Zdeněk Tůma, guvernér ČNB

Publikováno: 06.04.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech finanční krize na českou ekonomiku.

Moderátor (Václav Moravec):
Prostořeký viceguvernér České národní banky nebo jen konstatování faktů? Mezinárodní měnový fond dává najevo, že mu vadí výroky českého viceguvernéra centrální banky Mojmíra Hampla. Hampl obvinil fond z toho, že finanční krizi ve východní Evropě přiživoval. Důvodem prý měly být ambice Mezinárodního měnového fondu ve střední Evropě. Ekonomové i politici se teď přou o to, zda ekonomická krize definitivně končí. Jeden názor za všechny. Tady jsou slova prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky:

Záznam Bohuslava Sobotky:
I nárůst nezaměstnanosti na počátku letošního roku potvrzují, že vzpamatovávat se z recese bude česká ekonomika jenom velmi, velmi pozvolně a musíme být tedy i opatrní z pohledu výhledu hospodaření státu v následujících letech.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Nejen o sporech o budoucí vývoj globální či české ekonomiky, o zavádění eura, ale také o slovech českého viceguvernéra centrální banky Mojmíra Hampla bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vítejte po čase v Impulsech, hezký dobrý den.

Host (Zdeněk Tůma):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i na základě vašich dotazů, přicházely v průběhu dne na číslo 774 999 888. Ale máte-li ještě jakoukoliv otázku na guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmu, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě sms zpráv, 774 999 888. Pane guvernére, považujete ze svého pohledu za vyřízený problém výroků viceguvernéra centrální banky Mojmíra Hampla, který, připomínám, kritizoval pro rakouský deník Der Standard roli Mezinárodního měnového fondu při finanční krizi v našem, tedy středoevropském regionu?

Host (Zdeněk Tůma):
No když jsme se domlouvali na dnešním rozhovoru, tak jsme se bavili o tom, že bude řeč o české ekonomice, případně o euru a vy na mě vytáhnete hned na začátku Hampla.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, to se týká nejen české ekonomiky, ale vůbec role Mezinárodního měnového fondu v celé střední Evropě.

Host (Zdeněk Tůma):
Ne, vážně, jo, já to považuji za vyřízené, já myslím, že se celkem obecně ví, že členové bankovní rady mluví sami za sebe. Pokud dáváme nějaký oficiální názor České národní banky, má to jiný charakter, ať už je to tisková zpráva nebo na to upozorníme jinak. My poskytujeme rozhovory a jsou to rozhovory jednotlivců, což já jsem v pátek, když mě volali z Reuters, tak jsem konstatoval, říkal jsem, že jeho názor nesdílím, zejména z hlediska toho, že by IMF, Mezinárodní měnový fond akceleroval krizi a díky tomu potom měl více klientů. Ale jasně, jinak je tam celá řada témat, Mezinárodní měnový fond patří mezi instituce, s kterými se občas dohadujeme, jako se dohadujeme s Ministerstvem financí, jako se dohadujeme s leckým jiným, takže to je jako myslím součástí mnohdy odborných debat. To, že jsme se vždycky na všem v minulosti neshodli, to je v pořádku.

Moderátor (Václav Moravec):
Zeptám se jinak, měl jste hodně telefonátů po těch výrocích Mojmíra Hampla pro rakouský deník Der Standard?

Host (Zdeněk Tůma):
Tak ono naštěstí už bylo pátek odpoledne před Velikonocemi, takže to zas tak strašné nebylo.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste vypnul mobil.

Host (Zdeněk Tůma):
Ne, nevypnul, ale zdá se, že ani ostatní už neměli ambici příliš telefonovat. Já myslím, že to nebylo zase takové drama.

Moderátor (Václav Moravec):
On si totiž viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl na svých slovech trvá a časopisu Týden ještě teď aktuálně říká, citujme: Trvám na tom, že svou činností nás Mezinárodní měnový fond v době krize poškodil a průběh krize pro nás zhoršil, nikoliv zjednodušil. Počítáte s tím, že tato přestřelka ještě bude pokračovat a že se vám představitelé Mezinárodního měnového fondu ještě ozvou?

Host (Zdeněk Tůma):
Já myslím, že ne, ale teď k tomu, co jste říkal, to jako je, řekněme, ostře řečená věc, ale nicméně tam samozřejmě je něco, o čem lze meritorně debatovat. Faktem je, že tady nejde jenom o Mezinárodní měnový fond, skutečnost je taková, že na začátku krize bylo vnímání střední a východní Evropy jako jednoho regionu. To nebyl jenom Mezinárodní měnový fond, to byly i další nadnárodní instituce, jako je Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, bylo to vnímání trhu. A my jsme a nám vadilo, že, říkám, nejenom Mezinárodní měnový fond, ale další instituce, že o nás hodně mluvili o jako o jednom regionu a my jsme říkali, ale pozor, ty země jsou tady různé a mají různé problémy, není možné stavět vedle nás Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a nás a podobně. Všechny ty země mají různá specifika a nelze o to mluvit o regionu jako celku. A v tom jsme se přeli nejenom tedy s fondem, ale vůbec s tím vnímáním na trzích a tam jsme jako museli hodně zapracovat a …

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, že vstoupím teď do vaší řeči, nemyslíte, když teď vstoupím do vaší řeči, že tato éra se ještě může vrátit v souvislosti s problémy, které budou trápit asi do budoucna Evropu jako celek? Sledujeme situaci Maďarska, Řecka, Lotyšska, Španělsko, Portugalsko, další dvě země, které jsou v problémech.

Host (Zdeněk Tůma):
Jasně. Takhle, jako nejsme žádný ostrůvek, takže budeme vždycky vnímáni, takhle, jsme součást Evropy, jsme součást střední a východní Evropy, takže vždycky když se bude něco dít v tom regionu, tak určitý efekt to na nás mít bude, nicméně věřím tomu, že právě krize ukázala, že ty rozdíly tady jsou. To vnímání je a dneska když někdo mluví o střední a východní Evropě, tak okamžitě druhá věta je ale pozor, ty země mají různé problémy, není to nějaký homogenní celek a to vnímání dneska je bezpochyby lepší. A i když začaly problémy s Řeckem, tak ten dopad na nás byl minimální, přestože taky by se mohlo říct, jsme součástí Evropy a podobně. Ale už…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy osobně si nemyslíte, že zhoršující se problémy evropských zemí s veřejnými dluhy a těch zemí přibývá, tak nepovedou opět k unifikaci Evropy jako takové v očích analytiků a trhů?

Host (Zdeněk Tůma):
Já bych neřekl unifikaci, já jenom říkám, že to riziko přelévání problémů nebo riziko přelévání rizika, respektive jeho vnímání ze strany trhů, to tady samozřejmě bude. Takže pokud Evropa bude hodně zadlužená, tak to vnímání se bude zhoršovat, ale není to nutně jenom o tom, že ten problém by se přímo přelil, ale například ten efekt se k nám dostane nepřímo s tím, že, nebo může dostat tím, že vysoké zadlužování bude vytlačovat náklady financování, to znamená výnosy na peněžních trzích a to může ovlivnit i naše vypůjčování, přesto a teď říkám kdyby, i kdybychom my byli disciplinovanější.

Moderátor (Václav Moravec):
Jiná organizace, tentokrát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, předpovídá české ekonomice v letošním roce růst HDP o dvě procenta, tedy poměrně blízká shodnost s předpokladem České národní banky a v příštím roce OECD říká, že česká ekonomika poroste o 2,8 procenta. Generální tajemník OECD Angel Gurría říká, že je nepravděpodobné, aby Česko do roku 2013 snížilo dluh veřejných financí pod tři procenta a nové vládě pak tato organizace radí snižování zadlužování. Na tom se shoduje OECD i se současným premiérem Janem Fischerem.

Záznam Jana Fischera:
Myslím, že shoda je zřetelná a já to stanovisko plně podporuji, udělat všechno pro to, abychom měli v rukou konsolidaci veřejných financí. Nedopustit další zadlužování země, ostatně tak, jak jsme to formulovali v konvergenčním programu například.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova premiéra Jana Fischera. Je i pro guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu tím největším problémem z pohledu toho, jak se bude dál vyvíjet česká ekonomika, jak dál bude Česko vnímáno v očích trhů a analytiků, právě veřejné zadlužení nebo tady jsou úplně jiné faktory?

Host (Zdeněk Tůma):
Tak veřejné zadlužení dlouhodobě patří mezi problémy, hodně jsme těžili v minulosti z toho, že ekonomika rostla, rostla ještě o něco rychleji, než se očekávalo. To znamená, docházelo po řadu let k podstřelování odhadů příjmu státního rozpočtu a já tomu říkám taková spontánní stabilizace veřejných rozpočtů. Takže po řadu let docházelo ke zlepšování stavu veřejných financí, což vyvolávalo takové optické uspokojení, že ten problém není zase tak zásadní, nicméně nic moc se nedělo se strukturálním deficitem rozpočtu. Takže díky pozitivní fázi cyklu situace vypadala lépe, ale strukturální schodek tam zůstával. Jakmile cyklus šel dolů, tak to schytáváme všechno. A myslím, že na tom je shoda, to není jenom o šéfovi OECD panu Gurríovi a premiérovi a i samozřejmě naší pozici, pozici už zmiňovaného Mezinárodního měnového fondu, ale i politická sféra se shodne na tom, že je potřeba něco pro stabilizaci veřejných financí dělat. Klíčová otázka je, jak na to a co je ten kredibilní program, který…

Moderátor (Václav Moravec):
No hlavně, ale problém je, že i kdyby se ta politická scéna shodla, tak jestli je schopná ty kroky uskutečnit a toho jsme v těch uplynulých letech, možná i desetiletích nebyli . . .

Host (Zdeněk Tůma):
No tak, pokud by se shodla, tak je schopná je uskutečnit, to je čistě na politické sféře, to je jenom o politické vůli, takže to je jako v kruhu, pokud se shodne, tak by neměl být problém je uskutečnit.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváte na onu výroční zprávu OECD, tak OECD jasně říká a je to věc známá pro ekonomy, že Česko je malou otevřenou ekonomikou zaměřenou na export, tudíž je závislá na tom, jak se bude dařit ekonomikám v sousedních zemích, především německé a v té zprávě je jasně formulováno, že Česko má stabilnější finanční systém než některé země regionu. Je to podle vás ta nejpozitivnější stránka té zprávy OECD, že finanční systém země je stabilnější, než v okolních státech?

Host (Zdeněk Tůma):
Ono, dneska už je to konstatování celkem známého faktu a právě hodnocení České republiky a české ekonomiky v posledních měsících odráží fakt, že finanční sektor procházel krizí celkem slušně. A je to věc, která už byla mnohokrát komentovaná, je to důsledek toho, že my jsme měli naše vlastní problémy během 90.let, od této dekády jsme vstoupili s očištěným bankovním sektorem, ekonomice se vedlo dobře, takže celý finanční sektor byl poměrně profitabilní a nemusel hledat nějaká další riziková aktiva, takže tak, jak my říkáme, ta expozice vůči rizikovým aktivům byla velmi omezená, plus máme za to, že i v oblasti dohledu, že nám také pomohlo, že jsme měli integrovaný dohled a že jsme se snažili mít stejný přístup ke všem segmentům finančního trhu atd. atd., takže ano, náš jaksi finanční sektor si vedl celkem dobře, jak dobře víte a taky už to řada lidí říkala, nebylo potřeba investovat nebo investovat, poskytnout žádnou podporu ze strany státu na rozdíl od mnoha jiných zemích v Evropě, takže v tomto smyslu patří to mezi ty pozitivní aspekty, pokud se hovoří o české ekonomice a není tedy divu, že to OECD také zmiňuje ve své zprávě.

Moderátor (Václav Moravec):
Co by teď ten finanční systém, stabilitu finančního systému mohlo z krátkodobé a střednědobé perspektivy narušit podle vás?

Host (Zdeněk Tůma):
Tak, rizika, my se na ně díváme zase dneska už se to stalo téměř standardním pojmem, stresové testování, to znamená snažíme se dívat na to, jaké kritické nebo-li stresové scénáře by mohly ohrozit stabilitu, tak je to zřejmé, pokud by krize pokračovala déle, bankovní sektor by musel vytvářet větší opravné položky, než se zatím odhaduje, ty jdou v současné době pochopitelně nahoru, opravné položky jsou poměrně významné, ale zatím nedosahují nějakých kritických hodnot, čili díváme-li se na takzvanou míru selhání nebo míru difoltu, tak ta dynamika během krize je pochopitelně poměrně značná, nicméně zatím se nezdá, že i při těch kritických scénářích by mělo ohrozit stabilitu systému.

Moderátor (Václav Moravec):
Bavíme-li se o těch budoucích rizicích v české ekonomice, tak místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka mírnil optimismus, že česká ekonomika je z nejhoršího venku. Podle Sobotky o tom vypovídá pokles hrubého domácího produktu v loňském roce, ale především rostoucí nezaměstnanost v zemi, pokračující rostoucí nezaměstnanost i v prvních dvou měsících roku letošního, tady  jsou slova prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky.

Záznam Bohuslava Sobotky:
Tak já myslím, že tato informace mírní optimismus, který se objevil na konci loňského roku o tom, že to nejhorší už máme za sebou, i nárůst nezaměstnanosti na počátku letošního roku potvrzují, že vzpamatovávat se z recese bude česká ekonomika jenom velmi, velmi pozvolně a musíme být tedy opatrní z pohledu výhledu hospodaření státu v následujících letech.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, dodejme, že i v březnu ještě nezaměstnanost rostla a přiblížila se téměř k desetiprocentní hranici bez jedné desetiny, i když současný ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka očekává, že už v dalších měsících ona nezaměstnanost neporoste tak výrazně. Je jasné, že rostoucí nezaměstnanost způsobuje i to, že roste počet nesplácených úvěrů, například u domácností, dodejme, že podle vašich informací jako České národní banky v únoru došlo k nárůstu na 5,5 procenta, přitom na konci roku 2008 to byla nějaká 3 procenta. Je toto věc, která do budoucna jde ruku v ruce právě s tou rostoucí nezaměstnaností nebo tyto dva faktory nejsou. . .

Host (Zdeněk Tůma):
No tak, to je to, co jsem říkal, že toto je jedno z rizik, kdyby krize pokračovala déle, nicméně to, že je vysoká nezaměstnanost a to, že ještě nejsme z krize venku, ta je trošičku jako terminologická věc. Krize je většinou definovaná prostřednictvím poklesu, respektive růstu hrubého domácího produktu a nikoli nezaměstnanosti, takže záleží asi hodně, na co se díváme. Nezaměstnanost patří mezi ty veličiny, které reagují s jistým zpožděním, takže to my máme zapracováno i v našich prognózách, že nezaměstnanost bude kulminovat až v letošním roce a právě proto my neočekáváme nějak razantní růst hrubého domácího produktu, protože spotřeba bude pod tlakem, spotřeba domácností a bude v tomto roce právě pod tlakem nárůstu nezaměstnanosti, zřejmě mírně zpomalovat. To bude brzdit ekonomický růst, a to je ten důvod, proč my už několik měsíců hovoříme o nejpravděpodobnějším vývoji jako takzvané asymetrické w, to znamená mírný nárůst v první polovině tohoto roku a potom právě pod vlivem klesající spotřeby domácností určitý pokles a teprve potom bychom se měli vyhoupnout k trochu robustnějšímu růstu. Jinými slovy…

Moderátor (Václav Moravec):
Co označujete za robustnější růst. . .

Host (Zdeněk Tůma):
Možná, jestli mi dovolíte ještě jednu větu. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ano.

Host (Zdeněk Tůma):
Čili já jsem toho názoru, že z nejhoršího jsme venku v tom smyslu, že pokles ekonomiky se zastavil, celý rok byl výrazný pokles, nicméně už ve druhém kvartálu byly mezi čtvrtletí nárůsty, to je pozitivní, řada dalších indikátorů už ukazuje, že z toho nejhoršího se dostáváme, ale to, že je ekonomika nadále pod tlakem a že nezaměstnanost ještě nějakou dobu klesat nebude, to je taky fakt.

Moderátor (Václav Moravec):
Když jsem si ale četl vaše prognózy, tak se pohybujete i na rok příští někde kolem dvou procent, respektive stále pod hranicí tří procent, to není robustní růst předpokládám v roce 2011.

Host (Zdeněk Tůma):
Tak není to silný růst, robustní znamená, jestli hrozí, že znova spadne, jo, takže už je ta trajektorie, která vede směrem nahoru, na rozdíl od toho letošního roku, kdy se trošku vyhoupneme a pak předpokládáme, že růst zase zpomalí, tak to už je taková rostoucí trajektorie, která by měla vést k rychlejšímu tempu růstu, takže to je hranice slovíčky, jestli budeme říkat robustní, no. Není to nejpodstatnější.

Moderátor (Václav Moravec):
A vy byste, neřekl, že stejně ještě bude muset přijít i od České národní banky korekce těch čísel makroekonomických dat, která pravidelně zveřejňujete, respektive prognóza budoucího vývoje české ekonomiky, to znamená rok 2010, rok letošní někde kolem těch dvou procent a rok příští pod třemi procenty.

Host (Zdeněk Tůma):
Tak, každá nová prognóza je korekce té předchozí, tak takříkajíc definice věci, je to jenom o míře té korekce, spíš jde o to, jestli vnímáme, jestli se nějakým zásadním způsobem mění pohled na ekonomiku, jak my říkáme, ta ekonomická historka. A tu zatím držíme už řadu kvartálů a myslíme si, že to pořád je ten nejpravděpodobnější scénář, to znamená to, co už jsme říkali, ten mírný nárůst v letošním roce, ale to, že se čísla pohnou o desetinku, tím či oním směrem, tak to je samozřejmé a to závisí na tom, jak se vyvíjejí rizika a jak přichází nová čísla.

Moderátor (Václav Moravec):
Já se ptám i proto, že od několika posluchačů nám přicházely otázky v průběhu dne, které se týkaly toho vašeho osobního názoru, zda ona ekonomická krize ukázala, že je dobré, že Česko má vlastní měnu a není součástí eurozóny, jestli už je teď možné to vyhodnotit.

Host (Zdeněk Tůma):
Tak vyhodnocovat to bude každý ze svých pozic, které myslím, že už byly formovány před krizí a nepředpokládám, že by se to v tomto nějakým zásadním způsobem změnilo. Velké pokušení je srovnávat nás a Slovensko, ekonomiky, které relativně donedávna byly spolu, struktura ekonomik není zase tak odlišná, nicméně já jsem v tomhle velmi zdrženlivý, protože po roce jednotné měny na Slovensku je to příliš brzy.

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ale vy jste zároveň říkal, že se máme dívat na Slovensko, protože nám může i v těch prvních měsících a letech jasně ukazovat, co může čekat Českou republiku, když bude vstupovat do eurozóny, co to může udělat s českou ekonomikou. 

Host (Zdeněk Tůma):
Jo, tak teď nevím přesně, jaký můj výrok máte na mysli, ale já mám za to, že spíš jako z hlediska té techniky toho vstupu a přípravy, nicméně z pohledu porovnání země, která je uvnitř eurozóny a nemá nezávislou měnovou politiku a má ji, tak to potřebujete několik let a časové řady, abyste to mohl srovnávat, protože měnová politika sama o sobě má velké zpoždění. My když dneska rozhodneme, tak plný dopad to má za nějaké čtyři až šest čtvrtletí, takže hovořit teď o tom, jak jsme si vedli my či Slovensko, si myslím, že je příliš. Ale je jasné, že my nebudeme mít euro zítra, takže si myslím, že pro ekonomy a analytiky to bude výborný vzorek pro zkoumání, ale stejně i za těmi analýzami pořád bude trošku ta ideologická debata schovaná. Podobně jako my ve srovnání se Slováky, tak třeba Švédové, Finové, jo, je zajímavé srovnání.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se na to podíváte vy osobně z vašeho ideového a hlavně ekonomického zakotvení?

Host (Zdeněk Tůma):
Tak moje ideologie a ekonomický postoj je dlouhodobě takový, že jsem poměrně neutrální. Jsou tam pro a proti a dneska už i empiricky můžete přicházet s určitými analýzami, nemusíme se dívat na nás, na Slovensko, je tady vzorek zemí, které mají euro přes deset let, je možné se dívat na to, jestli jejich výkonnost se zvýšila nebo snížila nebo jak to ovlivnilo kolísání v rámci hospodářského cyklu, jak to ovlivnilo cenovou stabilitu a zjistíte, že tam nejsou dramatické rozdíly, s deseti lety před vstupem do eurozóny ani ve vztahu k nějakému vzorku, kontrolnímu vzorku jiných vyspělých zemí. Čili to potvrzuje jako to, co říkám, že to není naprosto zásadní věc. My nesmíme, takhle, já bych měl asi jako guvernér centrální banky hájit a říkat, jak strašně je centrální banka důležitá, měnová politika důležitá. Určitě je, ale není všemocná, nemůže řešit strukturální problémy ekonomiky a jinými slovy nemůže zásadním způsobem ovlivňovat to, čemu říkáme potenciální růst ekonomiky nebo růst potenciálního výstupu, jak odborně říkáme. A může ovlivňovat to, co je vlastně hlavním cílem měnové politiky, je cenová stabilita a to je jeden z předpokladů relativně stabilního ekonomického vývoje. Ale to, že budete mít cenovou stabilitu, že by vám to zvedlo růst potenciálního HDP o jeden nebo dva procentní body, to si myslím, že by bylo příliš optimistické. Můžeme snadno zruinovat ekonomiku, to můžeme. Čili měnová politika může velmi uškodit, ale opravdu měnová politika nemá sílu podle mého přesvědčení měnit tu dlouhodobou trajektorii ekonomiky a ze stejného důvodu si myslím, že to, jestli máme jeden měnový režim, ať už je to fixní kurz nebo naše inflace nebo jestli máme jednotnou měnovou politiku, že by tuto trajektorii mohlo zásadním způsobem změnit. Třeba se ukáže, že nemám pravdu, ale těch posledních deset let na tom, na těch stávajících členech eurozóny to empiricky není vidět. Ale to platí obousměrně, to znamená, proto říkám, já jsem relativně neutrální. Na případu Švédska je vidět, že země může fungovat relativně dobře i vně eurozóny, ale znamená to velkou disciplínu samozřejmě. Ale jak vidíme na případu Řecka a dalších zemí eurozóny, tak tu disciplínu musíme mít i uvnitř eurozóny. Čili je to o konzistenci hospodářských politik, nejenom o měnové politice.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Zdeněk Tůma):
Já děkuji také za pozvání, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Připomínám, že hostem středečních Impulsů bude předseda politické strany Věci veřejné Radek John.

12.04.2010

Petr Moos, dopravní expert

Profesor Petr Moos a děkan dopravní fakulty ČVUT mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu silniční sítě v České republice.
08.04.2010

Michael Kocáb, ministr

Michael Kocáb mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém působení v politice jako ministr pro lidská práva.
07.04.2010

Radek John, politik

Bývalý novinář a dnes politik Radek John mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šancích Věcí veřejných ve volbách.
01.04.2010

Alice Nellis, režisérka

Režisérka Alice Nellis mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o filmu Mamas a Papas.
31.03.2010

Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfréd Brunclík mluvil o stavu silnic po tuhé zimě.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.