František Krejčí, ředitel národního parku Šumava

Publikováno: 07.07.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Ředitel národního parku Šumava František Krejčí mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o novinkách na Šumavě.
Moderátor (Václav Moravec):
Turisté na Šumavě se od začátku července snadno dostanou k jednomu ze skutečných pramenů Vltavy. Umožňuje to stezka, která začíná sedm kilometrů od obce Kvilda na Prachaticku. Prameny Vltavy patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější místa Šumavy. Každý rok se k nim vydá v průměru přes půl milionů turistů. Při procházce po Šumavě můžete narazit na vzácné živočišné druhy. Tady jsou slova ředitele šumavského národního parku Františka Krejčího:


Záznam Františka Krejčího:
Začal hnízdit orel mořský, potom hnízdí několik párů sokola stěhovavého, moták pilich letos hnízdil sice neúspěšně, ale zahnízdil po dlouhých letech. Já myslím, že v historii národního parku úplně poprvé. Pak byli dokonce před 14 dny pozorováni u jezerní slati jeřábi popelaví na louce, což je úplná rarita, se dá říct. Ale průšvih je s tetřívkem, tam zase rapidně klesly stavy tetřívka. My si myslíme, že už stavy tetřívka klesly pod tu minimální úroveň zachování stabilní populace tetřívka na Šumavě.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před časem Rádio Impuls slova ředitele šumavského národního parku Františka Krejčího. Pramen Vltavy, ke kterému chodili návštěvníci do teď, představoval jakousi náhražku. Skutečný pramen, který je pár desítek metrů od toho původního, se nabízí turistům až teď, od začátku července. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je ředitel správy šumavského národního parku František Krejčí. Vítejte po roce v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (František Krejčí):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Pramen Vltavy, který jste před několika dny zpřístupnili veřejnosti, je možné označit za pramen hlavní. Kolik je vlastně vedlejších pramenů, které k Vltavě náleží?


Host (František Krejčí):
Já myslím, že nelze přímo říci, že toto je hlavní pramen. Pramenů v této oblasti je několik desítek, ne-li stovek a můžeme říci, že se jedná o určitou pramennou oblast a my v této pramenné oblasti jsme ten nejlépe přístupný a možná i nejhezčí z těch pramenů zpřístupnili veřejnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte nejhezčí, jaká byla ta kritéria, která vedla k tomu, že pronesete toto slovo – nejhezčí?


Host (František Krejčí):
Opravdu jenom estetika toho přírodního prostředí v okolí toho samotného pramene.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se nějaký pramen označit za hlavní právě podle objemu vody, která z toho pramene vytéká?


Host (František Krejčí):
Asi nejvíce, největší vydatnost má potok, který vytéká přímo z rašeliniště, který je pod dnešním symbolickým pramenem Vltavy, ale ten, který jsme teď zpřístupnili, nepatří mezi nejvydatnější prameny.

Moderátor (Václav Moravec):
Nově otevřený poválkový chodník k pramenu Vltavy navíc lemuje naučná stezka nazvaná Fenomény horské přírody. Z ní se turisté dozvědí víc o vývoji Šumavy. Kolik takových akcí jako je zpřístupnění tohoto pramene ještě do konce roku na Šumavě můžeme vidět?


Host (František Krejčí):
Já myslím, že toto byl takový zlatý hřeb naší letní sezony, ale obecně pro veřejnost máme letos připraven rekordní počet akcí, 256 akcí, což je zase v celé historii Národního parku Šumava vlastně nejvíce akcí, které jsme na letní sezonu pro hosty národního parku připravili.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste v úvodu našeho rozhovoru mluvil a pouštěl jsem ze záznamu onu populaci tetřívka, která na Šumavě klesá. Máte vysvětlení pro to, proč dochází k takovému ohrožení této populace na Šumavě?


Host (František Krejčí):
Tetřívek není hlavně parkový druh, to je druh, který se týká celé Šumavy, nejenom národního parku a těch rušivých momentů je víc. Ale musím říct, že se zatím zoologové a ornitologové neshodli na hlavním důvodu, proč tetřívek ze Šumavy mizí. Ale ještě máme dva tetřevovité druhy, to je tetřev hlušec a jeřábek lesní a tyto druhy zase na území národního parku úspěšně rostou, jejich početnost populace úspěšně roste v posledních 5-10 letech.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme ale na ten první druh, tak jaká jsou možná vysvětlení, o nichž se ornitologové dohadují?


Host (František Krejčí):
Jednou z příčin pravděpodobně jsou vyšší stavy černé zvěře, prasete divokého, další příčinou je například zánik jeho přirozených biotopů, to jsou takové ty střídání se luk a remízků, ale i zraněných zemských povrchů, to znamená odhalená půda, půdní povrch. Ale možná, že ruší i daleko větší návštěvnost Šumavy v těch částech v okolí národního parku, než tomu bylo v minulosti, ale možná i rozvoj stavební činnosti v oblasti Lipna.

Moderátor (Václav Moravec):
Vedení šumavského národního parku před necelými třemi týdny představilo veřejnosti informační letáky, které se zaměřují na rostlinstvo v parku. Každý z letáků představuje několik základních druhů rostlin v určitém biotopu. Vedoucí oddělení marketingu správy parku Tomáš Jiřička pak dodává:


Záznam Tomáše Jiřičky:
Pro letošní rok jsme pro turisty připravili vlastně novou ediční řadu, kde představujeme floru Šumavy, jednotlivé biotopy, jsou vybrány jednotlivé rostliny tak, aby je mohl běžný návštěvník vidět z turistické trasy, na procházce po Šumavě a dokonce si může vlastně poznačit, kde ji viděl, tu rostlinku, kdy a může to mít jakousi kroniku vlastně poznání šumavské přírody.  

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před časem Rádio Impuls slova vedoucího oddělení marketingu šumavského národního parku Tomáše Jiřičky. Pokud by ředitel správy Národního parku Šumava, František Krejčí, který je hostem dnešních Impulsů, měl říci, jaké  klenoty skýtá rostlinstvo Šumavy, jaké klenoty to jsou?


Host (František Krejčí):
Zase bych nerad upozorňoval na jednotlivé druhy, aby to nebylo chápáno jako určitá pozvánka k tomu, že teď teda všichni vtrhneme na ty lokality, kde se tyto významné druhy vyskytují. Mezi takové významné druhy ochrany přírody v Národním parku Šumava v oblasti rostlinstva patří hlavně hořec panonský, který je dobře pozorovatelný v druhé polovině léta v oblasti Modravy, v oblasti Kvildy. Hodně známý druh asi v rámci celé České republiky bude prha arnika, to jsou takové ty známé žluté květy. Potom je celá řada druhů takové té alpské přírody, které se k nám rozšířily v době, kdy odtával ledovec poslední před 10 tisíci roky. To je například podbělice alpská.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na ty informační letáky, které jste letos dali veřejnosti k dispozici, které se týkají rostlin, vy pokud se nemýlím, tak chystáte i věci, který se týkají fauny v Národní parku Šumava. Ty budou kdy hotovy?


Host (František Krejčí):
Já doufám, že budou teda letos, spíš na podzim, že spíš tím oslovíme potom hosty národního parku v příští sezóně, ale je to ta řada, která pomáhá hostům národního parku poznávat přírodu kompletně, přírodu národního parku Šumava a chápat celé území národního parku jako určitý kabinet ochrany přírody, jako takovou velkou přírodní školu pro poznávání české přírody v horských podmínkách.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je dnes ředitel správy Národního parku Šumava, František Krejčí. Spor o vyhlášení takzvaných klidových zón na Šumavě se dostal až k Ústavnímu soudu. Správa národního parku a chránění krajinné oblasti Šumava je vyhlásila v dubnu loňského roku na sedmi vybraných částech území. Ale Jihočeský kraj je přesvědčený o tom, že se jedná o takové prvky ochrany přírody, jejichž rozsah jde nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny. Už vás, pane řediteli, Ústavní soud oslovil, abyste dodali své právní stanovisko?


Host (František Krejčí):
Ještě nás neoslovil.

Moderátor (Václav Moravec):
Připouštíte si variantu, že by mohl dát Ústavní soud za pravdu Jihočeskému kraji?


Host (František Krejčí):
Já nechci předjímat jednání Ústavního soudu, ale my si myslíme, že jsme postupovali podle zákona, přesně podle dikce zákona, podle svěřených kompetencí a musím říci, že jsme celý postup kontrolovali i s Ministerstvem životního prostředí a kraj předtím, než podal ústavní stížnost, se dotazoval na Ministerstvu životního prostředí a dostal stejnou odpověď, jako jsme dávali i my, to znamená, že správa Národního parku Šumava postupovala podle dikce zákona.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, vy tu ústavní stížnost považujete za zbytečnou?


Host (František Krejčí):
Osobně ji považuji za zbytečnou.

Moderátor (Václav Moravec):
My jsme tady před rokem, když jste byl hostem Impulsů, probírali kůrovec. Ten souvisí i s oním sporem, který se dostal až k Ústavnímu soudu. Vy jste před rokem prozradil, že se obáváte, že ta kůrovcová kalamita bude v roce 2010 ještě horší než loni, kdy byla silně medializovaná a kdy docházelo ke sporům mezi Ministerstvem životního prostředí, krajem i vámi jako zástupci Národního parku Šumava. Došlo na vaše slova nebo naštěstí ta situace kůrovcové kalamity je letos ne tak špatná, jak jste ji před rokem odhadoval?


Host (František Krejčí):
Každý odhad závisí na průběhu počasí na jaře a v létě. Loni se všechno vlastně to nejhorší odehrálo v srpnu a v září, letos naštěstí se jarní rojení na Šumavě v těch horských podmínkách o měsíc zpozdilo, takže teď zpracováváme následky toho jarního rojení a zase bych nerad věštil z křišťálové koule a říkal něco o tom, jaký scénář odhaduji na srpen a na září. Opravdu je nutné počkat na to, jaké bude počasí. Máme samozřejmě připravené tři scénáře, ale ty bych nerad sděloval.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké zatím ty následky toho jarního rojení jsou z těch prvních zpracování, které máte k dispozici?


Host (František Krejčí):
My jsme teda nečekali až na jaro, my jsme zpracovávali a vyhledávali teda kůrovce celou zimu. Přes zimu jsme zpracovali více než 20 tisíc kubíků kůrovcového dříví v těch zásahových částech národního parku a teď máme zpracováno celkem přes 50 tisíc a dalších 60 tisíc kubíků je vyznačeno k těžbě.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se tedy ta situace srovnat s rokem 2009, pokud byste ji měl laikovi přiblížit?


Host (František Krejčí):
Zatím se dá říci, že by, i když ne časově, ale objemově odpovídá té situaci v loňském roce, ale jsme teprve ani ne v polovině té kůrovcové sezony, takže bych nerad předjímal hodnocení té budoucí očekávané kůrovcové sezony.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste po dohodě s Ministerstvem životního prostředí jmenoval v březnu, pokud se nemýlím, kalamitní štáb, který se má zabývat zastavením gradace výskytu kůrovce na Šumavě, a to ve druhých zónách parku. Zřízení krizového managamentu požadoval od poloviny loňského roku hejtman kraje Jiří Zimola, který pohrozil, že vyhlásí stav nebezpečí:


Záznam Jiřího Zimoly:
Minimálně od poloviny loňského roku říkáme, že ta kalamitní situace na Šumavě je krizového rázu. Jestliže to dnes uznává samo ministerstvo, respektive jeho správa Národního parku Šumava, znamená to, že vlastně uznávají argumenty, které my od poloviny loňského roku vznášíme a pokud nezůstane jenom u toho a pokud ministerstvo, potažmo správa parku přistoupí i na naše návrhy opatření a řešení té kalamitní situace a tedy té krizové situace, no tak to znamená, že konečně dojde k nějaké rozumné shodě a že se nám třeba společnými silami podaří Šumavu zachránit.

Moderátor (Václav Moravec):
Březnová slova jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Pokud by měl ředitel správy Národního parku Šumava, František Krejčí, teď poté, co kraj podal onu ústavní stížnost, říci, jaké jsou vlastně vztahy mezi vámi jako správou Národního parku Šumava a krajem?


Host (František Krejčí):
Já musím říci, že naše vztahy se neřídí samozřejmě pouze podanou stížností. My máme celou řadu dalších bodů spolupráce, pravidelně se s panem hejtmanem scházíme a hlavní věci, které řešíme, se týkají rozvoje regionu jak na území národního parku, tak i v jeho okolí a to je asi to hlavní, hlavními body spolupráce mezi krajem a správou.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se říci, že takové nejvyhrocenější spory, které jsme sledovali loni a také ještě na začátku letošního roku, tak už jsou zažehnány a že pochopily všechny zúčastněné strany toho sporu, že jde o Národní park Šumava a pokud možno jeho záchranu?


Host (František Krejčí):
Takhle optimisticky se to ještě si definovat nedá, ta spolupráce mezi kraji a správou Národního parku Šumava, ale přesně v tomto duchu já dělám všechno pro to, aby význam národního parku, aby ten brand té značky národní parku oběmi kraji byl vnímán jako velká výhoda obou krajů na jejich území.

Moderátor (Václav Moravec):
Očekáváte, že by Národní park Šumava mohl dostat samostatný zákon, protože to bylo také jedno z témat předvolební kampaně na jihu Čech?


Host (František Krejčí):
V budoucnosti, v nedaleké budoucnosti patrně ano, ale myslím si, že to musí být za situace, kdy politické prostředí je tak stabilní, že opravdu by vznikl návrh zákona, který bude zárukou dobrého kvalitního na dobu několika deseti let, stabilního národního parku.

Moderátor (Václav Moravec):
Potřebuje vlastně Národní park Šumava vlastní zákon?


Host (František Krejčí):
V současné době si myslím, že nepotřebuje svůj samostatný zákon. Je to spíš pořád omíláno v politických kruzích v rámci toho dalšího směřování Národního parku Šumava. Protože náš národní park je velmi moderní evropský národní park, který na 30 procentech svého území má opravdu bezzásahový management a řada kolegů, odborníků, ale i politiků si myslí, že toto je nutné ukotvit legislativně.

Moderátor (Václav Moravec):

Vy jste mluvil zatím o bezzásahových zónách v souvislosti s Národním parkem Šumava, ale existují i samozřejmě zóny zásahové. Vy jste oznámili v polovině června, že jste získali z jednoho z operačních fondů zhruba čtvrt miliardy korun na to, abyste vysázeli téměř dva a čtvrt milionu stromků nad rámec běžné výsadby. Do kolika let celý ten program bude rozvržen, protože když jsem se díval na ty stromy, dřeviny, které mají být vysázeny, tak z většiny je to buk lesní, zkrátka aby byla potlačena ona smrková monokultura, která dělá Šumavě zásadní problémy, do jakého časového bude tento projekt rozvržený?

Host (František Krejčí):
Jedná se o pětiletý projekt. Je to projekt, který vlastně opravdu reaguje na ten, na základní dva typy managementu na území Národního parku Šumava. První typ managementu, to je takový bezzásahový management, který je na 30 procentech výměru národního parku, je doplněn dalšími 70 procenty výměry, kde právě tomu říkáme zásahový nebo asistovaný management a jediným cílem tohoto asistovaného managementu v oblasti lesních porostů nebo lesů národního parku je vrátit na Šumavu do národního parku smíšený horský les. A protože ta přeměna lesů středních a nižších poloh Šumavy na smrkové hospodářství trvala cirka 200 let, tak si myslíme, že podobně dlouhou dobu bude trvat ten návrat ke smíšenému horskému lesu. To znamená, že když my teď mámě pětiletý projekt, tak to bude, nechci říkat kapka v moři, ale bude to několik procent výměru lesů, které vlastně tímto projektem, doufám pozitivně vzhledem k našemu cíli, zachování nebo obnovení smíšeného horského lesa ovlivníme.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak velká to bude procentuálně plocha Šumavy, která do tohoto projektu spadne?


Host (František Krejčí):
My většinu těch sazenic, které chceme vysázet za tyto evropské peníze, vlastně chceme podsázet pod smrkové monokultury do těch člověkem založených částí lesů Národního parku Šumava. Zároveň tím říkáme to, že dává-li Evropská unie peníze na výsadbu buků, javorů a jedlí, tak to nedělá proto, aby tyto stromy někdo v budoucnu někdy pokácel, ale aby obnovil smíšený horský les, který bude součástí lesů Národního parku Šumava, které zůstanou bezzásahové. To znamená, že my se snažíme opravdu obnovit smíšený horský les ne pro produkci dřeva, ale pro národní park, pro lesy, které zůstanou bez zásahu v některých příštích desetiletích.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak to bude trvat zhruba nějakých 200 let, až se budeme moct podívat do těchto zón, které budou vypadat tak, jaký byl původní porost Šumavy?


Host (František Krejčí):
Někde to bude dřív, někde to bude později, ale taková už je lesnická práce, že je to taková ta štafeta od našich předchůdců a závazek pro ty naše následovníky, kterým budeme za pár let předávat ty lesy, které teď spravujeme. Chceme je předat v co nejlepším stavu, to znamená ve stavu, který bude se co nejvíce podobat těm původním lesům, než začal člověk tyto lesy přeměňovat na smrkové monokultury.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ředitel správy Národního parku Šumava, František Krejčí, který byl hostem Rádia Impuls. Děkuji a těším se opět dřív než za rok v Impulsech na shledanou. Díky.


Host (František Krejčí):
Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude šéf Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek.













12.07.2010

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o problémech zemědělců.
08.07.2010

Ivan Hašek, předseda ČMFS

Šéf ČMFS Ivan Hašek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o mistrovství světa ve fotbale nebo o první fotbalové lize v Česku.
01.07.2010

Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o ženách v politice.
30.06.2010

Tomio Okamura

Viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura mluvil o letošní dovolenkové sezóně.
29.06.2010

Josef Dobeš, Věci veřejné

Předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Josef Dobeš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o sestavování nové vlády.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.