Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu

Publikováno: 26.07.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomice...

Moderátor (Václav Moravec):
Česká ekonomika si prošla krizí. Podepsala se na ní globální ekonomická krize. Státní rozpočet je v historicky největších dluzích, což nutí vládu šetřit. Tady jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska, jak je ve čtvrtek pronesl v Rádiu Impuls.

Záznam Miroslava Kalouska:
Podle našich současných analýz ten propad příjmů ve státním rozpočtu oproti schválenému rozpočtu je zhruba 14 miliard propad na daňových příjmech a zhruba 14 miliard propad na sociálním pojištění. Abychom nepřekročili deficit, který jsme schválili, tak nám nic jiného nezbývá, než ještě v letošním rozpočtu neutratit všech ministrů ve vládě, včetně tedy ministra financí, prostě 10 miliard úspor peněz, které měli plánovány a přesto je nesmí utratit.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval ve čtvrtek v Rádiu Impuls ministr financí Miroslav Kalousek. S vysokými dluhy státních pokladen se potýká nejen Česko, některé země evropské sedmadvacítky jsou na tom ještě hůř a ekonomové mluví o evropské dluhové krizi. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, jejich hostem je prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls.

Host (Jan Mühlfeit):
Dobrý večer. 

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili díky vám, našim posluchačům. Své dotazy jste v průběhu dne psali a posílali ve formě sms na číslo 774 999 888. Máte-li ještě jakoukoliv otázku, ptejte se dál šéfa evropského Microsoftu Jana Mühlfeita na čísle 774 999 888. Vy, Jane, patříte k nejvýše postaveným Čechům v globálních firmách. Čemu především jste se přiučil v Microsoftu?

Host (Jan Mühlfeit):
Tak přiučil jsem se tomu, že život, byznys, ale i politika je o kombinaci optimismu, ale i realismu. To je velká věc pro život, ale i pro ten byznys.

Moderátor (Václav Moravec):
A jakou zkušenost z České republiky bylo obtížné do Microsoftu přenést? Čemu kolegové manažeři ne zcela rozuměli, když se je snažil obohatit tím českým …

Host (Jan Mühlfeit):
Tak já jsem v tom mezinárodním byznysu asi 11 let a vlastně první dva roky jsem se snažil uplatňovat jenom to, co jsem se naučil v České republice, což samozřejmě fungovalo do jisté míry, ale měl jsem, obklopil jsem se lidmi, já vždycky říkám, že 90 procent mého úspěchu byli ti lidé, 10 procent toho úspěchu byl Jan Mühlfeit, kteří mi vždycky říkali prostě pravdu a o tom to je a potom jsem se postupně naučil vlastně pohybovat v té globální ekonomice.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolikrát jste se spálil, když si vzpomenete na výběr lidí?

Host (Jan Mühlfeit):
Spálil jsem se hodněkrát a spaluji se pořád, nicméně to skóre vlastně úspěchu ve výběru lidí je čím dál tím vyšší a já si nevybírám ani tak lidi na základě zkušenosti, jako spíše na základě toho, jaký mají tah na branku.

Moderátor (Václav Moravec):
Dovolte osobnější otázku, kolik času vlastně strávíte na cestách a v Evropě, které šéfujete v rámci Microsoftu a kolik v Česku?

Host (Jan Mühlfeit):
V České republice já se snažím být o víkendech, protože tady mám rodinu a v průměru jsem tady tak jeden den za týden, jinak cestuji, loni jsem nalétal, vlastně nám skončil fiskální rok v červnu, 190 letů, z čehož tak 6x-7x za rok musím do Ameriky do naší centrály.

Moderátor (Václav Moravec):
A platí to, že jak říká jedna židovská anekdota, že nejlepší je ta cesta v letadle, když srovnáváte, kde se žije nejlíp?

Host (Jan Mühlfeit):
Tak to je otázka. Já v letadle hodně jsem schopen pracovat, ale i spát a odpočnout si a letadlo mě nijak zvlášť neunavuje. Unavuje mě spíš potom časové změny. Čím je člověk starší, tak přece jenom Seatle-Praha je rozdíl devět hodin a to už pak je poznat.

Moderátor (Václav Moravec):
Co vás jako občana České republiky nejvíc štve?

Host (Jan Mühlfeit):
Mě nejvíc, no štve jako, neřekl bych, že mě to štve, ale mě se líbí to, že Česká republika je otevřená ekonomika a co jsme dokázali, nicméně to myšlení tady je velmi lokální a zabýváme se neustále problémy české kotliny. Strávili jsme dva roky přešlapováním, to předsednictví v Evropské unii dopadlo tak, jak dopadlo, bavili jsme se tady dva roky zcela zbytečně o 30 korunových poplatcích, místo toho, abychom opravdu budovali naši pozici v globální ekonomice.

Moderátor (Václav Moravec):
Když vyjdu z názvu jedné vaší přednášky, která se jmenovala Vraťme českého lva tam, kam historicky patří, chápu správně, že v současnosti český lev zahnívá v české kotlině?

Host (Jan Mühlfeit):
Já bych neřekl, že zahnívá, ale prostě Česká republika zcela jasně stojí na křižovatce. My jsme byli miláčkem investorů, což se změnilo, ten střed té pozornosti je dneska vlastně Asie a Česká republika nejenom musí bojovat s dluhem a s demografií, se stárnoucí populací, ale musí si jasně vymezit to, kde budeme do budoucna konkurovat. A to nejsou prostě levné montovny aut, ale prostě Česká republika musí hrát roli mostu mezi Evropskou unií a Asií, kde máme tradičně dobré vztahy, ať už je to Čína, Vietnam, další země Aseanu, a vlastně být atraktivní pro investory, ale velmi agresivní v exportu a být vzdělanou vlastně ekonomikou, mít vzdělanou pracovní sílu, o tom to je.

Moderátor (Václav Moravec):
Když mluvíte o dluzích, tak diskusi o české ekonomice a společnosti v těch posledních měsících a týdnech opanuje debata o úsporách a škrtech ve státním rozpočtu. Souvisí to s tím, co se děje v Evropě jako celku, tedy to, co ekonomové pojmenovávají jako evropská dluhová krize. Tady jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska, který mluví o tom, že je zapotřebí i dál seškrtávat státní rozpočet Česka kvůli nižšímu ekonomickému růstu.

Záznam Miroslava Kalouska:
Příjmy státního rozpočtu vlastně vycházejí z nějakého odhadu vývoje ekonomiky v příštím roce. Ono se to velmi dobře odhaduje v době, kdy je modrá obloha, není na ní jediný mráček. V okamžiku, kdy je krize, kdy jsou obrovské turbulence, kdy nevíte, jestli vypadne nebo nevypadne nějaký kostlivec ze skříně v Asii, na asijských trzích, v Německu, kdekoliv, tak jsou jenom dva typy ekonomů. Ten první vývoj ekonomiky neumí předvídat a neví to a ten druhý to neumí předvídat a ví to. Ale doopravdy stoprocentní pravdu v okamžiku turbulencí nezná nikdo.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo ve čtvrtek Rádio Impuls slova ministra financí Miroslava Kalouska. Nakolik může být podle prezidenta evropské pobočky Microsoftu Jana Mühlfeita, který je hostem dnešních Impulsů, reforma veřejných financí a toto neustálé seškrtávání státního rozpočtu pastí, když hlavním cílem budou jenom vyrovnané finance a nikoliv investice do konkurenceschopnosti Česka, o čemž politici příliš nemluví?

Host (Jan Mühlfeit):
Skutečnost je taková, že ten boj s dluhem je podmínka nutná, nikoliv však postačující. Musíme se prostě dívat do budoucna a když se podíváte do Finska, které v roce 91 po rozpadu Sovětského svazu prošlo velkou krizí, tak dvě věci, kde naopak navýšili rozpočty, bylo vzdělávání a byly investice do inovací a zcela jistě se to objevilo na straně té konkurenceschopnosti. Mě se líbí vlastně, že ta nová vláda se baví o tom, jak bojovat s demografickými vlivy, se stárnoucí populací, líbí se mi to, že se chtějí vyrovnat s dluhem, ale je potřeba se prostě věnovat dlouhodobě konkurenceschopnosti a také zvýšení produktivity práce, protože ta se sice zvyšovala, ale nezvyšuje se zdaleka tím tempem, jak se zvyšuje produktivita práce v Asii.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy osobně si myslíte, že je Česká republika s produktivitou práce na štíru?

Host (Jan Mühlfeit):
Já si nemyslím, že je na štíru, když to srovnáváme s Evropskou unií, ale prostě naši konkurenti, já to vždycky říkám, že Evropa by se neměla srovnávat s Evropou a naši konkurenti jsou dneska v jihovýchodní Asii a není to jenom Čína a Indie, protože země Aseanu, to je dalších 530 milionů lidí, musíme se prostě srovnávat s těmito ekonomikami a to není dneska jenom levná pracovní síla, ale Čína vloni měla víc patentů než celá Evropská unie dohromady.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, vy jste zmínil ambici nebo vaši vizi, že Česko by mělo být mostem mezi Evropskou unií a Asií. Co možná námitka, že to je příliš ambiciózní plán, když se podíváme na Českou republiku jako zemi, která má 10 milionů obyvatel, nemá jednotnou evropskou měnu, je ještě součástí evropského kontextu, kdy Evropa zaostává nejen za Asií, ze Spojenými státy. Vzpomeňte na Lisabonskou strategii jako strategii, která měla v rámci konkurenceschopnosti učinit Evropu konkurenceschopnější a vyrovnat ji se Spojenými státy americkými.

Host (Jan Mühlfeit):
Ano, máte pravdu, Václave, ekonomika, která má 10 milionů lidí, tak je malá, na druhou stranu může být velmi flexibilní. A pokud tady bude prostě vzdělaná pracovní síla, tak právě ta flexibilita, protože vlastně dneska v tom pracovním procesu jsou přes čtyři miliardy lidí, tak ta flexibilita nám tu konkurenceschopnost může umožnit a vlastně hrát roli toho mostu. Protože si musíme připomenout, před druhou světovou válkou tehdejší Československo bylo osmá největší ekonomika na světě a to je to, co já myslím, vrátit toho lva tam, kam historicky patří. Protože já si myslím, že patří do absolutní světové špičky.

Moderátor (Václav Moravec):
Není to tedy o počtu obyvatel?

Host (Jan Mühlfeit):
Není to o počtu obyvatel, když se podíváme do Finska, které má velkou konkurenceschopnost, do Švýcarska, to jsou velmi malé země. samozřejmě jejich HDP jako takové není tak velké, ale HDP na jednoho občana je velmi vysoké a patří prostě k absolutní světové špičce tyto země.

Moderátor (Václav Moravec):
Když mluvíte o Švýcarsku, o Finsku, nejsou třeba tyto dvě země už dávno mostem mezi Evropou a Asií?

Host (Jan Mühlfeit):
Určitě ano, protože já jsem se třeba podílel ve Finsku jako konzultant vlády na projektech právě jak vlastně obnovit ten inovační proces a jeden, jedna věc, která tam například je, že na finských vysokých školách se bude vyučovat mandarínský jazyk, což vlastně není ani ve Spojených státech. Dneska je to asi jenom na 4 procentech vysokých škol ve Spojených státech.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdo musí podle vás jasně České republice říci ano, naše vize je být mostem mezi Evropskou unií a mezi Asií a vrátit českého lva, tam kam patří. Je to čistě věc politiků nebo. . .

Host (Jan Mühlfeit):
Je to věc politiků, ale je to věc samozřejmě i průmyslu a ekonomů, jo. Ve Finsku je vlastně ten šéf té konkurenceschopnosti přímo předseda vlády, který vede ekonomický výbor, jež v sobě zahrnuje odbory, zahrnuje představitele vlastně průmyslu, profesory z univerzit, ale i politiky a nebaví se jenom o mzdách, ale baví se o tom, jak třeba bude mít demografie dopad na finskou konkurenceschopnost. To si myslím, že se musí odehrát i tady, ale musí se do toho zahrnout i opozice tak, jestliže se zamíchají za 4 roky karty, aby vlastně ta dlouhodobá politika v oblasti konkurenceschopnosti, ale i zahraniční politika, aby se v ní prostě pokračovalo, což se v tuto chvíli neděje, bohužel.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké jsou nejslabší stránky České republiky, když se podíváte na konkurenceschopnost a na to, abychom se tím mostem mezi evropskou sedmadvacítkou a Asií stali.

Host (Jan Mühlfeit):
Tak, já se určitě shodu v tom, co říká vlastně poslední zpráva OECD, která jednoznačně říká, že je to vlastně malý počet vysokoškoláků ve školách, je to o urychlení těch reforem, což si myslím, že se v tuto chvíli bude dít, ale je to za třetí i flexibilita pracovního práva, která tady prostě bohužel není a flexibilnější pracovní právo, které třeba mají v Dánsku, tak by umožnilo jako daleko větší konkurenceschopnost České republiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Flexibilita pracovního práva, ale přitom nerozbourání sociálního státu.

Host (Jan Mühlfeit):
Přesně tak. V Dánsku je něco, čemu se říká (flexi quirity), což znamená, že ti lidé jsou flexibilní, že se musí rychle přetrénovat a překvalifikovat, nicméně dostávají, když ztratí práci, tak dostávají až 80 procent mzdy. V tom je tedy to zabezpečení toho člověka, ta sociální stránka věci, ale na druhou stranu on, musí ta osoba být flexibilní tak, aby se zapojil na nových pracovních místech.

Moderátor (Václav Moravec):
Před vámi leží část té zprávy Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci a rozvoj, tedy OECD, která dlouhodobě konstatuje nízký počet vysokoškoláků, ale podívejte se na to, jakým způsobem se snažila Česká republika dohnat dovzdělanost a vysokoškolskou populaci v rámci populace jako celku, vzniklo obrovské množství vysokých škol a teď i profesor Rudolf Haňka, který vede onu radu, tak jasně říká, je to nesmysl, aby v České republice existovalo 75 vysokých škol, podívejte se, že kvantitu jsme teď předřadili před kvalitu vysokoškoláků a to není správný krok.

Host (Jan Mühlfeit):
Určitě ne, není o té kvantitě jenom a podle mě je to nejenom o té reformě vlastně vysokého školství, ale ta reforma musí začít u základního školství, protože tady se základní školství nereformovalo od doby Marie Terezie, tady se prostě neustále, já to teďka trochu přeháním, ale mentoruje se a prostě budoucnost je v kreativitě a v inovacích, takže to je jeden prvek a druhý prvek je, já si myslím, že Českou republiku musíme daleko víc otevřít studentům ze zahraničí, což udělala třeba Kanada nebo Austrálie, kde v dnešní době vlastně tyto země už jsou v první desítce konkurenceschopnosti a je tam 44 procent populace s vysokoškolským vzděláním.

Moderátor (Václav Moravec):
Co můžeme my vlastně nabídnout, podíváte-li se na otevření České republiky vysokoškolákům z jiných zemí, které možná jsou zeměmi, jež zaznamenaly v tom minulém století příliv mozků a jsou zásadně konkurenceschopné.

Host (Jan Mühlfeit):
Já se domnívám, že Česká republika je zajímavou zemí, Praha je prostě krásné město a není to jenom o Praze, to je jeden prvek. My máme prostě hluboké kulturní kořeny, kde podle mě stále Česká republika zaostává, je znalost jazyků. Já bych zavedl prostě už od mateřské školky povinně angličtinu, myslím, že teď to bude od třetí nebo od čtvrté třídy, nicméně Čína to má od čtyř let věku, jako ty děti, které chodí do mateřské školky, tak už se v Číně učí anglicky, takže prostě tyto prvky já si myslím, že je to ale i o tom, aby prostě ty studenti volně dostávali víza. Dostat třeba pro studenta neevropského do Evropské unie víza je projekt na 8 měsíců prosím pěkně, takže my nejsme v Evropě otevření talentu, ale jsme uzavřeni.

Moderátor (Václav Moravec):
Evropa má těch problémů daleko víc, než že je uzavřená i talentům. Teď řeší dluhovou krizi, drolení zemí, které jsou v eurozóně, země Evropské unie i právě eurozóny uvažují o tom, že by se schvalovaly rozpočty v rámci Evropské komise ještě před tím, než budou schvalovány v národních parlamentech. Připomeňme si slova někdejšího ministra financí Eduarda Janoty.

Záznam Eduarda Janoty:
Já to považuju ze velmi rozumnou věc a prostě každému nástupci mému, prostě ministru financí to jenom ulehčí práci, protože bude vybaven argumentačně, bude vybaven prostě určitým porovnáním, jak se chová zbytek Evropy, ať už šestnáct či sedmadvacítky z pohledu … snad mu to jaksi umožní prosazení úspornějšího, rozumnějšího, odpovědnějšího rozpočtu ať už ve vládě či v parlamentu.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval nedávno ministr financí Fischerovy vlády Eduard Janoty. Když se host dnešních Impulsů, prezident Evropského Microsoftu Jan Mühlfeit, podívá i na debaty, které vede v rámci Evropské unie a evropských institucí, Evropské komise, protože se stýkáte například s prezidentem evropské sedmadvacítky, tak neukazuje se, že tyto vnitřní problémy, které má Evropa s dluhy, evropskou dluhovou krizí, tak způsobí to, že Evropa bude na nějakém čtvrtém, pátém místě jako globální hráč za Spojenými státy, Indií, Čínou, možná i Ruskem, protože právě nebude schopna udržet ten krok.

Host (Jan Mühlfeit):
No, pro Evropu platí to stejné, co pro Českou republiku. To je to 2D, to znamená dluh a demografie a ta konkurenceschopnost. Nicméně Evropa má ještě, my tady máme společnou měnu, společný evropský prostor, ale politici se velmi často, protože jaksi vlastně je volí voliči lokální v těch zemích, tak prostě se rozhodují lokálně. Evropa má problém mezi tím, co se ví a mezi tím, co se dělá, protože vy jste řekl správně, Lisabonská strategie byla dobrá strategie, ale strategie bez implementace je prostě iluzí, takže tady je nová strategie EU 2020, která když se naplní, tak podle mě Evropa si může zachovat svoji konkurenceschopnost a pozici. Pokud se to ale v nejbližších dvou až třech letech naplňovat nezačne, tak skutečně Evropa bude hrát třetí a čtvrté housle.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy tomu věříte, že se to naplní, když se podíváte na nedodržování paktu stabilitu a růsty, růstu, tedy dokumentu, který nebyl dodržován a přivedl Evropu do té dluhové krize, když se podíváte na Lisabonskou strategii, když se podíváte na problémy s Lisabonskou smlouvou, která měla zreformovat evropskou sedmadvacítku.

Host (Jan Mühlfeit):
No, já jsem trošičku mírný optimista v tom, že ty velké země, které hrají hlavní roli, ať už je to Francie, Německo nebo teď i Velká Británie, že jsou si vědomy toho, kde vlastně Evropa stojí a mohly by se stát motorem těch změn. V tomhletom jsem optimista. Kde jsem trošičku pesimista je to, jak vlastně pořád neustále přešlapujeme na místě, například Evropská komise zveřejňuje inovační (skvorkar), vlastně jak měříme inovace v Evropě a my měříme sami sebe proti sobě. Neměříme se ani proti Spojeným státům, ale ani proti té jihovýchodní Asii a tohleto se musí změnit a já si myslím, že politici daleko víc musí začít naslouchat i lidem z byznysu, protože my všichni cestujeme a vidíme, jak vlastně rychle se pohybuje Čína, Indie a další země dopředu.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že tedy byznys, obchod a velké korporace jsou, evropské korporace jsou daleko víc připraveny v té konkurenceschopnosti, než samotná evropská politika, že tam je propad.

Host (Jan Mühlfeit):
Domnívám se, že ano. Já jsem žil mezi roky 2000, 2007 v Německu, tam je přes to, že vládla sociální demokracie, ta, prostě korporace udělaly řadu změn a třeba to, že vlastně dneska se daří stále německému exportu, tak je důsledkem toho, že vlastně v Německu se reálná mzda nezvedla od roku 2000.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu, který byl hostem Radia Impuls. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Jan Mühlfeit):
Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy.


 

28.07.2010

Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil o aktuální situaci uvnitř ČSSD po odchodu Jiřího Paroubka z postu předsedy.
27.07.2010

László Sümegh, koordinátor projektu Šance

Koordinátor projektu Šance László Sümegh mluvil o pomoci lidem z ulice.
22.07.2010

Miroslav Kalousek, ministr financí

Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformách, které čekají Českou republiku v následujících letech.
21.07.2010

Roman Vaněk, Pražský kulinářský institut

Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o trendech ve vaření.
20.07.2010

Jan P.Muchow, hudebník

Hudebník Jan P.Muchow mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své tvorbě. Například pro představení Shakespearovských letních slavností, konkrétně pro Jindřicha IV.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.