodařit, vidíme na plzeňských právech, kde si to politicky prohrály a teďka je zrušili a budou z toho mít určitě i nějaké ekonomické dopady, protože to není jednoduchá situace jak pro ty studenty, tak pro tu školu, zbudou jí budovy a podobně…

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, vy si opravdu myslíte, že plzeňská práva poté, co jim ministr školství Josef Dobeš prodloužil akreditaci, že byla ta škola potrestána? A propos jak jste vnímal to, že ministr školství do toho procesu vstoupil, nerespektuje rozhodnutí Akreditační komise?

Host (Zbyněk Frolík):
Tak u pana ministra školství současného jsme si zvykli, že on velmi často jaksi upravuje své názory podle okamžité situace, jak uzná za vhodné a já si myslím, že nakonec stejně ta škola bude muset být jaksi zavřena a znovu možná otevřena, ale s novým kompletně profesorským sborem a prostě musí začít od nuly, jinak to podle mě nevidím jako reálné. 

Moderátor (Václav Moravec):
Je to tedy chybný krok Josefa Dobeše, to, co udělal?

Host (Zbyněk Frolík):
Já si myslím, že to není optimální krok. 

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy chybný krok. Nakolik podle vás může také poškozovat v očích veřejnosti tu snahu oddělit zrno od plev, tedy zkvalitnit vysoké školy, protože k tomu jste se vy jako Rada pro reformu vysokých škol přihlásili, že víc než 70 vysokých škol na tuto desetimilionovou zemi je víc než podivné?

Host (Zbyněk Frolík):
Ano, to je pravda. Těch samozřejmě prvků, které jsme se snažili reformovat a brali jsme si vzor vlastně v rakouském vysokoškolském zákonu, tak je více, ale konec konců i ta plzeňská práva ukazují, jaké poměry v těch školách dneska můžou existovat. Ta škola se zdála, že je normální a přesto se tam děly věci, o kterých se deset let vědělo, že se jaksi dějí a trvalo to tak dlouho, než to opravdu se provalilo natolik, aby se s tím něco udělalo. Čili ani ta samospráva těch škol tak, jak je dneska nastavena, nám v žádném případě nezaručuje to, že to vysoké školství bude v České republice fungovat správně. 

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, podle vás to riziko vyvádění majetku a privatizaci majetku universit v návrhu zákona o vysokých školách samy vysoké školy přeceňují?

Host (Zbyněk Frolík):
Já si myslím, že ano, protože jde o to, že ve správní radě bude sedět maximálně třetina lidí z mimoškolního prostředí. Otázka je, jestli to nakonec budou politici nebo jak si ty školy dohodnou s příslušným ministerstvem, jací odborníci tam budou a že dneska ta situace není jiná, dneska je velmi podobná. 

Moderátor (Václav Moravec):
Další otázky, které přicházely od posluchačů Rádia Impuls pro člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy, úspěšného podnikatele Zbyňka Frolíka, například jeden z posluchačů tady říká, že totéž je i v dopravě. Osm tisíc korun, tedy minimální mzda, na pásce, 12 tisíc korun bokem. Jak byste to tedy řešil? Máte ty zkušenosti, že to tedy není jenom v pohostinství, ale že to je ve vícero odvětvích, jako nákladní doprava? 

Host (Zbyněk Frolík):
Já si myslím, že je to asi, na to řešení existuje a i ty daňové úřady je mají. Například v Německu chodí a dívají se, v jakých lokalitách fungují třeba ty restaurace a nebo jaký je průměrný plat v tom oboru a prostě jim vyměří, jako chovají se tak, jako kdyby vlastně ty mzdy a nebo ty příjmy byly tak, jako jsou v tom oboru.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, nebaští jim osm tisíc ať už pro kuchaře nebo pro personál restaurace nebo osm tisíc pro zaměstnance v nákladní dopravě?

Host (Zbyněk Frolík):
Ve Francii to je například tak, že oni se podívají, jak firmy v oboru v okolí prosperují, pokud všechny prosperují, já bych neprosperoval, pět let neprosperuji, tak ke mně přijdou, zjistí si majetkové poměry a eventuelně pomůckou mi dodaní takovou daň, jako mají příjem nebo zisk ty ostatní okolo mě. Čili když mají pětiprocentní zisk, tak my dodaní jakoby daň z pětiprocentního zisku a vůbec se se mnou nebaví. 

Moderátor (Václav Moravec):
A tím, že u nás většina firem neprosperuje, protože se to šulí na daních?

Host (Zbyněk Frolík):
No tak já si myslím, že ten berňák vždycky má možnost se dojít podívat, jak ti příslušní podnikatelé vlastně žijí nebo jak žije rodinní příslušníci a mohou prostě porovnat, jestli prostě příjem té rodiny odpovídá tomu, že ten podnikatel, dejme tomu, pět let žádné daně neplatí nebo že tam musí mít tak strašně nízké mzdy. Já si myslím, že to dohledatelné je a je zrovna tak doložitelné, že to tak musím dělat a jsem schopen to prokázat tím, že tam dám kamery a sleduji hosty a tržby a tak dále, mám tam ty registrační pokladny, že dokážu, že to dělám správně. Zrovna tak jako můžu tvrdit, že prostě to nedokážu, ale není to doloženo, protože ty doklady příslušné nemám. 

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, úspěšný podnikal Zbyněk Frolík, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se příště na shledanou. 

Host (Zbyněk Frolík):
Děkuji za pozvání, na shledanou.
06.03.2007

Vendula Svobodová

V Impulsech Václava Moravce mluvila nejen o Karlu Svobodovi, jejich společném životě a smrti, ale také o Kapce naděje.
05.03.2007

Premiér Mirek Topolánek

Vyšetřování vicepremiéra Čunka nebo jaderná elektrárna Temelín - taková byla témata Impulsů Václava Moravce s premiérem Mirkem Topolánkem.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.