Martin Šimáček: Integraci Romů brání zvláštní školy!

Publikováno: 12.10.2011 18:20
Video soubor neexistuje.
Audio není možné přehrát! Omlouváme se.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci na Šluknovsku.

Moderátor (Václav Moravec):
Klíč řešení k romskému problému je ve vzdělání. Alespoň podle Nečasovy vlády. Česká vláda právě dnes probírala zprávu o situaci Romů za loňský rok. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase:


Záznam Petra Nečase:
Jako klíčový prvek vidíme vzdělávací proces, to znamená zapojení především dětí z romské komunity do skutečně plnohodnotných vzdělávacích aktivit. Velmi důležitá je samozřejmě také otázka vytváření pracovních příležitostí.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje kroky ke zlepšení sociální situace Romů v Česku premiér vlády Petr Nečas. Podle vládní zprávy významnou část romské populace postihuje sociální vyloučení. Jde o vážný systémový a společenský problém s komplexními politickými dopady. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, hostem dnešních Impulsů je ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer.


Host (Martin Šimáček):
Hezký večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Jednoduchá otázka na úvod, kolik je v České republice sociálně vyloučených lokalit?


Host (Martin Šimáček):
Ta zpráva z roku 2006 Ministerstva práce říká 330. My si myslíme podle aktuálních údajů tak, jak je poznáváme v terénu, že to bude ke čtyřem stovkám.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to údaj, který je opravdu možné brát jako relevantní? Protože například bývalý ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb ho, řekněme, zpochybňuje a říká, není tady žádný relevantní další výzkum, který by navázal právě na ta čísla z roku 2006.


Host (Martin Šimáček):
Ministerstvo práce má zpracovanou nabídku pro zpracování nového výzkumu, v roce 2011 by ji mělo vypsat a měli bychom mít aktuální data, ale ono se to za pět let samozřejmě mění, ale nemůže se to změnit rapidně tak, že by se změnilo to číslo 330 v řádu. To nelze.

Moderátor (Václav Moravec):
I když je hospodářská krize, což bezesporu mohlo vést k nárůstu a vy jste potvrdil, že to číslo sociálně vyloučených lokalit v České republice obývaných převážně Romy mohlo vzrůst z těch 350 zhruba a čtyři stovky, tedy o nějakých 50-60?


Host (Martin Šimáček):
To potvrzujeme proto, protože my máme přehled cirka o jedné čtvrtině území díky místům, kde agentura působí a vidíme důsledky migrace, ty negativní důsledky migrace. A vidíme, že některá území zanikla a vzniklo více menších lokalit v těch chudších regionech v příhraničí a v malých městech. Ale není to v řádu stovek, bude to spíše v řádu desítek.

Moderátor (Václav Moravec):
Které území podle vás, pane řediteli, zanikla?


Host (Martin Šimáček):
Jsou to některé lokality jednotlivé v těch velkých městech. Týká se to Prahy, ale týká se to i těch ústředních statutárních měst v jednotlivých krajích.

Moderátor (Václav Moravec):
Starostové Šluknovského výběžku kritizují centrální úřady v Praze, že neplní své sliby a neřeší situaci v této části republiky, které se právě týkají sociálně vyloučených lokalit. S odstupem dvou měsíců, které uplynuly od začátku protestů na Šluknovsku, jste ochoten připustit, že centrální úřady v Praze místní samosprávě na Šluknovsku příliš nepomáhají?


Host (Martin Šimáček):
Tak já myslím, že Agentura pro sociální začleňování jednoznačně je součástí vlády České republiky a my na místě působíme dlouhodobě a v okamžiku vzniku nebo nárůstu té krize, to znamená ještě před tím, než to zaznamenala média, jsme byli na místě, abychom pomáhali tu situaci jednak hned řešit, a jednak komunikovat i s veřejností ta řešení, která nabízíme.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale starostové dál i po těch dvou měsících, kdy situace je sledována sdělovacími prostředky, kdy vláda tvrdí, Šluknovsku musíme významněji a více teď pomoci, tak starostové říkají, mnoho se to nezměnilo.


Host (Martin Šimáček):
K tomu jsem chtěl dodat, okamžitě byly na místě posily, co se týče policie a zajištění bezpečnosti a pořádku a myslím, že přijatá strategie boje proti sociálnímu vyloučení je optimální odpověď na situaci na Šluknovsku. To znamená, je vidět, že vláda se tím seriozně zabývá a Agentura pro sociální začleňování zpracovávala tuto strategii. Shodou okolností velmi dobře se sešla v čase, kdy nepokoje na Šluknovsku vrcholí, ale zároveň můžeme se opřít o to, že v té strategii je celá řada opatření, které mohou pomoci.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podívám do té strategie a nejvýznamnějších opatření, které v ní jsou obsaženy, co se týče třeba bezpečnosti, tak se dozvídáme, že by měly být ustaveny pozice specialistů pro řešení případů lichvy v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Když jsem se zpětně díval do novin a do textů, které se týkají Romů a jejich špatné sociální situace, tak lichva je tím opakovaným problémem. Jak je možné, že nejsou stále tyto pozice specialistů ustaveny, když o lichvě se v souvislosti s Romy píše posledních 15 let?


Host (Martin Šimáček):
Ta otázka by patřila na Ministerstvo vnitra možná mnohem spíš než k nám, na druhou stranu proto je to součástí strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké pro to máte vysvětlení, že tady po 20 letech v souvislosti s těmito problémy řešíme opravdu ty základní, když nás vlády předchozí, i ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková při vzniku agentury, které vy šéfujete, říkala, musíme zajistit ty základní kroky? Zároveň uplynuly čtyři roky zase máme nějakou strategii novou.


Host (Martin Šimáček):
Já jsem si kladl stejnou otázku jako vy, jak je možné, že po 20 letech se problém lichvy systémově neřeší, součástí právě té strategie je zajištění těch odborníků, řekněme, metodické podpory, aby šetření lichvy, trestné činnosti lichvy na místní úrovni bylo kvalitní a vedlo k skutečným výsledkům. Je to jeden z důvodů, proč já jsem vstupoval do Agentury pro sociální začleňování, abychom pomohli toto změnit.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdy podle vás ta místa například u Útvaru organizovaného zločinu budou?


Host (Martin Šimáček):
Teď mě můžete vyzkoušet z termínu, který je v té strategii, nevím, jestli je to rok 12 nebo 13, ale je tam jasný termín, do kterého musí to místo vzniknout a Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policejním prezídiem jsou tou strategií vázáni ta místa vlastně pořídit a zajistit.

Moderátor (Václav Moravec):
Tím vlastně odpovídáte na další otázku. V případě, že nebudou tyto body plněny, jaké jsou podle vás možnosti vymáhání těch bodů? Protože některé z nich se už opakují z různých koncepcí, které byly vládami schvalovány, ale vždy se na konkrétní řešení toho problému zapomnělo. Ať to bylo za vlád Mirka Topolánka nebo i za vlád předchozích.


Host (Martin Šimáček):
Tahle strategie má oproti těm předchozím jednu velkou změnu. Je přesně termínovaná. Každé z těch opatření tam má konkrétní termín a konkrétního odpovědného gestora, nejčastěji jsou to ministerstva. Zároveň jsou tam předpokládané náklady. Resorty schválily tu strategii s tím, že vyčlení prostředky ze svých kapitol, ze svých rozpočtů uvnitř ministerstev na realizaci všech těch opatření. Ta opatření jsou realizovatelná do roku 15. Všechny termíny jsou do roku 15. To znamená, je to vládním usnesením a my budeme předkládat panu premiérovi zprávu o naplňování strategie boje proti sociálnímu vyloučení a je věcí pana premiéra a resortů, zda opravdu pomohou k naplnění všech těch opatření.

Moderátor (Václav Moravec):
Nemáte ale obavy, že se na to opět pozapomene, protože když si připomeneme slova bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába, který nedávno v Impulsech prohlásil, že situaci na Šluknovsku, ale i v dalších koutech České republiky vláda podcenila, ale i samospráva. Tady jsou Kocábova slova:


Záznam Michaela Kocába:
Je naprosto trestuhodné zanedbání, pokud se cpou různé herny poblíž těch sociálně vyloučených lokalit. Není možné, aby tam byly 24 hodin otevřeny sběrné suroviny, aby se přímo jaksi nabízelo a to často organizují vlastně bílí, když to tak řeknu, nebo ta bílá majorita. Není možno, aby tam zastavárny fungovaly ve velkém a v podstatě vybízely drobné zlodějíčky, noste nám sem věci, my je vám zaplatíme a tak dále.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje bývalý ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Jak se ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, který je hostem dnešních Impulsů, vypořádá právě s tím, že i v těch předchozích koncepcích, i když tam nebyly termíny, tak tam přece jen byly úkoly, ale zároveň se neplnily, protože se na to téma zapomnělo, než vznikne zase nějaký další konflikt v nějaké sociálně vyloučené lokalitě, viz Šluknovsko od srpna letošního roku a pak politici říkají, ano, my to začneme plnit, jsou přijímány podobné strategie?


Host (Martin Šimáček):
Dokud budu mít možnost řídit Agenturu pro sociální začleňování, budu se snažit naplnit to vládní usnesení, ve kterém se praví, že agentura společně se zmocněnkyní vlády pro lidská práva bude sledovat naplňování té strategie a má k tomu nástroje právě prostřednictvím toho usnesení. To znamená, dokud já budu moci tuto pozici zastávat, budu se snažit spolu s resorty komunikovat a vést tu strategii ke skutečnému naplnění.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik zhruba peněz bude zapotřebí dát do všech těch opatření, která ve strategii jsou uvedena, aby se situace se sociálně vyloučenými lokalitami v České republice posunula k výraznému řešení?


Host (Martin Šimáček):
To je důležitá otázka. Mnozí posluchači si mohou myslet, že tady zase budou připraveny možná desítky miliard korun na řešení tohoto problému, tak jako v minulosti, že se budou vynakládat prostředky zbytečně, neúčelně. Všechny ty rozpočtové kapitoly, jednotlivá ministerstva budou své prostředky přepólovávat. To znamená, není tady žádný zvýšený nárok na financování ze státního rozpočtu. Vždycky je to rozhodnutí toho ministerstva, že je připraveno alokovat ze stávajících zdrojů peníze jiným způsobem, to znamená…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale ministerstva říkají, nemáme peníze ani pro vlastní projekty, které považujeme za prioritní…


Host (Martin Šimáček):
Ministerstva souhlasila se zněním těch opatření, my jsme je s nimi projednávali několik měsíců a vždycky je to tak, že jsme se snažili najít společnou řeč i v politikách, které chtějí uplatňovat jednotlivá ministerstva. Nabídli jsme jim nějakou změnu, úpravu těch jimi řízených systémů v jejich kompetencích a oni ji přijaly. To znamená, nejsou to přidané náklady. S jednou jedinou výjimkou a to se týká vzdělávání.

Moderátor (Václav Moravec):
O vzdělávání bude samostatná řeč v našem rozhovoru. Pokud byste měl odpovědět na jednoduchou otázku, cítíte vy sám jako ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování, že máte podporu těch, jichž se sociální vyloučení nejvíc týká, tedy Romů?


Host (Martin Šimáček):
To je poměrně komplikovaná otázka, protože jak chceme zjistit, že máme podporu 80-100 tisíc lidí v lokalitách?

Moderátor (Václav Moravec):
Vy asi tušíte, nač narážím. Narážím na platformu a iniciativu romské reprezentace, části romské reprezentace, která chce založit vlastní politickou stranu. A tito Romové přicházejí s tím, že Agentura pro sociální začleňování v romských oblastech by se měla proměnit v jakýsi orgán romské reprezentace. Co si o tom myslíte?


Host (Martin Šimáček):
Já možná ještě jenom rychle pro posluchače řeknu, že agentura je orgán veřejné správy, to znamená, naším úkolem je pomoci zejména na té samosprávní úrovni přenastavit integrační nebo inkluzívní politiky tak, aby byly funkční. Abychom peníze nevynakládali zbytečně, aby opatření, která se na samosprávné úrovni realizují, tak vedla skutečně k integraci. Je velmi pravděpodobné, že celá řada těch nejchudších lidí vůbec činnost agentury nemusí zaznamenat. Ti budou mnohem spíš vidět terénní pracovníky, učitele a další, se kterými jsou denně v kontaktu. Naším úkolem je pomoci přenastavit politiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Co si myslíte teď o tom nápadu, tedy že byste se měli stát orgánem romské reprezentace, jak navrhují iniciátoři romské strany?


Host (Martin Šimáček):
Já si myslím, že to není úkol pro agenturu. Agentura patří do veřejné správy jako ten odpovědný činitel za podporu změn v těch jednotlivých politikách na té místní úrovni, ale i na té státní správní úrovni. Orgán reprezentace Romů agentura nikdy nemůže být, pokud bude mít ten úkol, o kterém hovořím. To znamená pomáhat samosprávám ve změnách, které jsou nezbytné. Orgán reprezentace Romů může být velmi účelný, ovšem není to úkol pro nás nebo není to ze zadání pro agenturu.

Moderátor (Václav Moravec):
Byl jste vy jako ředitel agentury, která se snaží napomáhat Romům v těch sociálně vyloučených lokalitách, pozván na diskusi o vzniku nové romské strany?


Host (Martin Šimáček):
Ne, nebyl jsem pozván a myslím si, že tuším proč.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč?


Host (Martin Šimáček):
Musím říci, že ti, kteří pořádají zítřejší nebo pozítřejší setkání, tak jsou mnozí z nich, neříkám, že všichni, takovou, řekněme, starou gardou v oblasti sociálního začleňování Romů a mnozí z nich mají za sebou minulost, která nevedla k úspěšným projektům začleňování v Česku.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď mluvíte například o bývalých poslancích Karlu Holomkovi, Zdeňkovi Gužiovi a dalších?


Host (Martin Šimáček):
Ne, ne, ne. Musím říci, že například Karla Holomka si velmi vážím a myslím si, že to je jeden z nejlepších lidí, kteří se zabývají sociálním začleňováním v Česku. Mluvím o některých dalších, možná, nechtěl bych být úplně adresný v tuto chvíli, ale…

Moderátor (Václav Moravec):
Bývalý lídr Romské občanské iniciativy Emil Ščuka?


Host (Martin Šimáček):
Ano, řekl jste to vy, já s tím souhlasím. Jsou tam prostě lidé, kteří, si myslím, že už v minulosti měli dávno přispět ke zlepšení situace Romů v Česku a nepodařilo se jim to a mnozí z nich to z mého pohledu nezvládali i za poměrně slušné podpory, veřejné podpory. To znamená, tuto iniciativu vnímám…

Moderátor (Václav Moravec):
Vnímáte ji jako problematickou, chápu to správně?


Host (Martin Šimáček):
Vnímám zatím rozpolceně. Já jsem sám velmi zvědavý, co se v pátek na místě stane, jaké výstupy z toho jednání budeme mít. Protože části těch účastníků si velmi vážím, jmenovali jsme například pana Karla Holomka a považuji to za velmi autentickou aktivitu z jeho strany. Stejně tak vy jste jmenoval pana Gužiho, já si myslím, že i z jeho strany to může být poměrně autentický postoj. Ale nerozumím potom, proč je tam právě například pan Ščuka. To jsou podle mého názoru potom parciální zájmy některých lidí a nemyslím si, že to je autentické zastání všech Romů v České republice.

Moderátor (Václav Moravec):
Byť je to možná okrajové téma, jakou roli podle vás v integraci Romů v České republice může mít vlastní politický subjekt, který by hrál nějakou významnější roli v politickém systému? Připomínám, že na začátku 90. let přece jen tady politický subjekt byl, který byl účasten v zákonodárném sboru. Zároveň byly i politické strany, viz Unie svobody, které se pokoušely dát Romy na své kandidátky. Monika Horáková byla viditelnou tváří. Hraje to vůbec nějakou roli v integraci Romů do společnosti a, řekněme, v boji proti sociálnímu vyloučení Romů?


Host (Martin Šimáček):
Dle mého soudu mimořádnou. Já si myslím, že pokud se podaří do špičkové politiky zařadit nebo začlenit Romy nebo respektive uspějí v řádných volbách, tak to bude jenom dobře. Pravděpodobně to budou ti, kteří přesvědčí voliče o tom, že mají nějaký recept, že nabízí nějaké řešení. To je velice důležité. Budou mít mandát a ten mandát získají od voličů a to si myslím, že potom samozřejmě lépe bude fungovat v případě, že budou jednotliví Romové na kandidátkách ostatních stran. Bude-li tady strana, která bude čistě romská a uspěje u voličů, je to také legitimní.

Moderátor (Václav Moravec):
Která cesta je lepší? Chápu to správně, že vy vnímáte spíš tu integraci v rámci běžných politických stran, které už dnes jsou zastoupeny v politickém systému, než vytváření vlastní romské strany?


Host (Martin Šimáček):
Jsou, řekněme, dva přístupy, i když já je nechci stavět úplně antagonně, oni se mnohem spíš doplňují. Jeden z nich říká, sociální vyloučení Romů je potřeba řešit především sociální politikou nebo inkluzívní politikou, druhý říká, je potřeba pomoci Romům, aby se, řekněme, národnostně postavili na vlastní nohy. Cítím, že ta strana složená pouze z Romů, by spíše inklinovala k té druhé variantě, to znamená jakéhosi národního obrození Romů. Obávám se, že to může za jistých okolností nestačit v oblasti sociálních politik a může to do jisté míry vytvářet i jisté napětí…

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno je to méně efektivní cesta.


Host (Martin Šimáček):
Z mého pohledu ano. Nicméně si myslím, že obě věci se mají doplnit. Sociální začleňování na úrovni sociálních politik a jisté povznesení Romů jako národnostní menšiny v Česku.

Moderátor (Václav Moravec):
Klíč řešení problému je ve vzdělávání, alespoň podle vlády premiéra Petra Nečase. Česká vláda právě dnes probrala zprávu o situaci Romů za loňský rok. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase:


Záznam Petra Nečase:
Jako klíčový prvek vidíme vzdělávací proces, to znamená zapojení především dětí z romské komunity do skutečně plnohodnotných vzdělávacích aktivit, ať již ve speciálních a praktických školách, ale především ve školách, které jsou součástí hlavního vzdělávacího proudu. To znamená mít i vzdělávací inkluzi, nejenom inkluzi sociální. Velmi důležitá je samozřejmě také otázka vytváření pracovních příležitostí, takzvaných prostupných zaměstnání, to znamená počínajících systémem veřejné služby přes veřejně prospěšné práce, tréninková zaměstnání, až po možnost být plně integrován na trh práce.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje kroky ke zlepšení sociální situace Romů v České republice premiér Petr Nečas. Školství je tedy základním klíčem, na tom se shodujete vy všichni jako odborníci, kteří se zabývají problematikou sociálního začleňování v těch sociálně vyloučených lokalitách v České republice. Jedním z bodů té strategie, kterou schválil Nečasův kabinet, je nařízení povinné docházky do mateřské školy pro děti ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých psychologové vyhodnotí hrozbu zaostávání ve školní výuce. Pokud byste měl říci další body, které považujete za zásadní, které by to byly?


Host (Martin Šimáček):
Jenom drobná oprava, nejedná se o psychology, ale o orgány sociálně právní ochrany dětí, které mohou nařídit tu povinnou předškolní přípravu. Na to navazuje celá řada dalších opatření. Je to dostupnost mateřských škol, to znamená, na Ministerstvu školství by měl vzniknout dotační titul, který pomůže pokrýt náklady na docházku dětí z rodin, které nemají prostředky na to, aby jejich děti mohly docházet do mateřských škol. Velice důležité je, že v rámci základu školské docházky má dojít k postupnému zrušení těch praktických základních škol, respektive jejich transformaci na školy hlavního vzdělávacího proudu…

Moderátor (Václav Moravec):
Dodám, že ty praktické školy jsou v uvozovkách zvláštní školy, jak je známe z předchozí doby. Nemyslíte si, že to bude ten největší problém, protože Ministerstvo školství ústy ministra Josefa Dobeše jasně říká, zvláštní školy nebo ty praktické školy já nepustím, nebudu chtít, aby byly rušeny?


Host (Martin Šimáček):
Já jsem to z úst pana ministra taktéž slyšel, na druhou stranu jsem slyšel z jeho úst podporu této strategii a všem opatřením, která jsou v ní uvedena. A navíc ta transformace praktických škol je krokována, to znamená, ten první krok je změna normativního financování, to je pro rok 12 a v dalších letech budeme připravovat nebo respektive Ministerstvo školství by mělo připravovat vlastně ústup z toho rámcového vzdělávacího programu pro praktické školy, pro tu přílohu lehké mentální postižení. A teprve v roce 14 či 15 má dojít k úplné transformaci praktických škol. Takže věřím, že pan ministr hovořil o tom čase roku 12-13, ale dobře ví a je si vědom toho horizontu roku 15, který je uveden ve strategii k úplnému zrušení praktických škol.

Moderátor (Václav Moravec):
Podle vás tedy Ministerstvu školství nic jiného nezbude, než v roce 2015 zrušit nebo k roku 2015 zrušit zvláštní školy?


Host (Martin Šimáček):
Pokud míní naplnit to opatření ve strategii, tak je to nezbytné.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale znovu se dostávám k tomu, že se to stát nemusí?


Host (Martin Šimáček):
Budeme, jak už jsem předeslal předtím, se snažit, aby tu naši dozorovou nebo koordinační roli ve spolupráci s paní zmocněnkyní jsme naplnili do té míry, že dokážeme resortům vysvětlit nebo respektive přivést je k tomu, že ta jednotlivá opatření budou plnit podle harmonogramu, který je vládou schválen v tom usnesení, které se váže ke strategii.

Moderátor (Václav Moravec):
Zeptám se jinak, v případě, že nebudou zrušeny ty praktické alias zvláštní školy, dá se říci, že systém integrace Romů nebude vyřešen? Když to hodně zjednoduším.


Host (Martin Šimáček):
V současné chvíli je téměř polovina dětí z vyloučených lokalit v praktických školách. To znamená stranou toho hlavního vzdělávacího proudu, to znamená, obvykle také bez šance se dále uplatnit ve vzdělávání a především na trhu práce. To je obrovský problém. Pokud se ho nezbavíme, pravděpodobně nedokážeme řešit, co jsem teď právě popsal. Samozřejmě můžeme jít i jinou cestou, můžeme jít cestou nějakého umenšení počtu praktických škol, můžou se měnit podmínky pro vzdělávání v praktických školách, ale já to nepovažuji za dostatečné, naopak to považuji za odklad skutečného řešení a myslím si, že slova o tom, že české školství není připraveno na tak velkou změnu, se právě zobrazují v tom, že my krokujeme tu změnu, to zrušení praktických škol nebo říkejme tomu raději transformace, do těch čtyřech let. Není to ze dne na den…

Moderátor (Václav Moravec):
Za čtyři roky se to zvládnout dá, i když Ministerstvo školství bude říkat, přece jen ten plán je příliš ambiciózní, pojďme to …


Host (Martin Šimáček):
S tím je zapotřebí potom naplnit i ostatní opatření, která jsou ve strategii. To znamená nejprve změnit normativní financování ve vzdělávací soustavě, k tomu změnit výkon práce pedagogicko-psychologických poraden, k tomu změnit rámcové vzdělávací programy, přenastavit rozvojové programy Ministerstva školství, změnit nebo pokusit se podpořit vzdělávání pedagogů na vysokých školách tak, aby se učili jak učit a nebo co učit, respektive to, co učit, je jenom jednou polovinou toho vzdělávání. A to všechno je jaksi spojeno s tím termínem roku 2015 a zrušením praktických škol. A navíc a to je důležité říci, zkušení pedagogové z praktických škol přece vůbec nemusí skončit na ulici, my je budeme potřebovat v těch běžných základních školách na pozicích asistentů pedagoga, ale i na pozicích pedagogů, to znamená, jejich zkušenosti potřebujeme v hlavním vzdělávacím proudu.

Moderátor (Václav Moravec):
Otázky, které poměrně hodně přicházely v průběhu dne od posluchačů Impulsů, se týkaly toho, proč je tady vlastně agentura, která je pro jisté etnikum, nejvíce tedy pro Romy v rámci sociálního začleňování, proč například takové problémy nejsou s Vietnamci nebo jsou i sociálně vyloučené lokality, ve kterých by například bylo etnikum vietnamské?


Host (Martin Šimáček):
Agentura si sice nese ten dodatek v romských lokalitách, ale neznamená to, že unikátní cílovou skupinou jsou Romové. Jsou to všichni, kteří se propadli do prostorového vyloučení, to znamená, jsou v prostorově vyloučených, sociálně vyloučených lokalitách.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké ale máte vysvětlení pro to, že například u Vietnamců jich není tolik, jako u Romů? To byly ty otázky, které přicházely.


Host (Martin Šimáček):
To vysvětlení není komplikované, většina těch Vietnamců, kteří jsou v České republice, patří k jisté ekonomické špičce, která sem přicházela z Vietnamu s vidinou nějakého vlastního dalšího růstu, s nějakým podnikatelským záměrem, s obrovskou chutí změnit něco ve svém životě, s motivací a tu příležitost vlastně chytali v tu chvíli za pačesy. To je úplně jiná výchozí situace než u desítek tisíc Romů, kteří jsou naopak v regresi, kteří vlastně v tuto chvíli se propadají v tom žebříčku na společnosti směrem k sociálnímu vyloučení. Vidíme opačné trendy u Vietnamců a u části populace Romů.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se příště na shledanou.


Host (Martin Šimáček):
Díky za pozvání, hezký večer.

13.10.2011

Boris Šťastný: Machinacím kolem IZIPu nerozumím!

Poslanec a šéf pražské ODS Boris Šťastný mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci v ODS.
11.10.2011

Igor Němec: ÚOOÚ kontroluje projekt IZIP!

Předseda Úřad pro ochranu osobních údajů Igor Němec mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdravotních registrech.
10.10.2011

René Poruba: Oprava D1 přijde na 24 miliard korun!

Pověřený ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR René Poruba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výstavbě silnic v České republice.
06.10.2011

VIDEO: Miro Žbirka: Před publikem jsem stále nervózní!

Zpěvák Miro Žbirka vydal nové album. I o něm mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls.
05.10.2011

VIDEO: Jan Gregor: Živnostníky zřejmě čekají změny paušálů!

Náměstek ministra financí Jan Gregor mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vydání státních dluhopisů.
Impuls on-line
Český Impuls on-line
archiv
button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.