VIDEO: Václav Cílek: Život na planetě je stále dražší

Publikováno: 04.04.2011 18:20
Video soubor neexistuje.
Audio není možné přehrát! Omlouváme se.
Geolog a klimatolog Václav Cílek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o změnách klimatu a dopadech na náš život.

Moderátor (Václav Moravec):
Nad jeho argumenty stojí za to přemýšlet. Řeč je o názorech geologa, klimatologa a spisovatele Václava Cílka. Ač tvrdí, že prakticky vše, co se týká klimatu, je nejisté, přesto se podle něj zdá, že existuje zhruba 60procentní pravděpodobnost, že během tří let nastane silnější el niňo, které alespoň na jednu sezonu prohloubí potravinovou nejistotu. Klimatolog Jan Pretel už delší dobu bojuje s těmi, kteří popírají vliv člověka na změny klimatu.

Záznam Jana Pretela:
Je pravdou, že tyto teze tak zhruba před 15-20 lety se ve světě objevovaly, byly různé odborné semivědecké skupiny, které se tímto zabývaly, ale v současné době jde už skutečně o velmi, velmi ojedinělé názory, které ve své podstatě vůbec žádný podklad jaksi nemají a bohužel když si poslechnu některá vyjádření pana prezidenta Klause, který patří skutečně k velkým odpůrcům problematiky změny klimatu, tak je mi z toho někdy tak trošičku nepříjemně.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje klimatolog Jan Pretel. Když se dlouholetý šéf Geologického ústavu Akademie věd České republiky Václav Cílek dívá do budoucnosti, krom jiného tvrdí, že silně proměnlivé počasí, jako jsou období sucha nebo období povodní, se budou zdejších zeměpisných šířek držet. Nejen o tom bude řeč v následujících Impulsech. Jejich hostem je právě geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (Václav Cílek):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy patříte k předním popularizátorům vědy, snažíte se lidem přiblížit složité děje, které se týkají nejen geologie a klimatologie. Zjednodušení kterých problémů vám dělá největší starosti, abyste nezjednodušil příliš?

Host (Václav Cílek):
Prakticky vše. Protože ten svět je tak složitý, že nejde jednoduše vysvětlit. A pokud ho jednoduše vysvětluji, tak vím, že mám pravdu z 80 procent a z 20 procent mi naskakují ty výjimky, které jsou. Ale podstatné je asi si myslím, to, že já o těchto věcech mluvím proto, protože mě zajímají, to znamená, já nepotřebuji obhajovat nějakou stranu, protože jsem nestraníkem, možná ani ne názor, ale jako zajímá mě, jak ten svět funguje a to říkám dál.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to správně, že vás baví nahlas přemýšlet?

Host (Václav Cílek):
Já skládám, řekl bych, nitky, jednak ta klimatická, energetická a potravinová, abych, když jsem nad tím přemýšlel, proč vlastně se mi o to jedná, abych získal nějaký určitý pohled na svět. Ale to, co mě možná vlastně nejvíc zajímá, je to, jak se odrazí na myšlení lidí, co to vlastně udělá s lidmi, jaké posuny nebo jaká zvěrstva toto všechno v nich napáchá.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to správně, že pozorujete reakce lidí, když právě se snažíte dávat ty věci do souvislostí, popularizovat věci, které jsou složité?

Host (Václav Cílek):
Pokouším se odhadnout, jak změny životního prostředí kolem nás ovlivní klima ekonomické, politické, sociální a možná, že tam bych jako nerad ještě jako končil, protože pak se jako jedná vlastně o to, jako když chytnete nějaký trend, tak třeba můžete vydělat víc peněz nebo tak, ale mě ještě jako víc zajímá ta mentální změna, kterou to bude mít a to už jsou věci, které jsou doopravdy neodhadnutelné.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jsem se díval na poslední rozhovory a texty, které jste publikoval, tak se snažíte popularizovat věci, jako například arktická oscilace nebo jižní oscilace, kterou známe pod pojmem el niňo. Jak složité je vysvětlit oscilace?

Host (Václav Cílek):
Oscilace je něco, co se proměňuje. Vlastně já nevím, možná ekonomové, možná politici se snažili nás tak jako přesvědčovat, že ten vývoj jde tak jako plynule, pomalu nahoru, že ten trend je takový jako jemně rostoucí, ale v přírodě vidíte, úplně všechno že se pohybuje v sinusoidě, jo? To znamená, jednou se otepluje, pak se nějak jako ochlazuje. A vždycky to oteplení nebo ochlazení sestává z několika faktorů. Takže není to, neexistuje jeden návod, neexistuje jedno vysvětlení. Když jste v průšvihu, jako je ekonomická krize nebo zemětřesení, nemůžete se chovat jedním způsobem, na jedné úrovni, ale doopravdy začíná to vodou, energií, péči o lidi a končí to tím, že prostě si řeknete, ano, jaká je šance, že třeba tsunami přijde znovu, tak kde teda to město postavíme. Takže je to takové jako komplexnější.

Moderátor (Václav Moravec):
Přesto to má logiku?

Host (Václav Cílek):
No, on je rozum od pána boha, jsem vždycky slyšel, takže by to mohlo mít logiku v tom lepším případě.

Moderátor (Václav Moravec):
Když sledujete diskuse o změnách klimatu a na straně jedné argumenty odpůrců, kteří se třeba chytají toho, podívejte se, jaká byla letos zima, plná přívalů sněhu, pak zastánců argumentu globálního oteplování, kteří zase říkají, rok 2010 byl jeden z nejteplejších v tomto století, ne-li uplynulého tisíciletí. Nad čím především přemýšlíte?

Host (Václav Cílek):
Já vždycky znejistím, protože si říkám ano, jsou naprosto jasné argumenty pro existenci nebo neexistenci globálního oteplování a pak si říkám, vlastně něco podobného se táhne celou společností - jsme ven z krize, nejsme ven z krize? Jedna strana nebo druhá strana? Když už si vyberu tu jednu stranu, ona se mi stejně rozštěpí na dvě stejně velké frakce. To znamená, možná, že tady tato diskuse odpovídá nějakému prostě přirozenému procesu v sociální a v osobní sféře.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy nepatříte k žádné z těch stran?

Host (Václav Cílek):
Já jsem byl vždycky nestraníkem a když jsem si to uhájil za minulého režimu, tak teďka nevidím důvod, proč bych měl být prostě straníkem. Mě doopravdy zajímají ty věci jak jsou, ale vlastně když se jako hlouběji zamyslíte nad tím, třeba kdo je pro oteplování a kdo je proti, tak na jednu stranu jsou to lidi, kteří třeba cítí víc odpovědnosti, na druhou stranu lidi, kteří chtějí užívat světa. To znamená, lidi v podstatě závisí podle mého názoru na nějaké emoční struktuře vaší osobnosti, jestli si vytáhnete jedny číselné vědecké údaje nebo jestli si vytáhnete jiné číselné vědecké údaje. Takže já pak vždycky přemýšlím nad tím, jestli jsem emočně v pořádku, když se na to různí lidé dívají prostě jiným způsobem. Ale existuje z toho právě ten trik, že vyskočíte a už vás jako nezajímají ty peníze nebo ty praktické dopady, ale zajímá vás právě, jak se to prokopíruje do takové té kulturní a do té duchovní složky té společnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Na to záhy navážu, když se podíváme na to, že český prezident Václav Klaus patří k odpůrcům teorie změny klimatu, způsobených člověkem, ta hysterie kolem globálního oteplování je podle něj daleko větší hrozbou pro lidstvo než samotná klimatická změna.

Záznam Václava Klause:
Nevšimnout si, že posledních 14 let už se globální teplota na světě nezvýšila a pořád mlít dále donekonečna a donekonečna stejné věty, já považuji za nedůstojné a v podstatě skandální.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětluje například český prezident Václav Klaus. Pokud by měl geolog, klimatolog, spisovatel Václav Cílek, který je hostem dnešních Impulsů, říci, zda vůbec není chybná ta samotná stigmatizace – globální oteplování, jestliže se ty věci dějí v sinusoidách?

Host (Václav Cílek):
Existuje globální změna, která sestává z celé řady přírodních faktorů a z několika lidských faktorů. Ze strany přírody ta hlavní úroveň je dána slunečním zářením, sluneční aktivitou, množstvím tepla na jednotku plochy. Druhá úroveň je dána tím, kolik zeměkoule a navíc v různých částech světa zachytí tohoto tepla. To je skleníkový jev, ale to je taky třeba roztávání ledovců. Třetí úroveň je, nakolik toto teplo, které je zachyceno, transportují oceánské proudy jako to globální topení prostě planety z jednoho konce světa na druhý. A ten lidský vliv, to je zase celá řada věcí, z nichž nejdůležitější je proměna složení atmosféry, proměna povrchu, já nevím, sídla, silnice, zaujímají dneska 10 procent povrchu souše. Je tady kácení lesů z hlediska, já nevím, odparu, mikroklimatu, je tady rychlý odvod vody. Takže vždycky máte několik věcí jak v té přírodě, tak u toho člověka, které se buďto skládají a nebo jdou pohromadě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jsou ty změny klimatu nezvratné?

Host (Václav Cílek):
Ne, žádná změna klimatu není nezvratná, všechny zvratné jsou. Přijde doba ledová a vynuluje to na nějakou dobu.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to přijde?

Host (Václav Cílek):
První výrazné ochlazení má být zhruba za 15 tisíc let a druhé ještě výraznější, takové konečné, za dalších sedm. Takže za 22 tisíc let doopravdy bych spíš čekal nástup doby ledové než ne.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste v rozhovoru pro týdeník Profit ze 7. března letošního roku krom jiného prohlásil: Žádná klimatická konference v příštích letech nic nepřinese a to kvůli určité nejistotě v rámci klimatické komunity, státnímu egoismu a ekonomice. Konec citátu. Který z těch vámi zmíněných tří faktorů převažuje, převažuje-li nějaký?

Host (Václav Cílek):
Já jsem, teďka jste mě dostal, jak existuje ten internet a ty paměti, co všecko já vlastně řeknu, ani o tom už potom jako nevím. Bojím se toho, že doopravdy velké konference nic nepřinesou, že to je příliš mnoho zájmů, příliš mnoho argumentů a ta shoda je prakticky nedosažitelná. Takže se bude diskutovat a diskutovat donekonečna a skorem k ničemu to nepovede. A myslím si, že docel jako důležitý je ten státní egoismus, to znamená, proč bychom my se nerozvíjeli, když vy jste se rozvinuli, jo, jako my to máme teprve před sebou. Já mluvím zejména o zemích třetího světa v tomto případě, ale že ten státní egoismus existuje v poměrně výrazné formě, to v podstatě vidíme, kdykoliv se v Evropské unii jedná o něco, kdy by někdo musel platit víc nebo měl víc jako nevýhod, tak vždycky prostě na prvním místě je ta ochrana těch vlastních zájmů.

Moderátor (Václav Moravec):
To vy z těch tří faktorů, které jsem zmínil, členíte jako faktor největšího vlivu, nikoliv že by tam byla i nejistota v samotné vědecké komunitě a to, kde pak politici využívají ke zpochybňování vědecké komunity jako takové, jak je to se změnami klimatu a jaký vliv na to má člověk?

Host (Václav Cílek):
Víte, vědci, ale poměrně málo z nich, možná dělali v posledních 20 nebo 30 letech tu chybu, že byli příliš katastrofičtí a příliš jako jednorázově vystupovali ve sdělovacích prostředcích. A většina vědců už tehdy jako byla víceméně prostě proti tomu, ale de facto to tolerovala, protože to přinášelo prostě granty, ale jako já myslím, že primární nebyly peníze a u těch lidí, které jsem znal nebo znám, primární byla ta starost o ten svět. Teďka něčemu jako podlehli, to znamená, podlehli představě, že člověk je ten nejsilnější klimatický faktor. On je velmi silný, ale pravděpodobně ne nejsilnější, že jo. To oceánské proudění, které ovlivňuje poslední dvě zimy, je toho v podstatě docela jako dobrým důkazem. Ano. Pak se to dá politiky využít nebo zneužít, podle toho, jestli většina lidí podporuje tu danou prostě linii a nebo nepodporuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Co podle vás především zapadá, všech těch politických diskusích, které se týkají změny klimatu?

Host (Václav Cílek):
Když nad tím takhle uvažuji, tak si myslím, že v politické diskusi se většinou jedná o ten střet těch ideologií nějaký, ano? A to už samotné vlastně zastírá tu danou podstatu té věci.

Moderátor (Václav Moravec):
A ta daná podstata věci, proto se na to ptám, jestli nevyhovuje ta vyostřená debata, globální oteplování je - není, což je hodně zjednodušená až bulvární debata, jestli vlastně nevyhovuje, protože se překrývají záměrně ty daleko hlubší problémy a souvislosti, které změny klimatu přinášejí do života společnosti jako celku, do možných potravinových krizí, které mohou přijít?

Host (Václav Cílek):
Ano. Víte, já myslím, že do této chvíle jsme se v podstatě bavili jenom o hloupostech, protože ta diskuse byla hodně abstraktní a to, co tady doopravdy zapadlo, je to, že jestli dojde k nějaké další fluktuaci toho el niňa, toho jižního proudění, tak bude ohrožena úroda rýže, v tomto roce není, má být naopak jako docela dobrá, a bude-li ohrožena úroda rýže, tak to zasáhne zhruba polovinu lidstva. A to je to podstatné. Nebo vám řeknu jako jiný příklad, teďko se vrátili naši egyptologové z Egypta, tak jako hrozně mě zaujalo to, že lidi neustále demonstrují na Tahríru, o čem my se vlastně vůbec jako nic nedozvíme, protože revoluce přece zvítězila, tak lidi nemají co demonstrovat, ale to, co doopravdy je v tom Egyptě teďka jako hodně podstatné, je, že se zdá, že během dvou měsíců jim dojdou zásoby obilí, takže za dva měsíce nebo teda radši dřív, že jo, vládní emisaři, budou-li tací, vyrazí na světové burzy a budou říkat, promiňte, my jsme měli revoluci, potřebujeme obilí, ale lacino, pro 40 milionů lidí. To znamená pesimisté, kteří jsou na místě, říkají, další fáze egyptské revoluce se odehraje již v létě a já si myslím, že ti Egypťané jsou jako trpělivější, takže se to odehraje třeba až na podzim nebo až jako během jednoho roku. Toto jsou věci, o kterých se nemluví.

Moderátor (Václav Moravec):
A které by beze sporu měli řešit i politici.

Host (Václav Cílek):
Já si myslím, že v každém státě podle toho, jak se bavím teda s našimi lidmi, kteří to mají na starosti, existují přesně lidé, kteří toto vidí a vědí, ať už jsou mezi diplomaty, prostě na místě nebo jsou to bezpečnostní složky nebo jsou to třeba hasiči nebo někdo takový, ale že tato informace jako neproráží dál. A je to možná tím, že jako lidé jsme hrozně jako politizováni a vlastně mě ta politika nezajímá, ale mě právě zajímá takový ten základ, který je pod tou politikou, on to říkal už Lenin, že ta politika je ta koncentrovaná ekonomika, a pod tou ekonomikou jsou ještě teďka zejména ty ceny těch komodit. Takže my jakoby vnímáme, nevnímáme ty základní úrovně, protože tam jako celkem není moc o čem se dohadovat a je tam velká nejistota, ať už jsou to ty změny klimatu nebo ceny železa nebo ceny uhlí, že jo, víc vnímáme tu ekonomiku, ale zase jednostranně, to znamená z hlediska růstu HDP, zisku nebo vývoje cen akcií, že jo a hodně se věnujeme té politice a to jsou takové vlastně ty spory, jak tyto dané věci řešit a jsou často odpojené od té první úrovně, od té nejhlubší.

Moderátor (Václav Moravec):
Ta první nejhlubší úroveň může vést a pravděpodobně na základě nejen těch změn, které přinese klima, potravinových bouří, nedostatku, může vést k zásadní přeměně společnosti a jejího fungování?

Host (Václav Cílek):
Když řekneme společnost, asi tím rozumíme globální společnost a on ten svět je sice hrozně jako propojený, ale třeba v Libyi se válčí, že jo a v Pelhřimově nikoliv. To znamená, ten vývoj bude vždycky lokálně nějakým způsobem prostě jako jiný. Ano, má základní teze je taková, že se průběžně oscilačně zvyšují ceny nezbytných věcí k životu, to znamená potravin a energie, to znamená, jakoby nám ubývalo stejně jako v tom Egyptě toho ekonomického prostoru a zároveň ze strany vlády podobně jako v Egyptě je ta tendence přenášet platby na lidi, korunu po koruně. Je to ten oslík, kterého tisíckrát nic jako nakonec umořilo a zároveň že lidi vlastně platí za všechna chybná rozhodnutí a nebo prostě korupční rozhodnutí. Takže vy jste zaměstnán, já taky, ale když se bavíte s nezaměstnanými lidmi nebo s lidmi, kteří mají méně peněz, tak říkají, my se čím dál tím víc cítíme jako v pasti. A to je ten arabský pocit, to je ten egyptský pocit, který trvá tam 10 nebo 20 let, že nemůžete, jo? A v tom Egyptě je to ještě jako mnohem silnější. Nedávno jsem četl, stalo se to před revolucí jako řadu měsíců, jak vlastně developeři v Káhiře srovnali hrnčířskou čtvrť a nejenom ty hrnčířské pece, které dejme tomu ohrožovaly životní prostředí, ale oni to brali i s domy, za které lidi prostě platili daně, zabili tam malou holčičku tím buldozerem, jo, a tam jako na těchto detailech pochopíte, že prostě jednou do té ulice jako vyjít v podstatě musíte.

Moderátor (Václav Moravec):
V té souvislosti také mluvíte o období kolísavého nedostatku, přičemž trváte na slově kolísavý nedostatek. Je to to období, které povede, řekněme, ke změnám fungování i jedince ve společnosti nebo nějaké prostě entitě, když nebudeme mluvit o globální společnosti, a jiného způsobu života?

Host (Václav Cílek):
Kolísavý nedostatek že jo, třeba konkrétně v té Káhiře znamenal to, že loni na podzim vzrostly ty ceny rajčat na deseti a dvacetinásobek a pak spadly na čtyřnásobek původních cen. A něco podobného se teďka děje s bavlnou, cukr šel víc jak o 50 procent nahoru, takže v Súdánu je z toho pozdvižení, protože spotřebovávají hodně cukru, že jo, ale jsou jinak potravinově soběstační, takže jsou v klidu. Egypťané v klidu nejsou, protože už prostě měsíce před to revolucí říkali, nám takhle v tom, když ty ceny rostou, nám vlastně ty peníze stačí tak jako stěží na to jídlo a co bude dál, že jo? A pak se to nějakým způsobem uklidní, ty ceny většinou jdou o něco dolů, ale prakticky nikdy se nevrací na původní úroveň. Já jsem se dneska díval na analýzy cen ropy, které byly před rokem a které jsou dneska. Před rokem se předpokládalo, že v tomto roce cena ropy může dosáhnout úrovně 90-100 dolarů, většina analytiků, to znamená, že ceny půjdou nahoru ne tak moc, jak jsme jako předpokládali, ale nikdo nepředpokládal, že by ceny šly pod 80 dolarů, jo? To znamená, ten trend toho celkového zvyšování těch základních nákladů na život je tady jasně patrný a je to trend inflační. A teďka vám se to prováže, že jo, mně je těch 55 let, tak jako má cenu šetřit na důchod, když mi inflace z toho odkrojí polovinu, jo, a takhle, a nakonec vlastně zjistíte, že nějaké peníze mít prostě musíte už proto, že život je prostě nejasný, ale že je mnohem lepší šetřit a napůl se smířit s tím, že o část těch peněz přijdete v měřítku prostě třeba 20 let, jo, ne třeba v měřítku jako rychlejším.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy když jste právě v týdeníku Respekt na začátku roku psal o těchto problémech, tak jste krom jiného také napsal: Pravděpodobně se vrátí zvyk našich rodičů udělat si alespoň malou zásobu peněz i potravin do budoucnosti. Možná se právě v této době obecného nadbytku překlápí do období kolísavého nedostatku, o kterém byla řeč, kolísavý nedostatek a vlny zdražování pak vedou ke vzniku cyklických revolucí a potravinových bouří, ve kterých je základní příčina strach a hlad, maskována touhou po politické změně. To především se týká i západního světa?

Host (Václav Cílek):
Představte si teďka situaci s ropou. Evropské rafinerie jsou staré, protože postavit rafinerii stojí vlastně fůru peněz a jsou nastavené na ropu určitého složení. Mají rády lehkou libyjskou ropu, nemají rády saúdskoarabskou ropu. Takže tam, má víc síry, jako je to dražší, výsledek není prostě tak dobrý. Takže se teďka uvažuje o tom, že saúdskoarabská ropa se bude vozit do nových asijských rafinérií a naopak, tam se vozila dřív ropa z Nigérie, naopak ta ropa z Nigérie se bude vozit do Evropy, takže vlastně se jedná teďka nejenom o to, že v Libyi vypadlo něco okolo jednoho procenta světové produkce ropy, ale de facto o reorganizaci tankerů, rafinerií, ropovodů a tohoto všeho. Ano, už se to děje prostě. Něco vidíme, něco jako nevidíme. A lidi v chudých státech to vidí většinou mnohem rychleji, protože třeba v tom Egyptě cena chleba se rovná cena obilí, to znamená komodity, která jde nahoru, plus něco málo navíc. Zatímco u nás je to cena mouky plus různé přidané hodnoty, daně a poplatky a já nevím, co všecko, co vytváří takový ten polštář, kde se může skrýt to, že vlastně rostly ty základní náklady.

Moderátor (Václav Moravec):
Nebude to právě západní Evropa a pohodlnost západního světa, viz Evropy, která s tou změnou bude mít zásadní problém, protože je to pohodlná Evropa?

Host (Václav Cílek):
Zase ten zásadní problém, on může být jenom jako periodický. Že bude třeba nějaký druhu ropného šoku nebo ropné paniky nebo potravinové paniky, kdy ty ceny se nějakou chvíli prostě zblázní a pak se ustálí. Já si představuji třeba takový jako exemplární příklad toho, co má poměrně rozumnou jako pravděpodobnost, že se během 30 let stane, je velké zemětřesení v oblasti San Andreas, Los Angeles. Kdyby se toto mělo stát během dalších 20-30 let, prostě nechci, aby se to stalo, že jo, tak pravděpodobně padnou pojišťovny, vidíme ty škody, které jsou v Americe, padnou zajišťovny a zpočátku asi hodně padne americký dolar, pak se třeba postaví zase jako na nohy, ale nás právě ohrožují tyto šokové terapie hodně. A na příkladu vlastně japonské elektrárny, mě vždycky jako zaujalo to, že i když to tsunami bylo obrovské, zemětřesení pomalu za sto let jako největší, tak Japonci dejme tomu 120 milionů, postihlo to, dejme tomu, milion lidí, to znamená méně jak jedno procento obyvatel velmi vzdáleného Japonska. Navíc to celé se odehrává na kruhu, dejme tomu, o poloměru 50 km a přesto tato jako, řekl bych, hodně lokální a okrajová záležitost zamává s celým Japonskem na pět let dopředu minimálně, ale ono to mává s celým světem vlastně už teďka. Takže je hrozně jako zvláštní vidět, jak relativně malé impulsy v takto propojeném světě jsou schopny prostě destabilizace a…

Moderátor (Václav Moravec):
Velkých následků.

Host (Václav Cílek):
A velmi nečekaných následků prostě v systémech, které jste si nebo já jsem si ani nepředstavoval.

Moderátor (Václav Moravec):
Nechci říct, že na vaše slova zpravidla dochází, ale vy jste o těch významných kolísáních, změnách i klimatu nebo podnebí v České republice, abych byl přesnější, mluvil dávno před tím, než zasáhly ony několikery povodně Českou republiku. Když takto promýšlíte ten budoucí vývoj, viz ono zemětřesení v oblasti Los Angeles, kde berete údaje? To už vědecká komunita ví, že něco takového je pravděpodobné, že něco takového může přijít, co otřese tím světem?

Host (Václav Cílek):
Tady jsme u jednoho z důvodů mé popularizace. Jako vědci vědí úžasné věci a vědí to s velkými nejistotami, ale skorem nikdy se ta informace nedostane tam, kde by měla, jo? To znamená Katrina a zatopení New Orleansu bylo opakovaně, ale půl roku před tím, než k tomu došlo, jako velmi přesně popsáno. Teďka je otázka, jestli doopravdy se tím máme jako zabývat, protože těch hlasů je hodně a odporují si. Takže je vždycky jako hodně složité se na něco spolehnout. A právě jeden z těch amerických klimatologů, myslím, že to byl Schneider, který teda už umřel, říkal, ale my jsme vlastně hrozně dobří jako lidstvo v plánování nejistého, protože to děláme každý rok, když jedeme na dovolenou, jo? Co my víme, jaké bude počasí a jestli budeme zdraví a přesto prostě s tím umíme žít a docela dobře zacházet.

Moderátor (Václav Moravec):
Děkuji, že byl hostem dnešních Impulsů právě Václav Cílek, geolog, klimatolog a spisovatel a věřím, že se tady nesetkáváme naposledy. Díky a těším se příště na shledanou.

Host (Václav Cílek):
Na shledanou.

11.04.2011

VIDEO: Karolína Peake: Co bude s vládou se vyjasní do konce týdne

Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake mluvila o současná vládní krizi.
07.04.2011

VIDEO: Jan Šulc: Neplodných mužů přibývá

Vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny Gest Jan Šulc mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o největších tabu v reprodukční medicíně.
06.04.2011

Dominik Duka: O církevních restitucích bude do roka jasno

Pražský arcibiskup Dominik Duka mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o církevních restitucích a také o svém prvním roce v roli primase českého.
05.04.2011

VIDEO: Ivan Fuksa: České potraviny zachrání jen český zákazník

Ministr zemědělství Ivan Fuksa mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českém zemědělství a ztrátě potravinové soběstačnosti.
31.03.2011

VIDEO: Miroslav Kalousek: Opozice bude mít ve sněmovně většinu při kauze Promopro

Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kauze ministra obrany Alexandra Vondry a finančních reformách vlády.
Impuls on-line
Český Impuls on-line
archiv
button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8 button reset sector 1 sector 2 sector 3 sector 4 sector 5 sector 6 sector 7 sector 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.