VIDEO: Karel Strachota: Studenty hodně zajímá život v komunismu!

Publikováno: 11.08.2011 18:20
Video soubor neexistuje.
Karel Strachota z humanitární organizace Člověk v tísni mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výročí popravy Milady Horákové.

Moderátor (Václav Moravec):
Dědictví minulosti, i to je dědictví časů před listopadem roku 1989. Podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga autoritářský komunistický režim zásadně poznamenal současné, ale pravděpodobně i budoucí generace, vyrůstající v České republice. Tady jsou Schwarzenbergova slova:

Záznam Karla Schwarzenberga:
Ještě nejsme dneska úplně spokojeni s tím stavem věcí, který je, do jisté míry ještě přetrvává myšlení, které se vyvinulo v těch desetiletích před rokem 91.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětloval svůj názor koncem června předseda TOP 09, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Nejen o dědictví časů před listopadem roku 1989, ale také o ochraně lidských práv bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je Karel Strachota z nevládní organizace Člověk v tísni. Vítejte v Rádiu Impuls, děkuji, že jste přijal mé pozvání, dobrý den.

Host (Karel Strachota):
Dobrý den. 

Moderátor (Václav Moravec):
Začnu citátem vašich slov, která jste pronesl 18. února letošního roku v rozhovoru pro deník MF Dnes. Cituji: Jsem přesvědčen, že dobrý dokument umí změnit svět. Konec citátu. Řečeno vašimi slovy, jaký dokument tohoto ražení jste viděl naposledy?

Host (Karel Strachota):
Já jsem viděl spoustu takových dokumentů na letošním festivalu Jeden svět, jsou to filmy, které přináší svědectví o tom, co se děje kolem nás, ať už je to za zdí sousedního bytu nebo na druhém konci světa, jsou to zpravidla příběhy lidí, kteří na rozdíl od nás neměli to štěstí a žijí v zemích, které sužuje chudoba, které sužují války a ty filmy vedou člověka k zamyšlení, co já sám bych mohl udělat, aby se situace těchto lidí změnila.

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváte-li se na tématiku filmů v rámci festivalu nebo přehlídky jeden svět, existují podle vás témata, která stále ještě zůstávají stranou nebo celá ta škála Jednoho světa jasně ukazuje, že takové téma, které by bylo okrajové i v okrajových koutech světa neexistuje?

Host (Karel Strachota):
Tak my se snažíme do Jednoho světa dostat filmy a mít na programu filmy, které postihují všechny relevantní aktuální témata. Vzhledem k tomu, že vybíráme z dvou tisíc filmů a produkce dokumentaristická, jako na celém každoročně vznikaly tisíce filmů, tak si myslím, že se nedá říct, že by nějaké konkrétní téma stálo stranou zájmu. Dokumentaristé samozřejmě hledají ta témata, snaží se je zprostředkovat divákům.

Moderátor (Václav Moravec):
Která ta témata se naopak v těch dvou tisících filmech, ze kterých vybíráte pro přehlídku Jeden svět, objevují nejčastěji a řekněme, že se možná mohou stávat i tématy inflačními, jsou-li taková?

Host (Karel Strachota):
Tak každoročně vzniká spoustu filmů, které jsou svědectvím o zemích, kde právě probíhá nějaký válečný konflikt. Vzhledem k tomu, že Jeden svět vlastně pořádá společnost Člověk v tísni, tak my se tato témata snažíme a filmy z těchto zemí, kde Člověk v tísni sám nějakým způsobem působí, ať už je to Afghánistán, Barma, Kuba a tak dále, tak se snažíme tyto filmy každoročně na program nabízet, protože je důležité české veřejnosti, a nejen české, Jeden svět už běží v řadě zemí Evropy, tak veřejnosti přibližovat život v těch zemích.

Moderátor (Václav Moravec):
Už desátým rokem také funguje projekt Člověka v tísni nazvaný Jeden svět na školách. Jde o projekt, který vychází právě z přehlídky filmů o lidských právech Jeden svět. Dodáváte, že přinášíte do škol aktuální důležitá a přitom často opomíjená témata. Která témata podle vás ve školách opomíjena jsou, v návaznosti na dokumentární tvorbu jako takovou?

Host (Karel Strachota):
My jsme dělali asi před rokem a půl takové velké dotazníkové šetření, kdy jsme se právě ptali mladých lidí, kde se dozvídají o tom, co se aktuálně ve světě děje, o tom, co zprostředkovávají kusým způsobem, zkratkovitým způsobem média a škola bohužel v žebříčku asi pěti možností skončila až na posledním místě za kamarády, rodinou, právě médii. Takže snažíme se školám nabízet takové filmy, které mladým lidem umožní zorientovat se právě v té záplavě různých, jak už jsem říkal, zkratkovitých informacích z celého světa.

Moderátor (Václav Moravec):
vy jste oslavili desetiletí fungování Jednoho světa ve školách. Po těch deseti letech a hodnocení této doby, které dokumenty podle vás a podle zpětné vazby otřásly studenty i žáky škol?

Host (Karel Strachota):
Kdybych měl vybrat jedno téma, tak jsou to právě filmy o moderních československých dějinách, zejména o období po druhé světové válce, kdy velice často od mladých lidí zaznívá poté, co nějaký takový film vidí, že si vůbec nedovedli představit a že vůbec netušili, k jakému bezpráví u nás docházelo. Těch témat je samozřejmě víc, ale československé dějiny jsou rozhodně jedním z těch, řekněme, top.

Moderátor (Václav Moravec):
Já pokud si vypůjčím vaše slova z toho už citovaného rozhovoru pro MF Dnes z letošního 18. února, znovu cituji: Vybíráme filmy s autentickými příběhy, žáci pak mohou srovnávat svoje postoje a život s někým, kdo žije v úplně jiných podmínkách. Na výběru filmů se podílejí i žáci a jejich učitelé, chceme znát jejich názor. Konec citátu. Chápu to správně, že z toho vašeho šetření, z těch dotazníků jste jasně vyvodili, že na školách je převážně zájem právě o filmy mapující československou předlistopadovou minulost?

Host (Karel Strachota):
Zájem o ně je. Ono velice často zaznívá v souvislosti s malými lidmi, že naše nedávná minulost nezajímá, člověk to slyší nějak od pedagogů, slyší to vlastně od novinářů, slyší to od rodičů a naše zkušenost, moje zkušenost a i výsledky asi jiných dotazníkových šetření ukazují, že tomu tak vůbec není. Možná dvě čísla: Když jsme se před tím rokem a půl dvou tisíc středoškoláků ptali, jak by oni sami zhodnotili svoje znalosti o komunistickém socialistickém Československu, tak jenom pětina z nich odpovídá, já si myslím, že vím dost. Takže oni jsou poměrně sebekritičtí a když se jich ptáte, chcete se dozvědět víc, tak zase jenom pětina odpovídá ne, mě už to stačí, respektive mě to nezajímá. Takže to, co zaznívá, jsou to ignoranti, zajímá je jenom zábava, tak to z našich zkušeností rozhodně pravda není a celá řada…

Moderátor (Václav Moravec):
Jakou máte ale zkušenost s těmi tématy, která vy ukazujete na Jednom světě v rámci filmové přehlídky, tedy máte zkušenost, že čím jsou problémy těch zemí, o nichž se v dokumentech filmaři zmiňují, například Barma, například Kuba, vzdálenější od České republiky, tím upadá i zájem dětí nebo studentů na školách?

Host (Karel Strachota):
Já bych to takhle neřekl, ale přece jenom oni si uvědomují, stejně jako myslím, že řada dospělých si uvědomuje, že přece jenom naše nedávná minulost ovlivňuje naši současnost tak výrazným způsobem, že je to téma blízké. Zároveň samozřejmě člověk když vidí film o utrpení lidí, dejme tomu na Kubě, tak se sám ptá, jako co já bych mohl udělat a mnohdy ta odpověď, co já bych mohl udělat, je těžká. V případě těch lokálnějších témat se snáze hledá, ta odpověď na tuto otázku je snazší.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy se v příštím roce chystáte spustit projekt nazvaný Audiovizuální škola. Pokud byste stručně, jasně a výstižně měl říci, co si pod tím sloganem audiovizuální škola máme představit, co by to bylo?

Host (Karel Strachota):
Vzhledem k tomu, že my jsme doteďka veškeré materiály školám, to znamená filmy na DVD, dříve na videokazetách a plus všechny doprovodné didaktické metodické informační materiály distribuovali v té fyzické formě a vzhledem k tomu, že 2800 škol už pravidelně využívá naše materiály, tak ta logistika, vlastně i nákladnost toho celého je poměrně vysoká, ten portál Audiovizuální škola by vlastně měl být platformou, přes kterou budeme školám všechny materiály, které jsem zmínil, nabízet. V případě filmů tam budou filmy ve třech různých formátech, školy, které už mají rychlé připojení na internet, tak budou moci přímo v učebnách vlastně streamovat, koukat on-line, ty, které takové připojení nemají, tak budou mít možnost si buď stáhnout ve specielním formátu ten film, vypálit si DVD, respektive stáhnout si na notebook zase v jiném formátu film a pak …

Moderátor (Václav Moravec):
Kdy ten projekt Audiovizuální škola spustíte?

Host (Karel Strachota):
Pokud všechno dobře dopadne, tak 1. ledna 2012. Od začátku stavíme ten portál jako opravdu masivní záležitosti, když masivní, tak to bude chtít i poměrně velkou masu peněz, tak uvidíme.

Moderátor (Václav Moravec):
Když to srovnáte s Jedním světem ve školách, protože říkáte, že distribuovat ony filmy jako DVD je poměrně finančně náročné, jaký byl vlastně rozpočet Jednoho světa ve školách?

Host (Karel Strachota):
Roční rozpočet v loňském roce, to znamená v roce 2010, jsme měli 15 milionů. Tady v případě toho portálu je problém nebo je …

Moderátor (Václav Moravec):
Nejdražší.

Host (Karel Strachota):
Nejdražší je ta první investice, prostě nakoupit servery, vyvinout aplikace, koupit licence nejenom k filmům, ale koupit licence vlastně k tomu softwaru, který právě bude použit pro ochranu autorských práv a samozřejmě kolem toho bude spoustu vyjednávání s nositeli autorských práv. Když jsme začínali kdysi dávno s videokazetami, tam ta ochrana byla, řekněme, mnohem, mnohem jednodušší. Tady samozřejmě každý producent se bojí toho, že ve chvíli, kdy to je v internetovém prostředí, tak ta možnost zneužití je výrazně větší.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak v té první fázi v lednu příštího roku velká bude databáze oněch dokumentů, které budou v Audiovizuální škole, protože předpokládám, že i autorská práva od producentů těch dokumentů budou s největší pravděpodobností zpoplatněna, musíte za ně zaplatit?

Host (Karel Strachota):
Ne, my v tuto chvíli máme nakoupena práva, ale právě pro distribuci na DVD 280 filmů, při rozjezdu počítáme tak s desetinou až dvacetinou. Takže mluvíme o nějakých 30-50 filmech a pak postupně tak, jak se nám bude dařit v různých grantových řízeních, tak budeme tu videotéku na webových stránkách rozšiřovat, počítáme i s tím, že výhledově bychom přístup na tento portál zpoplatnili, protože stejně jako jsou zvyklí nakupovat lavice a vycpaná zvířata, tak by si měli zvykat na to, že i takovéto pomůcky nejsou zdarma, což u i teď za některé filmy musí škola zaplatit.

Moderátor (Václav Moravec):
Před rokem a půl na sebe Člověk v tísni upozornil i projektem Studentské volby. V něm si středoškoláci mohli zkusit parlamentní volby takříkajíc nanečisto. Mezi studenty středních škol vyhrály především strany pravicové, TOP 09 a pak občanští demokraté. Někdejší místopředseda ODS Ivan Langer to komentoval těmito slovy:

Záznam Ivana Langera:
Ukazuje se, že skutečně mezi mladými lidmi, kteří vnímají velmi citlivě, jaká bude nebo nebude jejich budoucnost, vítězí odpovědnost a touha po tom, aby generace těch, kteří jsou teď v ekonomicky produktivním věku, generace politiků, která bude odpovídat za budoucnost České republiky, ji vedla úplně jiným směrem, než jsme tomu svědky v Řecku a v jiných zemích, které jsou teď postiženy obrovskou krizí v důsledku neodpovědné politiky, obrovských dluhů, vedoucích téměř až k bankrotu.

Moderátor (Václav Moravec):
Komentoval výsledky projektu Studentské volby loni v květnu tehdejší místopředseda občanských demokratů Ivan Langer. Výsledky a metodiku Studentských voleb pak zpochybnil volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík. Pro úplnost sociální demokraté ve Studentských volbách propadli, skončili až na sedmém místě.

Záznam Jaroslava Tvrdíka:
V této chvíli lze říct jediné, je to jeden z dalších pravicových projektů, použitých proti Sociální demokracii tak, jak jsme tomu v posledních letech zvyklí. My jsme si jisti tím, že myšlenky, ideály a program Sociální demokracie nalézá porozumění a podporu mezi mladými lidmi a uvidíme, s jakým výsledkem odejdou mladí lidé od voleb 29. května ve 14:01.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo loni v květnu Rádio Impuls slova tehdejšího volebního manažera sociálních demokratů Jaroslava Tvrdíka. Pokud by měl Karel Strachota z Člověka v tísni, host dnešních Impulsů, říci, jestli po tom roce a půl od pronesení těchto slov se změnilo vaše hodnocení politických interpretací Studentských voleb, změnilo se nebo zůstalo stejné?

Host (Karel Strachota):
Tak ty výsledky byly takové, jaké zazněly v těch dvou ukázkách, už jenom v nich byla spousta nepřesností, řekl bych až nesmyslů, které zaznívaly po celou dobu, kdy jsme Studentské volby připravovali, respektive poté, co proběhly a čekalo se na zveřejnění jejich výsledků. Pár rychlých komentářů: Pravicový projekt, s nápadem uspořádat Studentské volby jsem přišel já, a pokud se objevovalo, že to byl projekt, který vznikl ve spolupráci se stranou TOP 09, tak ve chvíli, kdy já jsem připravoval projekt Studentské volby, tak strana TOP 09 ještě neexistovala. Sociální demokracie dopadla tak, jak dopadla, dopadla mimo jiné proto, že mladí lidé a vím to, protože já jsem se v prostředí škol v době Studentských voleb pohyboval často, mladí lidé byli naštvaní z toho, jakým způsobem politici Sociální demokracie směrem k těm Studentským volbám vystupovali, tam byly různé zákazy, doporučení, těch voleb…

Moderátor (Václav Moravec):
Mluvíte o hejtmanech?

Host (Karel Strachota):
Mluvím.

Moderátor (Václav Moravec):
O Davidu Rathovi.

Host (Karel Strachota):
Přesně tak. Takže částečně ty volby byly i takovým protestním hlasem mladých lidí vůči zákazům a na to jsou mladí lidé samozřejmě velmi citliví.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale když se s odstupem toho roku a půl podíváte, protože to byl váš premiérový projekt, zároveň říkáte, že byste na něj chtěli navázat, protože znovu, cituji vaše slova: Věřím, že se nám podařilo položit základ smysluplného projektu, který bude mít pravidelné místo při výchově aktivních sebevědomých a zodpovědných občanů. Konec citátu. Po roce a půl od onoho projektu, kdybyste dělal další Studentské volby, měnil byste nějak výrazně ten projekt nebo v čem byste ho zdokonalil?

Host (Karel Strachota):
Výrazně neměnil. My bychom asi měli umět, nakolik se nám to podaří je otázka, ale měli bychom umět vysvětlit politickým stranám, že projekt Studentské volby je i pro ně příležitostí, jak oslovit buď stávající a nebo budoucí voliče. Já jsem se až zpětně dověděl, že podobný projekt běží v řadě zemí jak Evropy, tak světa, ve Spojených státech má tradici po několik desetiletí. Měli bychom možná na začátek umět lépe vysvětlit, že tento projekt není v rozporu se školským zákonem, protože tam bylo mnoho spekulací o tom, že vlastně Studentské volby jsou jakousi propagací konkrétních politických stran. My máme a měli jsme právní rozbory, které toto jednoznačně vylučují, ale…

Moderátor (Václav Moravec):
Počítáte se Studentskými volbami třeba pro krajské volby nebo to bude jednou za čtyři roky jenom při volbách sněmovních?

Host (Karel Strachota):
Zvažujeme pořádání Studentských voleb i v souvislosti s krajskými volbami, já sám plus zástupci právě Asociace krajů České republiky a možná i Ministerstva školství vyrážíme letos v září do Norska, Norsko má 35letou tradici Studentských voleb a rádi bychom jednak se zeptali na jejich zkušenosti a potom tu cestu využili k tomu, abychom, jak už jsem zmínil, vysvětlili jak české veřejnosti, tak i politikům, že Studentských voleb se není třeba obávat, ale naopak je třeba umět mladým lidem představit svůj program, svoje myšlenky a …

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak organizačně začínáte vtahovat do studentských voleb i Asociaci krajů?

Host (Karel Strachota):
Asociace krajů se vymezovala vůči Studentským volbám velmi výrazně, Asociace krajů je zřizovatelem středních škol a my bychom tímto, on to byl nápad norské ambasády, norská ambasáda nás sama oslovila a tuto cestu nabídla, tak je celkem logické, že se budeme snažit přesvědčit partnera, který, dejme tomu, měl s projektem problémy. Ještě jednu věc, my jsme dělali po volbách poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření nezávislé, nedělali jsme ho my, nechali jsme si vlastně udělat a ukázalo se, že se zvýšila účast prvovoličů z řad studentů ze škol, kde ty Studentské volby proběhly, o šest procent, což je přece úžasný výsledek.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také kromě těch mnoha projektů, které už jsme probrali, tak jste stál i u projektu Příběhy bezpráví, u jeho zrodu. Za jak velké riziko při vyvracení mýtů o éře socialistického a komunistického Československa považujete to, že se dá sklouznout do té propagandy, která je označována přídomkem antikomunistická?

Host (Karel Strachota):
To bychom si nejdřív museli nadefinovat, co si představujeme pod pojmem antikomunismus. Jestliže antikomunismus je názor, že komunistická ideologie a komunistická praxe jsou pochybné, tak můžeme mluvit o tom, že projekt Příběhy bezpráví je antikomunistický. Ale my se snažíme stejně jako v případě jiných témat, tak i v případě té naší nedávné minulosti zprostředkovávat mladým lidem konkrétní informace o tom, jaký ten život v socialistickém Československu skutečně byl. Velice často zprostředkováváme setkání mladých lidí s pamětníky, s lidmi, kteří vlastně sami na vlastní kůži zažili to komunistické bezpráví, každoročně v listopadu, který jsme vyhlásili za Měsíc filmů na školách. V loňském roce na téměř 800 školách probíhaly právě projekce filmů a následné debaty s pamětníky, bývalými politickými vězni, historiky, filmaři.

Moderátor (Václav Moravec):
Asi víte, nač narážím, například na poslední projekt, onu knížku Mýty o socialistických časech, která byla určena školám a kde například v Literárních novinách Ondřej Mrázek napsal, cituji: Krajní předpojatost autorů činí texty místy až komickým a nechtěje odhaluje podobnost komunistické a antikomunistické propagandy. Tudíž jsou tohle, řekněme, slova, která vás pro ty další projekty nebo další publikace, řekněme, drží i jistého kritického odstupu?

Host (Karel Strachota):
Mě v případě této knihy mrzelo a těch podobně vyznívajících komentářů byla celá řada a mě mrzelo, že ti, co tyto kritiky psali, takže si nepřečetli nebo možná přečetli, ale nechtěli citovat, nechtěli rozumět tomu, co bylo napsáno, co jsem napsal do úvodu. Tato kniha v žádném případě nebyla učební pomůcka. Každá jedna z těch 800 škol, které se na podzim zapojily do Příběhů bezpráví, dostaly jeden výtisk, jeden výtisk dostal pedagog a stejně tak jako v případě jiných podobných učebnic pak on sám zvážil, komu ten výtisk půjčí, jestli ho dá do školní knihovny. V případě publikací nebo těch didaktických příruček, které doprovázejí jiná témata nedávné minulosti, jiné filmy, tak samozřejmě ta nabídka nebo ten přehled názorů je širší. V tom samém úvodu bylo napsáno, toto jsou subjektivní texty, toto jsou vzpomínky třech konkrétních lidí. My rozhodně z tohoto ustupovat nehodláme.

Moderátor (Václav Moravec):
Chystáte další mýty?

Host (Karel Strachota):
Ano, připravujeme, dejme tomu, mýty o socialistických časech 2, bude se to zřejmě jmenovat jinak, a to budou vzpomínky ne třech lidí, ale vzpomínky 30 lidí, kteří sami mají s normalizačním Československem nějakou zkušenost. Ano, jsou to subjektivní vzpomínky, ale volání po nějaké objektivní pravdě, objektivní interpretaci mě kolikrát přijde přinejmenším zarážející.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje Karel Strachota z nevládní organizace Člověk v tísni, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Vážím si vašeho času, děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se příště na shledanou.

Host (Karel Strachota):
Děkuji za pozvání, na shledanou.

15.08.2011

VIDEO: Marián Hajdúch: Polovinu nemocných s rakovinou zachráníme

Vědec Marián Hajdúch z Laboratoře experimentální medicíny v Olomouci mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o současném vědeckém bádání.
10.08.2011

VIDEO: Stano Gazdík: Je těžké mě vyprovokovat!

Stano Gazdík strávil část svého života v cizinecké legii. Právě o tom mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls.
09.08.2011

VIDEO: Eva Klimovičová: Očistit své jméno je velmi těžké!

Eva Klimovičová čelila během působení Davida Ratha ve funkci ministra zdravotnictví podezření z braní úplatků. Svou vinu od začáku odmítá. I o tom mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls.
08.08.2011

VIDEO: František Šusta: Agresivita u zvířat se dá odnaučit

Specialista tréninku zvířat František Šusta mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výchově zvířat nebo o odnaučování zlozvyků.
04.08.2011

Tatiana Vilhelmová: Chybí autoři, kteří by dobře psali o současnosti!

Herečka Tatiana Vilhelmová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošních Letních shakespearovských slavnostech.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.