Malé Hustopeče pro velké zážitky

Publikováno: 31.07.2010 09:20
Hustopeče jsou město malé, ale nabízejí množství historických zajímavostí, které by bylo škoda přejít bez zastavení. V Hustopečích jsou zastoupeny stavby gotické, renesanční, barokní, empírové a objekty jiných stavebních slohů. O některých jsme si povídali s Miroslavem Tausigem z Klubu českých turistů.

Tak začneme pěkným domem. Dům U Synků je nejzachovalejším reprezentantem původní měšťanské renesanční zástavby náměstí. V současnosti v domě sídlí Městské muzeum a galerie. A je tu muzeum vína.

Vinařská expozice je umístěna v tzv. mokrých sklepích, seznamuje návštěvníky s historií a současností pěstování vinné révy a výroby vína. Kromě toho si zde můžete zakoupit vína od vinařů ze zdejší Velkopavlovické vinařské oblasti.

V zadní části nádvoří domu U Synků naleznete pískovcovou zvětšeninu kvasinky vinné. Její obvod činí 167 cm. Kamenná kvasinka je tedy 69 230krát větší než její reálně existující živá předloha. Město Hustopeče získalo za největší zvětšeninu živého organismu český rekord.

Další památkou je třeba renesanční kamenná kašna lidově zvaná "Žumberák".  Byla postavena na náměstí už na konci 16. století a po dlouhá století byla jedním z mála zdrojů pitné vody pro místní obyvatele. Kašně dominuje sloup se sochou bůžka Tritona.

Nedaleko odsud leží přírodní rezervace Kamenný vrch, kde roste vegetace drnové stepi a žijí tam i stepní živočichové. Mimo hlaváčků jarních a konikleců lučních zde roste také vzácná violka bílá a timoj trojlaločný. Najdeme zde také například čilimník bílý, bezobalku sivou, hadinec červený, len žlutý nebo kosatec různobarvý. V minulosti byla plocha chráněného území zčásti poškozována požáry, nyní je neaktuálnějším problémem zajištění periodického odstraňování stařiny.

Mezi dalšími památkami v Hustopeči naleznete:

Morový sloup
Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zdobí horní část náměstí od roku 1736. Podnětem k jeho výstavbě, stejně jako k výstavbě kaple sv. Rocha, byly morové pohromy, které sužovaly obyvatele města. Bohatá sochařská výzdoba sloupu pochází z dílny Jana Kristiána Pröbsla z Brna.

Radnice
Nejvýraznější stavbou na západní straně náměstí je novorenesanční radnice z let 1905 - 1906, dnes sídlo Městského úřadu. Jde o třípatrovou budovu s mohutnou věží, postavenou podle projektu Ferdinanda Hracha.

Kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Tento kostel, vysvěcený v roce 1994, stojí přibližně na místě původního pozdně gotického chrámu, který byl v roce 1962 odstřelen. Moderní dvoupodlažní stavba kostela s půdorysem spirály byla postavena podle projektu Ludvíka Kolka. V kryptě kostela se nacházejí náhrobky hustopečských měšťanů.

T. G. Masaryk a Hustopeče
Hustopeče jsou osudově spojeny s osobou našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka. Narodila se zde jeho matka Terezie.

Tomáš Masaryk navštěvoval v letech 1861 - 1963 hustopečskou piaristickou reálku (v současnosti SOU a U na Masarykově náměstí).

Po dobu svých studií ve městě bydlel v domě v dnešní Dobrovského ulici, což připomíná pamětní deska.

V neposlední řadě se do Hustopečí na sklonku svých životů vrátili prezidentovi rodiče a zdejší městský hřbitov je místem jejich odpočinku.

Kaple sv. Rocha na Křížovém kopci
K procházkám a relaxaci vybízí lesopark na Křížovém kopci s kaplí sv. Rocha. Kaple pochází z roku 1690, v 2. polovině 18. století byla kaple přestavěna v novorománském stylu.

Městský hřbitov
Původní městský hřbitov, rozprostírající se kolem farního kostela sv. Václava, byl zrušen v důsledku josefínských reforem. Nový hřbitov byl zřízen na severním okraji města, kde se nachází dosud. Z doby jeho vzniku se zachovalo obvodní zdivo, centrální kříž a kaple.

Bývalý židovský hřbitov
V Hustopečích žila vedle Němců a Čechu i významná minorita - Židé. Ti se ve městě začali ve větším počtu usazovat až po zrušení poddanství (v roce 1848) - důkazem toho je zřízení židovského hřbitova v roce 1886 a postavení synagogy o čtyři roky později. Židovská komunita v Hustopečích bohužel nepřečkala 2. světovou válku, kdy byla zlikvidována nacisty. Židovský hřbitov byl pak asanován v 60. letech 20. století a jeho existenci připomíná pouze pamětní deska (umístěna v sadu na konci javorové ulice).

Sovětský vojenský hřbitov
V sousedství městského hřbitova se rozprostírá vojenský hřbitov pro sovětské vojáky, kteří padli na území bývalého hustopečského okresu nebo zemřeli v polních lazaretech. V prostých hrobech je pohřbeno 1875 vojáků, z toho 98 důstojníků. Součástí hřbitova je monumentální památník s reliéfní plastikou.

Kolonie vinných sklepů
Hustopeče představují významné vinařské centrum s dlouhou tradicí. Hustopeče se již ve 14. století staly sídlem horenského soudu a v 18. století platily za největší vinařskou obec na Moravě.

V současnosti slouží hustopečským vinařům ke zpracování a skladování vína převážně kolonie sklepů ve dvou lokalitách města: v ulici Na Hradbách a pod Křížovým kopcem. Turisté mohou obdivovat nejen architekturu starobylých a moderních sklepů, ale i ochutnat jejich tekuté bohatství. V ulici Na Hradbách (nedaleko jejího vyústění do Herbenovy ulice) stojí za povšimnutí kruhová bašta - pozůstatek původního opevnění města a pekařský erb.

Ostatní památky
Pod tímto označením se skrývají plastiky a reliéfy jako jsou boží muka, sochy světců, erby na stěnách domů. Kamenná pozdně gotická boží muka stojí na konci Nádražní ulice, barokní soch sv. Jana Nepomuckého z roku 1749 zdobí Masarykovo náměstí.

V Mrštíkově ulici se na budově České spořitelny nachází erb proslulého horenského soudu, na domě č. 13 (který na přelomu 16. a 17. století patřil tehdejšímu purkmistrovi Kryštofu Wissintgerovi z Vizovic) pak nad vstupními dveřmi bohatě zdobený reliéf. Reliéf, zhotovený ve stylu vlašské renesance, představuje dva lvy nesoucí erb města.

Na rohu Mrštíkovy a Jiráskovy ulice si můžete prohlédnout erb rodu Lichtenštejnů - tento rod vlastnil Hustopeče od roku 1599 až do zániku vrchnostenské správy v roce 1848.

Hustopeče leží zhruba 7 km od přehrady Nové mlýny.

Zdroj obrázku: hustopece-city.cz, autor obrázku: Dagmar Humpolíková

05.08.2010

Růžová hora, tak trochu maskovaná Sněžka

Na dnešní výpravu jsme se vydali přes Růžovou horu a směřujeme na Sněžku. Šli jsme v patách turisty z povolání Miroslava Tausiga z Klubu českých turistů.
04.08.2010

Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově

Včera jsme se dotkli Broumovska při procházce teplickým skalním městem. Dnes je na řadě samotný Broumov. Chcete vidět mumie? Nemáte na výlet do Egypta? Nevadí. Skupinu mumií v dřevěných rakvích si můžete prohlédnout ve sklepení broumovského kláštera.
03.08.2010

Skalní město v Teplicích nad Metují

Nerozlučnou dvojicí jsou Adršpašsko - Teplické skály. Jedné části dal jméno blízký Adršpach a druhé Teplice nad metují, respektive teplé prameny vyvěrající v téhle oblasti. My si dnes představíme onu druhou část. Teplické skalní město.
02.08.2010

Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách

Ve východních Čechách v Olešnici se skrývá vyřezávaný poklad. Mechanický Utzův betlém, na kterém se hýbe dokonce i přenoska na gramofonu. Příběh o jeho vzniku by klidně mohl být předlohou pro poutavý film.
01.08.2010

Kolem dokola na kole vinařskými stezkami Pálavy

Co by to bylo za putování po jižná Moravě bez vína! Vybrali jsme pro vás tip na vinařské stezky u Mikulova v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti Pálava. Zná je i zapřísáhlý abstinent, a náš tradiční spolupracovník zaměřený na domácí turistiku Miroslav Tausig z Klubu českých turistů.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.