Jaromír Drábek, místopředseda Top 09

Publikováno: 11.05.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Místopředseda strany Top 09 mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o snižování české zadluženosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Tuzemští dopravci stále častěji tankují levnější naftu v cizině. Za tři měsíce letošního roku klesl objem tankování u českých čerpacích stanic téměř o pětinu. Potvrdily se tak obavy ekonomům, že dopravci řeší nárůst nákladů kvůli zvýšení daní z přidané hodnoty a spotřební daně u pohonných hmot od začátku roku logicky, a to přesunem tankování do zemí, kde je nafta výrazně levnější než v Česku. Ministr financí Eduard Janota tvrdí, že pro sestavení rozpočtu na příští rok bude zapotřebí dál zvýšit daně. Občanští demokraté však odmítají zvyšování přímých daní například podnikům a živnostníkům. Tady jsou slova moravskoslezského lídra za ODS Pavla Drobila.

Záznam Pavla Drobila:
V čase krize jsou to právě drobné a střední firmy, které jsou nejohroženější. Nezaměstnanost nyní stoupá právě díky tomu, že desítky tisíc míst v malých rodinných firmách a živnostech jsou ztráceny. ČSSD by tyto lidi svou likvidační politikou dozajista dorazila. Naopak naše opatření jsou přímo cílená na to, abychom pomohli právě těmto lidem, lidem práce, lidem, kteří se poctivě snaží zajistit svou aktivitou sami sebe a svou rodinu a kteří dávají práci i svým sousedům.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před víc než měsícem Rádio Impuls slova volebního lídra ODS v Moravskoslezském kraji, Pavla Drobila. Ministr financí Eduard Janota zatím nechce prozrazovat, zvýšení který daní politikům po volbách navrhne. Spotřební daň na benzín a naftu to však nebude. Cena nafty v Česku vzrostla od začátku roku v důsledku zvýšení DPH a spotřební daně, ale i růstu cen ropy na světových trzích o bezmála 15 procent. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Pozvání do dnešních Impulsů přijal místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.

Host (Jaromír Drábek):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnes se můžete hosta Impulsů ptát a to prostřednictvím sms zpráv. Stačí, když pošlete své otázky ve formě sms na číslo 774 999 888. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě sms zpráv, dnes na místopředsedu TOP 09 Jaromíra Drábka, 774 999 888. Pane místopředsedo, pokud byste měl poradit ministrovi financí Eduardu Janotovi, které daně by se měly od ledna příštího roku zvýšit, když on s tím počítá, že takový návrh vám politikům po volbách předloží, které daně byste zvyšoval?

Host (Jaromír Drábek):
TOP 09 přišla s jasným názorem a nakonec potvrzuje se to například u spotřební daně na motorovou naftu, že v tuto chvíli zvyšovat daně, obecně zvyšovat daňové zatížení je nesprávná cesta z krize, protože každé zvyšování daní podvazuje ekonomickou aktivitu a my jsme na konci ekonomické krize a potřebujeme spíš dát impulsy ekonomice k tomu, aby rostla. Proto TOP 09…

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že ale takové zvýšení například majetkových daní, daně z nemovitostí, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj jasně říká, majetkové daně jsou v České republice nízké.

Host (Jaromír Drábek):
Ale přece daň z nemovitostí byla v loňském roce zvýšena poměrně razantně. To rozhodnutí bylo jak na celostátní úrovni, tak potom následná rozhodnutí na úrovni jednotlivých obcí a my nemůžeme skokově vystavit majitele domů dalšímu zvyšování daní z nemovitostí, zvlášť když ještě není dokončena deregulace cen  nájmu. To prostě není možné, protože tam musí být určitá vyváženost a není možné skokově zvyšovat nějakou daň, pokud by na to doplatila jenom jedna skupina daňových poplatníků.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud by tedy TOP 09 byla součástí budoucí vládní koalice, tak by návrh ministra financí Eduarda Janoty na zvýšení některých daní odmítla?

Host (Jaromír Drábek):
Takhle paušálně se to samozřejmě říct nedá. TOP 09 má v programu jasnou cestu a to odstranění dalšího zadlužování státu tím, že chceme seškrtat výdaje státu. Protože si myslíme, že není normální, aby stát v běžné situaci na svoje provozní náklady každý rok vynakládal víc, než kolik je schopen vybrat na daních.

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ale ministr financí jasně říká, bude zapotřebí sáhnout i k úpravám daní.

Host (Jaromír Drábek):
Ano, ministr financí to sice jasně říká, ale právě tento příklad zvýšení spotřební daně z nafty jasně ukazuje, že ten prostor pro zvyšování daní není a nebo alespoň není dostatečný tak, jak si to slibují některé politické strany. Pokud si to rozebereme podrobněji, tak u zvýšení přímých daní se můžeme dočkat toho, že místo toho, aby se zvýšily příjmy státního rozpočtu, tak řada aktivit odejde do zahraničí a může dojít ke snížení příjmu státního rozpočtu. A ten pohyb v minulých letech je naprosto jasný. Například u daně z příjmů právnických osob od roku 2000 do roku 2008 stoupl výběr daně z příjmu právnických osob o 75 procent a přitom byla několikrát snížena sazba daně. To znamená, pokud dnes zvýšíme sazbu daně z příjmu právnických osob, tak vůbec nemůžeme předpokládat prostou úvahou a přímou úměrou, že dosáhneme vyššího výběru.

Moderátor (Václav Moravec):
Pro vás tedy je varováním to, jak se chovají například tuzemští dopravci, kteří stále častěji tankují tu levnější naftu v cizině a když jsem říkal, že za tři měsíce letošního roku klesl objem tankování u českých čerpacích stanic téměř o pětinu, tak by se podle vás tak chovali čeští podnikatelé, pokud by se zvyšovaly například daně pro ně?

Host (Jaromír Drábek):
Ano. Česká ekonomika je velmi otevřená, jsme součástí Evropské unie a evropského hospodářského prostoru, v podstatě neexistují hranice a stejným způsobem jako se chovají dnes dopravci nejenom čeští, ale i z jiných států, tak stejným způsobem je velmi pravděpodobné, že by se zachovaly firmy a zase jak zahraniční firmy, které dnes mají řadu poboček v České republice a zdaňují zde svoje příjmy, tak i české firmy, které zase mají řadu poboček v zahraničí a v podstatě rozprostřením svých aktivit volí, kolik příjmů budou zdaňovat v České republice a kolik v zahraničí.

Moderátor (Václav Moravec):
Jen pro zajímavost, největší zájem o tankování mají čeští dopravci na Slovensku. To se po poměrně výrazném snížení spotřební daně stalo z tohoto hlediska atraktivní zemí a zaznamenalo nárůst tankování o 130 procent. Na Slovensku je průměrná cena nafty nižší proti České republice o sedm procent. Jak byste to tedy řešili, máme-li už tvrdá data za první tři čtvrtletí, pokles tankování o pětinu u tuzemských autodopravců, znamená to, že byste šli s cenou spotřební daně, respektive se spotřební daní a její výší dolů?

Host (Jaromír Drábek):
Tady je potřeba říci, že jsou i jiné instrumenty, jak tomuto jednání zabránit. To je spíše na odbornou diskusi a na celý večer, nikoliv na pár minut. Některé státy využívají i další opatření, kromě nastavování spotřební daně i systém vracení spotřební daně některým dopravcům a tak dále. Takže tam je několik variant řešení, ale je pravda…

Moderátor (Václav Moravec):
Jakou cestou byste šli?

Host (Jaromír Drábek):
Je pravda, že je potřeba ty jednotlivé alternativy hodnotit, to musí udělat Ministerstvo financí a potom ve velmi krátké době zvolit řešení, protože ta situace v současné chvíli je neudržitelná, ale znovu jenom říkám, je na tom jasně vidět, že výše daně se nesmí přehnat a to se týká každé daně, protože pokud se daň zvýší výrazně nad úroveň okolních států a to je dnes v případě Polska nebo v případě Slovenska u spotřební daně z nafty, tak se to jenom projeví na tom, že se sníží celkový výběr státního rozpočtu, nikoliv zvýší.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak zvýšení spotřební daně a následky jsou pro vás varující, že by se to po volbách mělo řešit?

Host (Jaromír Drábek):
Určitě a to se netýká jenom spotřební daně u motorových paliv, to se samozřejmě týká i spotřební daně u alkoholu, týká se to spotřební daně u tabáku, protože i tam jsou takové hurá nápady, že vlastně zvýšíme daň na cigarety nebo zvýšíme daň na líh, který se používá pro alkoholické nápoje, ale zase přece Česká republika je velmi malá, má velmi dlouhou hranici, ta hranice je naprosto prostupná, jsme součástí Schengenského prostoru, tam se jenom zvýší prostor pro to, aby se k nám dovážely výrobky z okolních zemí, kde ta spotřební daň je nižší.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy občanští demokraté stejně jako TOP 09 se nás snaží přesvědčit jako voliče, že je dobré, aby se seškrtaly státní výdaje, že by se Česko mělo vrátit k vyrovnanému státnímu rozpočtu a dál zemi nezadlužovat. Například ODS slibuje návrat k vyrovnanému státnímu rozpočtu už v roce 2017. Tady jsou slova volebního lídra ODS Petra Nečase, která pronesl před měsícem.

Záznam Petra Nečase:
Veřejný dluh je bezesporu volebním tématem číslo jedna. Máme recept na to, jak do roku 2017 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. A díky tomu jsme schopni mimo jiné garantovat vyšší ekonomický růst a více pracovních míst.

Moderátor (Václav Moravec):
Měsíc stará slova volebního lídra občanských demokratů Petra Nečase, která zaznamenalo Rádio Impuls. Pokud by měl místopředseda TOP 09, host dnešních Impulsů Jaromír Drábek říci, zda by si Česko nezasloužilo návrat k vyrovnaným státním rozpočtům dřív, než za těch 6 let, jak navrhuje ODS. Jak by odpověděl?

Host (Jaromír Drábek):
Určitě zasloužilo, protože říci dnes, že ještě sedm let nebo šest let se  budeme dále zadlužovat, to znamená bude zvyšovat státní dluh, který už dneska na každého z nás připadá ve výši 130 tisíc korun, a to není malá částka, tak si určitě česká společnost zaslouží, aby státní dluh, růst státního dluhu byl zastaven dříve. Proto my také kromě těch systémových opatření, která se týkají celkové restrukturalizace státní správy a také restrukturalizace mandatorních výdajů, to znamená těch povinných výdajů státu, které jsou určeny zákonem, tak navrhujeme i některá krátkodobá opatření, která sice na první pohled mohou být bolestivá a mohou někomu připadat jako razantní, ale v konečném důsledku jsou mnohem sociálnější a mnohem lepší, než kdyby ještě mnohem razantnější opatření musela přijít za tři roky, za čtyři roky tak, jako toho jsme svědky například v Řecku nebo jsme v minulém roce toho byli svědky v Lotyšsku.

Moderátor (Václav Moravec):
Může podle vás ona budoucí vláda, jejímiž byste byli členy jako TOP 09, se vrátit k vyrovnanému státnímu rozpočtu už v rozpočtu na rok 2014, až bude opouštět Strakovu akademii?

Host (Jaromír Drábek):
Tak, já si myslím, že je to realistický cíl, my jako TOP 09 máme v programu, že vyrovnaný státní rozpočet chceme cílovat v roce 2015, ale to není podstatné, jestli v roce 2014 nebo 2015, důležitý je trend jasného snižování výdajů státu, protože ničím jiným, tak jak vyplynulo z předchozí diskuse, ničím jiným si neumíme představit, že se podaří dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, ale je potřeba, aby ty kroky byly skutečné a ne jenom na papíře. Pokud dnes někdo počítá, že ušetří například na veřejných zakázkách nebo se zvýší příjmy například tím, že zvýší některé daně, tak to jsou čísla, která sice si můžeme hezky namalovat na papír, ale jsou velmi málo realistická. Proto je potřeba jít skutečně do těch výdajů, které jsou dnes jasné a jsou velmi dobře spočitatelné pro následující roky.

Moderátor (Václav Moravec):
Když ale mluvíte o seškrtání státních výdajů, ekonom profesor Jan Švejnar k zadlužování Česka poznamenává v souvislosti s ekonomickou krizí.

Záznam Jana Švejnara:
Náš dluh je podstatně menší, než dluh mnoha západoevropských zemí, nemluvě o Řecku, Belgii a jiných zemích tohoto typu.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova profesora Jana Švejnara, která pronesl před měsícem v Impulsech. Jednoduchá otázka na Jaromíra Drábka, místopředsedu TOP 09, hosta dnešních Impulsů. Není to opravdu zbytečné strašení, když teď Česká republika, je-li ekonomická krize, tak seškrtat státní výdaje může být i podvázání ekonomiky, protože stát se podílí svými výdaji na růstu ekonomiky, to znamená nemůžete tady oslabené zvíře, v metafoře, tedy stát, ještě víc poškodit?

Host (Jaromír Drábek):
Ne, není to tak. Česká republika je skutečně velmi význačná tím, že má takzvanou, má charakter takzvané otevřené ekonomiky. 80 procent toho, co je vytvářeno jako hrubý domácí produkt, tak je určeno pro zahraniční trhy, z toho vyplývá, že domácí poptávka rozhodně není tahounem ekonomiky. My se musíme skutečně zaměřit na to, abychom posilovali naše působení na zahraničních trzích, ale domácí poptávka v tomhle tom sehrává velmi malou roli a pokud už. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale já jsem, pane místopředsedo, ale stejně jsem nečetl ve vašem programu to, že jestliže vy seškrtáte státní výdaje, tak to bude mít vliv na růst, respektive pokles hrubého domácího produktu. Máte vy spočítáno, jaký vliv bude mít seškrtání vašich státních výdajů na ekonomický růst, že třeba bude ekonomický růst pomalejší o jedno procento, pokud by se ty výdaje napumpovaly z té státní poklady do ekonomiky?

Host (Jaromír Drábek):
Tak, a já to jenom dopovím, protože to je odpověď na tu vaši otázku. Na rozdíl od jiných stran my se právě zaměřujeme na provozní výdaje státu, nikoliv na investice. Pokud některé jiné strany říkají, že chtějí ušetřit na veřejných zakázkách, to znamená ušetřit na rozvojových investicích, tak my říkáme, ne, ty peníze musíme využít efektivněji, to ano, zprůhlednit veřejné zakázky, aby ty peníze vynakládané do rozvojových projektů měly větší efekt, to ano, ale nechceme seškrtávat peníze na investice. A to je právě také v podstatě druhá stránka toho, pokud chceme ušetřit na státních výdajích, v mandatorních výdajích a v provozu státu, tak na druhé straně musíme zachovat ten růstový potenciál, to znamená investice.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale stejně seškrtávání provozních výdajů státu se projeví, protože provozní výdaje státu, to je nákup papíru, tím připravíte, teď to přeháním, ale připravíte o práci ty firmy, které se zabývají nákupem papíru a prodávají je státu, zkrátka ty peníze budou chybět v hrubém domácím produktu.

Host (Jaromír Drábek):
Určitě ano, ale přece je jasné, že vždycky státní peníze jsou ty nejdražší, to znamená, pokud chceme státními financemi rozjíždět ekonomiku, tak je to velmi krátkodeché a vidíme to z případů různých minulých aktivit systému tvorby nových průmyslových zón, kde potom jedno pracovní místo stojí přes 1,5 milionu korun, i takové případy byly. Tím chci ukázat, že pokud chceme rozjíždět ekonomiku prostřednictvím státní podpory, státních impulsů, tak je to zvlášť pro Českou republiku velmi nesprávná cesta. Mohli bychom, mohli bychom o tom diskutovat. . 

Moderátor (Václav Moravec):
Ale, promiňte, ale bude to mít vliv na hrubý domácí produkt. Ptám se znovu.

Host (Jaromír Drábek):
Bude to mít vliv, ale . . .

Moderátor (Václav Moravec):
Máte to spočítané?

Host (Jaromír Drábek):
Ale naprosto zanedbatelný, bude to mít vliv naprosto zanedbatelný, protože to číslo se dá odhadnout od jednoho parametru. Vezměte si, že dnes je v České republice přibližně půl milionu nezaměstnaných, pokud uděláme významné úspory ve státní správě, to co říkáme, ano, je potřeba snížit agendu státu a říkáme úplně otevřeně, to chceme vůči voličům, abychom byli otevření, ano, je potřeba propustit několik desítek tisíc státních zaměstnanců, protože prostě stát není tak bohatý, aby zaplatil tolik státních úředníků. Vezměte si, jaké je to procento celkové nezaměstnanosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Když máme teď to nějakých 90 tisíc úředníků státních, tak vy byste jich polovinu propustili?

Host (Jaromír Drábek):
Nemáme 90 tisíc státních úředníků, máme jich mnohem více, samozřejmě, pokud do toho započítáte všechny příspěvkové organizace  a. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, pokud do toho započítáte učitele a. . .

Host (Jaromír Drábek):
Ne, ne, ne. Nemluvil jsem . . .

Moderátor (Václav Moravec):
A státní zaměstnance, tak tam jsme na půl milionu.

Host (Jaromír Drábek):
Nemluvil jsem, ano 450 tisíc je státních zaměstnanců včetně učitelů, ale o pedagogických pracovnících samozřejmě nemluvíme, dokonce se jich nemají týkat ani žádná úsporná opatření ve státní správě, ale pokud mluvíme o tom, že dnes máme přibližně 200 tisíc státních zaměstnanců právě v tom sektoru, když to řeknu velmi zjednodušeně, státních úředníků, no tak určitě minimálně 10 procent musíme počítat s tím poměrem úspory a zároveň s tím ale říkáme, že chceme zrušit platové tabulky ve státní správě, protože prostě státní správa se musí začít chovat manažersky. Není možné, aby státní správa, zvlášť v současné těžké ekonomické situaci vytvářela pracovní místa, která potom jsou neefektivní, to znamená ano, větší kompetence, větší odpovědnost vedoucích pracovníků, požadavek výkonu a kvalifikace, ale na druhé straně také výrazně efektivnější výkon státní správy.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste před vstupem do TOP 09 a získáním postu místopředsedy TOP 09 byl prezidentem Hospodářské komory České republiky, byl jste mužem, který říkal, že by Česká republika měla vstoupit co nejrychleji do eurozóny. Kurz eura nám opět klesá, po pondělním nárůstu na devizovém trhu totiž slábne pocit úlevy z plánu na stabilizaci evropské měny, která bude stát až bilion dolarů, chceme-li nějakých 750 milionů eur, pardon, miliard eur. Pozornost devizového trhu se opět stočila k potížím některých členských států eurozóny s vysokými úroky dluhopisů. Problémy mají nejen Řekové, ale i Španělé, Portugalci a Irové. Velkou část na stabilizaci eurozóny ponesou Němci, tedy těch nákladů. K tomu český prezident Václav Klaus říká:

Záznam Václava Klause:
Německo bylo hlavním motorem evropské integrace a jejího převracení v unifikaci a totální sjednocení Evropy, takže když bylo tak dlouho tím hlavním motorem, tak i teď není možné se tvářit, že se vlastně nic neděje a že teď asi to každá ta země vyřeší sama. To je specifická role, to se, takovou roli nemáme my nebo někdo jiný, ale Němci byli skutečně ten hlavní hybatel celého toho evropského integračního procesu a myslím, že z toho musí vyvodit pro sebe nějaké důsledky.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova českého prezidenta Václava Klause s tím, že on kritizoval euro jako politický projekt a nikoliv projekt ekonomický. Pokud by měl místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, host dnešních Impulsů, říci, zda všechny ty děje, které teď sledujeme v souvislosti s Řeckem, se záchranným plánem euro, který bude stát stamiliardy eur, tak nemyslíte, že to je už dnes jasný vzkaz pro to, že je lepší mít vlastní národní měnu a do eurozóny nevstupovat?

Host (Jaromír Drábek):
Z pohledu české ekonomiky určitě ne a zase se vrátím k tomu, co jsem říkal. Česká ekonomika je velmi otevřená, my kromě toho, že valnou většinu toho, co vyrobíme, tak uplatňujeme na zahraničních trzích, tak také je potřeba se podívat, že 90 procent našeho zahraničního obchodu se realizuje v euru. To znamená, ta konkurenční nevýhoda našich podniků, že oproti svým konkurentům v zemích eurozóny musí počítat s riziky kursových změn, s transakčními náklady, tak je tak významná, že i v tuto chvíli, pokud euro překoná svoji krizi, tak i v tuto chvíli je pro Českou republiku z ekonomického hlediska velmi důležité, aby se stalo součástí eurozóny a eliminovalo tyto nevýhody.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte jasnou odpověď na tu otázku, zda překoná euro a eurozóny tyto problémy?

Host (Jaromír Drábek):
Nemám jasnou odpověď a tu odpověď si myslím, že seriozně nemá dnes nikdo na světě. Já předpokládám, že euro, byť souhlasím s panem prezidentem Klausem, že je to od začátku politický projekt a byť souhlasím s tím, že v průběhu zavádění i existence eura došlo k velmi významným chybám, zejména vidím chybu v tom, že eurozóna nevyužila ty mechanismy, které měla nastavené, to znamená, že dovolila jednotlivým zemím chovat se v rozporu s paktem růstu a stability a nebyly za to ty země postihovány, to nakonec vyplynulo v dnešní řeckou krizi, tak byť jsem si vědom všech těchto rizik a nevýhod, tak si myslím, že je velká pravděpodobnost, že euro jako společná měna bude pokračovat dál, protože je to prostě výhodné pro ekonomiku Evropské unie jako celku, ale i každého státu, který do eurozóny patří.

Moderátor (Václav Moravec):
Měla by budoucí vláda mít v programovém prohlášení termín vstupu země do prostoru jednotné evropské měny?

Host (Jaromír Drábek):
Odpověď je ano, měla, ale samozřejmě je to až druhý krok za tím, jakým způsobem a v jaké chvíli budeme schopni dostat do pořádku české veřejné finance, tedy pro nás je, jako TOP 09, je prioritní uvést do pořádku veřejné finance České republiky a v tu chvíli, kdy budeme vědět, že jsme na správné cestě, se můžeme začít seriozně bavit o tom, ke kterému datu budeme schopni, budeme připraveni a budeme chtít vstoupit do eurozóny.

Moderátor (Václav Moravec):
Posluchač pan Marek se vás ptá: dobrý den, jsem důchodce, jak to myslíte s placením 160 nemocí? Já diabetik mám platit případně za chřipku, to opravdu nemohu, 3600, to bych neměl ani na chleba.

Host (Jaromír Drábek):
Víte, tato předvolební kampaň je velmi vyhrocená tím, že různé politické strany používají naprosto nekorektní argumenty. Co se týká těch zmíněných 3,5 tisíc za chřipku, tak se musíte podívat do té závorky pod tím, co je pod tím napsáno a tam je napsáno včetně ztráty platu. Říkat ano, TOP 09 říká, že pokud chceme udržet úroveň českého zdravotnictví a také udržet to, že bude dostupná pro všechny, tak nám nezbývá jiná cesta, než mírně zvýšit spoluúčast pacientů z dnešních přibližně 14 procent na nějakých 24-25 procent tak, jak je tomu všude v Evropě, protože bet tohoto kroku prostě české zdravotnictví nebude udržitelné a buď se dostaneme do stavu, ve kterém jsme byli před dvaceti lety, kdy prostě na léčení některých nemocí se čekalo tak dlouho, než ten člověk umřel a nebo se dostaneme do stavu, kdy některá léčba nebude dostupná nebo bude dostupná jenom pro bohaté, kteří si ji zaplatí v soukromých sanatoriích. A do ani jednoho z těch stavů bychom se dostat nechtěli, proto, řekl bych, s velkým sociálním ohledem navrhujeme tyto mírné kroky zvýšení spoluúčasti, samozřejmě s takovými limity, aby všechna zdravotní péče byla sociálně dostupná všem občanům.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Host (Jaromír Drábek):
Na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem středečních Impulsů pak bude krasobruslař Michal Březina.

17.05.2010

Rut Bízková, ministryně živ.prostředí, šéfka Ústřední povodňové komise

Šéfka Ústřední povodňové komise Rut Bízková mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o aktuální situaci na severní Moravě.
13.05.2010

Jiří Paroubek, předseda ČSSD

Předseda ČSSD Jiří Paroubek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o blížících se volbách v Česku.
12.05.2010

Michal Březina, krasobruslař

Krasobruslař Michal Březina patří mezi nové české sportovní talenty. I o tom mluvil v rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu.
10.05.2010

Ondřej Liška, Strana zelených

Předseda Strany zelených Ondřej Liška mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o působení zelených v politice.
06.05.2010

Petr Koblic, pražská burza

Ředitel pražské Burzy cenných papírů Petr Koblic mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o dopadech ekonomické recese na trhy s cennými papíry.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.