Michael Kocáb, ministr

Publikováno: 08.04.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Michael Kocáb mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém působení v politice jako ministr pro lidská práva.

Moderátor (Václav Moravec):
Další epizoda v jeho politickém životě. I to je působení v pozici ministra pro lidská práva a menšiny. Michael Kocáb před víc než týdnem skončil v této pozici ve Fischerově vládě.

Host (Michael Kocáb):
Chtěl bych poděkovat za svoji možnost se této vlády účastnit, pane premiére, bylo to pro mě velkým životním zážitkem.

Moderátor (Václav Moravec):
Prohlásil minulý týden v pondělí odstupující ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. V uplynulém týdnu dal několikrát najevo, že odešel od rozdělané práce. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je exministr pro lidská práva a menšiny, Michael Kocáb. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Host (Michael Kocáb):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale událost dne. Prezidenti Ruska a Spojených států, Dmitrij Medveděv a Barack Obama, podepsali v poledne novou dohodu o jaderném odzbrojení. Dokument nahrazuje smlouvu Start, jejíž platnost končila loni v prosinci. Vy jako muž, který jste z Československa, někdejšího Československa vyprovázel ruské vojáky, jaké máte pocity, že taková klíčová smlouva je podepisována a byla podepsána v Praze?

Host (Michael Kocáb):
Tak já to považuji za velmi důležité, významné a řekl bych, že tím skutečným důvodem, proč se to zde podepisuje, je role, kterou v minulých 20 letech sehrával Václav Havel, to si nikdo neuvědomil. On dokázal přenést jaksi takové to lidskoprávní těžiště a těžiště boje proti bývalému komunismu sovětského typu právě do Prahy. Stal se ústřední osobou. Obama už se s ním tolik neznal, jako předcházející prezidenti, ale určitě to cítil. A ta minulá návštěva před rokem, které jsem se zúčastnil, když Obama ve svém projevu vlastně vyhlásil svoji tendenci nebo touhu po benznukleárním světě, tak ta asi způsobila, že chtěl být konsekventní a nevím, jestli četl naši literaturu, ale do roka a do dne. Možná by to bývali měli načasovat úplně přesně.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to je ten hlavní důvod, proč se to podepisovalo v Praze, protože když americký prezident Barack Obama vyhlásil svoji bezjadernou strategii na světě, tak je jasné, že první krok k tomu bude podepisován v Praze?

Host (Michael Kocáb):
Jsem přesvědčen o tom, že ta Praha padla právě z těchto důvodů. Jinak žádný zvláštní důvod není, protože naopak zde může být zárodek dalších nedohovorů s Ruskem. Protože jak jsem se dozvěděl, tak je určitá výjimka, která v případě, že bychom zde umístili například radar, by zbavovala závaznosti Rusko k této smlouvě, tak to skutečně nějakým způsobem tento faktor existuje.

Moderátor (Václav Moravec):
Vadí vám to ostatně, když Česká republika je členským státem Severoatlantické aliance a to co už se objevovalo v souvislosti s první Obamovou návštěvou v Praze před rokem, že zkrátka Obama hodil přes palubu střední a východní Evropu a je pro něj klíčovější vztah s Ruskem, než jak na to bude Evropa?

Host (Michael Kocáb):
Víte, já nedokážu přesně rozpoznat, do jaké míry je to jeho autentická strategie a do jaké míry je to jeho politická nezkušenost. Já mu velmi fandím a nepovažuji ho v žádném případě za začátečníka, no nicméně fascinován obrovskou mocí Ruska už byl kdejaký velký světový politik před ním a je možné, že když si na to poprvé tedy se svým týmem sáhnul, tak najednou viděl, ano, tam je to těžiště moci a i budoucích rizik a najednou ustoupila možná, možná ustoupily ty akcenty vůči bývalým satelitům sovětským trochu do pozadí. Ale na druhou stranu to, že se ta smlouva podepisuje tady, vytváří určitou novou významnou vazbu vlastně naší země třeba právě k té Americe, protože všechno je to Obamova iniciativa.

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, není to podle vás možné vnímat tak, že Praha je pouze kulisami takového významného aktu, který jsme prožili dnes v poledne?

Host (Michael Kocáb):
No, tak do určité míry samozřejmě ano, ale je v tom veliká symbolika, protože si neumím dost dobře představit, že při eventuelních budoucích problémech, já je nechci ovšem přivolávat, jo, já jsem rád, já jsem za tuto tendenci velice rád, souhlasím s touto Obamovou tendencí, ale při budoucích možných problémech si dost dobře neumím představit, že by se nepřihlédlo k té naší součinnosti v tomto vlastně světovém aktu. I když je dlužno říct, že je to vlastně mírné snížení, ale vykročil opět tím směrem snižování jaderného potenciálu a to je asi důležité v tuto dobu.

Moderátor (Václav Moravec):
Pere se to ve vás hodně jako v člověku, který je příznivcem rozšiřování americké protiraketové obrany na střední a východní Evropu, že americký prezident Barack Obama zpomalil plány někdejšího svého předchůdce George Bushe?

Host (Michael Kocáb):
Ne, jak jednou premiér Fischer řekl, tak jsme se zase posunuli od jednoho pořadu Václava Moravce k druhému. Tak jsme charakterizovali svůj týden ve vládě, tak i vy dobře víte, protože jsem u vás řekl hned na začátku, že já nejsem nějakým fanatickým příznivcem radaru, že čekám na americkou vůbec vojenskou doktrínu. To jsem tehdy na začátku řekl. Ta se vyvinula takovým zvláštním, já nevím, takovou zvláštní křivkou, že jo, že Bush se to snažil nastartovat, Obama to zmírnil, ale když bych měl mluvit sám za sebe a nebo kdybych byl v rozhodovací pozici já, tak bych vždycky směřoval ke zmírněn toho vojenského harašení. Dokonce i ve vlastní agendě jako ministr pro lidská práva jsem měl takzvanou alianci civilizací, což je podobná iniciativa Španělska a Turecka na půdě OSN, dneska už s velkou podporou mnoha států, která se snaží hledat alternativní polohy dorozumění mezi civilizacemi, zejména tedy křesťanskou a islámskou.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak umístnění radaru i antiraket byste v této situaci vnímal jako ono harašení?

Host (Michael Kocáb):
No je zbytečné to eskalovat, jo. Pokud se najde nějaký způsob mírný, zdá se, že právě dnešní smlouva může být toho začátkem, tak to jedině vítám. Na druhou stranu ovšem je potřeba velice razantně čelit možné ruské expanzi, ale opět já ji nechci přivolávat. Ale ovšem my máme samozřejmě s Ruskem, s bývalým Sovětským svazem, své zkušenosti a nemůžeme vůbec připustit, aby se objevila opět taková ta tendence vlastně ovládat bývalý východní blok.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je exministr pro lidská práva a menšiny, Michael Kocáb. Těžké rozhodování měl Michael Kocáb, zda opustit vládu premiéra Jana Fischera a poslechnout tak výzvu Strany zelených, která ho do vlády poslala. Premiér Jan Fischer krok Michaela Kocába okomentoval těmito slovy:

Záznam Jana Fischera:
Jsem přesvědčen, že ta rezignace je výsledkem zralé úvahy, protože si více vážím mužů, kteří třeba váhají a pak se rozhodnou zrale, než těch, kterým je vždy v první vteřině všechno jasné.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval 29. března premiér Jan Fischer s odkazem na to, že Michael Kocáb si zhruba čtyři dny rozmýšlel, zda onu rezignaci podá. Už nejste víc než týden ministrem pro lidská práva a menšiny, jste aspoň poradcem premiéra Jana Fischera, který bude váš resort spravovat?

Host (Michael Kocáb):
Zatím jsme neudělali žádnou dohodu, včera teprve vlastně se dohodl pan premiér se stranami, jakým způsobem by to tedy mělo všechno být. Dnes víme, že Fischer se toho tedy ujme sám, což jsem rád, protože v jeho rukou, jak už jsem řekl, si myslím, že lidská práva budou dobře zaopatřena. Na druhou stranu ale váhám, do jaké míry, mám to v jedné písničce, jedněmi dveřmi ho vykážou, už druhými se vrací. Na to je potřeba dát pozor, do jaké míry se mám držet poblíž této oblasti, aby to zase nebylo překládáno jako nějaká snaha za každou cenu aktivně ovlivňovat.

Moderátor (Václav Moravec):
K čemu se tedy zatím přikláníte? K tomu, abyste vůbec se už na úřadu vlády neobjevoval, ani třeba v roli poradce premiéra?

Host (Michael Kocáb):
Já se zatím nepřikláním k ničemu, já o tom budu muset s panem premiérem mluvit. V tento moment je opravdu, v tento moment je to předčasné, protože od toho včerejšího rozhodnutí jsem ještě tuto možnost neměl. Každopádně ale chci říct, že mě velice mrzí, že jsem vlastně byl nucen odejít, že to váhání bylo způsobeno jednak tím, že jsem se obával, abych tím nezapříčinil vládní krizi, což se skoro stalo, to mi dáte za pravdu, i když tisk mě vehementně za to kritizoval, za nějaký pocit přehnaného významu mé osobnosti. A mě bylo jasné, že rozviklám tu matematiku vládní. A potom také jsem, mi přesně nebylo jasno, jestli je vůbec únosné, aby ústavní činitel, ještě notabene v úřednické vládě, která má být stabilizujícím politickým faktorem, můžu jen tak jako zničehonic se zvednout a odejít od rozdělané práce. A musím říci, že jsem odešel nakonec, protože jsem chtěl být konsekventní a chtěl jsem splnit slib. Mimochodem jsem se takto už vyexpedoval podruhé, protože poprvé jsem řekl před dvaceti lety, že odcházím s posledním sovětským vojákem, takže jsem se také vyexpedoval z politiky, tentokrát podruhé. Ale tentokrát s pocitem, že nedělám dobře a skoro bych sám sebe za to kritizoval jako nesplnění slibu ústavního činitele prezidentu republiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Z dnešního odstupu, byl jste tedy dotlačen jen tím závazkem ke Straně zelených, že vás do vlády nominovali?

Host (Michael Kocáb):
Ano. Jinak to považuji opravdu za špatně.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč ho tedy neporušit ten závazek?

Host (Michael Kocáb):
Víte, v naší zemi se rozmáhá něco, co považuji za naprosto nepřijatelné a to permanentní porušování závazků. Já jsem to nikdy nedělal. Já uznávám, že to je trošku staromódní a možná i směšné, dokonce bych řekl, že u některých lidí, kterých si vážím, jsem s tím nepochodil, ale já mám pořád za to, že když se něco slíbí, tak já to tak cítím, že se to prostě musí splnit, že ani nemáte na vybranou. Řekl jsem ano, tak jsem to udělal. I když jsem se snažil Straně zelených to rozmluvit. Já jsem bojoval o to, aby změnili své stanovisko, aby to takto neudělali. Nepovažoval jsem ani odchod Dusíka za legitimní, protože nebyl tlačen ani k pozitivnímu ani k negativnímu stanovisku ohledně Prunéřova, pouze aby se nějak vyjádřil, aby tu věc nějak vyřešil. A celkem si myslím, že to byla taková předvolební zbytečná polívčička, do které byl zatažen i premiér, který má velkou vůli, dobrou vůli věci řešit a také podporu obyvatelstva. Tak z toho nemám radost a v tento moment jsem v podstatě, už se necítím vázán ke Straně Zelených, přeji jí vše nejlepší do voleb, ale nadále prostě její kroky sledovat nebudu a…

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, zelení vás zklamali?

Host (Michael Kocáb):
Ano, já to považuji za velmi nešťastné rozhodnutí a nadále už nechci být …

Moderátor (Václav Moravec):
Spojován se Stranou zelených.

Host (Michael Kocáb):
Nechci být hlavně loutkou v jejich rukou. Já uznávám ten jejich program, ale tento typ personální politiky ne. Já si myslím, že takto se nemá šachovat s ústavními činiteli, zejména v úřednické vládě. Kdyby to byla politická vláda, tak to ještě pochopím.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď mi upřímně řekněte, byť jsem si vědom možné nevhodnosti té otázky, vy víte, koho budete volit v květnových volbách?

Host (Michael Kocáb):
Ale jo, já budu volit zelené, samozřejmě. Víte, já ten program skutečně uznávám, ale to neznamená, že když má nějaká strana dobrý program, že nemůže v té oblasti personální nebo v té oblasti rozhodovací dělat politické chyby. Toto myslím, že byla politická chyba, ale to neznamená, že bych se od toho programu odkláněl.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomeňme, že zelení odmítli Fischerovu vládu dál podporovat, protože se podle nich stala, citujme: loutkovou vládou ČSSD a to poté, co premiér Jan Fischer pověřil řízením Ministerstva životního prostředí nominanta sociálních demokratů, ministra zemědělství Jakuba Šebestu. Slova o loutkové vládě ČSSD odmítl předseda ČSSD Jiří Paroubek těmito slovy:

Záznam Jiřího Paroubka:
Tohle je naprosto účelové, lživé tvrzení. Kromě toho ve vládě je osm nominantů ODS, osm nominantů Sociální demokracie. Hledat nepřítele nebo viníka nepřímého v Jiřím Paroubkovi, je ubohé, trapné a ukazuj to dětský charakter politiky vůdců Strany zelených.

Host (Michael Kocáb):
Prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Dodejme, že pozici ministra pro lidská práva a menšiny vůbec historicky poprvé do vlády prosadila právě Strana zelených. Nejdříve ji vykonávala Džamila Stehlíková, pak ji nahradil Michael Kocáb, host dnešních Impulsů. Nakolik se smiřujete s tím, že je téměř jisté, že po příštích volbách žádná z těch velkých stran nepočítá s tím, nebude-li dotlačena menším koaličním partnerem, že by existoval post ministra pro lidská práva a menšiny?

Host (Michael Kocáb):
No, to je právě ten důvod, proč jsem tolik s tímto krokem nesouhlasil, protože vlastně byl ohrožen veliký výsledek Bursíkových politických schopností. Protože on s málem poslanců, asi se šesti, dokázal vlastně čtyři ministry, to je něco naprosto neuvěřitelného…

Moderátor (Václav Moravec):
Byť to veřejnosti vadilo.

Host (Michael Kocáb):
No dobře, ale dokázal to, politicky to dokázal. Byť to veřejnosti, části veřejnosti mohlo vadit. Důležitých resortů, zahraničních věcí, školství, životního prostředí, lidská práva. No potom, a za to jsem cítil tedy vůči Bursíkovi veliký takový nepřímý vděk, protože ve mně vložil velkou důvěru, dvakrát mě prosadil do vlády. No potom přišla jiná garnitura, která to postupně demontovala. Dnes to vypadá tak, že nic z toho už vlastně nebude platit a dokonce i výsledky naší práce se mohou do určité míry rozplynout. No to mě samozřejmě velmi mrzí a já budu bojovat o to, aby tento post zůstal zachován. Ovšem jakým způsobem netuším.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak budete bojovat? To jsem se právě chtěl zeptat. Vy se vracíte zpátky k muzice nebo počítáte s tím, že nějakou roli v politice zelených hrát budete, i když před chvílí jste řekl, že vás současné vedení Strany zelených zklamalo a že nechcete být s ní spojován, byť ji budete volit?

Host (Michael Kocáb):
No já nevím, to je velmi těžké. Co byste dělal vy na mém místě?

Moderátor (Václav Moravec):
Naštěstí nejsem na vašem místě.

Host (Michael Kocáb):
No ne, tak vy zase máte jiné problémy. Víte, jsou věci, které nemůžete rozřešit za pět minut. Toto je skutečně problém a já si myslím, že asi nejspíše nebudu již politicky činný v tomto smyslu. Ale co mohu jako aktivista neustále upozorňovat na to, že tento resort nebo jak tomu budeme říkat, úřad ministra pro lidská práva, je nesmírně důležitý, protože jsme se téměř na každém kroku přesvědčili, že je to pole neorané a že zde jsou tedy veliké, jak říkal Miloš Jakeš, rezervy.

Moderátor (Václav Moravec):
Další věc, která se týká vašeho samotného působení. Vy jste víc než před týdnem na tiskové konferenci shrnoval priority, které se nepodařilo prosadit a kde věříte, že část z nich ještě může prosadit Jan Fischer nebo předat vládě příští. Těch priorit je zhruba 11, ať jde o novelu zákona o sněmovních krajských volbách, podle nichž by v zájmu rovných příležitostí na kandidátních listinách mělo být nejméně 30 procent žen. Pak to je například otázka pravidel používání kamerových systémů. To jsou ty nejhlavnější body a vidíte, že bude mít o takový program zájem některá z těch dvou velkých politických stran, které budou jmenovat budoucího premiéra?

Host (Michael Kocáb):
V okamžiku, kdy dochází z úst některých politiků, zatím to ještě není mnoho rozšířeno, ale objevuje se to, bagatelizace akcentů lidskoprávních, no tak to nebude jednoduché. Každý z těchto bodů, za každým z těchto bodů si mohu stát a budu si moct stát ještě za dalších sto let. Tam skutečně není vůbec nic, co by bylo nějakým politickým výkřikem nebo štěkem. Ovšem naše společnost to, ani politická, nelehce přijímá. Když mluvíme například o 30 procentech žen v politice, no tak je vám určitě jasné, že s touto změnou volebního zákona bude veliký problém.

Moderátor (Václav Moravec):
No s ní nebude nikdo souhlasit, vždyť se podívejte na sociální demokraty, mají v politickém programu, respektive ve svých stanovách, že budou mít alespoň jednu místopředsedkyni a nejsou víc než rok schopni zvolit místopředsedkyni jako ženu.

Host (Michael Kocáb):
No, ale to je ukrutná, úplně komická zpozdilost, víte? My máme ve společnosti 51 procent žen, jsou vzdělané, vzdělanější než muži, jsou velmi schopné a jsou schopné v oblasti politiky, neziskový sektor, to je vlastně taky taková politika, trošku jiné oblasti než té rozhodovací a tam jsou velice velkým přínosem a významným a řekl bych, že pracují lépe než muži a je úplně nesmyslné je od té politiky odtahovat. Neřku-li, že to je základní trend Evropské unie. Já vím, že jsou na to naši lidé citliví, na to odvolávat se na Evropskou unii, ale pokročilý, lidskoprávně pokročilý nebo sociálně pokročilý svět musí dávat příležitost ženám.

Moderátor (Václav Moravec):
No ale podívejte se na Fischerovu vládu, bohužel jen dvě ženy.

Host (Michael Kocáb):
No ne, tři.

Moderátor (Václav Moravec):
Tři.

Host (Michael Kocáb):
Tři a kupodivu z ODS všechny tři. No dobře, no tak záleží na každém. My nejsme v situaci, že bychom ty ženy měli k dispozici, protože ony cítí, že nemají možnost uplatnění v těch nejvyšších sférách politiky, ani o to neusilují. V okamžiku, kdy se jim otevře prostor, tak během dvou, třech, čtyřech let se najednou objeví celá řada nových kandidátek.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká exministr pro lidská práva a menšiny, Michael Kocáb, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Michael Kocáb):
Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem pondělních Impulsů pak bude exministr dopravy, profesor Petr Moos.

12.04.2010

Petr Moos, dopravní expert

Profesor Petr Moos a děkan dopravní fakulty ČVUT mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stavu silniční sítě v České republice.
07.04.2010

Radek John, politik

Bývalý novinář a dnes politik Radek John mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šancích Věcí veřejných ve volbách.
06.04.2010

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech finanční krize na českou ekonomiku.
01.04.2010

Alice Nellis, režisérka

Režisérka Alice Nellis mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o filmu Mamas a Papas.
31.03.2010

Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfréd Brunclík mluvil o stavu silnic po tuhé zimě.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.