Michal Hojný, viceprezident České lékárnické komory

Publikováno: 14.06.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o cenách léků nebo poplatcích za položku na receptu.

Moderátor (Václav Moravec):
Zlínský kraj přestane pravděpodobně od července proplácet poplatky za pacienty ve svých nemocnicích. Krajské zastupitelstvo má návrh schvalovat ve středu. Zlínský kraj je pátým regionem, který o zrušení úhrady poplatků rozhodl. Jako první zrušil platby za pacienty od druhého června Pardubický kraj, pak se přidal i kraj Královehradecký, Karlovarský a Liberecký. Kraje vedené sociálními demokraty tak reagují na závěry Evropské komise. Podle ní proplácení zdravotnických poplatků může být formou nedovolené veřejné podpory. Sociální demokraté se ale dál podle stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha nevzdávají své akce na zrušení regulačních poplatků.

Záznam Davida Ratha:
Poslanecký klub Sociální demokracie předkládá návrh na zrušení všech regulačních poplatků při zachování těch sociálně-ochranných limitů pro důchodce, pro děti a pro ostatní občany.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha. Nejen o dalších zmatcích kolem zdravotnických poplatků bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji vám hezký dobrý den.

Host (Michal Hojný):
Hezké odpoledne. 

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnes se můžete hosta Impulsů ptát, stačí, když viceprezidentovi České lékárnické komory Michalovi Hojnému pošlete svoji otázku ve formě sms zprávy na číslo 774 999 888, pokud máte jakoukoliv otázku na viceprezidenta České lékárnické komory Michala Hojného, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Pane viceprezidenta, Česká lékárnická komora byla jedním ze stěžovatelů, kteří se obrátili na Evropskou komisi kvůli podle vašeho názoru diskriminačnímu postupu krajů, když vracejí už bez mála rok a půl poplatky pacientům ve svých lékárnách. Teď kraje postupně ustupují, už pátý kraj tedy odvolá ono proplácení zdravotnických poplatků. Berete to i za svoji výhru?

Host (Michal Hojný):
Tak výhra nebo satisfakce, to sem asi úplně nepatří, ale je vidět, že to, co jsme od začátku říkali, že tento způsob nakládání s veřejnými zdroji nepovažujeme za šťastný, protože jím jsou podporovány pouze někteří soutěžitelé, pouze některá zdravotnická zařízení a to ta, která jsou ve vlastnictví krajů. Jestli se nepletu, tak informace o tom, kolik refundování regulačních poplatků stálo, se pohybují někde mezi 600-800 miliony korun a tyto peníze bezpochyby někde chybět musí. Takže to je jedna věc a druhá věc je to, že krajské samosprávy vlastně tímto způsobem vytvořily naprosto nerovnoprávné postavení a to se týká nejen lékařů, nemocnic, ale také samozřejmě to, na co jsme upozorňovali my, lékáren.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváte na ten rok a půl, necelý rok a půl od chvíle, kdy kraje začaly vracet pacientům například v krajských lékárnách poplatky za položku na receptu, máte informace, nakolik došlo k poškození soukromých subjektů? Rozumějme soukromých lékáren?

Host (Michal Hojný):
Tak tam se to výrazně liší od toho, jaký postup zvolil ten který kraj. Nejvíce administrativně náročný a tím pádem využívaný nejméně pacienty, tak byl postup, který zvolila paní hejtmanka Emmerová v Plzeňském kraji a čím ten postup byl jednodušší a pacienti ho využívali více, tak tím samozřejmě i více trpěly ty soukromé lékárny, které jsou v bezprostřední blízkosti těchto krajských zdravotnických zařízení. Takže tady se můžete bavit o těch nejvíce postižených krajích, jako Severomoravském, Středočeském, Libereckém a nebo Pardubickém kraji a to konkrétní postižení lékáren vždycky…

Moderátor (Václav Moravec):
Máte nějaké lékárny soukromé, které by dokonce zkrachovaly?

Host (Michal Hojný):
Teď se zeptáte, že zavřely, určitě, protože to je samozřejmě vždycky nejvíc vidět, ale to, co by pacienty určitě mělo zajímat stejně tak, tak je, jestli náhodou v té jejich lékárně není méně odborného personálu, který by jim byl schopný poskytovat služby na, třeba po dobu delší otevírací doby nebo podobně a to jsou konkrétní případy z konkrétních lékáren, že propouští třeba farmaceutické asistenty, že v té lékárně zůstane místo dvou farmaceutů jenom jeden a podobně a to se samozřejmě, tato restrikce personální se musí projevit v kvalitě poskytované péče. Takže …

Moderátor (Václav Moravec):
Máte tedy informace, kolik například bylo tedy propuštěno asistentů, farmaceutů?

Host (Michal Hojný):
My to máme spíše, nechci říct dojmologicky, to zní hrozně, ale spousta mých kamarádů, známých, kteří se třeba do té doby, do konce roku 2008 zapojovali do činnosti komory a byli schopni činnosti, řekněme, ještě mimo svoji vlastní lékárnu, tak teď mají odpověď, že za sebe v lékárně prostě nemají zástupce, že jsou v lékárně celou dobu sami a to samozřejmě pokud člověk expeduje deset hodin denně, tak není úplně ideální i pro ty pacienty, protože je to činnost, která je velmi náročná a empatická a není možné poskytovat ten vysoký výkon po celou tuto dobu. Takže to jsou ty konkrétní dopady, poškození konkrétních lékáren, propuštění, snížení personálu a podobně.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč nemáte konkrétní data? To neevidujete jako Česká lékárnická komora, kolik lidí odešlo, mohlo ztratit práci kvůli tomu nebo kolik lékáren omezilo svůj provoz?

Host (Michal Hojný):
Tak pěkná jsou data třeba Státního ústavu pro kontrolu léčiv už za loňský rok, kde po nárůstu počtu lékáren, který se vlastně v České republice traduje od začátku 90. let, tak vlastně za loňský rok došlo poprvé k meziročnímu poklesu, letos ta čísla jsou přibližně stejná jako loňský rok. To znamená, že ta ekonomická situace lékáren už pro investory mimolékárenské a nebo lékárníky, kteří provozují svoji lékárnu, není tak růžová a tím pádem prostě zvažují, jestli jinou lékárnu otevřou. Otázka druhá je samozřejmě již stávající síť, která je velmi nerovnoměrná a v tuto chvíli se fakticky otevírají nové lékárny jenom u obchodních center a tam, kde by možná byly potřeba více, v odlehlejších regionech, tam nejsou, protože prostě ta ekonomická situace lékáren v tuto chvíli v těchto regionech je taková, že už nejsou schopny samostatné existence. A na vaši otázku, my si ta data nesbíráme, Česká lékárnická komora není sdružením soutěžitelů. My vlastně nejsme provozovatelkou organizací, Česká lékárnická komora ze zákona je stavovskou organizací, která sdružuje farmaceuty a snažíme se nějakým způsobem přispívat k tomu, aby právní předpisy, které byly přijaty a regulační poplatky jsou prostě právní předpis, tak aby byly dodržovány a nechci říci, že nás mrzí, to je hodně slušně řečeno, ale to, že právní předpisy porušují krajské samosprávy, volení funkcionáři, to je na tom asi to nejsmutnější.

Moderátor (Václav Moravec):
Sociální demokraté i přes jednání tří stran, které od voleb vyjednávají středopravicovou vládu, se nevzdávají myšlenky na zrušení regulačních poplatků. V krajním případě se chce Sociální demokracie dohodnout s Věcmi veřejnými, alespoň na zrušení poplatků za položku na receptu. Tady jsou slova stínového ministra zdravotnictví z ČSSD Davida Ratha:

Záznam Davida Ratha:
Poslanecký klub Sociální demokracie předkládá návrh na zrušení všech regulačních poplatků při zachování těch sociálně ochranných limitů pro důchodce, pro děti a pro ostatní občany.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova stínového ministra zdravotnictví z ČSSD, Davida Ratha. Pokud se Věcem veřejným podaří zrušit regulační poplatek za položku na receptu, ale zůstane poplatek za recept jako takový, budete to považovat za dobrou změnu?

Host (Michal Hojný):
Tak myslím si, že ten stávající stav je zralý pro změnu daleko radikálnější a je dobré se podívat do začátku 90. let, kdy vlastně vzniknul doplatek na recept. Ten vlastně na začátku 90. let měl regulační funkci. Měl vlastně svoji výší regulovat spotřebu toho léčiva. Zjednodušeně řečeno, co je drahé, tak by ten pacient měl, respektive jeho ošetřující lékař dvakrát zvážit, jestli náhodou není levnější varianta. Postupně se z něj stal předmět konkurenčního boje, farmaceutické firmy v zájmu zvýšení obratu snížily své ceny tak, abych jejich přípravky byly plně hrazené, část této hry mají samozřejmě, to není potřeba zastírat, na svých bedrech také lékárny, ale tento naprosto v tuto chvíli si troufám říct už archaický a nevyužitelný doplatek za balení se potom přelil do regulačního poplatku, který je v tuto chvíli předmětem politického boje a mám trošku pocit, že každá strana se trumfuje s tím, přijít s co nejoriginálnějším řešením.

Moderátor (Václav Moravec):
Zeptám se tedy jinak, kdyby byla Česká lékárnická komora součástí koaličního vyjednávání, protože se budou bezesporu poplatky probírat, Věci veřejné chtějí zrušit poplatek za položku na receptu, ale chtějí zachovat poplatek za recept jako takový, tak vy kdybyste byl u těch koaličních jednání, tak byste v souvislosti s poplatky a doplatky za léky a recepty udělal co?

Host (Michal Hojný):
Tak, nám se líbí systém, který funguje v zahraničí, třeba v Belgii začal nyní v květnu fungovat systém, který je založený na poplatku za balení měsíční, dvouměsíční, tříměsíční, tak je samozřejmě trošku změněný systém odměňování lékáren nikoliv za závislý, systém v tuto chvíli v České republice je závislý na ceně toho léčivého přípravku, to znamená marže z ceny, ale v Belgii je to tak, že ta cena má jenom minoritní záležitost, jenom minoritní podíl z toho výnosu lékárny a potom už je fakticky jedno, jestli lékárník vydá přípravek za sto nebo tisíc korun, takže tohle to je určitě cesta s tím, že spolu s tím stanovit i třeba procentuelní kategorie, řekněme přípravky, které jsou pro pacienty vitální, tak ty hradit ve výši 100 procent a potom 70, 50, 30, to je jedna z variant. Další jsou to, o čem mluvíme dlouhou dobu, nastavení předvídatelných doplatků, protože v tuto chvíli vlastně, jak už jsem říkal, díky konkurenčnímu boji farmaceutických firem a zčásti lékáren dochází k tomu, že ty ceny léčivých přípravků naprosto neodpovídají a i Státní ústav pro kontrolu léčiv nemá aktuálně data, která by přesně říkala, jaký je konkrétní doplatek na ten který léčivý přípravek.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný. Výdaje českých domácností na zdravotní péči stouply po roce 2000, tedy až do roku 2008, v těch osmi letech téměř trojnásobně. Přispěly k tomu hlavně regulační poplatky, růst doplatků na léky a zvýšený nákup volně prodejných léků. Tady jsou dubnová slova Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu.

Záznam Vladimíry Kalnické:
Domácnosti vydávají každoročně největší část prostředků na léky a prostředky zdravotnické techniky, výdaje za léky tvoří 76 procent všech výdajů uvedené skupiny, zvláště výdaje na předpis vzrostly od roku 2000 až čtyřnásobně.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls 15. dubna letošního roku slova Vladimíry Kalnické z Českého statistického úřadu. My jsme v květnu byli svědky přestřelky mezi lékárníky a farmaceutickými firmami na straně jedné a mezi Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv na straně druhé, protože došlo ke sporu o to, jestli se platilo víc za léky, respektive za doplatky, vy jste tvrdili, že ano a Ministerstvo zdravotnictví říkalo naopak, že ne a že vaše slova jsou jen falešnými zprávami, protože vám klesly zisky stejně jako farmaceutickým firmám. Jak je to možné a jak byste laikovi vysvětlil, že tady hauzírují dvě rozdílná data, data z analýzy Ministerstva zdravotnictví a data, která jste zveřejnili 14 dní před tou analýzou Ministerstva zdravotnictví.

Host (Michal Hojný):
Kolik na to vysvětlení máme času?

Moderátor (Václav Moravec):
Velmi málo.

Host (Michal Hojný):
Já si myslím, že pravdu samozřejmě tady v tom případě máme my, protože my jsme ti, kteří pacientům vysvětlují, proč v lékárnách platí čím dál větší částky a na vysvětlenou, proč ten systém je tak dynamický můžeme říct, od roku 2008 se zásadním způsobem změnil systém stanovování úhrad a cen léčivých přípravků, takže zatím co do té doby se ty ceny a úhrady měnily řekněme přibližně dvakrát ročně, nějak výrazně, tak to bylo skokové snížení většinou a odehrávalo se 1. ledna a 1. července. Bylo avizováno 14 dní dopředu, lékárny na to měly možnost se alespoň minimálním způsobem připravit. Od 1.1.2008 se ten systém zásadně změnil a dochází k tomu, že Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává každý měsíc poslední pracovní den kalendářního měsíce vydá seznam hrazených léčiv a na základě tohoto seznamu jsou od prvního dne, což je mnohdy hned ten den následující léčiva z lékáren vydávány, takže tady je, tady jsou dva zásadní problémy, jeden je ten, že lékárny nemají prakticky vůbec žádnou možnost se zbavit těch zásob, které v tu chvíli mají a pacientům účtují ty mnohdy zásadně sníženy úhrady, to znamená ušetří-li zdravotní pojišťovna, tak rozdíl tady v tom případě hradí pacient a druhá věc je, že ty ceny jsou tlačeny Státním ústavem již tak nízko, že ne každá farmaceutická firma je ochotná cenu svého léčivého přípravku snížit a tím pádem. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li, promiňte, chápu-li to tedy správně z vašeho pohledu, tak tím, že ministerstvo i Státní ústav pro kontrolu léčiv tlačí na co nejmenší státní podporu nebo státní peníze, které jdou do lékové politiky, tak se to projevuje v tom, že se víc doplácí.

Host (Michal Hojný):
Tak ono to odpovídá i tomu, co říkala paní z Českého statistického úřadu, že se výrazným způsobem za poslední tuším čtyři roky zvýšila spoluúčast pacientů, to odpovídá tomu, že zdravotní pojišťovny tady u, řekněme u těch běžných léků hradí čím dál menší částku a ne každý výrobce je ochotný tuto částku již tolerovat a drží si částku vyšší a tím pádem stoupá doplatek pacienta.

Moderátor (Václav Moravec):
Platí, promiňte, pane viceprezidente, že vstupuji do vaší řeči, platí to, že vzrostly doplatky, respektive u 28 procent léků, které dřív doplatek neměly, tak teď ho mají. To číslo stále platí, nějakých 28 procent léků?

Host (Michal Hojný):
Tak, nedokážu si teďko přesně říct, jestli je to 28 procent, ale dokázal bych vyjmenovat konkrétní přípravky, u kterých došlo k 1.4., respektive 1.5. významnému poklesu úhrad a výrobce na to nezareagoval prakticky nějakým pádem, ten rozdíl potom hradí pacient, to, z čeho jsme občas obviňováni, že se snažíme na té situaci vydělat, to je také trošku laciné, protože vlastně lékárenská marže, jak už jsem říkal v tuto chvíli, je regulovaná. Její maximální míra je stanovená výnosem Ministerstva zdravotnictví a my nemáme žádný, žádnou možnost, jakým způsobem si ji navýšit tady v tom, takže my bohužel jsme jenom, když to řeknu ošklivě, to inkasní místo, kteří, my jsme ti, kteří od pacientů jsou nuceni vybrat ty peníze za jejich léky, které mají čím dál větší doplatek.

Moderátor (Václav Moravec):
A také si schytat kritiku pacientů.

Host (Michal Hojný):
Tak je bohužel smutnou pravdou, že se výdejní činnost v lékárně v čím dál větší míře točí kolem zvyšujících se doplatků a to samozřejmě ovlivňuje i ochotu soustředěnost pacientů poslouchat zásadní informace, týkající se lékových interakcí a podobně, takže i tohle je jeden z důvodů, proč bychom velmi rádi ten systém odměňování lékáren změnili, posunuli od peněz víc k informacím v lékárně.

Moderátor (Václav Moravec):
Když ale zůstaneme ještě u těch peněz za doplatky a poplatky za léky, tak Ministerstvo zdravotnictví kontrovalo na ta vaše slova a tvrdí, že má reálnou cenu léků za první čtvrtletí roku 2010, pacienti, podle této analýzy nezaplatili za léčení víc, pojišťovny uspořily 3,4 miliardy korun, přičemž pacientům doplatky nestouply. Tady jsou slova ministryně zdravotnictví Dany Juráskové.

Záznam Dany Juráskové:
Pokud jaksi i má zdravotní indikace mě bude nějakým způsobem limitovat a budu mít bolesti, budu potřebovat ten výkon v čase, který je podstatně kratší, než který mě nabízí zdravotnická zařízení v České republice, budu mít doporučení v případě, že se tedy shodneme, že je potřeba k tomu souhlas, tak budu mít i souhlas zdravotní pojišťovny, že si mohu tento výkon nechat udělat v zahraničí, tak mohu jaksi si dohodnout poskytnutí této péče v zahraničí.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatovala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková v souvislosti i s léčebnými postupy. Dodejme, že Dana Juráskové také prozradila, že pro svého nástupce připravila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a ta přinese další úspory a když budeme teď se věnovat lékům, tak maximální ceny léků mají klesnout o 10 procent, zavede se soutěž výrobců o nejnižší cenu a urychlí se i vstup levnějších genetických léčiv na trh. Jsou to kroky podle České lékárnické komory dobrým směrem, když začneme u poklesu o 10 procent a zavedení soutěže výrobců o nejnižší cenu?

Host (Michal Hojný):
Tak v rámci Janotova balíčku v loňském roce byly maximální ceny léčivých přípravků a úhrady sníženy už o sedm procent s tím, že to bylo označeno za řešení, jestli se nepletu, přechodné, ale my už význam slova přechodný známe velmi dobře z minulosti…

Moderátor (Václav Moravec):
To bylo dočasné, ano.

Host (Michal Hojný):
Tady v tom případě to bylo datováno na jeden rok, takže uvidíme, jestli po sedmiprocentním přechodném nepřijde další desetiprocentní. Ale tak bezpochyby souvisí to s tím, že zdravotní pojišťovny v tuto chvíli mají čím dál menší rezervy, z kterých jsou schopny hradit zdravotní péči, takže se nachází i další zdroje, ale je potřeba v tom druhém kroku také říct, kdo to zaplatí a bezpochyby tím, kdo to zaplatí, tak budou pacienti zvyšující se spoluúčastí. Takže tady v tom případě je asi …

Moderátor (Václav Moravec):
Bude to tedy, chápu-li to správně, tak podle České lékárnické komory to bude další pokračování sice toho optického poklesu výdajů na léky ze státní pokladny, ale z pacientovy kapsy se bude platit víc.

Host (Michal Hojný):
Já to tedy nechci kritizovat, protože to je prostě otázka nastavení lékové politiky státu a je faktem, že v České republice ta spoluúčast je nízká, což je pravda, že se pacientům vysvětluje velmi špatně, ale je prostě fakt, že v zemích na západě je procento spoluúčasti pacientů na léky větší, než je u nás. Ale to, co asi pacientům vadí tady v České republice nejvíce, tak je to, že ten systém je tak naprosto nepřehledný a že dochází tak často ke změnám. Myslím si, že průhledný systém, který by byli třeba s větší spoluúčastí, ale pacient by věděl, kolik bude doplácet a mohl si to nějakým způsobem naplánovat, odhadnout, by ten pacient snášel výrazně lépe.

Moderátor (Václav Moravec):
Obrovské množství posluchačů Rádia Impuls se ptá na jednotlivé rozdíly v cenách léků v jednotlivých lékárnách. Jedna otázka za všechny, je normální, že rozdíl mezi třemi baleními Kardis plus ve čtyřech lékárnách je až 180 korun? To znamená, že někdo zjevně si dal tu práci a ve čtyřech u toho daného léku Kardis plus našel rozdíl až 180 korun.

Host (Michal Hojný):
Tam ten název bude asi trošku jinak, to je Mykardis plus a tady to je konkrétně přípravek, kde je známá různá cenová politika výrobce podle typu lékáren. Já potom na to mám vždycky jednoduchou odpověď, říkám, proč neexistuje teda státní politika tak flexibilní, aby ten výrobce, když už je schopný to za nějakou cenu dodávat do části lékáren, kde má třeba větší obrat, proč už potom není schopný tu cenu nastavit v distribuci i pro ostatní. Takže to je prostě přesně argument pro to, proč říkáme prostě předvídatelné doplatky, protože prostě v tuto chvíli má Státní ústav pro kontrolu léčiv v ruce všechny argumenty pro to, aby dokázal takovou tu spravedlivou cenovou hladinu u léčiv nastavit a pak bychom určitě nebyli svědky takovýchto oprávněných stesků pacientů.

Moderátor (Václav Moravec):
Setkáváte se také často se stesky pacientů, které se týkají toho, že lékárníci jsou už vlastně jenom výdejci a neradí pacientům, to znamená, že jste opravdu spíš ti, kteří to slízávají, co se týče doplatků a poplatků? Na to se ptalo tady několik posluchačů Impulsů, že zkrátka už neradíte, jak indikovat dané léky a nesloužíte jako prodloužená ruka, respektive samostatná ruka, jak užívat dané léky, ale jen se snažíte odbavit pacienty, popřípadě jim vysvětlovat doplatky, poplatky?

Host (Michal Hojný):
Tak ono je to dáno hodně tím, že my jsme vlastně jediní ve zdravotnictví, kteří od pacientů vybírají v hotovosti peníze a to už může nějakým způsobem ovlivňovat pohled a druhý je určitě ten, že role samoléčení tak, jak je v západní Evropě běžné, v České republice se teprve postupně zvyšuje a to je určitě ta parketa pro lékárníka, porada při běžných onemocněních, řekněme méně závažného charakteru a to je také i směr, kterým chceme jako Česká lékárnická komora jít. Prostě prezentovat tu poradenskou činnost v lékárně v čím dál větším rozsahu, ať už při výdeji na recept nebo výdeji za hotové.

Moderátor (Václav Moravec):
Ve čtvrtek nás čeká Den lékáren, krom jiného bude příležitostí, abychom my zašli za svým lékárníkem, zkontrolovali si obsah autolékárničky a doplnili chybějící vybavení, protože nejpozději od 1. ledna příštího roku musejí mít nové autolékárničky všechna auta v České republice. Existují mezi vámi lékárníky odhady, kolik lidí ještě nemá novou autolékárničku a jestli se zase nebude kupovat na poslední chvíli až na konci roku?

Host (Michal Hojný):
Tak já to vezmu od konce, já si myslím, že určitě se bude kupovat na konci roku, část řidičů bude určitě spoléhat na to, že je nechytí silniční kontrola i během příštího roku a myslím si, že spíš je asi jednodušší spočítat ty, kterým lékárnička v autě vyhovuje podle té vyhlášky platné od 1.1.2011, protože takových určitě zatím moc není, takže tady bych určitě všem posluchačům doporučil, ať se podívají do své lékárničky, zkontrolují si exspiraci všech obvazových materiálů, ostatních přípravků, co tam mají a dokoupili si buďto rozdílové balení, které je dostupné nejen v lékárnách nebo případě celou autolékárničku tak, aby odpovídala přesně tomu, co požaduje vyhláška.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Michal Hojný):
Děkuji za pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem úterních Impulsů pak bude předseda poslaneckého klubu TOP 09, Petr Gazdík.

21.06.2010

Kristýna Kočí, Věci veřejné

Poslankyně za stranu Věci veřejné Kristýna Kočí mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o vyjednáváních o budoucí vládě.
17.06.2010

Martin Barták, vicepremiér

Vicepremiér a ministr obrany Martin Barták mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o nadzvukových letadlech pro českou armádu.
16.06.2010

Vladimír Bezděk, ekonom

Ekonom Vladimír Bezděk vedl tým expertů, kteří připravila ekonomická doporučení pro budoucí vládu. Právě o tom mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls.
15.06.2010

Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vyjednáváních budoucí koalice.
10.06.2010

Petr Nečas, lídr ODS

Možný budoucí premiér Petr Nečas mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vyjednávání s TOP 09 a stranou Věci veřejné o sestavení koaliční vlády.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.