Milan Zelený, ekonom

Publikováno: 29.07.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Ekonom Milan Zelený mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi.

Moderátor (Václav Moravec):
Jen hodně pomalu se promítá zlepšení hospodářské situace v České republice do ekonomiky jednotlivých firem. Jen třetina tuzemských firem vnímá svou současnou ekonomickou situaci jako lepší než loni. Naproti tomu u třetiny zůstala stejná a u třetiny se dokonce zhoršila. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy mezi 180 podniky. I ministr financí Miroslav Kalousek vnímá současnou ekonomickou situaci Česka jako křehké oživení ekonomického růstu.

Záznam Miroslava Kalouska:
V okamžiku, kdy je krize, kdy jsou obrovské turbulence, kdy nevíte, jestli vypadne nebo nevypadne nějaký kostlivec ze skříně, tak jsou jenom dva typy ekonomů. Ten první vývoj ekonomiky neumí předvídat a neví to a ten druhý to neumí předvídat a ví to. Ale doopravdy stoprocentní pravdu v okamžiku turbulencí nezná nikdo.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před týdnem v Impulsech ministr financí Miroslav Kalousek. Následky globální ekonomické recese stále přetrvává v některých ekonomických odvětvích tuzemské ekonomiky. Týká se to například stavebnictví a některých oblastí dopravy. Hostem dnešních Impulsů je americký ekonom českého původu profesor Milan Zelený. Děkuji, že jste po roce přijal pozvání do Impulsu, vítejte, dobrý den.

Host (Milan Zelený):
Dobrý večer. Jsem rád zpátky.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i na základě vašich dotazů, které jste nám v průběhu dne posílali ve formě sms zpráv na číslo 774 999 888, ale pokud se ještě chcete na cokoliv zeptat ekonoma Milana Zeleného, stačí, když mu pošlete svoji sms a tedy formu otázky 774 999 888, to je to číslo. Katarze z globální ekonomické krize, která začala před víc než dvěma roky, se podle vás, pane profesore, stále ještě nedostavila. Předurčuje nás to k tomu, že si dříve než později zažijeme pokračování globální ekonomické recese?

Host (Milan Zelený):
Já bych to dokonce ještě přeformuloval. My totiž nevíme zcela jistě, jestli vůbec se jedná o krizi nebo o transformaci. Jinými slovy transformace je dlouhodobý posun z jedné úrovně jaksi výkonu a chování do druhé úrovně výkonu a chování. Jako třeba transformace z agrární společnosti na průmyslovou, jo? To jsou dlouhodobé posuny. A jelikož se nám to takhle míchá, dneska dle mého názoru procházíme transformací a ta krize z toho hlediska bychom si užívali a budeme si užívat tak dlouho, dokud tomu nedáme to správné jméno a řekneme, tohle není krize nebo krize už vlastně skončila a jsme v jiném způsobu chování podnikání, výkonnosti a tak dále. A to je velmi závažné.

Moderátor (Václav Moravec):
Může být krize spouštěcím mechanismem transformace?

Host (Milan Zelený):
Ona není přímo spouštěcí mechanismus, ale ona je tím upozorněním na tu transformaci. Jinými slovy ta transformace probíhá už hodně dlouho, že jo, to je ta transformace, která vedla k tomu vyvrcholení systému služeb, služební jakási ekonomika v USA. dneska v USA je ve službách zaměstnáno přes 80 procent celkové pracovní síly. To je ten vrcholek, který už prostě ta ekonomika nemůže dál, nemůžeme být všichni ve službách, jo, stříhat jeden druhému vlasy nebo abych to tak řekl, čili teď nastává jakýsi zlom, protože ta ekonomika jakoby hledala další uplatnění ekonomicky a ono není, protože je jenom zemědělství, průmyslu a služby a státní zaměstnání, státní chování. Čili stát najednou v posledních 20 letech začíná celosvětově narůstat, státní podíl prostě na ekonomice jak v zaměstnanosti, tak prostě v ostatní investiční činnosti a tak dále, jsou vyšší a vyšší, ale ten stát není řešení, protože stát se liší od všech ostatních sektorů tím, že on je spotřební sektor. Čili on vlastně jenom může spotřebovávat ty daně, které vybírá, zatímco ostatní tři sektory tedy vyrábějí určitou přidanou hodnotu.

Moderátor (Václav Moravec):
Když ve vaší interpretaci jsme tedy součástí transformace, nikoliv globální ekonomické krize, tak jak byste pojmenoval ekonomiku nebo jak si ji sám pro sebe zatím pracovně pojmenováváte, která přijde, až tato transformace skončí?

Host (Milan Zelený):
Já se ji pojmenovávám tak, já tomu říkám anglicky self service society, nebo-li tedy přechod k těm ekonomickým aktivitám a společenským aktivitám, kde si děláme věci sami. A jako předběžný už signály toho je to, co s tím se setkáváte dnes a denně, když si zajdete do samosky, že jo, samo, jo? Když si zajdete na internet a najdete si letenku bez agenta, když si zajdete na letiště a nemusíte, vytisknete si palubku přímo doma na internetu. My si ani neuvědomujeme, jak hluboce už jsme zapojený do té self service a když se nad tím zamyslíte, tak si všimnete, co hodně věcí, třeba se zastavíte u benzinové stanice, co si všecko už děláte sami, co dříve bylo součástí ekonomiky služeb. Čili pracovně tomu říkám tohle, protože bude narůstat neustále tenhleten způsob ekonomického chování a podnikání a spotřeby, který je založen na těchto službách, teda samoslužbách, abych tak řekl a samozřejmě to má úžasné dopady na tradiční pojem zaměstnanosti a proto ty úrovně nezaměstnanosti, které dneska dosahujeme, se nedají odbourat tradičním způsobem. To znamená v USA dneska je to něco 9,8 nebo tak nějak, že, teď myslím, že to spadlo trochu, ale to jsou výkyvy celkem krátkodobé. Takže takhle pracovně.

Moderátor (Václav Moravec):
Když mluvíte o datech ze Spojených států amerických, tak nejnovější statistika ukázala, že objem zakázek na zboží dlouhodobé spotřeby se v červnu nečekaně snížil. Pokles činil jedno procento, zatímco ekonomové čekali naopak jednoprocentní růst. Příliš optimismu trhům nedává ani takzvaná béžová kniha, která mapuje vývoj americké ekonomiky za zhruba šest týdnů. Podle zprávy oživení americké ekonomiky pokračuje, i když tempo růstu se začíná opět zpomalovat. Tato data vy si interpretujete jako součást oné transformace?

Host (Milan Zelený):
Já si je interpretuji jako to, že tím, že nevíme, že jsme v transformaci, tím neumíme interpretovat ta data, která se na nás valí a tudíž jsme v chaosu a v nejistotě a myslím, že ministr Kalousek to naznačil, jo? Že prostě vlastně se neví.

Moderátor (Václav Moravec):
Máme dva typy ekonomů a vraťme se tedy k Miroslavu Kalouskovi. On už teď chystá státní rozpočet na příští rok, říká, že růst rozpočtu nebo rozpočet je postavený na dvouprocentním ekonomickém růstu české ekonomiky, připouští, že tento růst může být nejistý. Tady jsou Kalouskova slova:

Záznam Miroslava Kalouska:
Příjmy státního rozpočtu vlastně vycházejí z nějakého odhadu vývoje ekonomiky v příštím roce. Ono se to velmi dobře odhaduje v době, kdy je modrá obloha, není na ní jediný mráček. V okamžiku, kdy je krize, kdy jsou obrovské turbulence, kdy nevíte, jestli vypadne nebo nevypadne nějaký kostlivec ze skříně v Asii, na asijských trzích, v Německu, kdekoliv, tak jsou jenom dva typy ekonomů. Ten první vývoj ekonomiky neumí předvídat a neví to a ten druhý to neumí předvídat a ví to. Ale doopravdy stoprocentní pravdu v okamžiku turbulencí nezná nikdo.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova českého ministra financí Miroslava Kalouska, jak je pronesl před týdnem před těmito mikrofony. Pokud by měl americký ekonom českého původu Milan Zelený, host dnešních Impulsů, podepsat nebo rozporovat tu Kalouskovu typologii, existují jen dva druhy ekonomů nebo byste tu typologii rozšířil?

Host (Milan Zelený):
Existuje celá řada ekonomů, samozřejmě, ale on má pravdu, že jsou prostě, já si myslím, že on mluví o ekonomech a pak mluví o analyticích. Ono se to někdy směšuje, analytici skutečně neumí předvídat, není to jejich práce. Oni více méně interpretují to, co se už stalo. Teď Mac… americká jakási služba výzkumná udělala výzkum a zjistila, že analytici přehodnocují nebo nadhodnocují odhady zisků na akcie už 25 let v takové úrovni, že se dá říct, že to je o 100 procent nadhodnocený ke skutečnému stavu.

Moderátor (Václav Moravec):
Tudíž analytici přispívají k té bublině, která. . .

Host (Milan Zelený):
Ano, oni všichni odhadují stejně a všichni stejně špatně. A to se potom v tom dlouhodobém pohledu ukáže a oni jsou asi, že jo, tak průměrné zisky na akcii jsou kolem 6 procent, abych dal čísla, oni odhadují z průměru za těch posledních 25 let 12 až 15 procent. To znamená, jestliže někdo chce investovat na základě takovýhle odhadů, tak vlastně jede přímo do té bubliny, protože ta bublina už je v těch odhadech, čili jestliže někdo chce investovat nasloucháním analytiků, tak to může rovnou vzdát, jo, to prostě opravdu. Čili tito ekonomové neumí předvídat.

Moderátor (Václav Moravec):
Komu vy nasloucháte?

Host (Milan Zelený):
Já naslouchám. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Když investujete své peníze. . .

Host (Milan Zelený):
Já naslouchám jenom sám sobě.

Moderátor (Václav Moravec):
A kam investujete peníze?

Host (Milan Zelený):
No, já je investuju přes fondy, který máme prostě pro vzdělávací sféru, profesorský jako univerzitní ty a já mám možnost každý den si upravovat jaksi to rozložení, takže já si řídím sám svoje věci. Tím nechci říct, že jsem nějaký velký investor, už to, že to dělám takhle, to neznamená, ale dávám sám na sebe a na svoje intuice, protože jestli můžu, uvědomte si, že tady se v té transformaci stala další věc. Tradičně se investovalo třeba do akcií nebo do dluhopisů nebo do komodit, protože ony měly rozdílný pohyby. To znamená akcie šly nahoru, dluhopisy šly dolů a tak dále, dneska, co se stalo je, že všechny tyto tři investiční jaksi možnosti, akcie, dluhopisy a komodity, se pohybují víceméně stejným směrem, takže ten investor vlastně nemůže už tak, jak to bývalo, že si řekl, buďto do těch akcií nebo, anebo že do akcií část a do dluhopisů část, aby to vyrovnal, jelikož jde všechno stejným směrem, tak je to jako někde v kasinu, on si může hodit pětníkem. A to taky napomáhá té nejistotě. To, čemu Kalousek říká turbulence je vlastně výraz neznalosti, nechci říct jako neznalosti jeho specifické, ale to, že nevíme vlastně, co se děje, protože si uvědomte, že já tady jsem si udělal takový obrázky, dneska i nejvyšší ekonomové se baví o tom, jestli krize bude V nebo jestli to bude U nebo jestli to bude W, to je ten double Dip, anebo jestli to bude L. takhle prodloužený, jo, čili to už samo vám říká, co to ty ekonomové povídají, vždyť to jsou prostě nějaký klikyháky, tam není vůbec nikde jako proč by to mělo být nebo jaký jsou důvody nebo co jsou příčiny, příčiny a následky prostě se pomíchaly, máme tady, já osobně si myslím, že to je tohle, že to je to L. . .

Moderátor (Václav Moravec):
To dlouhé L. . .

Host (Milan Zelený):
Protože to je pohyb v té jiné úrovni, ty výkonnost, to je ta transformace, a to už zůstane.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale co to křehké oživení, které pozorujete ve Spojených státech amerických, přelilo se do Evropy, to by u toho dlouhého L byly alespoň malé . . .

Host (Milan Zelený):
Podívejte se, tam jsou samozřejmě nepřetržité fluktuace. To jako ekonomika nikdy se nepohybuje ve V, že jo, to je furt, to jenom se tam tak nějak projeví, čili křehký oživení může být každý druhý den nebo každý druhý týden nebo každý druhý měsíc. Tím už že řeknu, že to je křehké znamená, že nevědí, co to vlastně je. Fakt je, že ekonomika není schopná se pohybovat jako nějaký fyzikální, jo, jako teplota nebo něco. Ona neustále musí fluktuovat, protože, že jo, tady jsou desítky, miliardy lidí, který vlastně denně dělají rozhodnutí a to se všecko slívá a to, čili ty pohyby, já bych tomu vůbec nedával žádnou důležitost. Důležitý je sledovat ty trendy. Křehký oživení posloucháte už dva roky, že občas se něco pohne, že jo a říkají, už jsme, už se to blíží, Obama říkal už před rokem, že jo, že už jsou vidět výhonky a že už se toto. To prostě takhle ekonomika funguje a nechat se unést každodenními výkyvy nahoru a dolů, to bych nechal analytikům a je to sice dobré zaznamenání toho, co se stalo, ale určitě to nedává základ k nějakému budoucímu rozhodnutí. To jako kdybyste chtěl řídit automobil nějakým směrem dojet za nějakým cílem a měl byste pohled upřený, zmrzlý do zpětného zrcátka. No, kam byste se dostal?

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes americký ekonom českého původu, profesor Milan Zelený. Vy tedy mluvíte o tom, že podle vás začala fáze transformace ekonomiky, každou transformaci provázejí některé zásadní otřesy. Myslíte si, že přijdou zásadní otřesy v té ekonomice globální, otřesy, které můžou znamenat nejen vysokou nezaměstnanost, ale i nějaký sociální konflikt?

Host (Milan Zelený):
To bude záležet na chování politiků, na chování státu. Jinými slovy, jestliže rozpoznám, že jde o tu transformaci, tak je vlastně impulsem každého podniku, každého podnikatele se nějakým způsobem přizpůsobit, protože je to dlouhodobý. Jestliže ale politik, který není dlouhodobý, který tam je na pár roků, se bude snažit toto nějakým způsobem zlehčovat, zastírat a že už jako za rohem je nějaký oživení, tak samozřejmě to může vést ke konfliktům, že jo, protože ti lidé místo aby se adaptovali, místo aby si změnili režim svého života a styl svého života, tak budou teda čekat na ten zlom, protože politici, jelikož budou, volby budou zrovna za půl roku nebo za dva roky, že, podle toho, v jaký jste zemi, ale určitě ne dlouhodobě, že jo, čili oni nemůžou říct, jak to bude dlouhodobě, proto já říkám, a jinde jsem psal, politik musí nutně lhát, nutně, protože jinak by nemohl být zvolen.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale vy sám jste tuto odpověď zahájil tím, že říkáte, že bude záležet na politicích, zároveň dodáváte, že podstatou jejich profese je lhát, tudíž jsme odsouzeni k sociálnímu konfliktu.

Host (Milan Zelený):
Nejsme. Jedna možnost je, že namísto toho, abychom se nepřetržitě, jako to vidíme dneska například, handrkovali o tom, komu teda škrtnout, komu přidat, komu ubrat, protože se mění růstová situace, jdeme z růstu do recese a tak dále, kdybychom tyto všelijaké výdaje, které jsou víceméně mandatorní, které jsou víceméně důchody, různé platby, kdybychom je stáhli k ukazateli růstu a hádali se politicky jenom se hádali na té struktuře těch procent, ty by se zafixovaly a vlastně ty jednotlivý resorty nebo ty jednotlivý oblasti by dostávaly to procento z toho růstu a když ten růst by byl dobrý a fungoval, tak bez jakýchkoliv politických tahanic by dostaly ty svoje procenta a když by ten růst začal klesat a padat, tak zase by pocítily, že to by nebylo potom politický rozhodnutí, ale prostě ty příjmy do těch resortů by začaly automaticky snižovat, protože by byly indexované na ten růstový koeficient…

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně…

Host (Milan Zelený):
A tím pádem by se politika vlastně dostala z této oblasti toho dohadování.

Moderátor (Václav Moravec):
Když tedy teď čeští politici se právě dohadují, mluví o ekonomice, mluví o státním rozpočtu, o škrtech, ve středu zmrazili letošní výdaje státního rozpočtu o víc než 10 miliard korun. Tady jsou slova šéfa státní pokladny Miroslava Kalouska:

Záznam Miroslava Kalouska:
Vázání prostředků ve výši 2,5 procenta je jen taková drobná rozcvička pro rozpočtové limity roku 2011. Ten letošek je opravdu jenom rozcvička.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek. S tím, že tedy chápu-li to správně, tak by bylo dobré z vašeho pohledu, aby fungování státního rozpočtu bylo daleko víc provázáno s fungováním ekonomiky?

Host (Milan Zelený):
No samozřejmě.

Moderátor (Václav Moravec):
Zkrátka aby když je ekonomický pokles, tak klesnou výdaje resortu a bylo by to přesně vázáno na fungování ekonomiky?

Host (Milan Zelený):
Takhle fungují všechny úspěšné systémy. Když jsou nižší příjmy, když jsme chudší, tak musíme žít chuději a když jsme bohatší, tak žijeme bohatěji. Ale nemůžeme mít příjmy klesající, být chudí, ale chovat se a žít jako když jsme bohatí. Z toho pak vznikají ty nevyrovnanosti, z toho vznikají ty deficity, z toho vznikají, to znamená, teď je třeba velmi populární, že je potřeba udržovat mzdy, že jo, že je potřeba fixovat. Já to chápu, ale na druhé straně si uvědomte, že co když teď 2-3 roky, jestliže mám pravdu, se ty růstové údaje nezvednou, je to založené na dvou procentech, že jo, to ani to nemusíme dosáhnout, no tak co? Tak budeme mít prostě zase balík těch výdajů, které jsou prostě tímto způsobem chráněny, proto říkám, že by bylo mnohem lepší, kdyby tak jako třeba je to na Novém Zélandu, že jo, že prostě vyrovnaný rozpočet je mandatorní, že jo, to je prostě součást, že bychom měli součást tohoto rozpočtového dělení a když bychom bohatli, tak bychom to všichni cítili a mohli bychom prostě si to užít nebo investovat nebo co už to a když bychom chudli, tak bychom to taky cítili, ale nebylo by to politické rozhodnutí, chápete? Nejhorší je, když někomu dá jedna strana, zvýší důchody nebo zvýší nějaké příspěvky a za dva roky zvítězí druhá strana a zas to všecko sebere a za další cyklus se to zase změní. To znamená, že ten, i ten spotřebitel, i ten občan, ale i ten podnikatel, že, oni se vlastně nemají čeho chytit, že nemůžou dlouhodobě plánovat, protože se jim to neustále pohybuje nahoru a dolů. Takže toto by odpadlo a když by teda padal ten výkon, tak politici by neměli možnost vzít jednomu a dát druhému, jo, to by padalo všechno stejně podle těch dohodnutých procent. Jediné, co by mohli udělat je, že by se soustředili na zvýšení výkonu té ekonomiky. A když se ta výkonnost začne zvyšovat, tak by se začaly úplně zvyšovat… čili nemusí to vést ke konfliktu. Toto je bezkonfliktní, protože na tomto se jako jednou dohodnete a pak jsme všichni srozuměni s tím, že úkolem a cílem nás všech musí být zvýšení výkonu ekonomiky. A čím více bude ta ekonomika jaksi fungovat, tím budeme mít větší a větší důchody i příspěvky a tak dále. A já nevidím, žádné jiné jako lepší řešení proti tomu, co teď prožíváme a bude to ještě horší, samozřejmě, to jsou nepřetržité hádky a v podstatě se musí z jedné kapsy to strčit do kapsy druhé.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje profesor ekonomie, americký profesor českého původu Milan Zelený. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a věřím, že se sejdeme v Rádiu Impuls dřív než za rok.

Host (Milan Zelený):
Děkuji a hodně štěstí.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem pondělních Impulsů pak bude zpěvačka Aneta Langerová.

05.08.2010

VIDEO: Ester Kočičková

Herečka a moderátorka Ester Kočičková na Impulsu o sobě a o životě....
04.08.2010

Luboš Olejár, Svaz pacientů

Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o návrzích na reformu českého zdravotnictví.
03.08.2010

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o připravovaných reformách v soudnictví.
02.08.2010

Aneta Langerová, zpěvačka

Zpěvačka Aneta Langerová mluvila o zpívání nebo o české politické scéně.
28.07.2010

Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil o aktuální situaci uvnitř ČSSD po odchodu Jiřího Paroubka z postu předsedy.
Impuls on-line
Český Impuls on-line
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.