Petr Moos, dopravní expert

Publikováno: 12.04.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Profesor Petr Moos a děkan dopravní fakulty ČVUT mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu silniční sítě v České republice.

Moderátor (Václav Moravec):
Čím dál méně peněz bude mít v budoucnu Státní fond dopravní infrastruktury. Přitom z jeho pokladny se platí výstavba nových dálnic a silnic v zemi. I Ředitelství silnic a dálnic by potřebovalo víc peněz na opravy a rekonstrukce. Například i na generální opravu nejvytíženější dálnice v Česku, tedy D1. Tady jsou slova šéfa Generálního ředitelství Silnic a dálnic, Alfréda Brunclíka:

Záznam Alfréda Brunclíka:
Mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovým, tam jsou ty staré betony ve velmi špatném stavu, to podloží je úplně zdevastováno.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před týdnem v Impulsech šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík. Nejen o tenčících se penězích na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic z evropských peněz bude řeč v následujících minutách. Hostem Impulsů je prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, jinak exministr dopravy Petr Moos. Vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (Petr Moos):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Peníze z evropských fondů jako jeden z hlavních zdrojů pro financování dopravní infrastruktury, tedy silnic a dálnic v České republice, zdá se, v těch příštích letech vyschnou. Není příliš přehnané spoléhat jen na peníze soukromníků, tedy ony PPP projekty?

Host (Petr Moos):
Mám za to, že pan ministr Slamečka je dobrý ekonom a bývalý bankéř a ví, že vždycky je dobré pamatovat na multizdrojové financování a v tomto případě by nebylo jistě možno od něj očekávat, že se spolehne pouze na PPP projekty. Ty je třeba chápat jenom jako doplňkový zdroj, i když velmi úspěšně v některých zemích využívaný. Ale každopádně to bude řádově tak pětina celkové finanční kapacity, věnovaná výstavbě.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se, pane profesore, podíváme, z čeho jsou v České republice v současnosti placeny dálnice a silnice, jejich výstavba či rekonstrukce, jsou to evropské peníze, je to silniční daň od aut, která jsou využita pro podnikání, pak je to spotřební daň z benzínu a nafty, dále jsme u dálničních kuponů pro soukromá auta a u elektronického mýtného pro auta pro podnikání a pak jak bylo řečeno evropské peníze. Existují podle vás ještě nějaké zdroje, které by do budoucna bylo dobré využít a nabízejí se?

Host (Petr Moos):
Ano, z dlouhodobého hlediska, poněvadž infrastruktura se zpravidla realizuje s výhledem a pohledem i na financování, řádově na 20-30 let, i když bude fungovat sama o sobě mnohem déle, tak to financování zpravidla se opírá kromě těch prostředků, které jste vyjmenoval, i o účasti evropských bank, nejvýznačnějším partnerem ve financování je Evropská investiční banka, která pro Českou republiku připravuje nabídky s velmi dobrým ratingem pro Českou republiku, čili jsou to peníze, které jsou za přijatelnou cenu. Nicméně je zde další možnost financování a to je kombinované financování, kdy je možno kombinovat PPP projekty s EIB, tedy s půjčkami, nicméně musíme mít stále na paměti, že Česká republika musí mít pod kontrolou výsledný dluh, tedy vlastní zadlužování a neměly by ty půjčky od EIB nebo dalších bank pro infrastrukturu být na vrub právě toho předlužení státu, které by mohlo hrozit. Výhoda PPP projektů je v tom, že vlastně se celý dluh na výstavbu vlastně bere tím dodavatelem a na vrub rozpočtu jdou roční splátky nebo prostě splátky, které jsou v nějakých časových distancích a vlastně není započítáván, je-li dobře ten projekt PPP vytvořen, do zadlužení, které ohrožuje vlastně náš rating i třeba co do možného vstupu do eurozóny.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na konkrétní příklad, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky Alfréd Brunclík si tady před víc než týdnem stěžoval na to, že na výstavbu, ale i opravy dopravní infrastruktury v České republice chybějí peníze. Přiznává také, že právě zanedbanost silniční a dálniční sítě v Česku právě kvůli tomu, že na ni nejsou peníze, je zásadním problémem. I proto dojde například letos jen k části rekonstrukce D1 a Brunclík dodává:

Záznam Alfréda Brunclíka:
Já se domnívám, že určitě minimálně jeden větší úsek rozestavíme a budeme provádět dílčí opravy další, ale to jasné slovo musí být řečeno, pojedeme zvláštním způsobem financování nebo ne? Na to by se mělo odpovědět ještě teď.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká k letošnímu zahájení rekonstrukce D1 Alfréd Brunclík, který je generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Pokud by měl exministr dopravy Petr Moos, který je hostem dnešních Impulsů, odpovědět na laickou otázku, je v České republice dostatek peněz na rekonstrukce a výstavbu nových silnic a dálnic?

Host (Petr Moos):
Bohužel není. Je to škoda, že to musím takto konstatovat. Zadluženost, vnitřní zadluženost právě v té oblasti údržby naší silniční sítě je již tak veliká, že bychom potřebovali roční rozpočet vůbec na dopravu, aby to nebylo těch pouhých 80-90 miliard, ale aby to bylo podstatně víc a mohli jsme ten deficit dohnat. Ono totiž když odložíme díky balíčkům a úsporám nebo nějakým úsporným opatřením, řekněme, malou opravu, tak ji musíme potom kompenzovat velkou opravou třeba o polovinu času dříve. Když odložíme velkou opravu, musíme sáhnout k rekonstrukci vozovky nebo dokonce celé komunikace.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale co ta námitka, že když se podíváme na peníze z evropských fondů, které jdou na dopravu v České republice, tak patří k největším na obyvatele zemí Evropské unie? Tak jak je možné, že peníze nejsou?

Host (Petr Moos):
Tak samozřejmě výstavba a rekonstrukce a údržba nezávisí na evropských penězích. Samozřejmě ty projekty, které máme financovány nebo spolufinancovány z Evropské komise, tak jsou spolufinancovány, i my na ně musíme dávat peníze, dokonce si na to bereme půjčky od EIB a není to ale všelék. Musíme doplnit rozpočet, poněvadž když se podíváme na celkovou skladbu, tak ta roční část z evropských fondů činí zhruba 35-45 miliard podle roků, podle toho, kdy se na to díváme. Ale celkový rozpočet na dopravní infrastrukturu a vůbec dopravu činí kolem 90 miliard. Měly být tedy podstatně vyšší. Chtěl bych dodat, že nesmíme vidět dopravní infrastrukturu jako moloch, který spotřebovává jenom peníze.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale když veřejnost je zásobována těmi informacemi, že zkrátka výstavba, například výstavba silnic a dálnic, zůstaňme u těch dálnic, je prostě v České republice dražší, byť se tomu Ředitelství silnic a dálnic brání, ale závěrečná zpráva NERVu, Národní ekonomické rady vlády, jasně konstatovala v indexem, že je dražší. Pokud vy byste měl laikovi odpovědět jako člověk, který je nestranný, tak je dražší?

Host (Petr Moos):
Je dražší, ale zdůvodněná. Je důvodně dražší zejména proto, že celý proces od projektu až k vlastní výstavbě je provázen mnohými kroky, které jsou u jiných ekonomik a jiných států eliminovány. Například u nás zpravidla výkup pozemků je velmi drahý. Okamžitě pozemek se prodává jako stavební pozemek, přitom jde o pole. To už jsme mnohokrát slyšeli. Dále jsou zpravidla při vyjednávání územního rozhodnutí nároky měst a obcí, aby byly té dálniční stavbě dobře přiblíženy přivaděči, čili máme velkou hustotu přivaděčů. Rovněž tak je zde veliký komfort, co se týká opatření k ochraně životního prostředí, různé biokoridory a průchody pro živočichy, což samozřejmě všichni vítáme.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jako ministr dopravy, co z toho byste lidově řečeno osekal, abyste na celkové částce za jeden kilometr dálnice v Česku ušetřil?

Host (Petr Moos):
Tak rozhodně bych byl přísnější při vyjednávání územního rozhodnutí. Rozhodně bych měl pod kontrolou a to si myslím, že i současný pan ministr také dělá, pod kontrolou vlastní projekci a projektanty bych limitoval cenou, i bych šel na, v některých případech, kdy je to zdůvodnitelné, i na geometrické rozměry té rychlostní komunikace, do určitého úsporného formátu, který například známe ze Slovinska nebo z Rakouska, kde potom ta cena vychází jako menší. U nás řada těch úseků dálnic je velmi komfortních a pěkných. Samozřejmě za to nás pochválí naše děti, protože budou mít bezpečnější dálnice. Ono totiž když uděláme oblouky s menším poloměrem, uděláme tu komunikaci tak, že tu niveletu bude mít s velkými výškovými změnami, tak sice ušetříme, ale musíme omezit rychlost a ta dálnice nebude tak bezpečná.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je exministr dopravy, jinak také prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, profesor Petr Moos. Od prvního ledna příštího roku jako řidiči osobních aut vyměníme klasické dálniční známky za elektronické krabičky. Vy jste, pane profesore, nedávno v rozhovoru pro Českou televizi odhadl propad příjmů, pokud budou zavedeny ty elektronické krabičky, v těch následujících letech mezi 4-8 miliardami korun. Proč ten čtyřmiliardový rozptyl? 4-8 miliard.

Host (Petr Moos):
Tak nejde o příjem z těch krabiček, jde o jakýsi hospodářský výsledek nebo výnos toho celého systému oproti klasickému systému dodnes používaného s papírovými vinětami. Protože jak víme, papírová viněta, její výrobní cena je podstatně nižší než je tomu u elektronických krabiček, řekněme těch (On board Units Obus), a samozřejmě, že zákonem stanovená možnost sdílet ty viněty více řidiči, tím, že si budou půjčovat tu vinětu, čili přenositelnost viněty, rovněž určitě takových 10-15 procent z té výtěžnosti ubere. Ale ta ztráta je, ty 4-8 miliard, jak jsem řekl v rozhovoru s vámi, tak to není konečné číslo. To bylo minimum a jenom v případě, že v dohledné době zavedeme výkonové zpoplatnění a ty krabičky, řekněme, budu využitelné i pro to výkonové zpoplatnění. O čemž pochybuji, že to bude možné, protože zákon, kterým se uvádějí do života viněty příští rok, vlastně o žádném výkonovém zpoplatnění nehovoří a tím pádem horizont, kdy by mohlo být výkonové zpoplatnění zavedeno, je velmi vzdálený. Takže můžeme počítat s čistou ztrátou, která bude nejméně osm, ale až 11 miliard.

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že vy tady zvyšujete ten svůj odhad. I šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík se bojí, že například ta přenositelnost elektronické krabičky, která nahradí dálniční známku, bude v budoucnu problémem. Tady jsou Brunclíkova slova:

Host (Alfréd Brunclík):
Minimálně v prvních letech toho používání bude velká móda si to kupovat do rodiny a tak podobně a příjem klesne. Bude se prodělávat, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před týdnem v rozhovoru pro Rádio Impuls generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky Alfréd Brunclík. Profesor Petr Moos, host dnešních Impulsů, tady, řekněme, horuje, když už mají být ony elektronické krabičky, nahrazující dálniční známky pro osobní auta zavedeny, tak horujete pro to, aby bylo výkonové zpoplatnění. Lidově řečeno, aby ten, kdo má tu dálniční krabičku, tak aby platil za ujeté kilometry, nikoliv paušál. Jaká by ale měla být stanovena ta cena, aby lidé neříkali, že to je sociálně neúnosné, protože dnes ta papírová dálniční známka stojí nějakých 1200 korun?

Host (Petr Moos):
Pane redaktore, já nehoruji za výkonové zpoplatnění, v žádném případě.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale chápu-li to správně, tak mají-li být zavedeny ty krabičky, tak pak nedává logiku, aby šlo o paušální časové zpoplatnění jednoho roku.

Host (Petr Moos):
Ano. Tady vidíte, kolik rozporů je kolem elektronických vinět. Elektronické viněty podle mého soudu soukromého, prosím, a mohu to podložit technicky i ekonomicky, je v současné době veliký luxus a jedině spočívá v tom, že nemusím lepit na sklo svého auta známku, která se dá těžko odlepit, zpravidla na konci roku, ale bude snadněji snímatelná krabička. Ale to je úplně všechno. A za toto zaplatí Česká republika v průběhu, řekněme, pěti let o 8-11 miliard navíc, v době, kdy nám chybějí peníze na údržbu silnic, kdy státnímu rozpočtu chybí peníze a kdy mnozí, kteří zvedli ruku v Parlamentu pro ty nesmyslné viněty, tak horují o nezadlužování, horují o to, abychom udrželi státní rozpočet na uzdě a podobně, zatímco klidně vyhodí oknem 8-11 miliard. To prostě je neskutečné.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane profesore, chápu-li to tedy správně, vy kdybyste byl ministrem dopravy například Fischerovy úřednické vlády, tak byste raději rezignoval, než abyste do praxe zaváděl elektronické dálniční známky?

Host (Petr Moos):
Víte, je to tak, že tady existuje zákon, pro který zvedl Parlamentu ruku v malé většině a pro exekutivu zákon je zákon.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale jako ministr ho můžete uvést v praxi nebo nebýt u toho.

Host (Petr Moos):
Ano. Jenže ministr nespravuje jenom elektronické viněty, řídí celý resort, kde je mnoho dalších činností a procesů, které může pozitivně ovlivnit a jestliže ten ministr je, vidí tu svoji pozitivní roli i v jiných věcech než jenom u těchto vině, které nemají smysl, tak samozřejmě bych po hlavě ministra nebo respektive bych porozuměl tomu, že nebude odstupovat, bude naopak hledat nějaké ekonomičtější řešení nebo…

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké ekonomičtější řešení je možné tedy teď najít a vrátím-li se k tomu výkonovému zpoplatnění, jak velká by podle vás měla být částka za ujetý kilometr, když už budou ty elektronické krabičky zavedeny, aby to bylo sociálně únosné? Protože spočítejme si, že pokud by kilometr ujetý osobním autem od příštího roku byl zpoplatněn třeba jednou korunou, tak by dnešní dálniční známka byla vyčerpána dvěma cestami z Prahy do Ostravy a zpět.

Host (Petr Moos):
Ano, u individuální dopravy nelze počítat s tak vysokou cenou za ujetý kilometr. Zpravidla se to zpoplatnění provádí podle přítomnosti na mýtném úseku, čili není to přesně po kilometru, ale studie, které se zabývaly touto problematikou, tak počítaly s hodnotou nebo s poplatkem řádově od 30 haléřů do 50 haléřů, někdy i více. A samozřejmě na tom závisí návratnost toho projektu elektronické viněty. Jenže jestliže bych tu návratnost chtěl mít někde v průběhu pěti let, tak bych šel už na sociálně neúnosnou úroveň, řekněme nějakých 60 haléřů, a to nemůžeme přece dovolit.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak vidíte jako zásadní problém i u toho výkonového zpoplatnění elektronické dálniční známky pro osobní auta právě částku za kilometr, protože může dojít k tomu, že to bude sociálně neúnosné?

Host (Petr Moos):
Ano, vidím to tak. Ale ještě tam je jeden aspekt, který jsme nezmínili, že telematické služby a to patří mezi telematické služby, musí být v průběhu nejbližších let napříč Evropou standardizovány, musí být kompatibilní a Evropa si přeje, aby tyhle procesy byly co možná nejjednotnější. Zaprvé technologicky, tak abyste nemusel vozit po Evropě deset různých krabiček za sklem, zadruhé ekonomicky, tak abyste mohl plánovat i svoje výlohy za cesty. A zatřetí to musí mít nějaký dopravní smysl navíc. Protože ta papírová viněta, byť je nepohledná při snímání ze skla, tak svoji funkci plní. Čili potřebujeme mít nějaký další benefit, který té elektronické vinětě dá smysl.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, myslíte, že bude mít do budoucna Česká republika i s těmi elektronickými krabičkami problém v rámci evropské sedmadvacítky, protože nemusejí být kompatibilní?

Host (Petr Moos):
Určitě se to dá předpokládat, protože ta standardizace, technická jednání kolem standardizace, teďka právě probíhají. A můžeme očekávat, že příští rok, napřesrok, že už pracovní skupiny, které se tím zabývají, dají už svá doporučení a bude to nejenom doporučení a komise to přijme i jako závazný dokument pro členy evropského společenství, tedy Evropské unie, aby zkrátka své technologické platformy sjednotili a umožnili zkrátka komfortní průjezd celou Evropou.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká prorektor Vysokého učení technického, exministr dopravy, profesor Petr Moos. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště v Rádiu Impuls na shledanou.

Host (Petr Moos):
Taky děkuji, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy.

08.04.2010

Michael Kocáb, ministr

Michael Kocáb mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém působení v politice jako ministr pro lidská práva.
07.04.2010

Radek John, politik

Bývalý novinář a dnes politik Radek John mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šancích Věcí veřejných ve volbách.
06.04.2010

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech finanční krize na českou ekonomiku.
01.04.2010

Alice Nellis, režisérka

Režisérka Alice Nellis mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o filmu Mamas a Papas.
31.03.2010

Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfréd Brunclík mluvil o stavu silnic po tuhé zimě.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.