Vladislav Rapprich, vulkanolog

Publikováno: 22.04.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Vulkanolog Vladislav Rapprich mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o popílku z islandské sopky, který blokuje leteckou dopravu nad Evropou.

Moderátor (Václav Moravec):
Výbuch sopky pod ledovcem na jihu Islandu je jen malou zkouškou – varuje islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson v rozhovoru pro BBC. Mraky ze sopečné popela zastavily letecký provoz nad Evropou a mnoha lidem zkomplikovaly život. Tady jsou výpovědi cestujících, kteří čekali na pražském Ruzyňském letišti:

Záznam cestujících:
My jsme měli letět v sobotu, takže akorát nás mrzí, že teda budeme mít zkrácený pobyt, no, že vlastně přijdeme o dva dny sluníčka, ale tady bylo taky krásně, takže to nějak dopadne.

Měli jsme odlétat v pátek v noci, takže naštěstí odlétáme v pondělí. Tak já doufám, že to dopadne. No. Snad se nám to prodlouží, že vlastně o nic nepřijedeme a vrátíme se za sedm dní. Teda doufám, jestli zase něco nevypukne, nějaká sopka.

Tak sledovali jsme zprávy, sledovali jsme počasí, ale tak ono víceméně se nedá nic dělat, no, je to vyšší moc, která prostě člověka trošku nechává nervózním, ale nedá se nic jiného dělat, než čekat, no.

Moderátor (Václav Moravec):
I takové výpovědi zaznamenalo Rádio Impuls poté, co se kvůli výbuch sopky pod ledovcem na jihu Islandu zastavil letecký provoz nad Evropou. Podle islandského prezidenta Grímssona je možné čekat na ostrově v brzké době větší výbuchy dalších sopek. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je vulkanolog Vladislav Rapprich. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Host (Vladislav Rapprich):
Dobré odpoledne.

Moderátor (Václav Moravec):
Dovolte v úvodu osobnější otázku: Co přivede mladého muže, rozumějme vás, k tomu, že v zemi, kde k výbuchům sopek příliš často nedochází, rozumějme vůbec nedochází, že se začne věnovat vulkanologii?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak přestože k sopečným výbuchům u nás nedochází, tak velká část České republiky je tvořena sopečnými horninami z vulkánů, které již jsou vyhaslé a i tyhle vyhaslé vulkány jsou krásné svoji morfologií, vytvářejí krásnou krajinu a jsou to krásné objekty ke studiu.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to tedy správně, že vy se věnujete těm následkům vulkanické činnosti a závidíte skrytě kolegům, kteří jsou u toho, například na Islandu?

Host (Vladislav Rapprich):
No, tak skrytě závidím, jako rád bych to viděl, aby měl člověk opět nějaké čerstvé porovnání s tím, co vidí u vulkánů, které jsou miliony let vyhaslé, ale samozřejmě důležité je i studium těchto vyhaslých vulkánů, protože pro tu vulkanologii je nezbytné srovnávání těch vyhaslých sopek, u kterých můžeme studovat i jejich vnitřní stavbu, s pozorováním těch aktivních, což jsou vlastně běžící fungující laboratoře v přírodě.

Moderátor (Václav Moravec):
Výbuch sopky pod ledovcem na jihu Islandu a zastavení letového provozu nad Evropou přivodil zájem médií, ale i širší i veřejnosti o sopečnou činnost a její následky. S jakými největšími mýty o činnosti sopek a důsledcích činnosti sopek se setkáváte jako vulkanolog?

Host (Vladislav Rapprich):
No s největšími mýty, asi že zvířata neomylně rozeznají dopředu vulkanickou činnost. Ona spíše vycítí doprovodné jevy, pokud jsou tedy postřehnutelné. Velice často cítí jemnou seismickou činnost, která doprovází magma, které vystupuje z hloubi směrem k tomu vulkanickému kráteru a to teda přiměje zvířata k tomu, aby prchla. Samozřejmě jsou známy případy mnoha erupcí, kdy žádná zvířata neprchla a stala se oběťmi té erupce.

Moderátor (Václav Moravec):
V úvodu jsem zmiňoval slova islandského prezidenta Grímssona z rozhovoru pro BBC. Jde o varování, že výbuch sopky na jihu Islandu je jen, cituji: malou zkouškou před podstatně většími erupcemi, které lze na ostrově v brzké době očekávat. Shodne se na tom vědecká komunita z vašeho oboru, že islandské sopky mohou v těch následujících letech zásadněji ovlivnit chod Evropy?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak islandské sopky samozřejmě vždy ovlivňovaly chod Evropy, protože stačí podívat se na mapu, žijeme v zóně západního proudění, každý si všimne, že 90 procent roku k nám vane vítr od západu z výseče mezi Kanárskými ostrovy a Islandem, takže tady byla opravdu jen otázka času, kdy nás ovlivní tímto způsobem. Svým způsobem můžeme být rádi, že nás takto prověřil takto malý výbuch.

Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte malý výbuch. Pokud se nemýlím, tak na stupnici vás vulkanologů je osmistupňová škála a toto je stupeň číslo tři.

Host (Vladislav Rapprich):
Toto byl stupeň číslo tři, když začínal, když to byla ta erupce, která produkovala ty velké objemy popela. V současnosti již to spadlo na dvojku, takže opravdu je to pšouk téměř, by se dalo říct, a může přijít něco horšího. I z historie Islandu víme, že byly mnohem silnější a mohutnější erupce.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měl říci, kolik je vlastně na Islandu takto možná do budoucnosti, blízké budoucnosti, aktivních sopek do počtu, kolik jich je?

Host (Vladislav Rapprich):
No jestli se nepletu, tak je jich něco kolem 40.

Moderátor (Václav Moravec):
Čtyřiceti. Nebral byste tedy varování islandského prezidenta na lehkou váhu?

Host (Vladislav Rapprich):
Jestli bych bral něčí varování vážně, tak je to právě kdokoliv z Islandu, protože zrovna islandský národ má největší zkušenosti se sopečnou činností, která je provázela celou historii. Navíc na Islandu je takovým dobrým zvykem za prezidenta si volit člověka vzdělaného v přírodních oborech. Minulý prezident Islandu měl doktorát z geografie.

Moderátor (Václav Moravec):
Takže tady když budu dál citovat, tak obavy vedení Islandu se týkají především vulkánu Katla, ten se nachází údajně 30 kilometrů východně od sopky pod ledovcem, která teď je činná. Podle názoru řady vědců jsou oba vulkány propojeny sítí magmatických kanálů. Je to tedy už téměř jisté, že i ona větší, podstatě větší sopka Katla, dřív nebo později zahájí svoji činnost?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak celé tyhle úvahy jsou vlastně založené na porovnání erupčních historií obou vulkánů za posledních 500 let. Zatímco vulkán Eyjafjallajökull za těch 500 let vybuchl celkem 2x, Katla měla asi 12 erupcí za stejné období. A je otázka, zda je to pouze shoda náhod nebo zda je v tom skutečně nějaká souvislost, že ve dvou případech poté, co proběhla aktivita vulkánu Eyjafjallajökull, ta vybuchla i Katla. Já jsem dneska zapátral trošku detailněji právě s cílem podívat se, jak je možné odsouhlasit nebo vyvrátit tu hypotézu, že ty systémy magmatické jsou propojené a podle chemických analýz vlastně magmatických hornin z obou vulkánů, které jsem získal, tak se to nezdá být úplně pravděpodobné, protože je tam výrazný rozdíl v obsazích titanu mezi oběma vulkány, takže se zdá, že oba dva vulkány mají separátní magmatické systémy, ale přesto nebude na škodu být na tu eventualitu, že vulkán Katla vybuchne, být na to připraven.

Moderátor (Václav Moravec):
Ony ty sopečné mraky, které trápily a ještě trápí Evropu, z islandské sopky, ředitel plánování Řízení letového provozu České republiky Petr Fajtl říká, že se kdykoliv může ta situace zopakovat. Tady jsou jeho slova:

Záznam Petra Fajtla:
To opravdu záleží na sopce, respektive jak rychle roztají ledy a ta sopka začne už jenom vytýkat a přestane dýmit, protože na příští týden ta předpověď není příznivá, očekává se od pondělka silné proudění od Islandu. Takže pokud sopka bude dál kouřit, tak si myslím, že celý příští týden budou ještě potíže. Potíže znamená, že neustále bude sopečný popel ve vzdušném prostoru Evropy.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval v neděli v rozhovoru pro Českou televizi ředitel divize plánování Řízení letového provozu České republiky Petr Fajtl. Když jsme u budoucnosti a u varování, erupce sopky Katla, kterou pokrývá půl kilometru ledu jednoho z největších islandských ledovců, tak by měla podle islandského prezidenta ničivé celosvětové dopady. Dá se tedy říci z historie Katly, že by to byl daleko silnější nikoliv pšouk, jak jste to označil u té sopky, která teď je aktivní, ale že by určitě to byla daleko silnější sopečná erupce?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak opět je dobré podívat se do historie tohoto vulkánu, který měl erupce běžně až toho pátého stupně z té osmistupňové škály. Ovšem zrovna v těch letech, které nebo kdy současně byla aktivita vulkánu Eyjafjallajökull, tak to byly slabší erupce, byly také na té trojce, ale právě ten velký objem toho ledovce, který samozřejmě udrží po delší dobu tu vyšší explozivitu vulkánu a vyšší produkci popela, v daleko větší míře ovlivní opět především letecký provoz nad Severním Atlantikem a nad Evropou.

Moderátor (Václav Moravec):
Bylo by to tedy horší pravděpodobně, pokud se do činnosti probudila i Katla, než ona teď chrlící sopka?

Host (Vladislav Rapprich):
S velkou pravděpodobností by to bylo horší, ale opět bude záležet na rychlosti a směru větru. Zase v případě, že by vál velmi slabý vítr, tak většina toho popela zůstane na Islandu a nebo spadne v blízkém okolí do Atlantického oceánu. Samozřejmě pokud bude vát tak silný vítr, jako vál poslední víkend a začátkem tohoto týdne, tak se velké množství popela dostane do Evropy.

Moderátor (Václav Moravec):
Jsme na to připraveni a prověřeni tou situací, kterou jsme sledovali v Evropě v uplynulém týdnu? Na případné další erupce ať už Katly nebo dalších islandských sopek?

Host (Vladislav Rapprich):
Podle mého názoru Evropa na to připravena není. Znovu opakuji, je dobré, že nás vzbudila z té letargie tak malá erupce a že je čas opravdu připravit se na možnou variantu nebo možnosti daleko horší erupce, která by měla větší efekt.

Moderátor (Václav Moravec):
V čem podle vás nejsme připraveni? Máme za sebou týden, kdy řízení letového provozu v rámci celé Evropy koordinovalo postup, zároveň vytvořilo různé zóny, které se právě týkají Islandu a postupujícího mraku, v čem tedy dostatečně připraveni nejsme?

Host (Vladislav Rapprich):
Tohle je právě pouze první stupeň té přípravy. Dále to bude chtít opravdu vypracovat, dobře vypracovat nějaké krizové scénáře řízení leteckého provozu v případě větší erupce, to znamená, zda je šance odklánět lety efektivně, odklánět lety na nezasažená letiště. Dále by to chtělo vytvořit opravdu fungující systém mapování detailního koncentrací a distribuce toho sopečného popela ve vzduchu, to znamená nejenom plošné distribuce, která je dělána ze satelitních snímků, ale soustředit se i na výškovou distribuci, která pak může ovlivnit to rozhodování vlastně, které letové výšky případně by byly za určitých podmínek využitelné a v tu chvíli by nemusel být tak jednoznačně a komplexně zavřen celý vzdušný prostor.

Moderátor (Václav Moravec):
A to jsme měli v současnosti při této sopce, že už by se zkoumaly jednotlivé výšky a zkoumal se ten mrak? Možná několik dní poté, ne samozřejmě v těch prvních dnech.

Host (Vladislav Rapprich):
Já myslím, že to rozhodně nebylo a nevím, jestli už vůbec nějaký takovýhle systém nebo vize takového systému naběhla.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je dnes vulkanolog Vladislav Rapprich. Laikům se může zdát, že Island je zemí sopek a v jiných evropských státech probuzení vulkánu nehrozí. Jde to správná představa, když se podíváme na Evropu?

Host (Vladislav Rapprich):
No tak Evropa za svou historii zažila opravdu bouřlivou vulkanickou činnost. Stále máme množství aktivních vulkánů v Itálii, ale nemělo by se zapomínat i na spící vulkány v západním Německu při hranicích s Lucemburskem, kde opět na základě geofyzikálních výzkumů je možné předpokládat potenciální hrozbu obnovení té vulkanické činnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se odhadnout právě v jakých časových úsecích, je samozřejmě asi pošetilé domnívat se, že se dá činnosti vulkánů odhadnout na dny nebo měsíce, ale v jakých letech by mohlo dojít k aktivní vulkanické činnosti u těch sopek, které jsou například v západním Německu?

Host (Vladislav Rapprich):
Tam je to v tuto chvíli naprosto nemožné. Ta možnost, že by se probudily, je, řekněme, hypotetická, ale je tady a je třeba opravdu být i na tuto možnost připraveni, protože kdyby k něčemu takovému došlo, tak by to nebyl jenom popel, který je sem přivát z Islandu, ale ten zdroj by byl přímo v centru leteckých křižovatek a v tu chvíli by bylo pozdě hledat nějaká řešení.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy říkáte, že, zůstaneme-li v Čechách, že nejmladší sopka v Čechách je teprve 100 tisíc let stará. Nachází se nedalo Chebu, je to Komorní hůrka. Podle čeho jako vulkanologové usuzujete, v jakém stavu ta sopka je?

Host (Vladislav Rapprich):
Samozřejmě dají se sledovat, zda pokračují nějaké projevy, zda-li je tam například zvýšený tepelný tok, tedy zvýšené prohřátí země, když to řeknu zjednodušeně, které by indikovalo to, že pod vulkánem je vychládající magmatický krb. To je asi takový hlavní indikátor. Pak se dá opět geofyzikálními metodami studovat, zda-li pod vulkánem jsou nějaké větší objemy hornin v tekutém stavu, tedy roztavené magma.

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená naši nejmladší sopku Komorní hůrka, tak tu máme zmapovanou?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak je, řekl bych dobře prohlédnutá, víme, že je opravdu definitivně vychladlá, ale je v zóně, kde se nedá vyloučit opět velmi hypoteticky možnost obnovení vulkanické činnosti, ale bylo by to opravdu vznik velmi drobného vulkánku se slabou aktivitou, která by zasáhla řádově první kilometry čtvereční.

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváme-li se na aktivní sopky, tak vy jako vulkanolog teď zkoumáte, říkám to správně sopečná zrna, používáte terminus technics, která spadla?

Host (Vladislav Rapprich):
Můžeme to říct takhle.

Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte můžeme to říct, to znamená, nepoužívám správnou terminologii.

Host (Vladislav Rapprich):
On je problém, protože samozřejmě vulkanologická terminologie v češtině téměř neexistuje, takže když cokoliv píšeme nebo čteme, tak jsme zvyklí pracovat s anglickým jazykem, ale říkám, můžeme použít sopečná zrna.

Moderátor (Václav Moravec):
Sopečná zrna. Vy máte k dispozici ta, která spadla na území České republiky. Kolik druhů těch sopečných zrn tedy máme? Kde analyzujeme spady z toho mraku, který putoval Evropou v uplynulém týdnu?

Host (Vladislav Rapprich):
Tak pokud vím, tak můj kolega z geologické služby Jakub Holoda analyzoval vlastně spad z území Prahy, kde zjistil, že převažují zrna ze stavební činnosti a zrna pylová a v menším množství jsou tam přítomna ta zrna vulkanického původu. Právě z těch Teplic se nám povedlo získat vzorek, kde převažují zrna vulkanického původu, k analýzám se chystáme na zítra, tak doufáme, že budeme vědět po zítřku víc.

Moderátor (Václav Moravec):
První ohledání jste už učinili? Neříkejte, že ta zvědavost toho, jak vypadala sopečná zrna z Islandu, která spadla v Teplicích, že jste se na ně nepodíval?

Host (Vladislav Rapprich):
No tak to víte, že ihned putovala pod mikroskop, abych alespoň viděl tvar, jak vypadají a překvapilo mě velikost těch zrn, protože dosahují až zhruba čtvrt milimetru, což je opravdu na tu vzdálenost České republiky od Islandu relativně velké zrno, které sem dovál ten vítr.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se tedy říci, že ta bezpečnostní opatření opravdu nebyla, řekněme, přeceněna, když se zavíral celý vzdušný prostor Evropy, že i ta zrna, která spadla z islandské sopky u Teplic, jsou poměrně velká, mohla by poškodit například letadla?

Host (Vladislav Rapprich):
Přesně tak. Ta opatření rozhodně nebyla nijak přehnaná, protože ten popel má nebo ta zrna sopečná mají několikerý efekt. Jednak při té rychlosti, kterou letadlo letí, tak samozřejmě obrušují čelní skla, takže se zhoršuje viditelnost, pak to sklo se dá velmi snadno opět roztavit, takže ve spalovacích komorách těch proudových motorů se opět to sklo roztaví, usazuje se na lopatkách těch turbín, kde mění geometrii a snižuje vlastně průtok v těch štěrbinách, čímž snižuje výkon toho motoru.

Moderátor (Václav Moravec):
A jak vysvětlíte nám laikům, že zrna, která spadla v Teplicích z islandské sopky, jsou o hodně větší než ta zrna, která zkoumal váš kolega tady v Praze?

Host (Vladislav Rapprich):
No trošku mě to překvapilo. Vysvětlení hledám v přítomnosti Krušných hor, které mají velmi ostrý svah směrem do České republiky a pokud přes ně přechází vzduchová masa, tak se vlastně za tímto Krušnohorským zlomem vytváří jakási tišina, kde se snižuje dočasně rychlost toho proudění a tudíž ta zrna vypadávají z atmosféry.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká vulkanolog Vladislav Rapprich, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Vladislav Rapprich):
Na slyšenou.

28.04.2010

Martina Sáblíková a Petr Novák

Rychlobruslařka Martina Sáblíková odpočívá po úspěšné sezóně. Nebo je to jinak? Řekla to v rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu. Hostem byl také její trenér Petr Novák.
27.04.2010

Petr Štěpánek, člen rady Českého telekomunikačního úřadu

Člen rady Českého telekomunikačního úřadu Petr Štěpánek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o digitalizaci televizního a rozhlasového vysílání.
26.04.2010

Milan Knížák, šéf Národní galerie

Odcházející šéf Národní galerie Milan Knížák mluvil v rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu třeba o Slovanské epopeji nebo o svém působení v čele NG.
21.04.2010

Pavel Bém, primátor Hl.m.Prahy

Pražský primátor Pavel Bém mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o aktuální situaci v pražské ODS.
20.04.2010

Martin Barták, vicepremiér

Vicepremiér a ministr obrany Martin Barták mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českých vojenských misích v zahraničí.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.